Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se lidé v rámci programu Apollo vydali na povrch Měsíce, bylo potřeba zajistit, abychom Měsíc zbytečně nekontaminovali pozemským materiálem a zároveň abychom materiálem přivezeným z Měsíce nekontaminovali Zemi. Zkrátka a dobře bylo potřeba respketovat v té době ještě čerstvě definované zásady takzvané planetární ochrany. Sterilizací proto prošlo mnoho nástrojů, ale kabina obývané lidmi nemůže být nikdy stoprocentně sterilní. Když první mise Apollo ukázaly, že lunární regolit není vhodný k tomu, aby hostil život, mohly se některé striktní předpisy trochu uvolnit.
Peter Beck, šéf firmy Rocket Lab, se v minulých letech netajil myšlenkou, že Venuše je jeho oblíbená planeta a velice rád by se podílel na jejím průzkumu. Možnost, že by jeho firma vyslala k druhé planetě Sluneční soustavy vlastní sondu, se sice čas od času objevily, ovšem zmíněným plánům chyběly detaily. Mnoho lidí si proto řeklo, že jde jen o vzdušné zámky, které mají k realizaci daleko. Nyní však firma Rocket Lab udělala významný krok na cestě k realizaci této (zatím nepojmenované) mise. Na internetu se objevila studie, která vcelku podrobně popisuje plán celé mise. V tomto článku naleznete její kompletní překlad.
Plně znovupoužitelný systém Super Heavy Starship rozhodně nemá malé cíle a pokud uspěje, může výrazně změnit podobu kosmonautiky. K tomu je však zapotřebí, aby zákazníci tomuto systému věřili a využívali jej. Už dříve bylo jasné, že rakety Super Heavy a lodě Starship budou vynášet družice Starlink, stejně tak víme, že si agentura NASA vybrala lehce upravenou Starship jakožto pilotovaný lunární lander pro misi Artemis III. Nyní se nově vyvíjený systém dočkal své první veřejně oznámené zakázky od komerční společnosti. Japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT oznámila, že si nechá v roce 2024 pomocí systému Starship vynést telekomunikační družici Superbird-9, která bude dopravena na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.
Česká republika opět ukázala, že ukrývá značný potenciál pro uplatnění v kosmických oborech. Díky startupu Zaitra se letos vypuštěný český CubeSat VZLUSAT-2 dočkal významného vylepšení, které předznamenává možnosti širšího uplatnění umělé inteligence (AI) v kosmonautice. Družice, které ve viditelné části elektromagnetického spektra snímkují Zemi, fotografují zájmovou oblast tak, jak jim předurčuje plán. Jenže počasí často udělá čáru přes rozpočet a družice tak vyfotí pouze mraky. Pozemní týmy však nevědí, jak jejich snímkování dopadlo – podařilo se trefit do mezery mezi mraky a je cílová oblast vyfocená správně, nebo oblačnost částečně, či úplně zakrývá zorné pole? Odpovědi na tyto otázky přichází až když se snímky pošlou na Zemi a operátoři si je mohou prohlédnout. To je ale značně neefektivní postup.
Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.
Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.
Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.
Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad na palubě před drsnými podmínkami během průchodu atmosférou. Tyto systémy používají různé kosmické agentury již více než 50 let. Ovšem co se stane, když části štítu během průchodu atmosférou odhoří a jak to následně ovlivní jejich vlastnosti? Výzkumníci z NASA se snaží najít na tyto otázky odpověď. Ve větrném tunelu Mach 6 na Langleyho středisku bylo od roku 2016 otestováno více než sto keramických modelů různých návrhů tepelných štítů. V tomto zařízení je možné dosáhnout až šestinásobku rychlosti zvuku, což odpovídá téměř 7500 km/h. Touto rychlostí byste Atlantik přeletěli za hodinu. Vysušený vzduch je přiváděn do komory, kde vytváří nápor na terč. Poté projde zužující se tryskou, která jej urychlí na hypersonickou rychlost. Vzduch pak testovací sekcí tunelu proletí kolem libovolného ověřovaného objektu. Když pak vzduch opouští testovací sekci rozšiřující se tryskou, dojde k jeho zpomalení a následně je odsátý vakuovým čerpadlem.
Až první raketa SLS vynese kosmickou loď Orion na misi Artemis I, nebude v její kabině žádný člověk. Přesto tu bude celá řada Senzorů a vědeckých experimentů. Kromě nich ale v kabině najdeme i spoustu symbolických upomínkových předmětů, které pomohou při vzděláváním a uchováním památky. Americké kosmické stroje (ať už pilotované nebo nepilotované) s sebou už od šedesátých let minulého století vozí nejrůznější připomínky. Třeba na sondách Voyager najdeme zlaté desky se zvuky Země a rover Perseverance, který jezdí po Marsu, nese mikročip s 10,9 miliony jmen lidí z celého světa, kteří se registrací přes internet stali součástí této mise. Na poslední misi raketoplánu letěl kov, který byl později roztaven a posloužil k výrobě ocenění pro zaměstnance.
Noc na 10. srpna byla pro SpaceX hodně akční. Ještě předtím, než ve 4:14 SELČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která na misi Starlink 4-26 vynášela 52 družic, se na texaské základně Boca Chica odehrály dva testy. Oba dva se týkaly hardwaru, který má být určen k prvnímu orbitálnímu testovacímu letu sestavy Super Heavy Starship. Zákulisní (byť zatím ještě oficiálně nepotvrzené) informace navíc naznačují, že bychom se v dalších týdnech mohli dočkat urychleného vývoje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.