Kosmickou loď Starliner potkaly při jejím prvním startu komplikace spojené s dosažením oběžné dráhy. Komentátoři přenosu zprvu hlásili, že se odkládá zážeh pro dosažení oběžné dráhy (orbital insertion burn). Následně se objevily informace o prodlouženém zážehu menších trysek. Poté jsme se dozvěděli, že dosažená dráha není optimální (Off nominal insertion), ale měla by být stabilní. Nejnovější informace hovoří o orientaci kosmické lodi na Slunce, aby Starliner získával energii. Situace je momentálně nepříliš srozumitelná, ale přesto jsem se rozhodli založit tento článek s psaným přenosem, kde budeme přinášet aktuální informace.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/12/starliner-orbit-879×485.jpg
Díky moc. Moje angličtina není moc dobrá tak jsem rád za zprávy
Starliner MAX
Asi tak…
Co to? Kvalita infografiky se přelila i přímo na situaci se Starlinerem samotným? :O
Myslím že si to bude muset dát starliner ještě jednou bez posádky. Tohle asi u NASA by nemělo projít i kdyby se jim podařilo teď dostat na správnou orbitu
Nepředbíhejme, výsledky se budou (stejně jako u CD) důkladně analyzovat.
Uvidime co zistia.
Ale boeing ma dlhodobo parade vztahy so statom, takze ak to nebude extremne vadna zavada tak to bez problemov ustoja.
Inak starliner vs spacex mi pride akoby role boli opacne, ze spacex dostala viac penazi, a boeing je mala firmicka ktora robi z mala vela.
Ironicky je to presne naopak.
Byly nějaké větší problémy i u nepilotovaného testu crew dragonu? V té době jsem kosmonautiku ještě nesledoval.
Nikoliv.
Podla informacii na streame Everyday Astronaut padá starliner do atmosféry
To se mi nezdá. Všude se mluví o stabilní oběžné dráze. Možná to myslel tak, že je na nízké dráze a postupně klesá.
Výška perigea 76 km by tomu nasvědčovala.
Plánovaná dráha při oddělení Starlineru měla být 166 × 72 km, což odpovídá pozorovanému stavu. Starliner pak měl vlastními motory dosáhnout parkovací dráhy.
Čistě teoreticky. Kdyby byla na palubě posádka. Jaký by byl postup? Děkuji za odpoved
Nestandardní situace, takže nejspíš abort, ukončení letu
Je vůbec něco, co Boeing v poslední době zvládá ne na jedničku, ale aspoň na trojku (tj. dobře)? Jsem opravdu zvědavý, co na to NASA; minule utržený padák, teď tohle.
Boeing perfektně zvládá utrácet další a další miliardy dolarů daňových poplatníků.Tady je vidět,že více miliard neznamená lepší a kvalitnější práce. Přeneseno do našich poměrů je to jako nalívání miliard do českých drah.Jejich přístup k podnikání se taky s více penězi nezmění a takový Regiojet je ve službách a cenách vždy převálcuje.
Doufám, že vlajku z ISS první přeberou kosmonauti v lodi od SpaceX. Protože tato firma si to na rozdíl od ULA zaslouží.
Chapu vasi nenavist, ale prozradte mi prosim, co ULA na tomto letu pokazila…
(doporucuji pro priste rozlisovat mezi Boeing vs. ULA a take mezi fatalni selhani lodi vs. problem s palubnimi hodinami/casovacem)
Vzhledem k tomu, že nevíme, co se stalo, tak se těžko dá odhadnout, co s tím dělat.
Záleží, jak velký je to problém, kde skončili a jestli / kdy se ten problém podaří vyřešit (je třeba počítat i s tím, že ISS se pohybuje po jiné dráze než SL – takže nevyhnutelně se jejich polohy rozhodí – a může trvat pěkných pár oběhů, než se znovu složí, aby bylo v možnoste SL ISS dosáhnout).
Je celá škála věcí v rozmezí – dostat se na ISS za každou cenu (i například s čekáním pár dní, než se dráhy (a polohy) vhodně složí), protože deorbit by byla sebevražda … přes deorbit až budeme ve vhodné pozici… po deorbit okamžitě a i za cenu, že přistaneme mezi lidojedy v Africe.
Blbé je, že Starliner má v nepřipojeném stavu k ISS výdrž jen asi 120 hodin, takže moc čau na spojení s ISS nemá.
Tak už je to jasné, že na ISS se neletí…
To bych tak jistě netvrdil. Aktuální zážehy zvýšily oběžnou dráhu a uvidíme, co nás čeká. Jsem zvědavý na tiskovou konferenci.
Za ten mizernej přenos si nic jiného nezasloužej 🙂
“
Jim Bridenstine, administrátor NASA přinesl aktuální informace. Loď JE na stabilní oběžné dráze
“
191 x 76 km – to NIE JE stabilná dráha
Ty parametry dráhy se vztahují k danému času. 12:59 SEČ bylo jen krátce po startu.
Súhlasim s Marianom 191 x 76 nie je stabilné… Myslim, že k ISS to dnes nepôjde.
Plánovaná dráha při oddělení Starlineru měla být 166 × 72 km, což odpovídá pozorovanému stavu. Starliner pak měl vlastními motory dosáhnout parkovací dráhy.
Paradoxne, aspoň teraz sa niečo deje, keď už stream bol po štarte Atlasu V, vzhľadom na takúto misiu, fakt nudný nezáživný (…zo strany Boeingu/ULA, u kosmonautix super robota v rámci možností) a každopádne je to skúšobný let, tak nech sa pokúsia vyriešiť aj tento scenár 🙂
Vtm.cz píše ze k iss neodletí
Narazil jsem na to na více místech, ale počkejme na oficiální informace.
Jim Bridenstine na tw:
Because #Starliner believed it was in an orbital insertion burn (or that the burn was complete), the dead bands were reduced and the spacecraft burned more fuel than anticipated to maintain precise control. This precluded @Space_Station rendezvous.
Čili dosažení ISS je vyloučeno, už se můžou pokusit pouze o nouzový návrat.
Slovíčko preclude opravdu znamená vyloučit a koncovka D značí minulost, ale tady jsme na hraně – vyloučil to definitivně, nebo jen dočasně?
Snad budeme vědět za 10 minut z tiskovky, ale jsem pesimista 🙁
Není to úplně srozumitelné, ale já to chápu tak, že spotřebovali příliš mnoho paliva, takže rendezvous je vyloučené. Uvidíme.
Mohli se jen dostat na jinou dráhu, netušíme, jaké mají rezervy.
Myslím že Kerbal Space Program nás učí, že připojení k ISS je krajně nepravděpodobné. Navíc loď nic zásadního neveze a už teď je možné misi brát jako neúspěch…
R.
To by ale pak nedávalo smysl, aby zkoušeli stoupat na vyšší dráhu.
Natu museli vystoupat krátce po startu, pokud je Atlas doručil na perigeum 72km. Takto minimálně získali čas.
Ale uvidíme, třeba odchylka z předpokládám pozdního zážehu není velká. Tolerance ovšem také…
Pokud neplánovali dopředu, že budou delší dobu kempovat na nízké dráze, tak se s ISS v dohledné době nemají šanci potkat (ISS je na dráze 419×439) jednoduše i kdyby měli dost paliva na přesun z dráhy 180×220 na 419×439 – tak mají problém se synchronizací polohy (protože dráhy je od sebe vzdalují … a existují pouze 2 způsoby, jak to znovu sesyncrhonizovat – buď počkat dole (což může trvat hodně moc oběhů), nebo vyměnit pozice … to by znamenalo dostat SL na ještě vyšší dráhu než je ISS …
Boeing a ULA small indie companies? Chyba se samozřejmě může stát vždy a všude, ale taková důležitá věc jako dosažení výsledné dráhy… Nechtěl bych být astronaut v tomto.
ULA je v tom nevinně. Atlas pracoval bezchybně.
Já jsem jen zvědavý, jaká bude odezva. Další státní penězovod na nápravu nedostatků, anebo se v NASA pochlapí a bouchnou pěstí do stolu s tím, že buďto všechny úpravy provede Boeing na svoje náklady, anebo si už neškrtne?
Takze kazda chyba hned automaticky znamena, ze se jednalo malem o podvod a mrhani prostredky? Proc se tedy ty testovaci lety vubec konaji, kdyz prece vsechno musi fungovat hned na 100%?
v tomto pripade ale nejde ani tak o chybu (tie sa stavaju), ale o pristup Boeingu ako taky.
Naozaj odporucam precitat si spravu auditora NASA – ak nevladnete anglictinou, pouzite translator. Tie praktiky Boeingu sa v niektorych miestach naozaj nedaju nazvat inak ako vydieranie a prizivnictvo.
Tak nam sem dejte prosim ukazdu toho vydirani a prizivnictvi. Jestli si za tim tvrzenim stojite, mel byste ho taky dokazat. Nebojte, anglictinou vladnu vyborne, vase informace si posleze mohu i overit. 🙂
https://spacenews.com/nasa-inspector-general-criticizes-additional-boeing-commercial-crew-payments/
Koukám že si vzali na tiskovku astronauty.
Pripomina mi to management training:
Own problems, share success…
Vsichni vsechno vychvaluji, ale vysledek spatnej.
Nedalo se čekat, že tiskovka bude probíhat jinak. Viz průser s letadly, „jen“ pár stovek mrtvých jejich vinou. Vrchní sklopil na oko zrak a uši v TV omluvě a dál jsou relativně vysmátí jak „lečo“.
Chtel bych videt Vas na jejich miste…
Zuby nehty bych se snažil vykroutit účasti na tomto po fiasku, to je jasné.
Tak to jste nedával pozor, ta fráze totiž znamená něco úplně jiného…
Manager nejsem, ale co jsem rychle koukal tak je to presne o tom. Verejne chvalit team, karat v soukromi jednotlivce. Ale tady mi to vazne prislo az prilis… Zvlast kdyz bezneho americana zajima hlavne kdy… se bude startovat z domaci pudy.
Líbí se mi jak se to bridensten snaží okecat každopádně je to škoda že to nedopadlo
„15:48 Kosmonautix: K přistání by mělo dojít za 48 hodin.“
Chápu to dobře, že k přistání na Zemi, a tenhle Starliner k ISS tedy skutečně určitě nedoletí?
Bohužel to tak vypadá.
Je to vlastně úspěch. Starliner s pajďulákem tak bude na oběžné dráze déle než Vostok 1 s Gagarinem! Boeing může slavit.
Vzpomněl jsem si na nedávnou chválu nominal nenominal testu padáků. Nějak bych spíše seděl v lodi „toho otravného výstředního Muska“, které bude mít za sebou i reálný abort test.
Neměli by jim nařídit i ten abort test, aby při něm nezjistili, že by kosmonauti nepřežili.
Přesně 🙂 .. jak to všechno okecávají, že to vlastně v cajku, nějaký blbý hodiny je nemůžou rozhodit. Pajdulák na palubě to nemůže ovládat a holt to letělo mezi družicema, jinak už by dávno dokovala u ISS. Ne že bych jim to přál, ale největší hlína bude, až to při přistání rozštípou a okecají to nějak podobně …
Nezabudnime tomu otravnemu Muskovi pripomenut, ze sa ten polovicny a zoskrtany rozpocet je v omeskani s Dragonom a nemal by sa rozptylovat viziami a inovaciami…
A potom utekajme na tlacovku s Boeingom vychvalit ten jeden orbit do nebies 😀
Zijeme v divnej dobe…
Co kdyby jste zkusil prestat trolit? Neda se to po vas cist.
Děkuji.
Čekal jsem kdo se první ozve.
Tihle „týpci“ mají dneska první vánoce. Je zbytečné se nad nimi pozastavovat. Jejich radost z toho, ze se někomu něco nepovedlo je nezkalitelná…
To jsou první „týpci“, pak jsou druzí „týpci“, kteří se po čtení detailů ohledně financování, testů a i rejpající do SpaceX nakrknou, když vidí výsledky Boeingu se znalostí financování navíc, platby dříve apod.
Což se dá věcně okomentovat pomoci faktů. Bez pejorativních přívlastků a teatralních gest.
Pokud se někdo „nakrkne“ (a nedokáže se ovládat), má si jít zaběhat a ne si chodit „chladit žáhu“, pod anonymním nickem, na seriózní web.
Chyba se při simulacích neobjevila? Hodně štěstí SLS, budeš ho s Boeingem potřebovat – tam se spoléhá jen na pozemní testy a simulace a pak vlastně hned jakoby na ostro.
Nemám nic proti Boeing, už toho dokázal dost. Je jasné, že se vždy může objevit nějaký problém. Ale přijde mi že se měří dvojím metrem. Kdyz selhal padak, prohlasilo se ze nove testy se delat nemusi, ze se to nahradi simulacemi. Abort ze letu se delat nemusi, staci simulace. A nyni pry simulace problém neodhalila. Jasně může se to stát. SL je prostě velmi komplexní stroj. Je ale neodiskutovatelné, že SL nedokazal uspesne splnit misi a bylo by namiste ji zopakovat. A to i presto, ze astronauti jsou ochotni podstoupit vetsi riziko. No uvidíme jak to nakonec dopadne. Držím palce, ať převáží rozum a SL vždy bezpečně převeze kosmonauty tam i zpět. Po takové době už nějaký rok sem nebo tam nehraje roli. A přetahovat se se SX o „prvenství“ v něčem co někdo jiný dávno pravidelně dělá nemá smysl – krom ega manažerů a prachy.
Chtěl bych jen upřesnit pár věcí ze začátku komentáře:
1) Nikoliv, že se padáky nahradí simulacemi, ale už v té době byly hotové certifikační testy padáků, při kterých neselhal ani jeden (několik shozů). Navíc k bezpečnému přistání stačí dva, třetí je tam jen pro jistotu jako záloha při selhání.
2) Nikoliv, že abort za letu nahradí simulace. In-flight abort test byla nepovinná zkoušce. Povinný je pouze Pad abort test. To, že si SpaceX tento milník vybrala a Boeing ne, je jejich volba.
Nepochybně, dokázali toho dost, jenomže ze staré slávy se žít nedá. To je to samé, jako by současná ruská kosmonautika pořád poukazovala na Sputnik, Gagarina, Lunu 2, 3, 9 a 10, Veněry, Lunochody a Eněrgiji a bušili se do hrudi, jak jsou dobří.
Mám dotaz – jaktože je Starliner opakovatelně použitelný ale NASA po SpaceX požaduje, že Crew Dragon musí být vždy nový tj. nesmějí ho pro let s astronauty použít znovu? To je nějaké protěžování Boeingu a buzerace SpaceX?
CD přistává natvrdo do moře.
To aj Dragon. A znovupouzitiu to nebrani.
Neřekl bych, spíše jde o certifikační proces, do kterého nevidíme. Možná to vychází od SpaceX, možná sami potřebují data.
Co dál? Pokud bude muset Starliner test opakovat, a po problémech s padáky už bych jim nic neodpustil, zvládne Space X připravit letos po testovacím letu ještě dva operační?
Dál… se budou hodit sedadla v Soyuzu, které Boeing koupil za dodatečné peníze vyškemrané z NASA (viz auditní zpráva NASA 🙂
Co? To snad není možné.
S rozpoctom aky ma Boeing? Jasne 🙂
To tam dali programátor z tatramatky? Sekvencer se používal už na Vostoku a Gagarinovi taky nefungoval bez problémů, ale to jsme o 60 let zpátky! Čekal bych, že ta hromada lidí, kterou jsem mohli vidět při přenosu startu takovou chybu ohlídá a zabrání ji, ale asi koukali pouze na to jak jim bobtná konto.
Jsme lidé, chybovat můžeme, byť je to nepříjemné.
Jsem programátorem a takové triviality musím mít podchyceny v testech i v obchodních aplikacích. Z mého pohledu tam vládne šlendrián.
To bych si nemyslel. Prostě došlo k situaci, která při zkouškách nepřišla.
Jak víte, že nešlo o závadu HW – nikoliv SW?
Jako elektrikář si selhání HW dokážu v tomto případě dost dobře představit.
No to bych nesrovnával ani náhodou. Tady je samozřejmě všechno řešeno softwarově a ten systém bude hodně složitý. Dnešní lodě, jak Starliner tak i Dragony mají určitě velmi rozsáhý software. Je vidět že Spacex umí software líp, však už mají zkušenosti s nákladními Dragony.
Může jít o závadu HW – vnitřní časovač – se může taky porouchat, tak že jde později – třeba závada krystalu hodin – generuje tak nižší tak než je požadováno. A protože něco generuje nezasáhne záložní HW. Já jsem viděl hodiny, které se dost zpožďovaly.
Řídící počítače bývají znásobeny, obzvlášť, když to má létat s posádkou. U SL to budou min. 3 řídící jednotky. Ty si navzájem vyměňují data a pokud by se lišily, tak vadnou jednotku odstaví. Musela by být chybná tedy celá série krystalů (a kdo ví, jestli jsou vůbec ze stejné série).
To chce jiste spoustu zkusenosti, takto od boku hodnotit SW, ze?
ja som len zvedavy ci to bude viesť k odkladu pilotovanej misie, alebo to proste zahraju do stratena a poletia aby jednoducho boli prvý na ISS…
Myslím, že o to prvenství jim až tak nejde. Na tiskovce několikrát zaznělo, že se nedá odhadnout, jaký bude další vývoj.
Tak to jsem nečekal. Kdyby ovšem byli na palubě astronauti okamžitě by zjistili, že se motory nezapálily a provedli by to ručně. Pokud loď v pořádku přistane lze předpokládat další let již s posádkou.
Takze prvy let takmer spadol z oblohy pre hodne trapnu chybu. Predtym zlyhal padak. Neoverili sme manevrovanie v blizkosti ISS ani samotne pripojenie.
Posadime do toho ludi? JASNE, sme predsa Boeing a mame certifikat 😉
To by si niekto zase koledoval o zapis do ucebnic…
Manevrovani a ostatni veci se daji overit opravdu bez ISS. I kdyz to internetove komunite muze pripadat jako fatalni selhani, realita je takova, ze drtivou vetsinu testu mohou vykonat i na soucasne orbite. Samotne pripojeni k ISS muze overit pri pristim letu posadka. Zkuste se jen zamyslet, kolik systemu a postupu lze otestovat na soucasne orbite – je toho velmi mnoho a samotne pripojeni je takova tresnicka na dorte. Rekl bych, ze kdyz zbytek letu a pristani probehne bez anomalii tak tato mise bude uspech. Ne 100% uspech, ale od toho ty testy jsou. Vysledek letu se bude muset vyhodnotit a az teprve na zaklade vsech vysledku lze rici, jestli pristi let muze byt s posadkou.
Plně souhlasím.
Wow, já teda ne! Stát se to SpaceX, shodilo by se to se stolu s tím, že „většina testů se dá udělat i tak“, anebo by se požadovaly dodatečné testy?
Nemám tu křišťálovou kouli, abych spekuloval.
jedna vec je co sa da a neda overit, druha vec je co to cele znamena.
Boeing zavinil dve obrovske letecke tragedie, mal problemy s palivovou sustavou Starlinera, nasledovane zlyhanim padaku pri pad-aborte, a zavrsil to chybnym casovacom pri tomto starte. To vsetko pri rozpoctoch z ktorych sa kruti hlava.
Ja viem ze netreba hned robit velke zavery, ale toto vsetko poukazuje na vazne chyby v riadeni Boeingu ako firmy, a zrejme aj celkovo nezdrave nastavenie a firemne ciele. Kto sa zaruci ze je bezpecne posadit do toho ludi a pripojit to k stanici s dalsimi ludmi? Ja by som po poslednych udalostiach zavelil celom vzad.
„Manevrovani a ostatni veci se daji overit opravdu bez ISS“
nedají. Dvě věci jsou klíčové:
1/mechanická kompatibilita – není snad třeba podrobněji vysvětlovat
2/EMC – jak na ISS, tak na lodi je mnoho zařízení která se mohou vzájemně rušit a ovlivňovat.
Ani jedno ani druhé se prostě nasimulovat nedá
Vzdyt to tam pisu: „Samotne pripojeni k ISS muze overit pri pristim letu posadka.“
Navrhuji pockat na zavercne rozhodnuti NASA. Myslim ze to tady nerozseknem…
A co zkouška automatického dokování, napojení na el. rozvod ISS ….?
Podle toho, co zaznělo na tiskovce, se tohle vše dá udělat i s posádkou. Stejně jako raketoplány dělaly vše pouze s lidmi.
jasně, dá se i s posádkou. Myslel jsem, že musí být toto ověřené bez lidí, aby se nestalo, že mamé na ISS o dva lidi více a nemají se s čím vrátit.
Při všech operacích, které jste vyjmenoval bude posádka ve SL. Pokud se při nich vyskytne chyba, loď se nepřipojí a přistane s posádkou. Pokud nedělní přistání proběhne bez problémů, není důvod, aby další let nebyl pilotovaný.
Předpokládám, že někdo přijde se scénářem, že se SL připojí, ale nepůjde odpojit. Spíš hypoteticky než teoreticky se to může stát, ale nijak to nesouvisí se SL.
Ten problém by nastal jen před připojením, po něm už je to ok.
A prošlo by to i SpaceX s CD? Podle mě je to docela klíčová záležitost, otestovat připojení s ISS. Však si vzpomínám že nějaké drobnosti s CD byly a už NASA vyskakovala, jak to nebudou akceptovat a kdesi cosi … Tady se jim utrhne při testu padák, pak jsou vůbec rádi že doletí na přechodovou dráhu a k ISS ani nedoletí. Co když nebude fungovat dokovací systém, navigace, motorky, uchycení robotickou paží, to chtějí riskovat s astronauty?
ano, s ohledem na přecitlivělost NASA na bezpečnost (neberte ve špatném, nic nechtějí podcenit) bych očekával druhou demonstrační misi bez posádky, ale spíše si myslím, že pod obecně časovým tlakem na Americkou loď i toto je „nominal“
Žádná robotická paže přece není potřeba! U CD žádný problém nenastal, šlo pouze o spekulace.
Díky moc za komentovaný i psaný přenos.
Rádo se stalo, ale ten psaný bych raději nedělal.
Podle vyjádření zúčastněných nejde o nic dramatického a vlastně nic nebrání pilotované misi. Snad jim to vydrží a nebude následovat odklad v zájmu dosažení absolutní jistoty, která samozřejmě neexistuje.
Ehm, s tim prohlasenim o pilotovane misi bych pockal aspon do doby, nez to (doufejme ze uspesne) pristane. 🙂
Pochopil by som to,keby bolo 60 rokov dozadu.Ale teraz s našimi vedomosťami,technológiami?A ešte ich rozpočet?Oni chcú lietať na Mars,keď takéto veci majú ísť hneď po masle.Asi to bude ako u nás.Prachy sa rozkradnú od poplatníkov a máločo sa priamo využije.Potom to tak vyzerá.A tí ostatní čo kydáte na Muska,keby nebolo jeho,tak niesú žiadne inovácie,žiadne lety nič.On je hlavný motor.A to ,že je výstedný bussismen,kecálek…On je aký je(každý je nejaký) a nič není dokonalé.Ale vidno pokrok v krátkej dobe.Aspoň niečo.Narozdiel od iných,čo sa takmer v roku 2020 nevedia dostať skoro ani na orbitu a len plánujú.Keby som mal pár miliárd v kapse robil by som to ako Musk.Veľmi mu fandím.Nech mu to vyjde.Ale hejteri sa vždy nájdu,škoda reči.
S tou posledni vetou mate naprostou pravdu. Zkuste si prosim po sobe ten vypotek jeste jednou precist a pak navstivte koupelnu. Nad umyvadlem vam tam visi jeho obrazek.
Prosím, vyvarujte se na našem webu jakýchkoliv neopodstatněných obvinění z rozkrádání, děkuji.
Vy jste živoucí příklad dvojího metru pana Majera.
Ale buďte v klidu. Vás pan Majer okřikovat nebude 😉
Tak aspoň já: „Mohl byste jít s těmi oslavnými ódami na pana dokonalého někam jinam? Nás tady zajímá kosmonautika, ne vaše projevy dětského zbožňování. Děkuji za pochopení.“
Ehm, hmmmm … co takhle si přečíst můj komentář přímo nad vámi? Zkuste se, prosím, příště než něco napíše, zjistit informace.
Ehm, hmmmm…. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodoval napsat svůj příspěvek, ten váš pod dotyčnými výkřiky ještě vidět nebyl. To je prostě vlastnost webové diskuse – není to chat.
Ale i tak si nemohu odpustit jednu poznámku. Pro řadu lidí zde pokud např. exploduje Falcon na startovací rampě, je to normální věc na cestě pokroku, protože chyby se prostě stávají (já s tím souhlasím). Ovšem ve chvíli kdy Boeingu něco selže při úpravě oběžné dráhy, je to fatální selhání a důkaz toho, jaké temné síly za tou firmou stojí… Toto vy prostě do značné míry tolerujete až to tluče do očí a omezíte se jen na kritiku neopodstatněných obvinění.
Mimochodem, Boeing v poslední době názorně dokazuje platnost jednoho z Murphyho zákonů. Prostě když se má něco podělat, podělá se pokud možno všechno. Každý z nás tím musel nebo bude muset projít – nejen jednotlivci, ale i různé společnosti…
Závod o prvního astronauta na ISS v americkém stroji od ukončení letů shuttlu prostě prohráli. To je jasné, to se nedá okecat 🙂
Nové vesmírne preteky začínajú po tej menšej odmlke,áno.Len škoda,že človek by čakal viac.Bude toho teraz viacej ale je to pomalé a väčšina na úrovni lepšieho Apolla.Rozpočty sú menšie,áno,aspoň ten Musk vyzerá na 21. storočie.Chce to druhú studenú vojnu 😀
Je kouzelné sledovat ten rozdíl v diskuzi, když to není neúspěch SpaceX… 😀
Bohužel se v polovině případů nejedná o diskuzní příspěvky ale škodolibou radost…
Škodoradosť je možno u diskutéroch, ktorý fandia iba Muskovi. Tých čo majú radi vesmírny výskum to zamrzí. Verím, že aj Elon M bude sklamaný a podá im pomocnú ruku ak budú o ňu stáť.
Pořád to není trivialita
Tam museli určite šetriť. Problém je že boeing dostal strašne málo peňazí. Aj ten test záchrany musel niekto točiť na telefón pretože si nemohli dovoliť poriadnu techniku. Nevidím to tak zle ich loď aspoň ostala celá 🙂 Mali proste smolu a niečo zlyhalo. Presne preto sa robia skúšky aby sa nazbierali skúsenosti a odhalili chyby. Ale budem rád ak vyhrá SpaceX.
14:47: podle šéfa NASA došlo po odpojení k anomálii na vnitřních hodinách (Mission Elepsed Time). Starliner se domníval, že probíhá zážeh pro dosažení dráhy, ale to se nestalo. Pro dosažení stabilní oběžné dráhy pak spotřeboval více paliva, než bylo plánováno. To vylučuje spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Podle neoficiálních informací je dráha Starlineru 187 x 222 km. Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/starliner-boeing-mise-oft/sc-870-a-201686/default.aspx
Jinými slovy jedná se o softwarový problém, mám takový pocit, že ten jejich software má problémy všude kam se podívám vč. nešťastných nových 737 a nově MAX s avionikou obecně.
Zdá se, že jejich hon za ziskem a snižování nákladů za každou cenu, tzn. sdílením SW i do kosmonautiky nebo netuším.
Já jim moc nefandím bohužel
Jestli tenhle svuj nazor myslite vazne, tak to je masakr 🙂
Jako opravdu si myslite, ze ve Starlineru je kus softwaru z 737 MAX? Nejspis to bude ten na ovladani ocasnich ploch ze…
Ja by som skor tipol ze myslel to ze za vyvoj riadiaceho sw bol zodpovedny ten isty tim alebo clovek ako za mcas.
Alebo sa pouzili rovnake korporatne postupy a firma v indii a slaba kontrola v usa.
Predsalen je to moloch takze kym sa nieco v takej firme zmeni tak to moze trvat roky.
A o nejakych zasadnych zmenach vo fungovani boeingu som nepocul.
Je nereálné, že by na tom pracoval stejný člověk, to si představujete hrozně jednoduše.
Nemusi to byt jeden clovek, moze to byt len system kontroly funkcnosti sw ktory je rovnaky vo vsetkych diviziach boeingu.
Ale nedozvieme sa, tak ako sme sa nedozvedeli ako mohol sw mcas tak zlyhat.
Naopak je velmi pravděpodobné, že tuto část kódu programoval stejný člověk, resp. tým.
Nevěřím, že by se vývojové týmy kosmických lodí a letadel překrývaly.
Jaka funkce SW selhala v MCAS? Ten naopak funguje dobře, selhal HW senzoru.
Me tyto nazory prijdou premrstene. Jako inzenyr mam s defekty a testovanim jiste zkusenosti. Zadnou souvislost s problemy u 737 nevidim. Ani procesni ani ridici. Vzdyt je to testovaci let. Presne takove chyby ma odhalit. Za me palec nahoru. I z hlediska otevrenosti a rychlosti informovani.
Plně souhlasím, jak NASA, tak Boeing dělaly do se dělo. A už pár desítek minut po události jsme měli informace o příčině – časovači.
Taky jsem inženýr a dovolím si nesouhlasit. Přesně takové chyby se dají a mají testovat ještě před letem. Časovač nepotřebuje letět, stejně jako na něj navazující sw. Na pozemní testy měli času i zdrojů dost. Pokud tedy žádné problémy nebyly odhaleny, pak se opravdu nelze divit tomu, že někdo poukazuje na procesní nebo systémové chyby. A podobnost s problémy 737 MAX tady bohužel je.
Tak jiste ze se kazda cast testovala samostatne, a fungovala. Ale pak mate jeste integracni a akceptacni testy a ty tu nejsou jen tak pro nic za nic… jak se ostatne dnes ukazalo. Chtel bych se zeptat, udelal jste uz nekdy nejakou chybu? Podle vasi uvahy Boeing nema narok udelat chybu? Vy vite uplne presne o jakou chybu se v dnesnim testu jednalo?
Tak ako ja, tak ty tiez len spekulujes.
Moze sa ti zdat premrstene, tak isto ako mne ze nie, ale to neznamena ze nemozem mat pravdu, samozrejme ani ty.
To ze mas skusenosti s vyvojom a testovanim je super, ale robis v letectve alebo kozmonautike, kde na tvojej chybe zavisia zivoty?
Stále dokola – jak víte, že se jedná o závadu SW – vy jste nikdy neviděl hodiny co by šly výrazně později – hodiny na Setoboxu se mi nyní zpožďují o více než 5 minut za týden – což je rozhodně vadí při automatickém nahrávaní pořadů.
Může jít o závadu HW – vnitřní časovač – se může taky porouchat, tak že jde později – třeba závada krystalu hodin – generuje tak nižší tak než je požadováno. A protože něco generuje nezasáhne záložní HW. Já jsem viděl hodiny, které se dost zpožďovaly.
Mám dotaz, proč je doručovací dráha Atlasu jen 166x72km, vždyť Atlas má dost výkonu to poslat dále, má jen dva urychlovací bloky, Centaur je dvoumotorový, umí hodně manévrovat, ten by je mohl dovést podstatně výše a ne jen na takto nízkou doručovací dráhu.
napadá mě – je to z hlediska bezpečnosti dráha volného návratu zpět na Zemi
– přívětivý profil pro malé G působící na posádku…
– větší variabilita s finální drahou
na druhou stranu, pokud se neudělá zážeh přesně, je mise ztracena.
Někde jsem zahlédl, že sice spotřebovali „hodně“ paliva, ale i tak jim ho zbylo 75%, takže se museli dostat na hodně odlišnou dráhu a manévrovat na tu správnou je energeticky neproveditelné, chybí jim podstatné delta v na změnu.
chápu to správně nebo je v tom ještě něco jiného?
Myslim ze jste to sam popsal docela presne.
Někde výše nebo v textu je zmínka, že ano, je to bezpečnostní parametr. Když se něco potento, tak loď s posádkou automaticky přistane po rel. krátké době zpět na Zemi.
Zajímalo by měl jak je to u Crew Dragonu, tam se mi nezdá, že by tam toto měli. Nebo i on, ovšem jen pomocí korekčních motorů, vystoupá sám výše? Superdraco motory přece kvůli tomu nezažehával. Ony jsou taky dost silné a pěkně by s CD „kopaly, ale z hlavy neznám rozsah jejich regulace.
CD je doručen přímo na oběžnou dráhu.
Je to kvůli bezpečnosti, ale z trochu jiného důvodu.
Při standardním profilu letu atlasu by při nouzovém oddělení SL padal příliš strmě do atmosféry a o tu se rozbil (připadně by přetížení při vstupu do atmo zabilo posádku).
Takže musí letět jinak (víc na plocho) – kvůli tomu jednak musí používat dvoumotorový druhý stupeň (namísto jednomotorového) … který je ale tímpádem míň efektivní. A nezvládne pak dopravit SL na oběžnou dráhu. Tak vysazuje na suborbital a SL funguje jako třetí stupeň.
Není to „vada“ … je to prostě takto navrženo v návaznosti na zvolený nosič.
SX má jiný profil letu, takže tento problém nemá.
Tedy zde hraje roli i to, že Atlas V má se 2 boostery nižší nostnost něž F9 v návratové konfiguraci (tuším to je na LEO rozdíl 14 x 16,5 t). 16,5 beru orientačně dle mise Starlink, kdy i za návratu prvního stupně byly rekordně těžké náklady.
Vidím, že se máme na co těšit – SLS…
To se tak říct nedá.
Tak bych řekl, že Boeing jaksi nečekal, že start bude sledovat veřejnost a proto byl tak nudný – žádná telemetrie, záběry z kamery na palubě jen okrajově a ani ten základní údaj tam pro diváky nedali – dosažený čas od stratu.
No a kdybych chtěl spekulovat, tak bych řekl, že jim to asi došlo, a tak to udělali pro veřejnost zajímavější až po startu.
Ať je to jak chce, tak každopádně se Starliner dostane do mnoha večerních zpravodajství více, než jen okrajovou zmíňkou o jeho startu.
Ohledně selhání MCASu, ten neselhal. Dle zveřejněných zpráv z vyšetřování dělal to, pro co byl navržen.
V původní specifikaci bylo, že pro vyhodnocení úhlu náběhu se bude brát informace z dvou čidel a při shodě na vysokém úhlu náběhu zasáhne MCAS do řízení změnou polohy ocasních ploch (potlačí nos dolů)
V rámci úspor/zvýšení zisků se z 2. čidla stalo volitelné příslušenství a selhání jediného čidla vedlo k haváriím.
Další příčinou je jiné chování letadla s posunutými motory vpřed, původně měl MCAS povolenu jednu korekci o 2,5 stupně , ta nestačila nestačila. Přidali další krok o 5 stupňů dolů, ale v testovacích scénářích nebyl negativní test( selhání čidla)
Piloti ani nevěděli, že v kokpitu je tento automat nainstalován a nevypíná se spolu autopilotem. Postup na vypnutí nebyl trénován.
Co bylo na MCASu špatně, ale neprojevilo se to při nehodách, byla špatná implementace hlasovací shody.
Co to říká o Boeingu jako firmě si netroufám tvrdit.
Co jsem četl, tak problém byl i příčinně úplně na začátku – pro úsporu zdrojů a vývoje zcela nového typu se upravil starý a pro požadavky na úsporu paliva a hlučnost se osadili motory (proto ten podivně přišláplý tvar krytu motoru – moc nízko než bylo plánováno), které se pro takto vzniklý dark moc nehodili. Tak přidali ještě pomocný onen software a pak to spíše potento onou situací se 2 senzory.
Potenciál pro problémy tak byl již od začátku.
Stále žiju ve světě i/y max do 17/18. století, kdy to bylo víceméně jedno.
Jak se prosím dělá hlasování o shodě při napojení na jeden senzor?
Chybou bylo nenapojit MCAS na dva senzory. To by ale museli označit MCAS za kritický systém a nechat ho projít certifikací FAA a přidat ho do typových zkoušek.
Napojení na 2. senzor tam není ani za příplatek. MCAS si bere data z kapitánova senzoru, ten ho může tedy ručně přepnout. To co myslíte je pouze zobrazení informace o neshodě senzorů AoA na displayi.
Ad neuspěšná mise OTF: Jsem rád, že SpaceX dostává větší šanci na to být první, kteří doručí vlaječku na ISS. Bohužel nedokážu být nestranný. Nemůžu si pomoci, ale zárověň obdivuji jiné, ktreří upřímně fandí Boeingu!
Já myslím, že stačí fandit všem. 😉
Ano ano, to opravdu stačí. U SpaceX mi to, ale přijde víc upřímné, mají stanovený nadčasový cíl, nemyslím samozřejmě Commercial Crew. To je jen jeden z krůčků. No a není to takový moloch/korporát, netrpí ruským syndromem. Obecně, podporuji jakýkoliv pokrok, když se zadaří i Boeingu / ULA, budu rád.
Tak ja som veľký fanúšik SpaceX a Muska, pevne verím že budú prvý, aj som som sklamaný aký obrovský rozdiel bol v rozpočtoch a ako to skončilo, avšak myslím si že pokiaľ väčšina testov na orbite dopadne dobre vrátane pristátia a astronauti su ochotný tam nastúpiť (predsa sú len skúsenejší ako my) nevidím dôvod na ďalšiu bezpilotnú misiu a verím ze SL bude čím skôr certifikovaný, teraz tu ide o ukončenie závislosti na sojuzoch a nie len o nejaký závod
Dušane, klobouk dolů za vaše profesionální moderování této vyhrocené diskuse. Dnešní mise Starlineru byla OFT, tedy testovací. A je dobře, že se objevilo „issue“ při tomto testu, vždyť od toho testy jsou. Fanatickým fanouškům SpaceX bych doporučil více nadhledu, a… méně trollování. Platíte snad vy, všeználkové, ty daně „daňových poplatníků“ ?
Díky, není to zrovna jednoduché. Ta diskuse občas jede hodně rychle a těžko se to stíhá. A plně souhlasím s tím, že právě proto se zkoušky dělají.
Jiné úhly pohledu
1. Pohled manažera: Pokud někdo od Boeingu prohlásí „ještě nevíme, zda bude třeba test opakovat“, někteří lidé zde v tom hned vidí „zkusíme to nějak ukecat, abychom nemuseli“. A z toho jsou potom ty emotivní (slušně řečeno) komentáře. To ale nemusí být pravda. Boeing nešéfuje žádný Musk, který by takovou věc mohl „z fleku“ rozhodnout. Jsou tam jen manažeři. Ti se teď někteří třesou strachy o své židle tak, že si nevidí do úst, ale to neřešme. Oni prostě musí „pečlivě vyhodnotit všechny informace“, aby mohli rozhodnout. Takže prostě neví, a jen mlží.
2. Pohled právníka: Pokud je ve smlouvě, že součástí demo je přiblížení k ISS, připojení, setrvání X dnů, není tu vůbec co řešit. Bláboly o tom, že jsme se i tak spoustu věcí naučili, nic nemění na nom, že cíl nebyl splněn. To by jedině v NASA museli přimhouřit obě oči – a víme, že v časovém presu NASA skousla už hodně (ale ne vždy to dobře dopadlo).
3. Pohled PR: I kdyby v NASA prohlásili test za úspěšný, Boeing by jej měl stejně zopakovat. Má na kontě oběti dvou leteckých katastrof, které způsobil benevolentní přístup k testování a certifikaci. Musí demonstrovat, že se z toho poučili a že chtějí certifikovat poctivě. Pokud by demonstrovali opak, zláme jim to vaz v letectví.
4. Pohled ekonoma: To, že Boeing dostal víc než SpaceX, není protekce. Každému je jasné, že u mamutí firmy je poměr výkon/cena horší. A NASA chce mít dvě lodi, jenže SpeceX je jen jedna. Proto Boeingu prostě museli dát víc. Jenže, pokud je efektivita SpaceX dejme tomu dvojnásobná proti Boeingu, tak je v konečném důsledku Starliner proti Crew Dragonu podfinancovaný.
5. Pohled sázkaře: pokud bude mít Boeing velký problém, SpaceX vyhraje vlaječku. Jenže Rusko vyhraje stovky milionů dolarů. Kdo je tedy vítěz? A je na místě škodolibost?
Velice povedený rozbor. Krásně střízlivý, z mnoha úhlů pohledu. Perfektní práce, tleskám.
Já bych jen doplnil u pohledu ekonoma,že svou roli hrálo i to, že SpaceX mohla pro vývoj CD využít alespoň některé systémy či postupy z cargo Dragonu, kdežto Starliner se stavěl od nuly.
Souhlasím s Vaším doplněním a děkuji za pochvalu. Ale po pravdě řečeno, moje první reakce byly také dosti emotivní, ale naštěstí jsem se zdržel komentáře o tu chvíli, než mi „docvaklo“.
Díky za rozumný příspěvek.
Před chvílí v Událostech na ČT24 mluvil pan Václavík a řekl že podle něj musí Boeing nepilotovanou misi opakovat.
Tak sem velmi zvědav to dopadne .
Díky za info, také jsem zvědavý. Bridenstine na tiskovce tu možnost nevyvrátil, ale ani ji nepotvrdil.
Všetci sme zvedavý, nezostáva nám však nič iné len čakať a dúfať, kto vie čo sa ešte udeje, ako na strane Boeingu tak SpaceX,tak či tak pokiaľ zajtea bezpečné pristane bude to veľký úspech
Musím říci, že naprosto nechápu „fandění“ tomu či onomu. Jako by nebylo úplně jedno, jaká americká loď od které americké firmy bude vynášet astronauty. Ideální bude, když to budou obě a současně i Orion. Jasně, konkurenční prostředí je přínosné, ale ne z hlediska vytváření nějakých jedné firmě stranících fanklubů, ale jen jako motivační faktor pro všechny.
Tak pokud bych tu pro Boeing mel najit nejaka pozitiva, rekl bych, ze je to velka prilezitost si ocistit jmeno – byt zcela transparentni s vysetrovanim a uz ted verejne ohlasit, ze se mise bude opakovat na naklady Boeingu, protoze hlavniho cile (zadokovani u ISS) nebylo dosazeno…a to i v pripade, ze NASA tohle nebude vyzadovat. Pro “vycisteni vzduchu” je to nejlepsi reseni…jen bude hold bude muset Boeing sahnout pro par set milionu USD do kapsy…
Ne že by z toho byl zrovna někdo nadšený, ale můžete brát jako pozitivum Boeingu i to, že koupil včas ty místa v Sojuzech.
Můžu Vás uklidnit, že pokud se ten test bude opakovat, tak to bude, stejně jako tato mise, na náklady Boeingu. NASA pouze vyplácí předem danou odměnu za splnění testu.
Myslim si, ze podobna diskuze probiha i v USA. A to je presne to, co zpozduje lety a zpusobuje odklady. Stezovani si siroke verejnosti chapu, ale otazka je, ceho tim chce docilit? Jeste vetsiho tlaku na bezchybnost? Tim prodlouzeni a odklady startu o mesice a roky? Budme radi, ze jsou dve firmy, ktere makaji na tom, aby se ve vesmiru neco delo. Testovaci let je testovaci a presne k temto vecem slouzi. Kdyz bude pristani ok tak at leti. Ja bych si tam klidne sedl. Pokud to budou muset zopakovat, tak to zopakuji a nikdo jiny to za ne nevyresi.
Jen se Vás chci pro zajímavost zeptat, jestli podle Vás mají také vzlétnout všechny Boeingy 737 Max. Nebo jestli v tom vidíte nějaký rozdíl. Čistě statisticky je 737 o několik řádů spolehlivější. A piloti tam také mají pár minut na to, aby vyřešili problém.