Na první pohled vypadá objekt na fotografii jako obyčejná satelitní anténa, která zdobí fasádu či střechu leckterého domu. Ale zdání klame. Tahle anténa totiž není obyčejná a už vůbec není určena k příjmu televizního signálu. Jde o vysokoziskovou anténu HGA (high-gain antenna), jejíž příští verze bude přijímat pokyny a odesílat vědecká data z oběžné dráhy planety Jupiter. Ještě stačí dodat, že zkoušky tohoto zařízení probíhají v Langley Research Center, které spadá pod NASA a už je asi všem jasné, že bude řeč o misi Europa Clipper.
Zkoušky v komplexu ETR (Experimental Test Range) měly prověřit chování prototypu v životní velikosti – na výšku tři metry, takže pokud by stála na zemi, její vrchol by byl zhruba na úrovni obroučky basketbalového koše. Výzkumníci z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, z Applied Physics Laboratory při Johns Hopkins University v marylandském městě Laurel společně s odborníky z Langleyho střediska si dali za úkol prověřit chování modelu a vyzkoušet schopnost vysoce přesného zaměření, které bude u mise Europa Clipper nutné.
ETR je místo, které je určené k elektromagnetickým zkouškám, takže výzkumníci mohou charakterizovat vlastnosti a chování vysílačů, přijímačů, antén a dalších dílů, které pracují s elektromagnetickým přenosem včetně jejich subsystémů, přičemž vše probíhá ve vědecky kontrolovaném prostředí. „Před lety jsme začali hledat místo, které by bylo schopné provést složitá měření, která jsou nutná pro HGA a zjistili jsme, že ETR se k tomu přesně hodí,“ říká Thomas Magner, projektový manažer mise Europa Clipper z Applied Physics Laboratory a dodává: „Měření, která provedeme v ETR mají dokázat, že Europa Clipper může zvládnout přenést velké objemy vědeckých dat na Zemi a definitivně tak prokázat obyvatelnost Europy.“
Zkoušky vyfoceného prototypu by měly již brzy podle plánu skončit. Vědci se však na ETR chtějí vrátit už v příštím roce, aby provedli přejímací zkoušky letového exempláře vysokoziskové antény HGA pro sondu Europa Clipper. Samotná sonda by měla být vypuštěna během dvacátých let, přičemž podle zvolené rakety jí bude cesta k Jupiteru trvat 3 – 7 let.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/lrc-2019-h1_p_europaclipper-020601.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Galileo_spacecraft_leaves_the_Orbiter.jpg
Preco nedali rtg zdroj,v tej vzdialenosti je svetla zalostne malo.ale viem ze aj juno ma panely.je to koli nedostatku rtg?
Už několik let se řešil nedostatek jaderného paliva (Plutonia 238) pro RTG a dnes nejspíš situace nebude o nic lepší.
?
Radioizotopový zdroj je drahý a jeho palivo představuje velmi vzácný zdroj. Má se proto dávat pouze na mise, kde je nezbytně nutný. Pokud někde nutný není a existuje k němu levnější alternativa (zde fotovoltaické panely), je to vždy vhodnější. Juno byla první sondou u Jupiteru, která využívala fotovoltaických panelů, což bylo umožněno technologickým vývojem a pokrokem v minulých letech. Od startu Juno do startu EC uplyne minimálně deset let, během kterých se technika zase o něco posunula. RTG tedy není nutný.
S výrazem levnější bych u fotovoltaických panelů byl opatrný… Už na Marsu je k dispozici jen zhruba 50% energie na plochu co tady u Země.
S rostoucí vzdáleností padá dostupný výkon 3. mocninou, takže fotovoltaika celkem rychle začne nabývat na váze, což u meziplanetárních sond není levná záležitost, každý gram navíc na sondě znamená doslova tuny paliva navíc na nižších stupních.
On ten RTG taky není žádné peříčko. A výroba jeho paliva je skutečně hodně drahá.
Zaujimave,nebude mat silna radiacia vplyv na degradaciu slnecnych panelov.
Jelikož sonda nebude na oběžné dráze Europy, kde je radiace nejsilnější, tak by to neměl být tak velký problém.
Bude. Jak moc velký, uvidíme z dat ze sondy Juno. Silné radiaci je vystavována i Parker Solar Probe, i když ta má větší problémy s teplem.
„Měření, která provedeme v ETR mají dokázat, že Europa Clipper může zvládnout přenést velké objemy vědeckých dat na Zemi a definitivně tak prokázat obyvatelnost Europy.“
Asi jsem jediný kdo se v tomto vyjádření ztrácí. Jaký vliv má mít velikost objemu přenesených dat na prokázání obyvatelnosti Europy? Nebo je to slovo obyvatelnost opraveno automatickým korektorem a původně tam mělo být něco jiného?
Věta je v pořádku a smysl dává – čím více dat se přenese, tím více informací budeme mít k dispozici. Když máme více informací, můžeme mnohem přesněji pochopit podmínky, jevy a procesy, které tam probíhají. Ve výsledku tak díky většímu množství nasbíraných dat můžeme s větší jistotou potvrdit případnou obyvatelnost.