Vzorky zo sondy Change´6
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).
Společnost BlackSky Technology 14. září oznámila, že ze své páté družice Gen3 získala a zpracovala první snímky (first light) za méně než 20 hodin po startu na raketě Electron společnosti Rocket Lab.
Společnost Apex pomáhá vybudovat ve Spojených státech specializovanou továrnu na velkosériovou výrobu družic pro přímé připojení zařízení (direct-to-device) pro operátora Elveo Mobile. Ten nedávno vznikl sloučením společností Lynk Global a Omnispace.
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 10. září oznámil výrazné rozšíření svého programu komerčních družicových dat. V rámci tohoto rozšíření uzavřel smlouvu typu IDIQ (indefinite delivery, indefinite quantity) se 14 společnostmi, která umožňuje zadávat jednotlivé zakázky podle aktuální potřeby.
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.
Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními. 28. března 10:20
Představte si situaci, že byste se mohli chatbotovi říct: „Mohl bys mi vytvořit extrémně přesnou mapu pěstování plodin v Keni?“ A nebo „Dochází u budov v mé ulici k sesedání podloží?“ A teď si ještě představte, že odpověď, kterou dostanete, je v souladu s vědeckými pozorováními a zakládá se na prověřených datech z pozorování naší planety. Agentura ESA ve spolupráci s technologickými partnery nyní pracuje na tom, aby se podobný nástroj zhmotnil v realitě. Experti se totiž snaží vyvinout AI aplikace, které by přinesly revoluci do způsobu, jakým vyhledáváme informace o pozorováních Země.
Nové fascinující mise jako je setkání s prolétávajícím mezihvězdným objektem, nebo pozorování více cílů v gravitačním ohnisku Slunce, vyžadují rychlosti, které značně přesahují možnosti běžných raket. Exotické metody slunečních plachetnic mohou umožnit dosažení vzdálených lokalit, ale nejsou schopny později provést potřebné manévry v hlubokém vesmíru. Jaderné pohony jsou velké a drahé systémy s malou schopností doletět na místo. Naproti tomu navrhovaný tenkovrstvý jaderný izotopový motor by měl dostatečnou schopnost pro vyhledávání, setkávání se a následně vracení vzorků ze vzdálených a rychle se pohybujících mezihvězdných objektů. Ano, hádáte správně, je tu další díl o projektech z programu NIAC, které podpořila agentura NASA. I dnes se podíváme na velmi smělou technologii, která se jednou třeba začne používat. Zatím je však pouze ve fázi prvotního návrhu.
První exemplář rakety Angara A5 s horním stupněm Orion dorazila na nově vybudovanou startovní rampu kosmodromu Vostočnyj. Její start je zatím naplánován mezi 6. a 10. dubnem letošního roku. „S využitím přepravního a instalačního zařízení byla raketa přepravena z montážního a testovacího komplexu a usazena na startovací rampu 1A,“ uvedla v prohlášení agentura Roskosmos. Rozhodnutí přepravit raketu a pokračovat v komplexních zkouškách na startovní rampě bylo učiněno poté, co úspěšně skončila předešlá fáze testů nové rampy, která neodhalila žádné závady.
Čerstvá ledová krusta, která ukrývá tajemný oceán. Vodní gejzíry, které vyvěrají z puklin v ledu a míří vstříc kosmickému prostoru. A mezi tím vším neohrožený robotický lander, který sbírá vzorky a analytickými metodami v nich hledá náznaky života. Ano, předchozí věta je zatím jen v představách, ale ty by se mohly časem zhmotnit. Agentura ESA totiž zahájila kroky k tomu, aby se popsaná scéna jednou uskutečnila. Navrhuje totiž misi, která by prozkoumala oceánský svět, který krouží kolem Jupiteru či Saturnu. Ale který měsíc si vybrat? A co přesně by taková mise měla dělat? Odpovědi na tyto otázky přinesl tým vědců.
V sobotu jsme byli svědky úspěšného startu rakety Sojuz 2.1a, která z kosmodromu Bajkonur dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-25. Jejím velitelem je Rus Oleg Novický, kterému dělají společnost dvě ženy – Běloruska Marina Vasilevskaja a Američanka Tracy Caldwell-Dyson. V uplynulých desítkách hodin loď prováděla manévry, které její dráhu postupně srovnaly s dráhou ISS. Nyní tedy zbývá provést automatické připojení lodi ke staničnímu modulu Pričal, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 16:10 našeho času. Také v tomto případě se můžete těšit na živě a česky komentovaný přenos.
Médiím se před pár dny ukázal CubeSat Milani financovaný Italskou kosmickou agenturou ASI. Akce pro novináře proběhla v areálu společnosti Tyvak International v Turíně. Nyní se Milani vydá do technologického centra Evropské kosmické agentury, nizozemského ESTECu, kde sonda Hera momentálně prochází předletovými zkouškami. Právě tady proběhne integrace CubeSatu s jeho „mateřskou sondou“ i navazující zkoušky mezidružicové komunikace, díky které bude moci Hera komunikovat s CubeSaty Milani a Juventas během jejich průzkumu dvojplanetky Dimorphos.
Testovací exemplář adaptéru pro připojení nákladu na raketu SLS je připraven k sérii ověřovacích zkoušek. Jde o kriticky důležitý krok na cestě k premiéře tohoto zařízení na připravované misi Artemis IV. Adaptér o tvaru komolého kužele, který tvoří dva kovové prstence a osm kompozitních panelů, bude součástí rakety SLS v konfiguraci 1B a má být umístěn v univerzálním adaptéru USA (universal stage adapter) na vrcholu vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage). Adaptér nákladu vychází z adaptéru OSA (Orion stage adapter), který se použije při prvních třech startech raket SLS ve verzi Block 1. Jeho úkolem je spojit vrchol rakety s kosmickou lodí.
Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.