Vast
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, se pouští do výroby družic s řadou vysoce výkonných družicových tahačů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, se pouští do výroby družic s řadou vysoce výkonných družicových tahačů.
Společnost Quindar, startup se sídlem v Denveru specializující se na satelitní pozemní systémy, oznámila, že podepsala dohodu se společností Portal Space Systems o poskytování služeb řízení misí pro nadcházející mise zahrnující manévrovatelná kosmickélá zařízení.
Úřadující ředitel Agentury pro rozvoj vesmíru Gurpartap Sandhoo byl jmenován do dvojí role, v níž dohlíží jak na agenturu, tak na nový úřad pro nákupy družic pro varování před raketami pro americké vesmírné síly.
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Až první raketa SLS vynese kosmickou loď Orion na misi Artemis I, nebude v její kabině žádný člověk. Přesto tu bude celá řada Senzorů a vědeckých experimentů. Kromě nich ale v kabině najdeme i spoustu symbolických upomínkových předmětů, které pomohou při vzděláváním a uchováním památky. Americké kosmické stroje (ať už pilotované nebo nepilotované) s sebou už od šedesátých let minulého století vozí nejrůznější připomínky. Třeba na sondách Voyager najdeme zlaté desky se zvuky Země a rover Perseverance, který jezdí po Marsu, nese mikročip s 10,9 miliony jmen lidí z celého světa, kteří se registrací přes internet stali součástí této mise. Na poslední misi raketoplánu letěl kov, který byl později roztaven a posloužil k výrobě ocenění pro zaměstnance.
Noc na 10. srpna byla pro SpaceX hodně akční. Ještě předtím, než ve 4:14 SELČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která na misi Starlink 4-26 vynášela 52 družic, se na texaské základně Boca Chica odehrály dva testy. Oba dva se týkaly hardwaru, který má být určen k prvnímu orbitálnímu testovacímu letu sestavy Super Heavy Starship. Zákulisní (byť zatím ještě oficiálně nepotvrzené) informace navíc naznačují, že bychom se v dalších týdnech mohli dočkat urychleného vývoje.
9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.
Když raketa Antares začala v roce 2013 létat, poháněly její první stupeň dva raketové motory AJ-26, což byly lehce upravené desítky let staré sovětské motory NK-33. Tato první verze raket Antares měla označení 110, dílčí vylepšení pak přinesly verze 120 a 130 – motory prvního stupně však zůstávaly. Když však 28. října 2014 raketa Antares pár sekund po startu na misi CRS Orb-3 explodovala, byla vina právě v raketovém motoru prvního stupně. Antares pak neletěl skoro dva roky – 17. října 2016 poprvé odstartovala vylepšená varianta 230. Změna prvního čísla znamená, že došlo k výměně raketových motorů. Volba tehdy padla na dva ruské motory RD-191, které prošly drobnými úpravami a dostaly označení RD-181. Jenže ani u nich to neskončí. Raketu Antares čeká již podruhé změna raketových motorů na prvním stupni.
Hardware pro sondu, která se vydá na dlouhou cestu, aby studovala vodní svět ve vnějších částech Sluneční soustavy, letos prošel druhým kolem testů, které proběhly na Langleyho výzkumném středisku ve městě Hampton ve Virginii. Vysokozisková anténa (HGA) je určena pro sondu Europa Clipper, která provede skoro 50 průletů kolem jupiterova ledového měsíce Europa. Zkoušky se odehrály v laboratoři ETR (Experimental Test Range) nejprve během března a dubna a poté pokračovaly v červnu a červenci. Výzkumníci během těchto testů prověřovali schopnost antény přesně vysílat data ze sondy k Zemi. Mezi oběma fázemi testů na Langleyho středisku byla anténa HGA odeslána na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Tady na ni čekaly vibrační a termálně-vakuové zkoušky. Jejich úkolem bylo prokázat, že anténa odolá jak chvění při startu, tak i extrémním teplotám v kosmickém prostředí.
V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.
Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2026 odstartovat evropská mise PLATO. Nosná raketa Ariane 64 ji pošle vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého bude tento jedinečný teleskop obíhat. Úkolem mise PLATO bude s využitím tranzitní metody sledovat až jeden milion hvězd. V naměřených datech se budou vyhledávat kamenné exoplanety, které by mohly mít rozměry podobné naší planetě. Na tomto atraktivním projektu se pracuje v několika evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Inženýři z firmy OHB Czechspace společně s kolegy z Leteckého ústavu Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci speciální zátěžovou zkoušku. Ta měla ověřit, jestli nosná válcová konstrukce, která funguje jako páteř celé konstrukce, odolá zátěži, kterou zažije při startu rakety.
Poté, co byl přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) dopraven na ISS lodí Dragon 2 v rámci msie CRS-25, došlo k jeho instalaci na vnější plášť orbitálního komplexu. Pozemní tým nezahálel a přistoupil k aktivaci zařízení, které už poslalo svůj první snímek Země. Milník označovaný jako „first light“ (doslova přeloženo první světlo) proběhl 27. července ve 4:51 SELČ v době, kdy stanice prolétávala nad západní Austrálií. EMIT postavený v jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory se zaměřuje na mapování složení minerálního prachu v suchých oblastech Země, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak prach ovlivňuje ohřívání a ochlazování klimatu. Přístroj měří stovky vlnových délek světla odraženého od materiálů na Zemi. Odlišné látky odráží jiné vlnové délky světla, což vytváří jedinečný spektrální „otisk prstu“. Když tato data sbírá snímkovací spektrometr a výsledky analyzují zkušení výzkumníci, mohou odhalit, z čeho je materiál tvořen.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.