sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-385)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Isar Aerospace

Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.

Space Cargo Unlimited

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Chytrý drak z Číny poprvé odstartoval

Malá raketa Jielong-1 dnes ráno v 6:11 SELČ poprvé odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Název této rakety můžeme přeložit jako Chytrý drak – v angličtině Smart dragon, což vysvětluje, proč je na raketě napsáno SD-1. Tento nosič je produktem soukromé společnosti Chinarocket, ale není to soukromá firma v běžném slova smyslu. Jedná se o dceřinnou společnost státní organizace CASC. O raketě samotné zatím není k dispozici mnoho informací. Měla by při startu vážit jen 23 tun a skládat se ze čtyř stupňů, přičemž všechny mají být na tuhé pohonné látky – spekuluje se však o možnosti, zda čtvrtý stupeň není na kapalné pohonné látky. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu. Jedná se tedy o dalšího hráče na poli nosičů malých družic.

Návrhy na levné sondy jsou dražší, než se čekalo

První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.

Mars rover 2020 dostal nářadí

Sada vrtáků bude hrát klíčovou roli při odběru, uchování a případné první dopravě vzorků marsovských hornin na Zemi. Právě tato sada byla nyní instalována do letového exempláře vozítka Mars rover 2020. „Je to skutečné srdce odběrného a ukládacího mechanismu,“ chválí Keith Rosette, manažer pro manipulaci se vzorky z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a dodává: „Obsahuje všechny nástroje, které použijeme pro jádrové vrty do marsovského povrchu. Je to jakási brána pro vzorky, aby mohly být zpřístupněny zpracování a výzkumu.“

ANKETA: Místo odběru vzorků na Bennu

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).

Padák pro ExoMars opět selhal – situace se komplikuje

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Integrace Chandrayaan 2

Chandrayaan-2 míří vstříc Měsíci

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 provedla v minulých týdnech několik manévrů, které její dráhu čím dál tím víc protahovaly. Včera ve 22:51 přišel šestý manévr, který však byl výjimečný. V odborné terminologii se tento zážeh označuje jako TLI (Trans-lunar injection) – to znamená, že po dokončení tohoto manévru, který trval 1203 sekund, míří sonda skutečně k Měsíci. Ale ke vstupu na jeho oběžnou dráhu potřebuje ještě jeden zážeh. V tomto článku se podíváme na další plány, které sondu čekají v nejbližších týdnech.

Známe čtyři vhodná místa pro odběr na Bennu

Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.