sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Bude mít ČR svou vlastní lunární sondu?

Zhruba před rokem jsme Vás informovali o projektu české mise SLAVIA, která by měla studovat chemické složení meziplanetární hmoty, která vstupuje do zemské atmosféry, kde shoří a vytváří na obloze světelné stopy, kterým říkáme meteory. Tato mise však zatím nemá realizaci jistou – bude se o ni muset poprat v rámci tzv. Ambiciozních projektů i s dalšími návrhy, přičemž pokud se zadaří, mohly by se realizovat i dvě navržené mise. Dnes si proto představíme další projekt, který se uchází o realizaci. Jedná se o projekt LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), za jehož návrhem, vývojem a integrací stojí firma esc Aerospace s.r.o. Ta se již téměř 15 let podílí na vývoji elektroniky a softwaru pro mise Evropské vesmírné agentury. Sonda LVICE2 by se v případě realizace zaměřila na studium Měsíce, kolem kterého bude v dalších letech hodně živo.

OBRAZEM: Letové kusy motorů BE-4

Raketové motory BE-4 spalující kapalný kyslík a kapalný metan mají pohánět hned dvě kosmické rakety. Tyto produkty firmy Blue Origin najdou uplatnění nejen na prvním stupni jejich vlastní rakety New Glenn, ale i na prvním stupni rakety Vulcan od firmy United Launch Alliance. Právě druhý jmenovaný nosič bude jejich prvním příjemcem a kvůli zpoždění v jejich výrobě nabrala zpoždění i raketa samotná. Čekání na raketové motory BE-4 je však již u konce. Šéf United Launch Alliance, Tory Bruno, se nedávno na Twitteru pochlubil fotografiemi letových exemplářů těchto motorů pro první let Vulcanu.

Pozemní přípravy přístroje MIRI.

Testovací snímky z komplexního režimu přístroje MIRI

Takzvané inženýrské fotografie z Teleskopu Jamese Webba jsme už v minulých měsících viděli. Sloužily totiž ke kalibraci optických členů teleskopu. S tím, jak se blíží zveřejnění prvních vědeckých snímků a spekter, přišel čas pochlubit se také takzvanými inženýrskými spektrálními měřeními. A co víc, bude to rovnou z vědecky jedinečného přístroje MIRI, který jako jediný na palubě JWST dokáže sledovat vesmír na delších vlnách střední infračervené oblasti. Průvodci, kteří nám představí režim spektroskopie se středním rozlišením, budou v tomto případě experti na slovo vzatí. Tento text je překladem článku z blogu JWST, který v originále sepsali David Law ze STScI (Space Telescope Science Institute) a Alvaro Labiano z CAB (Centro de Astrobiologίa).

Zkoušky prvního spojení CubeSatů na oběžné dráze

Mise CPOD (CubeSat Proximity Operations and Demonstration) úspěšně odstartovala 25. května na raketě Falcon v rámci mise Transporter-5. Nyní se pozemní operátoři chystají na zahájení historicky první série manévrů, které povedou ke spojení tříjednotkových (3U) CubeSatů. Misi CPOD navrhla a postavila společnost Terran Orbital Corporation z kalifornského města Irvine. Jakmile dvojice malých družic dokončí kontroly svých systémů, mají demonstrovat celou sekvenci přibližování, pohybu ve vzájemné blízkosti a spojení na nízké oběžné dráze Země. CubeSaty jsou vybaveny vlastními pohonnými systémy, aby mohly během celé sekvence přesně manévrovat. ještě zajímavější je skutečnost, že vše proběhne autonomně bez zásahu pozemního střediska. Oba CubeSaty využijí mezidružicového datového spojení ke sdílení pozic podle GPS a dalších údajů. Na základě těchto dat pak bude palubní počítač provádět potřebné manévry. Na družicích jsou kamery, které zachytí snímky jednotlivých fází celého procesu, které pak budou odeslány na Zemi.

Panel sondy Lucy je už téměř kompletně rozevřen

Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.

TOP5: Kosmonautické dopady ruské invaze na Ukrajinu

Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Na našem webu se věnujeme historii, současnosti a blízké budoucnosti kosmonautiky. Výjimečně si ale dovolíme napsat i o zajímavém konceptu, který si na svou realizaci bude muset počkat trochu déle. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří právě mezi takovéto projekty. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož koncepční fáze se nyní rozpracovává. Pokud se jednou dočká realizace, dočkali bychom se hejna robotů o velikosti mobilního telefonu, kteří by se proháněli vodou pod několik kilometrů silnou ledovou krustou takzvaných oceánských světů – ať už jde o jupiterův měsíc Europa, nebo o Saturnův Enceladus, kde by tyto sondy mohly pátrat po stopách života. O dopravu robotů do podpovrchového oceánu by se měla postarat úzká sonda tavící led, která by poté ve vodě uvolnila roboty. Ti by pak mohli plavat i do větších vzdáleností od mateřské sondy.

Nového sledovače Země postaví firma Airbus

Evropská kosmická agentura přidělila firmě Airbus kontrakt ve výši 160 milionů Euro na stavbu družice FORUM. Tato nová mise by měla vědcům přinést jedinečné poznatky o tom, jak naše planeta hospodaří s vyzařováním energie a co tyto procesy ovlivňuje. Tím by se měla zaplnit dosavadní mezera v našich znalostech o klimatu. FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring) bude již devátou družicí, kterou agentura ESA realizuje v rámci série Earth Explorer. Každá z doposud realizovaných misí této série nese inovativní technologie, které ve všech případech překonaly původní vědecká očekávání. Pravidelně nám tak ukazují, jak mohou inovativní kosmické přístroje přinášet ohromující množství kvalitních vědeckých dat o naší planetě – ta se zase dají využít pro výhody celé společnosti.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.