Dušan Majer

  • Vzorky z misí Apollo potvrdily teorii o vzniku Měsíce

    Vzorky z misí Apollo potvrdily teorii o vzniku Měsíce

    Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“

  • Potřetí ve finále Křišťálové lupy – Děkujeme!

    Potřetí ve finále Křišťálové lupy – Děkujeme!

    Stejně jako zhruba před rokem a před dvěma lety na mne dnes v mailové schránce mezi ostatními zprávami čekal mail od organizátorů ankety Křišťálová lupa, že náš projekt Kosmonautix postoupil do finále Ceny českého internetu v kategorii Zájmové weby. A kdo má na tom zásluhu? Vy, naši čtenáři, kteří jste nám v uplynulých týdnech posílali své hlasy, za což Vám ohromně děkujeme! Stejně jako v minulých letech jsme i letos razili pravidlo, že Vás v nominační fázi nebudeme k ničemu vybízet, aby se mohl každý svobodně rozhodnout. I proto si nominace do finálové desítky v této kategorii vážíme.

  • Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

    Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

    Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“

  • Nový pohled na Enceladus

    Nový pohled na Enceladus

    Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.

  • Technologie pro přistávání i samořídící auta

    Technologie pro přistávání i samořídící auta

    NASA rozvíjí technologii založenou na laserech, která umožní přistát landeru na Měsíci či Marsu s naprostou přesností. Tato technologie by měla podstoupit důkladné testy na následujícím suborbitálním skoku zařízení New Shepard od firmy Blue Origin. Počítá se také s tím, že bude nasazeno na několika komerčních landerech, které mají v rámci kontraktu CLPS dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. O technologii stojí i automobilové firmy, které ji chtějí využít pro své autonomně řídící automobily.

  • Nová evropská mise pro měření sněhu a ledu

    Nová evropská mise pro měření sněhu a ledu

    Sledování kryosféry je nezbytné pro kompletní zhodnocení, predikci a přizpůsobení se klimatické variabilitě a souvisejícím změnám. Evropská kosmická agentura proto podepsala dohodu s firmami Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Kontrakt se týká stavby nové družice pro studium Země, která dostala jméno CRISTAL (Copernicus Polar Ice and Snow Topography Altimeter). Její start je plánován na rok 2027 a družice ponese vůbec poprvé v historii polárního výzkumu dvoufrekvenční radarový výškoměr a mikrovlnný radiometr, které mají měřit mocnost mořského ledu, sněhové pokrývky i pevninských ledovců.

  • Nová evropská anténa

    Nová evropská anténa

    ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“

  • Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

    Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

    Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

  • Meteodružice bude sloužit armádě

    Meteodružice bude sloužit armádě

    Meteorologická družice, kterou v roce 2006 vypustila na oběžnou dráhu agentura NOAA za účelem sledování hurikánů blížících se k pobřeží USA byla nyní přesunuta na jinou pozici. Z ní má dobrý výhled na Blízký východ, kde bude sledovat počasí, aby podpořila americké armádní činnosti v této oblasti. Družice GOES-13 již není nutná ke sledování počasí v okolí USA a proto ji NOAA převedla pod americké letectvo v rámci meziagenturní dohody. Armáda 8. září oznámila, že družice dosáhla nové dráhy a zahájila provoz nad Indickým oceánem. Se změnou provozovatele souvisí i změna názvu – družice se nyní jmenuje EWS-G1 (Electro-optical Infrared Weather system Geostationary 1). Je tedy prvním zástupcem geostacionárních meteorologických družic, které vlastní ministerstvo obrany, jak uvedlo letectvo v tiskové zprávě, kde se dále píše: „Družice poskytuje snímky oblačnosti a sleduje počasí v oblasti Indického oceánu pro ministerstvo obrany. Naplňuje tak potřeby ústředního velení a dalších provozních středisek.“

  • ŽIVĚ: Destrukční test Starship SN7.1

    ŽIVĚ: Destrukční test Starship SN7.1

    Podle dostupných informací by během dneška mělo dojít k tlakové zkoušce prototypu Starship SN7.1. Na texaské základně Boca Chica bude tento prototyp natlakován kapalným dusíkem a vnitřní tlak postupně poroste až do úrovně, kterou konstrukce testovací nádrže nevydrží a praskne. Jde o důležitou zkoušku, která inženýrům prozradí cenné informace o kvalitě výrobního procesu a zpracování nové oceli 304L, ze které jsou od SN7 vyráběny všechny nové prototypy Starship. V našem článku najdete přímý přenos celé akce, který zajišťuje kanál Nasaspaceflight.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗