sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vláček družic narušil pozorování na observatoři Cerro Tololo v Chile. Úkaz prý trval 5 minut.
21. listopadu 18:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Je to zvěrstvo, idea pokrytí slabě obydlených oblastí jako jsou pouště, Sibiř nebo oceány je pochybná. K čemu bude Eskymákovi, lovci kožešin, beduínovi nebo domorodci někde v končinách oceánu vysokorychlostní internet to věru nevím.
První pokrytí má být Amerika, to zrovna řídce obydlená oblast není. Taky hlavní důvod není pokrýt celou zemi, ale umožnit spojení na dlouhé vzdálenosti s krátkou odezvou, ono to ve vesmíru lítá rychleji než kabelem pod mořem. A za zkrácení o pár milisekund jsou lidi ochotní platit.
Par milisekund se snad vyplati jen pro automaticke obchodovani na burze, ale pro ne je Starlink prilis pomaly. Servery pro obchodovani jsou co nejblize burzy, idealne ve stejnem datacentru.
Muze to pomoct hracum s linkou s hodne vysokou latenci, ale to nebude skok o jednotky milisekund, ale o desitky/stovky ms.
To miesto podla map leteckych tras nevyzera uplne proste leteckej dopravy a samotne observatorium sa nenachadza nejako neskutocne vysoko nad morom, len cca 2km. A s tymi 4metrovymi teleskopmi im v snimkoch lietadlo musi narobit ovela viac problemov, nez satelity. Urcite to nepotesi, ale pochybujem o tom, ze by to bol neprekonatelny problem. Kvoli lietadlam a pripadnym inym satelitom ktore nevyhnutne musia FOV snimaca pretnut a eliminacii sumu by som cakal, ze masivne stackuju snimky na seba. Pri takom niecom je preletujuca druzica nezaujimava prakticky bez ohladu na jej magnitudu.
Osobně fandím technologickému pokroku, ale na druhou stranu moc nechápu trend všemožných diskusí podkopávat odborný názor. Astronomka, která poukázala na vláček 19 družic konstelace Starlink, které přerušily pozorování je fakt a není důvod tomu nevěřit. Pokud již v počátcích astronomové zaznamenávají problémy, tak je pořád čas pokusit se to nějak řešit a právě podobná hlášení tomu mohou napomoci.
Je ironické, že astronomové, tedy lidé, jejichž veškerá profesní aktivita se opírá o fyziku, nějak nejsou schopni předpovídat keplerovské dráhy. Že by pod svícnem tma?
Hlavně je to pokrytecké. Kdysi si astronomové stěžovali, že města moc svítí. A města svítí dál. Prostě se postupně přesune sledování vesmíru do vesmíru. Chce to jen čas.
Bez urážky, ale tohle je špatné i jako vtip.
1. Astronomie se (jako celek) do vesmíru nepřesune dřív než za desítky, nebo stovky let (vždyť jen detektory u špičkových observatoří váží i desítky tun. My máme problém přesouvat je aspoň po Zemi ! Ne tak je střílet na orbitu !!
2. Kdy jste se naposled byl podívat na hvězdnou oblohu ? Myslíte že hvězdná obloha, možná vůbec nejkrásnější přírodní div, zajímá jen vědce ?
Ani ve městech není nezbytně nutné svítit celou noc stejně silně a na všechny stavby (nemluvě o tom, že dodnes najdete celé ulice či čtvrti osvětlené lampami u kterých 90% světla míří nahoru, nikoli dolů na chodník či silnici).
PS: re: GG
problém není v předpovědi družice, problém je naplánovat pozorování tak, aby vám několik minut nic nevlétlo do záběru. Zatím se zahazují jednotky procent snímků… se Starlinkem to může dopadnout přesně naopak – 90% zahodit a jen pár procent snímků bude nepokažených.
To s tím skládáním snímků je hodně používaná metoda. Ale tím horší je Starlink problém pro astronomii, když tyhle metody selhávají už samém začátku budování konstelace !
Od určitého minimálního průměru přístroje a určité minimální přesnosti detektoru uvnitř neexistují „druhořadé“ observatoře. Země je rotující koule, oblohu nad některými observatořemi mohou zakrývat mraky a třeba zákryty hvězd malými tělesy sluneční soustavy mají pozorovací pás jen v jednotkách kilometrů (takže jsou pozorování která jsou možná jen v jedné konkrétní observatoři).
Jsme teprve na začátku zkoumání vesmíru a spoustu jevů má periodu opakování (= našeho pozorování těch jevů) ve stovkách let. Poslední pozorovaná supernova v naší galaxii byla v 17. století. Ta příští může vzplanout klidně během čtení tohoto příspěvku ale nevíme kdy, v které části oblohy a která observatoř bude v té nejpříhodnější pozici (= bude při svém řádném programu koukat zrovinka do toho správného místa)
Na vaši odpověď mi již odpovědět nejde, tak to hodím sem.
Můj příspěvek jsem myslel spíše stylem, že jsme v údolí a valí se na nás lavina. A my se budeme bavit zda uskočit doleva, nebo doprava, když je jasné, že na obě strany je to moc daleko. Chtěl jsem vyjádřit to, že celá civilizace je tam, kde je jen proto, že jako zvířata vynikáme vlastností umění se přizpůsobit změnám.A i starlinku se přizpůsobíme. Což ale neznamená, že to nebude bolet.
A ještě k bodu 2.
Přesně jak píšete. Noční obloha je nádherná. Ale troufnu si říct, že naprostá většina lidí bydlících ve městě nemá ani tušení, že je na ní okem vidět mnohem víc než pár desítek světýlek, ze kterých polovina jsou ještě letadla. A to je právě ta lavina o které píši v předchozím příspěvku.