28. září provedli inženýři a technici sestavující a zkoušející nové americké vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zaměřili se na správné fungování mechanismu, který se postará o spuštění roveru na povrch s pomocí raketového nebeského jeřábu. Právě u něj je potřeba ověřit fázi oddělení od samotného vozítka, které se řeší pomocí pyrošroubů. Skycrane není v kosmonautice nic nového – stejná technologie se použila v roce 2012 během přistání amerického vozítka Curiosity, ze kterého nový rover technologicky vychází. Zkoušky prováděné v kalifornské JPL nakonec dopadly dobře.
Zdroj: https://www.nasa.gov
„Odpálení pyrotechnických spojů, které spojují rover a sestupový stupeň bylo spojeno s následnou inspekcí obou strojů. Zabralo nám to celý den,“ hodnotí Ryan van Schilifgaarde, inženýr podílející se na sestavování vozítka v JPL a dodává: „Máme za sebou další zkoušku a nyní se na chvíli cesty roveru a nebeského jeřábu rozdělí. Znovu dojde k jejich spojení až příští rok na jaře na Mysu Canaveral, kde půjde o finální integraci.“
Rover i sestupový modul budou ještě během zimních měsíců odeslány na floridský kosmodrom, ale ještě předtím je potřeba udělat několik plánovaných kroků. Mezi nimi najdeme třeba zhodnocení počítačových a mechanických systémů v podmínkách srovnatelných s Marsem. Tato série zkoušek se skrývá pod označením „Surface Thermal Test“ a spočívá v tom, že se tohle vozítko s rozměry osobního automobilu vystaví atmosférickému tlaku a teplotám, které zažije na povrchu Rudé planety.
Ke startu této velmi očekávané mise má dojít v červenci roku 2020 na raketě Atlas V od firmy United Launch Alliance, která se vydá na cestu ze startovního komplexu 41 na Cape Canaveral Air Force Station. Přistání v marsovském kráteru Jezero je plánován na 18. února 2021 a půjde o velký moment. Poprvé v historii planetárního výzkumu totiž bude tato sonda schopná přeplánovat místo přistání během samotného sestupu.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.cranesy.com/wp-content/uploads/2018/02/Mars-landing-600×430.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23466-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/timelapse-1041.gif
278 dní do startu.
Moc se těším. Doufám že bude přímý přenos!!
Řekl bych přenosy – poletí ještě Evropa a Čína.
Pokud nenastane nic mimořádného, tak si samozřejmě tuhle událost nenecháme ujít. 😉
U té Číny asi problémy budou, přece jen je to stále jen totalitní stát
Ale pořád věřím, že překvapí jako už několikrát.
Dufam ze namontuju aj kameru ktora bude snimat ako sa nafukuje hlavny padak.tie data by pomohli ako lepsie skonstruovat padaky pre buduce misie.
Ano, bude tam. Viz náš článek. 😉
Dobrý deň,chcem sa spýtať jednu technickú otázku, či web podporuje alebo bude podporovať dark režim na mobile. Najčastejšie si články čítam práve na ňom a v nočných hodinách a aj keď mám nastavený chrome pre.dark mode a inverziu farieb u webu, ktorý to nepodporuje, tak kosmonautix sa stále zobrazuje s bielym pozadím. Možno len robím niečo zle,tak keď tak poprosím o radu. V druhom prípade sa prihováram za implementáciu dark mode pre mobilnú verziu. Veľa síl do ďalšej úžasnej práce, ktorú pre nás robíte a ďakujem za všetko čo pre nás každodenne pripravujete…
Hezký den,
pro vytvoření mobilní verze používáme plugin, který tuto možnost nenabízí. Bohužel nejsem v oboru IT natolik zručný, abych jej příslušným způsobem upravil.
Stačí si na nete pozrieť spojenie WordPress Dark mode a Google vyhodí viacero riešení.Od pluginov po úpravu CSS. Inak aj WP Touch 4 pro umožňuje nastaviť farby, ale nemám to odskúšané v reále,len som pozeral čo sa tam dá nastaviť. Môžem sa pozrieť po riešení a nájsť aj nejaké konkrétne,ale čo som pozeral sú na to aj priamo pluginy na dark mode.A inštalácia pluginov vo WP je pomerne jednoduchá vec. Ono v skutočnosti stačí malá zmena kódu,ale jednoduchšie je pre Vás asi použiť ten plugin… Pokiaľ by to malo osloviť len mňa.ako jednotlivca,tak to nemá zmysel robiť, ale pokiaľ by to chcelo viacero čitateľov (napr. ako možnosť v ankete) tak to už by malo zmysel to riešiť, vzhľadom na dobu kedy vychádzajú nové články.
Díky za další aktuální informace z této připravované mise.
Pevně věřím, že se nestane hlavně při landing roveru nic neočekávaného a bude mise úspěšná.
Je to ale velmi rizikové i z pohledu hmotnosti, aby všechny systémy fungovaly jak mají, vidět pak dlouhé roky práce přišly vniveč (o financích nemluvě) by bylo tragické! Nebo spíš velmi smutné.
Pokud by, nedejbože, došlo k selhání, pak je přece úplně jedno jestli se to stane při přeletu, přistání nebo při „rozbalování“ roveru. Úspěšné přistání je vám k ničemu pokud se následně nepodaří rover zprovoznit.
Hmotnost roveru nemá na funkčnost jeho systémů vliv. Hmotnost, sama o sobě, nepředstavuje riziko. Jak ostatně potvrzuje mise Curiosity.
Nerozumím Vaší reakci na mě ale absolutně.
Takže shrnu: 1. těžko je jedno, jestli bude mise neúspěšná při přeletu, přistání či separaci a nebo zprovoznění…sakra to bude bolet, pokud se podaří 99,9% mise a až poslední část by se nezdařila. Jak vidím, tak moc fanoušek nejste a nechápete podstatu věci.
2. na hmotnosti vždy záleží, respektive jakákoliv změna oproti minulé misi (i s použitím stejné technologie) pravděpodobnost nezdaru zvyšuje.
Podstata věci, to o co v téhle misi podle mě jde, je mít funkční rover na povrchu Marsu. Tak to alespoň chápu já.
Jeslti mise, a znovu říkám nedejbože, havaruje při startu, přeletu, přistání nebo při aktivaci roveru nic nezmění na tom, že by rover nemohl plnit své zadání.
Pochybuji, že by někoho nezdar při startu bolel méně než při přistání. Že by se po případné explozi nosiče na rampě někdo utěšoval že „ještě, že se to nestalo při přistání. To by bylo mnohem horší…“
Můj názor je, že úspěšné přistání neznamená 99,9% mise, ale naopak její úplný začátek. Rover2020 není o dopravě na Mars, ale jeho výzkumu.
Přímou úměru, či vůbec jakýkoliv vztah, mezi hmotností roveru a pravděpodobností nezdaru opravdu nevidím. Můžete to prosím rozvést? Na základě čeho jste dospěl k tomuto závěru.
Nezlobte se, ale Vaše diskuze k nezdaru mise v určité fázi je naprosto irelevantní, jednal se o můj pocit (a takto to i chápou ostatní fanoušci) a těžko Vám vysvětlím obecnou rovinu chápání tohoto, když to nemáte…to prostě nejde.
Hmotnost není co rozvést, hmotnost pak zvyšuje hybnost tělesa a tudíž dané úpravy v konstrukci, motorů a vektorových výpočtů.
Pokud mě nepochopíte, tak to znásobím: kde bude větší problém při přistání u roveru vážícího 2.tuny a nebo 2.000 tun?
Toď vše, opět jenom demonstruji pravděpodobnost chyby, která se zvyšuje nic víc.
Můj pohled na věc je asi takový. Čím dříve mise skončí nezdarem, tím je to horší. Vidím velký rozdíl mezi třeba Phobos-Grunt, což byla podle mě naprosto zbytečná akce, když skončila už na zemské orbitě, a třeba Mars Polar Lander. Výsledek v podstatě totožný, ale MPL vstoupil do atmosféry Marsu, neuspěl a poté se odhalilo několik nedostatků, kterým se příště mohla NASA vyhnout. Ještě lepší by to bylo (když už tedy má být mise neúspěšná), kdyby lander přistál, ale nemohl pracovat. Opět bychom byli o něco dál. Samozřejmě nejlépe, kdyby šlo vše na jedničku, ale když už má dojít k nezdaru, tak ať se to stane co nejpozději.
Máte pravdu, ale ještě větší nervy to byly u Curiosity, kdy šlo o premiéru této technologie v ostrém provozu.
Keď som 1.krát čítal o nebeskom žeriave zhrozil som sa, TO SA PREDSA NEMôŽE PODARIŤ, pripadalo mi to ako by sa snažili aby sa misia nevydarila !
A ajhľa, vyšlo to skvele, a som veľmi rád že som sa mýlil. Verím že sa mýlia všetci terajší pochybovači, tak ako som sa mýlil ja !
🙂