Po ambiciózním oznámení ministerského předsedy Indie, pana Neandra Modiho, při oslavě Dne nezávislosti 15. 8. 2018, že do roku 2022 vynesou dcery nebo synové Indie indickou trikolóru do kosmu, se objevila řada více či méně nadšených ohlasů. Ti všichni kvitovali, že idea pilotovaného letu, kterou ISRO rozpracovává více než 10 let, se konečně dočkala politické a (doufají) finanční podpory. Odhadovaná cena celého programu na toto období bude asi 100 miliard rupií (USD 1,4 miliardy).
Šéf ISRO byl mezi mnohými, kteří byli překvapeni. Řada pozorovatelů kritizovala fakt, že oznámení tohoto cíle bylo bez předchozí konzultace ISRO. Gauhar Raze, bývalý vědecký šéf Rady pro vědecký a průmyslový výzkum, prohlásil, že spíše než o harmonogram vyslání člověka do kosmu, šlo o předvolební prohlášení premiéra Modiho. Je to posun od jeho dřívějšího sdělení, že ISRO má kapacity a světovou expertízu, aby tento sen uskutečnila.
John Logsdon, specialista pro vesmírnou politiku na univerzitě George Washingtona, řekl, že Indie se, v případě úspěchu, stane teprve čtvrtou zemí s vlastní pilotovanou kosmickou lodí – po Rusku (SSSR), USA a Číně. Je možné to provést během tohoto poměrně krátkého období jen jako velmi základní program, dodal. Další pozorovatelé ale připomínají, že Indie má ještě před sebou hodně práce a může mít potíže při snaze dodržet stanovený termín. Longsdon k tomu dodává, že ISRO může nakoupit některé technologie u soukromých společností (dokud nevyvine vlastní), to ale může být nákladné. „Lidské vesmírné lety s adekvátně nízkým rizikem nemohou být levné,“ dodal.
ISRO bude muset vylepšit některé své technologie a otestovat je pro pilotované mise, řekl Ajey Lele z Institutu pro obranná studia a analýzy. Např. nosič GSLV Mark III bude muset být schopen vynést pilotovanou loď, která je mnohem těžší než satelity, pro které byl navržen. Lele také podotkl, že i když ISRO již vyvinula technologie pro podporu lidí v kosmu (jako skafandry nebo systémy podpory života), nemá žádné zkušenosti s udržováním zdraví v kosmu nebo s bezpečným návratem na Zemi. Ve svém vlastním předchozím článku uvedl, že je také nutné zahájit proces výcviku astronautů. „To vše ukazuje na to, že 4 roky představují opravdu napjatý časový úsek.“ Modi hodil tento program na hlavu ISRO, která toho musí dosáhnout bez riskantních zkratek a šetření.
Minulý týden Sivan prohlásil, že ISRO bude schopna tuto úlohu splnit s pomocí dalších národů, aby bylo možno snížit čas a náklady na pilotovanou misi (recentně uzavřená smlouva s francouzskou CNES) a institucí v Indii – takových jako je např. Institut letecké a kosmické medicíny v Bangalore. K tréninku svých astronautů Indie nejspíše využije zařízení v USA, Rusku nebo v Evropě, uvažuje bývalý předseda ISRO z let 2003-9, Gopalan Madhavan Nair.
Prabir Purkayastha, vice-prezident neziskovky All India People’s Science Network, řekl, že většina projektů ISRO zatím uspokojuje potřeby rozvoje Indie, např. vynášením komunikačních a meteorologických satelitů. Dodal k tomu: „Vyslání lidí do vesmíru je marnivost, která by mohla odklonit vzácné zdroje a poškodit již existující programy.“
Zdroje informací:
India’s surprise plan to send people to space by 2022, Nature, 5.9.2018, Sanjan Kumar,
How close is Isro to achieving man-in-space dream?, India Today, 15.8.2018, Chayan Kundu,
Is ISRO Up for PM Modi’s ‘Indian in Space’ Challenge Without Cutting Corners?, News18, 18.8.2018, Ajey Lele
Zdroje obrázků:
https://4.imimg.com/data4/XE/VV/MY-16490728/india_flag_1-500×500.jpg
https://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/BSX%202018%20Gallery/image41ne.jpg
https://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/BSX%202018%20Gallery/image36ne.jpg
Mám dotaz. Jak chápete slova, která pronesl předseda ISRO K. Sivan?
„We’ve set a target of December 2021 for the launch of HSP so that we have some margin in case there are glitches to still meet the prime minister’s deadline of 2022,“ Sivan said. Before this, Isro will have to carry out a series of critical tests, including two unmanned missions—in December 2020 and June 2021—inflight abort test of the crew module among others.
Pro pilotovaný let s posádkou ISRO stanovilo termín prosinec 2021, aby měli časovou rezervu pro splnění termínu. Předtím chtějí provést řadu testů, včetně dvou bezpilotních misí, které plánují na prosinec 2020 a červen 2021. Sivan dokončuje větu o mj. inflight abort testu.
Chápu správně, že termíny 12/2020 a 6/2021 se týkají dvou bezpilotních orbitálních misí kosmické lodě, a kromě toho plánují test záchranné věžičky během letu rakety (bez uvedení termínu)?
Zdroj:
https://timesofindia.indiatimes.com/india/isro-sets-december-2021-target-for-human-mission-no-decision-on-number-of-gaganauts-or-days-in-space-sivan/articleshow/65595528.cms
Ano, chápu to stejně: test záchranné věžičky bez určení termínu a dvě bezpilotní mise s uvedenými termíny.
Koukam neziskovkari se michaji uz i do kosmonautiky. Prijde mi ze co v 50- 60 tych letech nebyl problem, je ted ohromne slozite. Kazdy jenom skuhra. Kazdy termin je sibenicni. Civilizace jako takova ztraci vitalitu, ochotu riskovat. Predpokladam ze potencionalni indicky kosmonaut neni nesvepravny , rizika si uvedomuje a v pripade pochybnosti ho nikdo s pistoli u hlavy nebude nutit letet. Stejne jako kdyz si nekdo oblekne wingsuit a skoci ze srazu ci letadla si uvedomuje jake podstupuje riziko.
Není tomu úplně tak, protože, když se ten skokan zraní nebo zabije, tak to není pociťováno jako národní tragédie a selhání vysílající agentury, popř. státu.
Ale jinak máš pravdu, že ochota riskovat je menší, mj. také proto, že o možných rizicích se ví víc než v těch 50.-60. letech.
Taky případný zisk z toho risku je mnohem menší než kdysi. Gagarina si pamatují všichni, ale kdo zná jméno nebo tvář prvního čínského kosmonauta?
Ano, v celosvětovém měřítku to nebude taková pecka jako Gagarin, ale u nich na domácí scéně to pecka bude. Navíc Indie je tak obrovská a její ekonomika taky, že ty peníze do kosmonautiky je ze státního rozpočtu jen kapka v moři. Cpát je chudým, kterých mají tolik že neví co s nimi by tam nic moc nevyřešilo, takhle podpoří alespoň vzdělanost skrze vývoj technologií.
trochu by som ta opravil resp. treba to rozdelit do 2 skupin, jednotlivec a stat. ochota jednotlivcov riskovat nieje o nic mensia ako v minulosti, ba mozno je aj vacsia, problem je staty niesu ochotne riskovat, lebo dnes kazdy jeden neuspech media ci uz tie klasicke alebo aj nove rozmazu do takych rozmerov, ze staty nejdu do velkych nakladnych a riskantnych projektov
Este dodam, ze ti jednotlivci idu do rizika s tym, ze poznaju silne a slabe stranky podniku. S cim sa vsak nerata, je slendrianstvo, ako to bolo v pripade challengera.Sedem zivotov obetovanych len tak, kvoli ludskej hluposti.
V tomto pripade je Indicka statna podpora, namiesto toho, aby sa ISRO chytilo prilezitosti, hraju urazenych. V pripade Apolla sa vyhlasil program a do konca dekady boli usaci na Mesiaci. Indovia su v podstatne lepsej situacii, raketky maju, potrebuju za 4 roky na to, aby dotiahli veci do konca.
Co je na neziskovkách špatného? Třeba tento portál je neziskovka. NASA nebo ESA v podstatě taky.
Ono jde o to, jestli ukojení národní hrdosti je dostatečný důvod pro to, aby se investovalo tolik peněz, které pak nemohou být použity jinde.
Navíc Rusko a soukromé společnosti se pravděpodobně přetrhnou, aby mohly poskytovat vynášení kosmonautů jiných zemí do vesmíru.
Co tam ten kosmonaut bude dělat? Stanice by stale pravděpodobně ještě víc.
A k riskování – pionýři vždycky riskovali. Důležité je, aby ten risk byl odůvodnitelný a něco přinesl.
Já sice fandím pilotované kosmonautice a čím více, tím lépe. Jenže tohle mi opravdu připadá jako volební propaganda … Zvlášť když je v tom projevu zjevná inspirace SpaceX, včetně Muskovy konstanty 🙂
co je na neziskovkach spatne? no na vacsine nic, ale tych par staci na to aby boli neziskovky vnimane skor negativne ako pozitivne, kedze par neziskoviek si osobuje pravo rozhodovat o tom ako sa ma vyvijat spolocnost a ako sa ma riadit stat a myslia si, ze maju na to vacsie pravo ako voleni politici, pricom ich nikto nikdy nevolil a v drvivej vacsine presadzuju program svojich donorov ale pritom sa tvaria ako keby rozpravali za vacsinu spolocnosti.
a samozrejme potom su tu este neziskovky ktore vskutocnosti sluzia len na odrbavanie na daniach kedy si milionari a miliardari vytvaraju ucelove neziskovky/nadacie do ktorych prevadzaju nezdaneny zisk len aby neplatili dane, ale s nadaciami to nema nic spolocne. typicky priklad je ikea
staci alebo este treba viac na to aby mali neziskovky negativny imidz? 🙂
esa nieje neziskovka ale akciovka a nasa je vladna agentura, to s pojmom neziskovka nema nic spolocne
neziskovka je brana skor ako mimovladka, aj ked tie politicke mimovladky maju paradoxne vacsinu financii z roznych (cudzo)statnych grantov a fondov 🙂
Posádky Apollo 1 nebo Sojuz 1 byly nesvéprávné?
Nicméně minimálně na silnicích je pořád dost lidí, kteří jsou ochotni riskovat životy prakticky bezdůvodně, takže buďte zatím v klidu.
Ale vůbec nebyly, dokonce Grissom pár týdnů před požárem v lodi říkal na tiskovce, že to, co dělají, stojí za nasazení života. Podobné výroky měl také před startem někdo z posádky STS-107.
To je moc hezké, ale opravdu to stálo za to, aby Američané zjistili, že astronauti jsou hořlaví?
Ako je to s ESA a EU v ohľade vývoja nosičov s ľudskými posádkami?
Pred pár rokmi ma niekto skritizoval za tvrdenia, že to nie je priorita ESA a odkazoval na nejaké projekty. Už dlho nebolo počuť o projektoch ESA vývoja nosičov s ľudskými posádkami.
ESA by nemala mať technické problémy vyvinúť nosiče pre ľudské posádky.
Alebo aj niektoré technológie odkúpiť od súkromníkov, Rusov, NASA.
Bola aj podpísaná nejaká spolupráca s Ruskom. Embarga zväčšia obchádzali kozmické aktivity, tam asi nebol problém.
Beriem v úvahu, že ESA a EU museli uprednostniť vysoké náklady na dokončenie projektov kozmickej navigácie Galileo, vývoj lacnejších nosičov Ariane 6, enviromentálnych flotil satelitov a podobne.
Ale aj tak stále neviem, v akom časovom horizonte a s akou prioritou sa chce ESA venovať k projektom vývoja nosičov a vynesenia ľudí do vesmíru.
Bude sa spoliehať na vynášanie svojich kozmonautou na Rusko, NASA, súkromníkov?
Je to ekonomickejšie? Netreba uberať zo zdrojov pre iné dôležité kozmické aktivity?
Vlastní pilotovaný program pro ESA stále není prioritou. Ono je to opravdu hodně drahé a ekonomicky by se to nevyplatilo. Pro Evropu je mnohem výhodnější aktuální spolupráce s NASA. Díky výrobě servisních modulů lodí Orion mají Evropané zajištěné místo v posádce každé lodi s jejich modulem. Evropané tak mají možnost létat k Měsíci.
Ono vynést kosmonauta na orbit nebo dál není pro technicky vyspělé země problém. Tedy je to velký problém, ale spíše peněz a času, pokud se na to jde klasicky tak technologie tu jsou přístupné prakticky všem.
Otázka zní co pak s takovou možností dál? to je spíš předmět diskuse v Indii protože třeba raketoplán taky neměl dost let úplně smysluplné využití a kam pak chtějí Indičtí kosmonauti lítat? NASA i Čína mají vcelku jasno, Rusové nemají peníze takže nějak lavírují s NASA. Že by Indové měli zas tolik peněz na vlastní stanici nebo na lety na Měsíc pak to zas podle mě nemají a převrat v technologii u nich také zatím nevidím.
A prečo by nemohli lietať napr. na ISS?
Když se podíváme jak náročný je certifikační proces pro Boeing a SpaceX, je velmi nepravděpodobné, že by jej Indové zvládli. Tedy minimálně v průběhu životnosti ISS.
Dušane, co píšeš o ESA, platí stejně i o JAXA, viz páteční společné prohlášení NASA-JAXA. V jednotě tradičních partnerů je síla.
http://global.jaxa.jp/news/2018/#news12722
Díky za doplnění!
Tam je otazka jak do budoucna budou vztahy USA-Evropa idealni, takhle jako ted to myslim v politicke a ekonomicke(skoro celni valka) rovine dlouho neskripalo. Muze se to prenest i do vedecke spoluprace.
Vlastni pilotovany program je v porovnani s jinymi vydaji pro tyto staty ci spolecenstvi kapka v mori. Kolik jen stala zachrana Recka, proti tomu 5-10 miliard(human rated Ariane 6 a predelani ATV na CTV) do ESA na pilotovany program by znamenal pro Evropu mnohem vyssi prinos + prace pro kvalifikovane lidi, nove technologie, prestiz, sebevedomi.
Rivalita vychodni-zapadni blok byla podle me pro kosmonautiku prinosnejsi nez spoluprace, prinesla Apollo, Mir, Shuttle,Saljuty, Skylab.
Spoluprace prinesla ve vysledku spise stagnaci – mysleno hlavne velke projekty. Jedna velka kosmicka stanice je za 30 let od padu zelezne opony trochu malo.
U ESA je otazka jak se do budoucna budou vztahy USA-Evropa idealni, takhle jako ted to myslim v politicke a ekonomicke(skoro celni valka) rovine dlouho neskripalo. Muze se to prenest i do vedecke spoluprace.
Vlastni pilotovany program je v porovnani s jinymi vydaji pro tyto staty ci spolecenstvi kapka v mori. Kolik jen stala zachrana Recka, proti tomu 5-10 miliard(human rated Ariane 6 a predelani ATV na CTV) do ESA na pilotovany program by znamenal pro Evropu mnohem vyssi prinos + prace pro kvalifikovane lidi, nove technologie, prestiz, sebevedomi.
Rivalita vychodni-zapadni blok byla podle me pro kosmonautiku prinosnejsi nez spoluprace, prinesla Apollo, Mir, Shuttle,Saljuty, Skylab.
Spoluprace prinesla ve vysledku spise stagnaci – mysleno hlavne velke projekty. Jedna velka kosmicka stanice je za 30 let od padu zelezne opony trochu malo.
Ono je zřejmé, že pro ESA je výhodnější se nechat vozit a podílet se na stavbě, provozu a výzkumech vesmírných stanic.
Mj. očekávaní všeobecného nadšení ze startu evropského astronauta pomocí evropského stroje na evropskou stanici je menší než malé (na rozdíl od Číny, nebo i diskutované Indie).
Navíc si představte to handrkování mezi členy ESA o vyčlenění (nebo zvýšení) prostředků pro pilotované lety.
No, i v miliardové Indii či 1,3 miliardové Číně musí politici obhájit ty velké výdaje na kosmonautiku. Lidi nezajímá nanosatelity, výzkum rentgenového záření, vojenské družice či zkoušky kvantového spojení, tomu nerozumí. Kosmonaut tam bude miláček národa, jak je Jang li Wej v Číně. Takže prestiž je prestiž. A víc v Indii než Číně. Ta je dnes už mnohem dál.
Ja si myslim, ze prave teraz nie je velmi dobra doba pre spustanie programu manned space flight. Boli by to v sucasnosti asi dost neucelne vynalozene peniaze.
Program by nevyhnutne skoncil na nizkej obeznej drahe, ale sucasny trend sa pomaly (cca v horizonte realizovatelnosti tohto projektu) moze kludne presunut na vyssie drahy, alebo orbity inych telies.
Tie obrovske financie by asi nepriniesli adekvatny vedecko-technicky prinos.
Radsej by som ich vrazil do robotickeho prieskumu niecoho noveho a v otazke MSF by som sa spojil napr. s Cinou. Pripadne ak Rusko nezvladne prechod na vyssie orbity bude mozno hladat dalsieho partnera.
„v otazke MSF by som sa spojil napr. s Cinou“
To nedovoli bezpecnostni politika nezavislosti Indie na Cine, IMHO
Od Sputniku 1 ke Gagarinovi ubehly take 4 roky.
Indie je dnes daleko dal, takze to mozne je.