Od 11. ledna letošního roku, kdy SpaceX dokončila obnovu satelitní sítě Iridium, startují Falcony jen z Floridy. Ale žádný strach – nejbližší start nás opět zavede na západní pobřeží. Z rampy SLC-4E na kalifornské Vandenbergově základně totiž Falcon 9 vynese najednou hned tři kanadské družice Radarsat. Jak již jejich název napovídá, mají za úkol provádět radarové snímkování Země. Pro SpaceX to bude již druhá mise pro kanadskou kosmickou agenturu – ta první přišla už v roce 2013 a tehdy šlo o družici CASSIOPE (mimochodem se jednalo o vůbec první start Falconu 9 ve verzi 1.1). Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas na tradiční článek, který na jednom místě shrne všechny informace o startu a odpoví na ty nejčastější otázky.
Ačkoliv výhled na kalifornskou rampu není ani zdaleka tak jednoduchý jako v případě ramp, které SpaceX používá na Floridě, pozorovatelé v sobotu 8. června hlásili, že vidí na rampě SLC-4E vztyčenou raketu. Za několik hodin od nich přišla informace o statickém zážehu. Tento několikasekundový zážeh motorů jako obvykle zakončil simulaci předstartovních postupů. Jeho provedení bylo zároveň jasnou známkou toho, že během předstartovní simulace nedošlo k žádné závadě. Odborníci ze SpaceX pak provedli rychlou analýzu dat nasbíraných při zážehu a když v nich neobjevili žádnou anomálii, mohla firma na Twitteru vydat tradiční oznámení, na které čekalo mnoho lidí.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting June 12 launch of RADARSAT Constellation Mission from Vandenberg Air Force Base in California
— SpaceX (@SpaceX) June 8, 2019
Z rakety byly po zážehu odčerpány pohonné látky, aby mohlo dojít k jejímu sklopení a zatímco probíhala detailní analýza nasbíraných údajů, nosič mířil do montážní haly. Tady bude následovat připojení nákladu k hornímu stupni a další kolečko kontrol. Pokud se neobjeví žádný problém, dostane raketa povolení k návratu na startovní rampu, ale tentokrát už na ostrý start.
Pro první stupeň s výrobním označením 1051 to nebude nic nového – jednu misi už má za sebou. Na začátku března totiž vynesl na ostře sledovanou misi první exemplář lodi Crew Dragon, aby následně přistál na mořské plošině. Ke svému druhému nasazení se dostal prakticky náhodou. Původní plány počítaly s tím, že družice Radarsat vynese stupeň 1050, který poprvé startoval v prosinci 2018 se šestnáctou ostrou zásobovací lodí Dragon. Jenže jeho pokus o návrat na pevninu se nepodařil a stupeň po divokém otáčení skončil ve vodě. SpaceX uvedla že stupeň možná využije pro nějakou svou interní misi, ale bylo jasné, že musí hledat náhradu pro misi Radarsat a volba padla právě na 1051.
Raketa po startu, který je plánován na 12. června v 16:17 SELČ, nabere směr na jih a zhruba po dvou a půl minutách zhasnou motory prvního stupně a dojde k jeho oddělení od stupně druhého. Zatímco horní stupeň zapálí svůj jediný motor a bude uhánět směrem na oběžnou dráhu, první stupeň udělá čelem vzad a provede zpětný zážeh. Jeho cílem bude přistávací plocha LZ-4 vzdálená jen půl kilometru od startovní rampy. Tato přistávací plocha byla zatím využita jen jednou – vloni v říjnu při startu mise SAOCOM-1A.
Zatím nemáme k dispozici press-kit s plánovaným harmonogramem letu, ale dá se očekávat, že horní stupeň provede dva zážehy. Cílová oběžná dráha je heliosynchronní, kruhová ve výšce 597 kilometrů, skloněná vůči rovníku o 97,7°. Tady dojde k uvolnění tří vynášených družic pomocí adaptéru od firmy RUAG. Horní stupeň pak provede brzdící zážeh a družice postupně aktivují své systémy včetně vyklopení radarové antény.
Aktuálně připravovaná trojice má na co navazovat. V roce 1995 byla raketou Delta II vypuštěna družice Radarsat-1, která měla fungovat 5 let, ale nakonec fungovala 17 let. V roce 2007 pak Sojuz-FG s horním stupněm Fregat vynesl z Bajkonuru družici Radarsat-2, která měla fungovat 7 let, ale pracuje dodnes. V obou jmenovaných případech šlo o družice vybavené systémem SAR (synthetic aperture radar, tedy radar se syntetickou aperturou), který najdeme i na aktuálních družicích. Výhodou tohoto systému je schopnost provádět snímkování bez ohledu na to, zda je snímkovaná oblast zakrytá oblačností, nebo zda je nad daným místem třeba noc.
Každá z nich váží 1430 kilogramů a vytvořila je firma MacDonald Dettwiler Aerospace na družicové platformě Canadian SmallSat Bus. Po dokončení byly družice odeslány do firmy SSL, která zajistila předletovou přípravu a v dubnu mohly být odeslány na Vandenbergovu základnu. Úkoly družic se dají shrnout do tří základních okruhů – sledování oceánů (včetně lodí a ledovců), řešení mimořádných situací (včasné varování, rychlejší řešení) a sledování ekosystémů (zemědělství, lesnictví). Družice se na oběžné dráze postupně rozmístí tak, aby mezi nimi byly rozestupy 120°. Díky tomu budou schopny každý den nasnímat 95 % povrchu Země.
Zajímavé je i to, že Kanadská kosmická agentura se se SpaceX na vynesení těchto družic dohodla už v roce 2013, kdy Muskova společnost teprve nabírala dech. Už tehdy se ale počítalo s tím, že ke startu dojde v roce 2018, takže zpoždění v tomto případě není moc velké. Odhady času startu se změnily jen lehce, ale to se nedá říct o ceně. V roce 2013 byla hodnota tří družic vyčíslena na 692 milionů amerických dolarů, nyní se však zdá, že překonala hranici miliardy dolarů.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.teslarati.com/
https://www.nextspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48225.0;attach=1563867;image
https://pbs.twimg.com/media/D8j50e2UEAAv_Zh.jpg:large
https://live.staticflickr.com/7876/46386035545_e74d023520_k.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…=dlattach;topic=48225.0;attach=1563869;image
http://www.asc-csa.gc.ca/…/hi-res/81abb8a9-974b-489a-9d7a-b8f18246fee1.jpg
Kanaďané jsou z toho trošku nervozní právě z důvodů “ hromadného vypuštění“
https://ici.radio-canada.ca/nouvelle/1176169/projet-spatial-canadien-radarsat-2-gouvernement-satellite-radar-ottawa