Dušan Majer

  • Aby se Psyche moc nezahřívaly motory

    Aby se Psyche moc nezahřívaly motory

    Start americké sondy Psyche je nyní naplánován na 12. října a inženýři nyní zjistili, že při její osmileté expedici s cílem prozkoumat kovovou planetku hrozí přehřívání jejích motorů. Řešení bude jednoduché a přitom účinné – sonda sníží  výkon svého pohonného systému. Sondě za 1,2 miliardy dolarů zbývaly pouhé dva týdny do otevření startovního okna, když výsledky zkoušek záložního exempláře korekční trysky na testovacím stanovišti vykázaly teploty vyšší, než byly očekávané. Nejprve se inženýři z Jet Propulsion Laboratory domnívali, že se jedná o izolovaný problém související s testovacím stanovištěm, ale brzy se ukázalo, že se objevený problém týká i motorů instalovaných na Psyche.

  • Sonda Hera dostala fotovoltaický panel

    Sonda Hera dostala fotovoltaický panel

    Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.

  • Sonda IMAP je o krok blíže k realizaci

    Sonda IMAP je o krok blíže k realizaci

    Projekt americké sondy IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) se tento týden na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu dočkal dokončení důležitého kroku na cestě ke stavbě, testování a nakonec i startu. Tým stojící za projektem se setkal se členy hodnotícího panelu, aby zhodnotili plán integrace všech systémů do výsledné sondy. Řešila se integrace vědeckých přístrojů, elektrických, komunikačních i navigačních systémů. Úspěšné dokončení Zhodnocení systémové integrace SIR (System Integration Review) značí, že projekt může přikročit k sestavování a testům sondy v rámci příprav na start.

  • Pokec s kosmonautixem – Září 2023

    Pokec s kosmonautixem – Září 2023

    Skoro se až nechce věřit, že od našeho zatím posledního Pokecu s kosmonautixem utekl celý měsíc. A přitom pohled do kalendáře jasně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – tradičně v osm hodin večer spustíme na našem YouTube kanálu přímý přenos, kteý potrvá zhruba dvě hodiny. O tom, co se bude probírat, rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat svůj dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až se k němu dostaneme. Předem se omlouvám, pokud se na nějaký dotaz nedostane. Některé odpovědi vyžadují více času a dotazy se pak mohou nahromadit. Každopádně se na Vás všechny už moc těšíme!

  • ŽIVĚ A ČESKY: 10. start SpaceX v září 2023!

    ŽIVĚ A ČESKY: 10. start SpaceX v září 2023!

    O tom, že firma SpaceX neustále navyšuje startovní tempo svých startů, asi není potřeba dlouze diskutovat. Tento dojem všech, kteří sledují kosmonautiku, je jednoznačně podpořen čísly. Vždyť jen za září jsme byli svědky devíti startů raket Falcon 9 a v noci na zítřek bychom se mohli dočkat desátého. To jsme tu ještě neměli. Devět startů v jednom kalendářním měsíci už SpaceX zvládla letos v květnu, ale dvouciferný počet startů v jednom měsíci jsme ještě u SpaceX neviděli. Také tentokrát budou náklad tvořit družice Starlink 2. generace mini, které budou po celém světě zajišťovat vysokorychlostní připojení k internetu. Také tentokrát vychází start pro Evropany na noční hodiny, ale i přesto věříme, že se s Vámi setkáme v rámci živě a česky komentovaného přenosu.

  • SLS pro Artemis 2 má všechny motory RS-25

    SLS pro Artemis 2 má všechny motory RS-25

    Týmy na Michoud Assembly Facility u New Orleans provedly strukturální usazení všech čtyř raketových motorů do centrálního stupně rakety SLS určen pro misi Artemis 2. Tento letový test bude první pilotovanou výpravou realizovanou v rámci programu Artemis. První z motorů technici nainstalovali 11. září, druhý následoval hned 15. září, třetí motor 19. září a poslední dokonce rovnou 20. září. Zástupci NASA, Aerojet Rocketdyne, L3 Harris Technologies i Boeingu se nyní zaměří na komplexní úkoly, které souvisí s kompletních připojením motorů ke stupni a integraci pohonných a elektrických systémů v rámci celé struktury.

  • Autonomní řízení pomáhá roveru Perseverance

    Autonomní řízení pomáhá roveru Perseverance

    Zhruba jen třetinu času, který by potřebovaly ostatní americké marsovské rovery, trvalo vozítku Perseverance, než si našlo cestu zhruba půl kilometru širokým polem balvanů. Ačkoliv plánovači mise vybírají obecnou cestu vozítka, rover Perseverance zvládl sám identifikovat přesnější trajektorii průjezdu tímto polem, které dostalo přezdívku „Snowdrift Peak“. Využilo k tomu AutoNav, systém pro autonomní řízení, který pomáhá zkrátit dobu přejezdu mezi vědecky atraktivními lokalitami. Perseverance již má na svém kontě několik rychlostních rekordů mezi marsovskými rovery. Schopnosti systému AutoNav byly podrobněji představeny v článku, který v červenci vyšel v odborném časopise Science Robotics.

  • ŽIVĚ: Návrat trojice rekordmanů z ISS

    ŽIVĚ: Návrat trojice rekordmanů z ISS

    Tři muži, kteří před více než rokem odstartovali v lodi Sojuz MS-22 na Mezinárodní kosmickou stanici, měli na ní strávit klasický půlrok (plus minus pár týdnů). Jenže když z jich lodi v prosinci unikla část chladicího média, musely se plány změnit. Sojuz MS-22 nebyl vyhodnocen jako bezpečný pro návrat, ke stanici byl vypraven Sojuz MS-23 bez posádky a právě v této lodi se nyní Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Frank Rubio vrátí na Zemi. A budou se vracet jako rekordmani – zatím ještě žádný člověk nestrávil na Mezinárodní kosmické stanici více času. Do rekordu Valerije Poljakova ze stanice Mir jim sice ještě pár měsíců chybí, ale na ISS jejich mise nemá konkurenci. A Frank Rubio má na svém kontě ještě americký rekord v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. V tomto článku naleznete přímý přenos z přistání Sojuzu MS-23, ke kterému by mělo dojít ve středu 27. září okolo 13:17 SELČ v kazašské stepi.

  • Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi

    Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi

    Po letech tvrdé práce naplněných očekáváním velkého finále se tým zodpovědný za misi OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) dočkal. Na Zemi (konkrétně v plánované uzavřené oblasti Utah Test and Training Range nedaleko Salt Lake City, která spadá pod ministerstvo obrany) dosedlo v neděli 24. září v 16:52 SELČ návratové pouzdro s kameny a prachem, které zmíněná sonda odebrala v roce 2020 na planetce Bennu. Na našem webu jste měli možnost celou událost sledovat v přímém přenosu od NASA i v psaném přenosu. Dnes si celou událost zrekapitulujeme a nabídneme Vám také informace o tom, co se dělo po samotném přistání a jaký bude další postup.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗