Evropská družice Sentinel 5P se zaměřuje na přesná měření látek obsažených v atmosféře. Její citlivé přístroje například v únoru 2019 odhalily, že při explozi naleziště zemního plynu v americkém Ohiu došlo k uvolnění 50 000 tun metanu. Nehoda tak během 20 dnů do atmosféry vypustila více tohoto skleníkového plynu, než kolik běžně za rok vyprodukuje většina Evropy svým naftařským průmyslem. Tento objev byl prezentován v tomto týdnu v Proceedings of the National Academy of Sciences, přičemž studie odhalila význam používání družicových dat k hledání a kvantifikování zdrojů znečištění. Údaje, které zajistil přístroj Tropomi na palubě Sentinelu 5P jasně ukazují, že každou hodinu došlo k uvolnění 120 tun metanu.
Zdroj: https://www.esa.int/
Na výše přiloženém obrázku je černou tečkou označeno místo výbuchu. Obrázky poskytují srovnání situace před nehodou a po ní. Černá šipka ukazuje směr větru a tedy i dráhu pohybu uvolněného metanu. „Tato měření ze Sentinelu-5P ukazují, že družice dokáží měřit koncentrace skleníkových plynů uvolněných z bodového zdroje. Tyto schopnosti je možné dále rozšířit s chystanou misí Carbon Dioxide Monitoring v rámci programu Copernicus.“
Zatímco oxid uhličitý je v atmosféře obsažený hojněji a je tedy častěji spojován s globálním oteplováním, metan je zhruba 30× schopnější v zachytávání tepla. Obvykle se do atmosféry dostává z průmyslového využívání fosilních paliv, skládek, dobytčích farem, pěstování rýže nebo z bažin. Může se ale uvolňovat i při těžbě ropy a zemního plynu. Družice Sentinel 5P díky špičkovému přístroji Tropomi zvládá kromě jiného mapovat i rozložení oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého či aerosolů. Všechny tyto látky totiž ovlivňují jak vzduch, který dýcháme, tak i naše klima.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://earth.esa.int/image/image_gallery?img_id=115968&t=1329913975592
https://www.esa.int/…/Methane_leak_visible_from_space.jpg
Methan je v atmosféře přirozeně odbouráván.
Methan je v atmosféře oxidován především působením hydroxylových radikálů. Dosavadní scénáře budoucího vývoje klimatu vycházejí z představy, že spolu s nárůstem koncentrace metanu bude v množství hydroxylových radikálů v atmosféře ubývat. Dlouhodobé sledování troposféry podalo důkaz, že koncentrace radikálu OH neklesají
…a pointa toho všeho je…?
„všeho je“
To, že se metan brzy a přirozeně odbourá – mokřady ho mají dávat do atmosféry mnohem víc. Lze proto počítat dlouhodobě pouze z působením CO2 vzniklého z metanu stejně jako při jeho spálení.
To, že se metan odbourává, je už zahrnuto do toho „30x horší než CO₂“ koeficientu. Bez odbourávání by to číslo bylo ještě vyšší.
Tak v tomto případě nechť se spíše zakáže chov krav a vysuší i všechny mokřady – zde se metanu uvolňuje mnohem víc. Je totiž hlavní součástí bioplynu, který vzniká v přírodě přirozeně ve velkém množství.
Tak to první se už teď považuje za problém, to neříkáte nic nového. Ale jak to souvisí s tím, že nechat průmyslový metan unikat není dobrý nápad, to tedy netuším.
Svého času se za největší producenty metanu považovali termiti. Dnes to vypadá, že největší producent může být uvolňování metanu z tzv. metanového ledu (hydrátu, chemici vědí) z permafrostu či z dna oceánů. Nicméně, pořád největší skleníkový efekt vytváří vodní pára, více jak 90%.
Mimochodem, v geologických dějinách země byla období chladu provázena i výrazným poklesem vlhkosti a bioaktivity. Naopak, v teplejších obdobích život kypěl a i obsah kyslíku a vlhkosti byl výrazně vyšší. Tak Vám nevím, co je pro nás lepší. Vlastně, myslím že vím. Jsem asi, jak říkaly tzv. prověrkové komise po sovětské okupaci, pomýlen. Fakty.
Ano, ano, mnohým lidem jaksi uniká, že i u nás byly ledovce a i bez Gréty se odstěhovaly na sever a jednou zase příjdou zpátky. Můžu si to dovolit říct jsem totiž „pomýlen fakty“ (dík za krásnou hlášku, budu ji používat)
Dovolím si k tématu „metan – krávy“ vložit odkaz na článek p. Pazdery, který vyvrací kdysi vyslovený, a poté donekonečna opakovaný omyl. http://www.osel.cz/10863-nas-boj-s-klimatem.html kapitoly „Rozjetý vlak“ a „Aktivisté faulují“.
Článek stojí zato přečíst celý.
Více kyslíku = obrovské požáry, mnohem více peněz do hasičů, navíc dost možná zdravotní problémy. Více vlhkosti = taky zdravotní problémy na mnoha místech. Skutečně takovéhle věci chceme? Že bují nějaké breberky mi přijde dost irelevantní. Nejde nám spíš o lidskou civilizaci?
„http://www.osel.cz/10863-nas-boj-s-klimatem.html“
Ten článek je matematicky totálně pitomý, protože z existence ustáleného stavu vyvozuje neexistenci účinku, což je pro každého absolventa teorie systémů očividná blbost. Když do rybníka pustím dodatečný proud vody a ten se nakonec po čase vyrovná se zvýšeným odtokem, tak mám taky rovnovážný stav a přitom je jasné, že hladina musí být zvýšená, pokud je rychlost odtoku rostoucí funkcí hladiny. Ale aspoň ten blábol publikoval na serveru s padnoucím názvem domény, to je třeba ocenit. 🙂
Dovolím si upozornit, že OSEL.cz je jedním z portálů, se kterým spolupracujeme. Nepovažuji za úplně vhodné je takto dehonestovat.
P.S. Článek jako takový nehodnotím, jde mi jen o osel.cz.
„z existence ustáleného stavu vyvozuje neexistenci účinku,“
kde přesně se v článku píše o neexistenci účinku? Já tam nic takového nevidím.
Já jsem prostě toho názoru, že název mohli vybrat lépe. Nic víc. Vůbec netuším, jak v tu chvíli uvažovali. Ale takové věci se stávají…
A pokud OSEL.cz sám sebe dehonestuje takovými publikacemi, pak já s tím nemám nic společného.
Objective
Source
E-
Learning
Ano, mají to tam napsané. Ale tohle jsem samozřejmě neměl na mysli.
„Více kyslíku = obrovské požáry“
Riziko se zvýší jen nepatrně – takový nárůst to totiž zase nebude.
Pokud se zvýší jen nepatrně, tak logicky jen kvůli tomu život kypět nebude, tak proč to bylo zmíněno?
Pane GG, myslím že koncentrace a teploty jako v karbonu nám rozhodně nehrozí, že. No a té vlhkosti a teple … lidé se po světě stěhují a docela dobře se přizpůsobují novému bydlišti. . Třeba dnes se v evropě přizpůsobuje řada lidí z rovníkové Afriky a nijak si nestěžují, jak je známo. A čím víc na sever, tím víc se jim tam líbí, že ano. A anglický svět před 100 lety obepínal celý svět a to neměli klimatizaci. Toho se já opravdu neobávám.
Vodní pára absorbuje cca 95% IR záření v atmosféře, CO2 cca 4%, metan o řád méně než CO2 a něco málo zbyde na kna kyslík, ozon a oxidy dusíku. Takže ano, metan je skleníkový plyn ale se zanedbatelným účinkem. To je fyzika a žádné Greta ani vymydlené zelené mozky s tím nic nenadělají.
„CO2 cca 4%, metan o řád méně než CO2“
A to máte odkud? Mně totiž vychází, že aktuální koncentrace metanu má alespoň 40% účinků aktuální koncentrace CO₂, a navíc koncentrace metanu oproti preindustriální vzrostla rychleji (2.5x) než koncentrace CO₂ (1.5x).
Co vám vychází je jedna věc a fyzika druhá. Já dám na fyziku a neměnné vlastnosti látek a ne na nějaké násobky imaginárních hodnot.
Jenže co mi vychází je právě fyzika. 🙂 A právě proto, že dám na fyziku, mi vychází tohle.
Co s tím mají společného komplexní čísla mi není jasné.
Hoďte sem ten výpočet a projdeme si jej a najdeme,kde udělali soudruzi chybu
Stačí se podívat na aktuální koncentrace metanu a oxidu uhličitého, a jejich efekt. Když se podíváte na https://books.google.cz/books?id=tbtEAAAAQBAJ&pg=PA221&lpg=PA221 , tam to máte přímo vyčíslené po složkách. Ovšem k tomu grafu je nutné dodat, že podle nějakého nedávného paperu (https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/2016GL071930) byla hodnota pro metan výrazně podhodnocena a je spíš 0.6 Wm⁻² než 0.5 Wm⁻². Tak jim to můžete zkontrolovat, jestli chcete. Ale ani 0.5 Wm⁻², ani 0.6 Wm⁻² určitě není „o řád méně než“ 1.7 Wm⁻². To je tak půl řádu.
Tak na první pohled tam chybí voda. Ale to alarmisti dělají vědomě. Vybíraji si z fyziky jen to co se jim hodí a na co mají. A pokud možno bez absolutních hodnot. Třeba nemluví o vodě v atmosféře, protože voda by při srovnání absolutních hodnot byla ve svém vlivu víc než 10x nad CO2 a o další řád nad CH4, což se nehodí do krámu.
Další věc, která chybí ve vaší alarmistické bibli je hodnota v atmosféře dostupné energie v dané vlnové délce, kterou ty skleníkové plyny mohou absorbovat. Tam zase zvítězí energie na vlnových délkách, kde je aktivní H2O. A to je asi důvod, proč o vlivu H2O nemluví, protože by tu alarmistickou lež prokouklo moc lidí. Takže mně to vychází, že Vám nic nevycházi, jen svou víru opíráte o zdroje, které jsou opravdu prosyceny spustou lží a polopravd.( Absorpční spektra v daleké IR oblasti, srovnávací grafy vynechávající H2O, graf ubývání ledu na severním pólu atd.) Tím diskuze ztrácí smysl, protže není o objektivních datech ale srovnávají se fakta, kterým se nemá věřit a lží, které mají být svaté asi jako islám.
Myslim, ze vodni pary reaguji na svetlo ze slunce, neco malo pohlti a hodne toho odrazi zpet dp vesmiru. Ostatne jako mnoho jinych aerosolu.
Problem CO2 a metanu, je ze zachycuji zemske zareni, resp. zareni odrazene od povrchu.
Alarmisti resi hlavne klimatickou zmenu. Oni moc toho ani toho nevypusti.
Kdyz se napise „mnozstvi odpovidajici unikum/emisim petrochemickeho prumyslu“, tak to nezmanena spaliny koncovych spotrebitelu ale skutecne jenom tom, co se stane pri zpracovavani. Jenom je otazka jestli jsou tim mysleny i uniky v evropske casti Ruska.
Vlivu vodní páry v atmosféře na globální změnu klimatu se samozřejmě výzkumníci věnují.
Nechce se mě věřit, že si o tom nedokážete nic najít. Podle modelů vychází její vliv jako nepodstatný.
Viz například zde: https://physicsworld.com/a/are-our-water-vapour-emissions-warming-the-climate/
To že vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn, neznamená, že má největší vliv na změnu klimatu probíhající v současnosti.
Žijeme na vodní planetě. 2/3 povrchu tvoří oceán, na který svítí Slunce a odpařuje vodu. Stále jsou někde bouře a všude šplouchají vlny. To sytí atmosféru mnohem víc, než člověk, například zavlažováním, které se navíc v průběhu času příliš nerozrůstá. Lidi zkrátka do atmosféry, relativně k přirozenému odparu vody, zase tak moc nepřispívají. V článku za odkazem popisují zásadní rozdíl vlivu vodní páry při povrchu a ve vysoké atmosféře. Stojí rozhodně za přečtení. Je vidět jak komplikované až překvapivé vztahy se v přírodě vyskytují.
Nevím, proč jsou popírači vlivu člověka na změnu klimatu tak vysazení na nějakou Gretu, z její hlavy tohle opravdu nepochází. Asi aby nemuseli čelit vědeckým datům. Na malou holku se útočí líp…
No, to nevysvětluje ovšem velmi časté změny klimatu v historii, které člověk určitě, ale zcela určitě nezavinil. A to i v historické době. A všechny přežil.
Podstatný je, že změny klimatu v minulosti souvisely s nějakými konkrétními událostmi.
Například Milankovičovy cykly měnící v nepravidelných periodách parametry oběžné dráhy Země, nebo rozmístění kontinentů a změny mořských proudů, změna sluneční aktivity nebo nějaký ten pád asteroidu atd.
Díky rozvoji moderních technik se daří zkoumat i věci donedávna nezjistitelné a zpřesňovat znalosti o tom, co se kdy událo. Umožňuje to přiřazovat k jednotlivým událostem příčiny. Jako jeden z příkladů bych uvedl odkaz zde: https://advances.sciencemag.org/content/5/9/eaax4184.
Je to nedávný výzkum složení Ordovických vrstev vápenců a usazenin z doby před 466 miliony let. Tenkrát došlo ke změně klimatu a nástupu doby ledové.
Ukazuje se, že se pravděpodobně v pásu asteroidů po srážce rozpadla velká planetka. Uvádí cca 150km. Bylo z toho tolik prachu, že ještě dnes pochází z téhle události třetina spadu kosmického materiálu na Zemi. Tenkrát ho bylo tolik, že zastínil sluneční svit. Nejzajímavější jsou ty podrobnosti. Co všechno se dnes dá zjistit a na základě čeho. Nemá cenu to tady opakovat.
Dnes ale nic z toho současnou změnu vysvětlit nedokáže. Takže argumentovat stále dokolečka, že změny klimatu tady byly vždy, je bezpředmětný. Byly tady i příčiny. Nedělo se to bezdůvodně. A rozhodně není pravda, že tyhle změny všichni přežili. Občas šel vývoj života prakticky od začátku.
Dnes to vypadá poměrně jednoznačně. Naprostá většina odborníků, kteří mají k dispozici potřebný přístroje a data vidí příčinu ve vlivu člověka. Lamentování některých laiků na tom těžko něco změní. Jen to může zhoršit následky, když se neprosadí potřebný opatření včas.
Debata zaběhla hodně mimo téma, omlouvám se redakci.
Ve skutečně vědecké debatě skeptik může právem vždy zastávat nulovou hypotézu = břemeno důkazu je vždy na zastáncích AGW hypotézy (to oni musí přesvědčivě vyvrátit nulovou hypotézu, bod po bodu vyvrátit přirozené příčiny kolísání klimatu jako možné viníky). Tak daleko ještě nejsme, lidstvo ještě ani neví zda forcing oblačnosti je čistě kladný, či záporný (předběžná úvaha je taková že mraky by měly v globále dělat zápornou vazbu, jinak by se klima samo rozvrátilo každých pár let).
Právě proto že 2/3 planety tvoří vodní plocha (plus ještě zaledněné póly), a tuto PLOCHU reálně měříme teprve 50 let (= pomocí satelitů), tak je velmi troufalé tvrdit že VÍME jak se chovají přírodní CYKLY a jaký vliv na ně má lidstvo. Pro objektivního vědce se ve 20. století sešlo příliš mnoho faktorů aby šlo objektivně posoudit AGW hypotézu:
– klima se navrací (otepluje) po konci malé doby ledové (cca 1850), a není úplně snadné odfiltrovat i vliv oceánských oscilací
– slunce bylo nejvíc aktivní za posledních 8000 let, s vrcholem kolem roku 1990 (v současnosti je naopak až hrozivě klidné)
– lidstvo vypouští skleníkové plyny a dokáže místy zcela změnit povrch planety (obydlí, energetika, zemědělství). To má bezprostřední vliv hlavně na pozemní meteostanice (je obrovský rozdíl bavit se o lokálním klimatu a globálních změnách)
Skeptici zakládají svůj postoj na znalosti minulosti – dnes se neděje nic, co by se někdy a někde nedělo už v minulosti. Zejména nárůst extrémního počasí je navíc prokazatelně spojen s chladnějším klimatem (nikoli s teplým – energie bouří totiž pochází z rozdílu teplot, z kontrastu). To lze prokázat třeba na dlouhodobě (i pomocí družic) zkoumaných hurikánech které podléhají cyklům ale dnes jsou relativně slabší (něco jiného je výše škod – ta dlouhodobě roste díky rostoucí hodnotě majetku a hustoty populace která se připlete bouřím do cesty).
PS: Šoupnout na podstavec jako svého mluvčího psychicky „nestandartní“ holku byl propagandistický majstrštyk aktivistů. Proč řešit fakta, když lze posluchače citově vydírat – how dare you ? Ne že by si to politici v OSN občas nezasloužili, ale tahle se nehledá pravda, tahle se populisticky umlčují oponenti a zavádí se násilná totalita. (chápu že na to mohli skočit nezkušení demokrati na západě, ale u nás bychom tyhle metody měli znát z obou velkých totalit 20. století).
Ani jeden příspěvek není k tématu článku. 🙂
Pozoruju to taky, ale aspoň se snaží (rámcově) držet tématu.
Tak určitě je to zajímavé čtení.
Jen doufám, že družice tohoto typu pomohou svým měřením k řešení problematiky klimatu. 😉
Družice jsou v tomto případě nezastupitelné, jelikož dokáží sbírat data i několik let, což pomáhá sledovat i dlouhodobé trendy. Navíc zmapují velkou část Země, což je taky důležité.
Dle mne bude klíčová mise Biomass, je naprostý paradox, že o uhlíkovém cyklu víme kulový a přitom …
S tím plně souhlasím. půjde o misi, jejíž význam se dá jen stěží vysvětlit. Je neskutečně komplexní a moc se na ni těším.
Plně souhlasím,
je třeba podporovat měření z těchto a dalších družic a pokud možno co nejvíc dlouhodobé, protože navzdory emocionální debatě toho o planetě, klimatu, uhlíkovém cyklu víme pořád houbeles. Dvakrát měř, jednou řež. A cesta do pekel je vždy dlážděná dobrými úmysly.
Osobně mě třeba zaujalo, že už dnes se ze satelitů dá zjistit pozitivní vliv vyšší hladiny CO2 na růst biomasy (rostlin) – o desítky procent.
Než začnou „skeptici“ jásat je třeba podotknout, že existují nejméně dvě skupiny rostlin (na základě evoluce, na základě metabolismu) které mají z toho CO2 různě velký prospěch – to je docela problém, protože se tím narušuje původní rovnováha některých ekosystémů.
A hlavne by sa nemali robiť svojvoľné interpretácie a závery na základe naprosto nedostatočných dátach a ešte horších znalostiach o komplexných väzbách činiteľov ovplyvňujúcich klímu. Zatiaľ o tom prd vieme a príroda si až doteraz so všetkým poradila sama. Živočíšne a rastlinné druhy vymierali a vymierajú a vyvinuli sa a vyvíjajú sa iné. A platí to aj pre človeka. Ľudia sú zameraní príliš antropo-centricky.
Pokud se nemají vytvářet svévolné interpretace na základě nedostatečných dat a ještě horších znalostí, nezbývá, než dát prostor těm, kteří se problematice věnují profesionálně a podílí se přímo na výzkumu.
Například NASA má web věnovaný problematice změny klimatu, kde prezentuje svůj postoj a vysvětluje příčiny:
https://climate.nasa.gov/causes/
Hned první věta:
Vědci přisuzují trend globálního oteplování (sledovaný od poloviny 20. století) lidmi umocněnému „skleníkovému efektu“, který vzniká, když atmosféra pohlcuje tepelné vyzařování Země do vesmíru.
Na této stránce v rámečku rovněž vysvětlují, proč například není, za změnu klimatu zodpovědná sluneční aktivita.
NASA zde poukazuje na vyjádření vědců z IPCC (podle nich nezávislých 1 300 vědeckých profesionálů z celého světa), kteří v současnosti považují pravděpodobnost vlivu člověka na změnu klimatu na více než 95%.
Prakticky stejně se k tomu staví ESA. A vlastně všechny veřejné a uznávané instituce.
Například stránky americké National Oceanic and Atmospheric Administration:
https://oceanacidification.noaa.gov/OurChangingOcean.aspx
informující veřejnost o okyselování oceánu a následcích, které z toho vyplývají. Na grafu ukazují, jak postupně klesá jeho PH k čemuž by podle nich nedocházelo, kdyby oceán neabsorboval CO2 z atmosféry.
Tvrdit dnes, že vědci nic neví a vše jsou jen dohady, jak někteří naznačují, svědčí o naprosté dezorientaci. Právě díky technologiím jako jsou i družice pro sledování Země se situace vyvíjí. To jen někteří zůstali zamrzlí na úrovni devadesátých let.
Kdyby si v NASA, ESA, IPCC, NOAA a spoustě dalších výzkumných organizací mysleli, že příčina je úplně jinde, nebo že neví co si o tom mají myslet nebo, že se nic neděje, stěží by jejich weby vypadaly takhle.
Vypadá to, že přece jen něco ví a myslí si, že je to důležitý. Snaží se to předat veřejnosti a přimět vlády k určitým opatřením. Někteří ale jen poukazují na Gretu, omílají vyvrácené teorie a jen tím znevažují práci a znalosti odborníků.
Jinak vše nejlepší v novém roce.