Vážení čtenáři, přišel čas nabídnout Vám novou anketní otázku. Ta předešlá tu visela už od ledna a proto už si zasloužila vyměnit – hlasů se v ní za 4 měsíce sešlo dost. V redakci jsme si ale lámali hlavu nad novou otázkou. Několik týdnů dlouhý brainstorming nakonec vyřešil kolega Martin Gembec, který přišel s anketní otázkou, která nás zaujala – ptáme se Vás tedy, který objekt vnitřní části Sluneční soustavy je pro Vás nejzajímavější z hlediska výzkumu. V tomto článku ale jako obvykle najdete i vyhodnocení ankety právě skončené.
Sluneční soustava a objekty v ní se dají dělit podle mnoha různých kritérií. Jedním z nejzákladnějších je rozdělení na vnitřní a vnější oblast. Hranice mezi oběma oblastmi leží mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Kromě čtyř planet, které jsou všechny kamenné, ještě v této oblasti obíhají tisíce planetek a občas sem zabloudí nějaký vyslanec z vnější části – máme na mysli samozřejmě komety. Zapomínat nesmíme ani na Zemi nejbližší kosmické těleso, kterým je Měsíc. Vnitřní oblasti Sluneční soustavy jsou díky relativní blízkosti od Země nejčastějším cílem kosmických sond. Nabízí se tedy otázka, který z těchto objektů je pro Vás, čtenáře, z hlediska výzkumu nejzajímavější. Anketní otázku najdete v pravém sloupci našeho webu (na mobilní verzi není vidět!), hlasovat můžete jen pro jednu možnost a anketa bude aktivní pár měsíců.
Když jsme si představili anketu novou, je čas shrnout si výsledky té, která právě skončila. Zajímalo nás, kterých pět kosmonautických událostí z roku 2018 považujete za nejdůležitější. Anketa byla spuštěna 20. ledna letošního roku a trvala do dnešního poledne. Celkem se do ní zapojilo 1 710 hlasujících, kterým moc děkujeme. Jelikož mohl každý hlasovat pro pět možností, sešlo se nám dohromady 6993 hlasů. Prostou matematikou tak zjistíme, že ne všichni využili svého práva udělit pět hlasů – průměrně každý hlasoval pro 4,01 možnosti. A tohle už je graf zobrazující výsledky..
Co nám říká právě skončená anketa a její výsledky? Jako vždy se objevila překvapení (jak milá, tak i nemilá) ale i výsledky, které asi nikoho moc nepřekvapily. Třeba to, že hlasování vyhraje premiéra Falconu Heavy bylo očekávatelné, ovšem to, že pro tuhle možnost hlasovalo celých 85 % lidí, to je skutečně parní válec. Velmi nás potěšilo druhé místo mise InSight, které jsme (upřímně řečeno) nečekali. nejde o to, že bychom si mysleli, že je to nedůležitá mise, ale domnívali jsme se, že stacionární sonda si nezíská tolik srdcí – a přece pro ni hlasovalo 45 % všech hlasujících. Třetí místo a Parker Solar Probe se tak trochu čekat daly.
V předchozím odstavci jsem psal i o nemilých překvapeních. Trochu nás zklamalo, že se mimořádně zajímavá mise BepiColombo umístila až ve druhé polovině výsledkové listiny. Možná je to tím, že zatím „jen“ odstartovala a své možnosti ukáže až za pár let. Možná je to tím, že jsme součástí Evropské kosmické agentury a tak podvědomě naše redakce fandí evropským projektům, ale nečekali jsme, že start evropské družice Aeolus obsadí předposlední místo. Ale i to se dá možná vysvětlit – jelikož na posledním místě skončil start družice ICESat-2, můžeme spekulovat o tom, že čtenáře příliš nezajímají družice studující naši Zemi, že je tu spíše zájem o výzkum jiných kosmických těles.
Překvapením bylo i to, že japonská Hayabusa 2 získala o sto hlasů víc než OSIRIS-REx. Obě sondy mají podobné úkoly, takže jsme čekali, že budou mnohem vyrovnanější. Japonská sonda však své americké kolegyni ukázala záda. Potěšilo nás i to, že se na pěkném sedmém místě umístil start teleskopu TESS, který hledá exoplanety, naopak nečekaně nízko – až na 13. místě se umístil start čínské sondy Chang’e 4, která jako první lidský výtvor přistála na odvrácené straně Měsíce.
Zkrátka a dobře – rok 2018 byl nabitý zajímavými momenty a i když mohl každý udělit pět hlasů, nebylo hlasování jednoduché. Ještě jednou bychom chtěli poděkovat všem, kdo se do ankety zapojili. Podobná zpětná vazba je pro nás důležitá – zajímá nás, která témata Vás zajímají, ale stejně tak jsou pro nás důležité informace o oblastech, které dostávají málo hlasů. Víme alespoň, na co se lépe zaměřit, aby o daném tématu měli čtenáři více informací.
start čínské sondy Chang’e 4, která jako první lidský výtvor přistála na Měsíci.
Co to ??
Pardon, chyba opravena.
A stejně jsem chvilku špekuloval co je to za vychytávku 🙂
Většinou to nejjednodušší vysvětlení bývá správné. 🙂
Nechci zase kverulovat, ale v te ankete chybi ten nejpodstatnejsi objekt…
Slunce? Chtěli jsme se zaměřit spíše na menší tělesa.
Jojo, mel jsem na mysli Slunce… ale je to kategorie sama pro sebe 🙂
Phobos a Deimos ?
ak by tam bola zem, tak by som mal vo vybere jasno 🙂
tak doufám, že jste hlasoval pro Merkur 🙂
Chybí dokonce dvě, ale jak píšete o Slunci, i to druhé je extra kategorie.
Ja tam postrádam Phobos a Deimos !
pb 🙂
Ty se dají zařadit pod Mars.
Hlasoval bych pro Europu, či Titan. Ta možnost tam není.
Protože je zaměřená na vnitřní oblast naší soustavy.
Trochu mě překvapilo, že Europa už není součástí „Vnitřní oblasti“, ale asi jsem spíše úplně nepochopil toto rozdělení. Za vnitřní soustavu bych považoval celou sluneční soustavu až po poslední známou planetu. Proč je to rozděleno takto? Co vlastně znamená „Vnitřní oblast“? Je to podle toho, kam snadno doletí sondy a nebo to má jiný důvod?
Hlavně to souvisí s tím, že ve vnitřní oblasti jsou kamenné planety.
Zajímalo by mě, zda v libračních bodech L1 a L2 nejsou zachycená tělesa, která by bylo možné navštívit a prozkoumat. Očekával bych, že tam nějaká budou.
V L1 a L2 je dost sond, které by to odhalily.
Jestli se nepletu tak L1, L2 a ani L3 nejsou stabilní (těleso se tam neudrží dlouhodobě) zachycené objekty mohou být pouze v L4 a L5 ty myslím stabilní jsou.
Ano, to je pravda.
Mars je samozřejmě klasika a už mám pocit, že fotky z povrchu jsou tak nějak normální jako z dovolené 🙂 Lákala by mě Venuše, ale to je opravdu jen přání, protože se na povrch nic nechystá, pokud vím. Ale kdyby mělo jít o vnější část soustavy, tak je favorit jasný – Titan. Nic zajímavějšího tam prostě není.
Pro mě je z vnější soustavy favorit Europa, ale návrat na Titan by byl taky super.
Škoda, že rozdělením Sluneční soustavy na vnitřní a vnější, což má oporu v historii astronomie, vypadly z ankety velké měsíce Jupitera a Saturna, které díky prokázaným oceánům mají větší potenciál E.T. než Mars.
Rozdělení se traduje z dob, kdy Sluneční soustava končila plynnými obry, případně Plutem a o KBO pásu či Oortovu oblaku nebylo ani potuchy.
Třeba v příští anketě. 😉
Možno bude anketa na oblasť plynných obrov, to sa tam mohli objaviť Enceladus, Titan, Európa, Ganimed ….
a potom možno anketa na transneptunické telesá !
pb 🙂
Trošku mi tam chybí Phobos a Deimos, ale to se dá přiřadit pod Mars.
Stejně je to těžké se rozhodnout asi si budu muset hodit kostkou nebo se na to vyspat je to těžký vybrat jen jednu možnost.
I tak děkuji všem tvůrcům tohoto webu jste borci.
My děkujeme, že nás čtete. 😉
Psyché
Myslím, že otázka je nešťastně položena. Mne zajímá výzkum všech těles, v tom nemám preferenci. Pro mě by měla smysl otázka typu: U jakých těles byste uvítal rozšíření výzkumu proti současnému stavu? Nebo: Mise k jakým tělesům byste považoval v současnoti za nejpřínosnější?
To už je slovíčkaření. Myslím, že Vámi popsané varianty jsou jakousi podmnožinou té aktuální otázky.
Z hlediska budoucího osídlení lidstvem je samozřejmě nejzajímavější Venuše, protože tak jak byl před třemi miliardami let obyvatelný Mars, nyní je Země, tak za dvě až tři miliardy let to bude Venuše. I když to bude možnost až pro některou z dalších civilizací. Na Mars se podívat snad jen pro archeologickou zajímavost a možná pro objev nějaké prastaré technologie. To je přece všechno nad slunce jasné:):)
Dobře, přidávám se k výletu na Psyché. Tam je to … no prostě a doslova hustý 🙂 Ačkoli neprovozuji ocelárnu ano kovošrot, představa 20.000.000 gigatun oceli a niklu přímo pod botama mně fascinuje. A rovnou to začít krájet laserem a stavět z toho něco mega. Škoda že není blíž.
Druhé místo Měsíc, čistě jen pro to pohodlí – práce doma, ovládání robotů se snesitelným zpožděním, na které si lze zvyknout. A kde jinde zkoušet novou techniku, než na Měsíci.
Třetí místo Mars, (výhodou je brzké pokrytí rychlým internetem od SpaceX). A kdo včas nastoupí ke Google Maps, užije si Marsu až nad hlavu.
Čtvrté místo Merkur, nějaký chladnější kráter u pólu, pěkné místo pro geology i sledování Slunce. Grilování zdarma, ale dost drahá zpáteční letenka – zpátky je to do kopce.
p.s. Venuši opravdu ne, tam tak maximálně galaktická mafie hází svoje protivníky do kyseliny.
Kdyby v anketě byla podkategorie Interstelární asteroidy prolétající kolem Slunce, jasně bych hlasoval pro ně.
To bych hlasoval také, všema deseti, ale nazývat interstelární objekt podkategorií objektů vnitřní sluneční soustavy je dost za hranou. Leda by se do něčeho trefil (Země, ideálně Antarktida a rozměr tak do 100 metrů).
Nejvíc by mě zajímal výzkum Venuše, protože představuje obrovskou technologickou výzvu.
K hodnocení té minulé ankety: Evropské mise jsou obecně málo ambiciózní, proto se nedá očekávat, že si získají velký počet fanoušků.
To je zajímavá myšlenka. Já to vidím jinak. Evropa má za sebou hned několik misí, které byly průkopnické, průkopnické a velmi ambiciózní. Za všechny mohu jmenovat mise Huygens či Rosetta. Mám dojem, že v tomto inovativním trendu pokračují i mise současné – třeba BepiColombo je velmi zajímavá z technologického hlediska použitím iontových motorů a z vědeckého hlediska mimořádně podrobným studiem Merkuru.
Asteroidy a komety, jednoznačně. A Slunce, samozřejmě. -Výzkum Venuše je v podstatě ukončen, neb musíme ještě dlouho počkat na příští generaci sond s potřebnou odolností. Na to asi dnešní technologie nestačí. A na život na Marsu už jsem přestal pomalu věřit. A to jsem v mládí věřil na Schiaperelliho kanály 🙂