Místo dopadu indického lunárního landeru bylo identifikováno na snímcích LRO z 11. 11. 2019 cca 600 km od jižního pólu.
3. prosince 7:40
Dlouhý pochod 10
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Neuvěřitelné. Vždy když se něco v kosmu zadrhne a vázne, nastoupí NASA a náhle to jde. Výkon bych dal na úroveň nalezení na bok padlé ruské návratové sondy typu Luna. Při té příležitosti bych si dovolil otázku zda je něco nového známo o čínské návratové sondě, která měla ještě letos startovat. Dík.
Ale uvěřitelné. Buď Čandraján 2 a nebo LRO. Čína se se snímky vytahovat nebude a pokud vím, tak jiná měsíční oběžnice nesnímkuje ve viditelném spektru. První trosky objevil Ind, který následně kontaktoval NASA, doporučuji přečíst si i zdrojový článek, do krátké zprávy se toho kromě podstatné informace moc nevejde.
A hlavne treba uviesť, že ten Ind – Šanmuga Subramanian, vôbec nepracuje pre ISRO a stopy po troskách landeru našiel len na snímkach z LRO. Snímky z orbitera Čandraján-2 (ktoré údajne zachytili miesto dopadu) dodnes zverejnené neboli a k nájdeniu Vikramu nijako nepomohli. ISRO sa k tomu samozrejme radšej nevyjadruje 🙂
Fascinující je též zpracování snímku. Lokalizace trosek a odlišení od vyvržené půdy. Každopádně počáteční naděje na přežití sondy byly zcela hodně optimistické.
Myslím, že „zcela hodně optimistické“ ne tak zcela vystihuje minimální míru otevřenosti a vyjádření ve stylu „přání otcem myšlenky“ ISRO.