Starship SN8 je téměř hotová
Prototyp s křídly a špičkou bude dokončen během týdne. Nejprve podstoupí zážeh, pak kontrolu a další zážeh. Následovat bude let do 18 kilometrů a přistání. 13. září 1:50
Prototyp s křídly a špičkou bude dokončen během týdne. Nejprve podstoupí zážeh, pak kontrolu a další zážeh. Následovat bude let do 18 kilometrů a přistání. 13. září 1:50

Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje do svého okolí materiál. Sonda OSIRIS-REx dala výzkumníkům možnost pozorovat zblízka takovou událost vůbec poprvé. Objev aktivních procesů na povrchu Bennu jen zdůrazňuje v poslední době sílící trend, který na planetky nahlíží jako na poměrně dynamické světy. Zmíněná publikace nabízí první hloubkový pohled na vlastní podstatu jevů, při kterých je z Bennu vyvrhován materiál.

Japonská kosmická agentura JAXA a Japonská vysílací společnost NHK oznámily společný vývoj projektu „Super Hi-Vision Camera“. Tohle zařízení by mělo letět na misi MMX (Martian Moons eXploration) a zvládne pořizovat ve vesmíru snímky v rozlišení 4K a 8K. Bylo by to vůbec poprvé v historii, kdy bychom měli možnost vidět zblízka Mars a jeho měsíce v takto mimořádném rozlišení. Když vědci dostanou možnost spojit tyto snímky v obřím rozlišení s dalšími daty z jiných přístrojů, bude možné posunout naše znalosti o planetě a jejích měsících na novou úroveň.

10. září se na pražské výstavě Cosmos Discovery konalo slavnostní představení nových exponátů, které se týkají českého příspěvku do kosmických projektů. Součástí byly také prezentace zástupců Akademie věd, kteří se na těchto projektech podílejí. Hned na začátek je potřeba říct, že se samozřejmě nejedná o kompletní výčet všech kosmických projektů, kterých se ČR účastní. Jde však o poměrně slušný výběr, který přehledně ukáže, že Česká republika se v tomto oboru rozhodně nemá za co stydět a naopak má být na co hrdá. Dnes Vám v tomto článku představíme projekt Vesmír pro lidstvo, který spravuje Akademie věd, v dalších článcích se pak zaměříme na některé konkrétní projekty.

Technologické středisko Evropské kosmické agentury, známé pod zkratkou ESTEC, se rozrůstá. Největší evropské středisko určené k testům kosmického hardwaru se má dočkat nové čisté místnosti s rozlohou 350 metrů čtverečních. Práce začaly instalací 110 základových pilotů do písčité půdy, přičemž dosahují hloubky 10 – 17 metrů. Na místě nyní pracují dělníci, kteří odváží pryč hlínu, aby mohli vykopat tunel, který zajistí propojení nové čisté místnosti s elektrickou a datovou sítí, ale také s rozvody vytápění či ochlazování.

Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.

Start mise, na které spolupracuje NASA a Americká geologická služba USGS , byl odložen nejméně na září 2021. Přípravu družice Landsat totiž zpomalila pandemie koronaviru. Landsat 9 bude dalším zástupcem série misí, které od roku 1972 sledují Zemi. Jejich úkolem je zachytávat rozvoj měst, odlesňování deštných pralesů, úbytek ledovců, změny korálových útesů, růst plodin nebo tektonické poruchy. Původně byl start plánován na duben 2021, ale nyní se podle mluvčího Goddardova střediska posune nejdříve na září.

Primární zrcadlo dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope (dříve WFIRST), které bude sbírat světlo z blízkých i vzdálených kosmických objektů bylo dokončeno. S tímto zrcadlem bude moci nový dalekohled zachytit úžasné pohledy do kosmického prostoru, přičemž jeho zorné pole bude 100× větší než v případě Hubbleova teleskopu. „Jde o významný milník,“ říká Scott Smith, manažer tohoto teleskopu z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Úspěch závisí na týmu, ve kterém každý člen vykonává svou práci. To platí zejména v našem současném náročném prostředí. Každý má svou roli pro sběr prvních snímků a odpovědí na inspirativní otázky.“

Po úspěšném vypuštění a přistání experimentálního miniraketoplánu se Čína dočkala dalšího startu. Tentokrát na oběžnou dráhu zamířila družice určená k dálkovému průzkumu Země. Družice Gaofen-11 (02) startovala 7. září v 7:57 SELČ z kosmodromu Tchaj-jüan, konkrétně ze zdejší rampy LC9. O vynesení se postarala nosná raketa Dlouhý pochod 4B-Y46. Druhý exemplář z řady Gaofen-11 by měl být podle oficiálních informací určen ke snímkování Země ve viditelné části spektra a mohl by dosahovat prostorového rozlišení lepšího než jeden metr.
Michal Václavík z České kosmické kanceláře informoval, že ESA domluvila účast německého astronauta Matthiase Maurera na misi Crew-3. 8. září 15:25