sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Sift

    Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.

    Pave Space

    Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.

    NASA

    Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.

    SDA

    Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.

    SES

    Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.

    SpaceEye-T

    Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Dušan Majer

    Evropské družice HydroGNSS jsou připraveny ke startu

    Poté, co koncem září dorazily do Kalifornie na tamní kosmodrom, byly dvě evropské družice HydroGNSS pečivě připravovány na start, který má proběhnout ještě v tomto měsíci. Misi HydroGNSS tvoří dvě družice a je to také první projekt Evropské kosmické agentury z programu Scout. Družice budou zachytávat signály navigačních družic a jejich analýza umožní vědcům získat nové pohledy na klíčové parametry klimatu spojené s vodou. Obě identické mikrodružice budou vyneseny z Vandenbergovy raketou Falcon 9 v rámci sdílené mise Transporter-15 společně s několika dalšími malými družicemi. Aktuálně je start této mise plánován na 19. listopadu.

    ESM-4 je připraven na cestu přes Atlantik

    V horizontu pár dní opustí pečlivě dokončovaný čtvrtý Evropský servisní modul (ESM-4) pro kosmické lodě Orion montážní halu firmy Airbus v severoněmeckých Brémách a po vlnách Atlantiku zamíří na další zastávku na své cestě. Tento konkrétní exemplář bude součástí moderní a výkonné kosmické lodě Orion, která poletí k Měsíci v rámci ambiciózní mise Artemis IV. Servisní modul bude posádce v návratovém modulu dodávat vodu, dýchatelný vzduch, elektřinu a zajistí i stabilní a optimální teplotu v kabině během celé výpravy. Servisní moduly kosmických lodí Orion jsou skutečně učebnicovými a precizními příklady společně vyvíjených projektů. Jedná se o výsledek dlouhodobého úsilí inženýrů z více než 20 firem, které pocházejí z deseti různých evropských států. Vše přitom musí fungovat bezchybně a systémy musí dokonale spolupracovat během cesty k Měsíci a zpět.

    Rampa pro sjezd roveru Rosalind Franklin překonala milník

    Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.

    Mise EscaPADE vyrazí na New Glennu k Marsu

    Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise se však nezdařil. 88 minut dlouhé startovní okno se otevřelo ve 20:45 SEČ, ale problémy s počasím (a následně s loděmi v uzavřené oblasti a pozemním vybavením) si vynutily několik odkladů. Když se kvůli počasí musel odvolat i pokus naplánovaný na samotný konec startovního okna, bylo jasné, že se v neděli nepoletí. Meteorologové před rizikem špatného počasí varovali už předem. Jejich predikce slibovala 65% pravděpodobnost na začátku startovního okna, ale s postupem měla tato hodnota klesnout o deset procentních bodů. Meteorologové se obávali především kumulů, blesků a kovadlinových mraků. Varovali také, že na místě bude v neděli studená fronta. „Jak se fronta bude blížit k regionu ze severozápadu, bude v místě dostatek vlhkosti, aby se před frontou a podél

    Arianespace plánuje na rok 2026 až 8 startů Ariane 6

    Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů. Evropský poskytovatel startů má otevřít rok 2026 premiérou silnější verze své rakety se čtyřmi pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Premiéra rakety Ariane 6 proběhla v červenci 2024 a v březnu 2025 následovala její první operační mise, při které byla vynesena zpravodajská družice CSO-3 pro francouzské ozbrojené síly. Po úspěšném vynesení Sentinelu-1D tento týden má nyní Ariane 6 na svém kontě tři starty za rok 2025, přičemž čtvrtá mise se očekává ještě před koncem roku.

    Kyslíkový ventil způsobil dva odklady Atlasu V

    Druhou noc po sobě zastavila firma United Launch Alliance odpočet ke startu rakety Atlas V, která má vynést telekomunikační družici ViaSat-3 F2. Start z rampy SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station byl naplánován na 4:16 SEČ, ale problém s ventilem, který ve čtvrtek brzy ráno zabránil startu, přetrvával i v pátek ráno. Ředitel letu James Whelan nařídil odvolání prvního pokusu o start, jelikož se odvětrávací ventil na kyslíkové nádrži prvního stupně Atlasu V během předstartovních kontrol nechoval podle očekávání. Něco málo přes hodinu před otevřením pátečního ranního startovního okna společnost ULA oznámila, že od pokusu o start upouští.

    Nové nařízení FAA omezuje termíny komerčních startů a návratů

    Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času, a to od pondělí 10. listopadu. Odborní komentátoři z USA se shodují, že se jedná o bezprecedentní opatření. Nouzové nařízení nevysvětluje, jak bude stanoven „místní čas“ v případě návratu. K návratu totiž obvykle dochází v několika časových pásmech.

    Donald Trump opět nominoval Jareda Isaacmana na administrátora NASA

    Bude to zní jako déja vu, ale prezident USA, Donald Trump, nominoval podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana na příštího administrátora NASA. A v čem je ono v důvodu zmíněné opakování? Isaacman už od Trumpa jednu takovou nominaci dostal, ale před méně než půl rokem byla jeho nominace stažena, převážně z politických důvodů. Prezident své nové rozhodnutí oznámil v úterý večer místního času na své sociální sítí Truth Social.

    Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 2 – AstroMoWe

    Na letošním Czech Space Weeku bylo odhaleno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých informací o každém z projektů – a právě ty teď postupně přiblížím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden konkrétní experiment. I když budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za vlastní tvorbu – vycházejí z oficiálních tiskových zpráv, které jsem jen drobně upravil pro lepší čtení. Sérii představíme podle abecedy, a proto nás dnes čeká experiment AstroMoWe – s podtitulem Chytrá nositelná elektronika k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů na ISS. Na tomto projektu spolupracují ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, G.L. Electronic a VÚB.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.