sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Leonardo

Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.

BlackSky

Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.

Astroscale

Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).

FCC

Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.

CSES-2

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.

Look Up

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.

ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer
Sol 43: Ingenuity po vysazení na povrch Marsu

Ingenuity si poradila s anomálií za letu

Psal se 91. sol (marsovský den) pobytu roveru Perseverance na Marsu, když malý vrtulník Ingenuity podnikl svůj šestý let. Ten byl navržen tak, aby opět rozšířil možnosti stroje a demonstroval možnost provádět snímkování z ptačí perspektivy. Vrtulník měl zkusit vytvořit stereo (3D) snímky vědecky atraktivní oblasti směrem na západ. Vrtulník dostal pokyn, aby vystoupal do výšky 10 metrů a poté měl zamířit 150 metrů směrem na jihozápad při horizontální rychlosti 4 m/s. Poté měl zamířit 15 metrů jižně a v té době měla jeho kamera koukat západním směrem a pořizovat snímky, ze kterých vzniknou 3D obrázky. Poté se měl vrtulník vydat dalších 50 metrů směrem na jihovýchod, kde měl přistát.

Umělá inteligence pro diagnostiku chyb družic

Nová technologie využívající umělou inteligenci by mohla urychlit proces diagnostiky fyzických selhání družic a dalších kosmických systémů – zlepšila by se tak efektivita mise a mohl by se i zkrátit čas mimo provoz. Softwarový projekt RAISR (Research in Artificial Intelligence for Spacecraft Resilience) rozvíjí Evana Gizzi z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Se systémem RAISR by mohla umělá inteligence diagnostikovat chyby v reálném čase na nejrůznějších typech družic a sond. „Družice hlásí chybu podobně jako když se nám v autě rozsvítí varovná kontrolka na palubní desce,“ vysvětluje Gizzi a dodává: „Víme tedy, že je tam nějaký problém, ale to hlášení samo o sobě nemusí nutně vysvětlovat i příčinu. Tady se budou hodit algoritmy RAISR, které nám řeknou, že jsme třeba jen nezavřeli víko nádrže.“

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět vynáší Starlinky

Od zatím posledního startu Falconu 9 uplynulo deset dní a fanoušci už jsou zcela jistě jako na trní, kdy přijde další start. Pokud se nic nepokazí, mělo by to být už ve středu ve 20:59 SELČ, kdy má z floridské rampy 40 odstartovat raketa s 28. várkou družic Starlink. Při těchto misích jsme si už zvykli, že padají rekordy znovupoužitelnosti – družice Starlink vynáší veteránské první stupně s desíti, osmi či sedmi použitími. Tentokrát to ale bude jiné – v akci bude první stupeň 1063, který poletí teprve podruhé.

TEMPO si posvítí na znečištění atmosféry

Americký vědecký přístroj, který bude měřit znečištění vzduchu nad Severní Amerikou, se dočkal dalšího důležitého milníku. V úterý 18. května byl přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution), který bude během přeletů nad osvětlenou stranou Země pořizovat každou hodinu měření s nesrovnatelným prostorovým rozlišením, odeslán z výrobní firmy Ball Aerospace v coloradském Broomfieldu do firmy Maxar Technologies, která vyrábí v kalifornském Palo Altu samotnou družici Intelsat 40e, do které bude přístroj integrován.

Testy 3D vytištěných dílů raketového motoru

NASA navázala spolupráci s firmou Aerojet Rocketdyne, aby posunula vpřed technologie kovového 3D tisku a zlepšila možnosti jejich využití u raketových motorů na kapalné pohonné látky. Tyto motory by mohly najít uplatnění nejen u raket a lodí na oběžné dráze, ale i u přistávacích modulů. Tým RDT (Robotic Deposition Technology) z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) se věnuje návrhu a výrobě inovativních a lehkých spalovacích komor, trysek a vstřikovačů, které vznikají s využitím automatického robotického 3D tisku. Podle potřeby se používají různé metody – cold spray deposition, laser wire direct closeout, laser powder bed fusion, nebo laser powder directed energy deposition. Cílem tohoto snažení je rozvinout tyto procesy s využitím materiálů pro úsporu hmotnosti, aby bylo možné zhodnotit provozuschopnost, výkon a znovupoužitelnost při statických zážezích.

Pestrý náklad mise CRS-22

Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.

Sol 43: Ingenuity po vysazení na povrch Marsu

Plán na šestý let Ingenuity

Experti z JPL a NASA se již začínají připravovat na šestý let vrtulníku Ingenuity na Marsu, ke kterému by mělo dojít příští týden. Půjde o první let, který bude oficiálně součástí nadstavbové části – takzvané operačně-demonstrační fáze, která obnáší inspekci různých povrchových útvarů z ptačí perspektivy a přistání na jiném místě. V této nové fázi se data a snímky z letu pošlou na Zemi v průběhu několika dní po samotném letu. Rover Perseverance již (na rozdíl od fáze prvních testů) nebude pořizovat snímky vrtulníku za letu, jelikož se připravuje na začátek svých vědeckých činností.

Tyvak 0130 má monitorovat kosmickou tříšť

Když 15. května odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, věděli jsme, že se pod jejím krytem nachází 52 družic Starlink. Těchto telekomunikačních družic nebylo 60 jako obvykle, protože SpaceX kývla na vynesení sekundárního nákladu. Ten tvořily družice Capella 6 a Tyvak 0130. Zatímco u první jmenované jsme věděli, že jejím úkolem bude provádět radarové snímkování zemského povrchu, informací o druhé zmíněné družici bylo jako šafránu. Na veřejnost se dostala pouze obecná informace, že jde o družici pro „astronomická pozorování ve viditelné části spektra“. Firma Tyvak, výrobce malých družic nyní přinesla podrobnější informace o této experimentální družici. Kromě toho také odhalila své plány – Tyvak 0130 má ověřit možnosti kompaktních teleskopů pracujících ve viditelné části spektra z hlediska hledání nových možností, jak sledovat nejen pohyb na oběžné dráze, ale i monitorovat kosmickou tříšť.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.