Viceprezident USA Mike Pence vystoupil 23. srpna v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu s proslovem věnovaným budoucnosti americké pilotované kosmonautiky. V části věnované lidské přítomnosti u Měsíce zdůraznil nosnou raketu Space Launch System, kosmickou loď Orion a stanici Lunar Orbital Platform. Pence uvedl termín, v kterém má být na palubě stanice posádka – před koncem roku 2024. Není bez zajímavosti, že se termín kryje s koncem mandátu amerického prezidenta v příštím volebním období – ten vyprší 20. ledna 2025.
V jaké fázi je program stanice na oběžné dráze Měsíce, a je splnění daného termínu reálné? Politická podpora, deklarovaná viceprezidentem, je v současnosti provázena i podporou v podobě navrženého financování programu. Za několik týdnů (1. října) začne fiskální rok 2019. V prezidentské žádosti o rozpočet NASA na nový fiskální rok je uvedena částka 328 milionů dolarů na první díl stanice Gateway, energetického a pohonného modulu PPE. Dalších 176 milionů dolarů je navrženo na obytný modul stanice.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
William Gerstenmaier, šéf programu pilotovaných vesmírných letů, vyjádřil 27. srpna na zasedání Poradního výboru NASA důvěru ve schopnost splnit viceprezidentův termín misí Exploration Mission-3. Při tomto letu má být pomocí Orionu připojen k modulu PPE evropský nehermetizovaný modul ESPRIT a malý americký hermetizovaný modul, který poskytne počáteční obyvatelný a skladovací prostor pro až patnáctidenní pobyt posádky. Někteří členové Poradního výboru byli skeptičtí k informaci, že modul PPE bude připraven k termínu startu v září 2022, a považují časový plán za velmi agresivní. Gerstenmaier i Michele Gates, ředitelka NASA pro PPE, však zdůraznili, že NASA plánuje uzavřít kontrakt na stavbu, vynesení a roční zkušební provoz PPE komerční raketou prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, a že PPE bude postaven na platformě existujících komunikačních satelitů, doplněné o výkonný solárně elektrický pohonný systém.
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com
Proveditelnost plánu demonstrovali na schopnostech komunikačního družicového průmyslu stavět rutinně satelity za 24-36 měsíců. O konkrétním časovém harmonogramu poptávky na stavbu modulu PPE jsme informovali v tomto článku. Termíny uvedené v článku – 6. září 2018 (tj. zítra) pro vydání finální poptávky a březen 2019 pro udělení kontraktu vybranému vítězi, Michele Gates potvrdila.
NASA v současnosti spolupracuje se šesti společnostmi, aby získala představu o tom, jak navrhnout design obytného modulu. Tyto společnosti mají v prvním čtvrtletí roku 2019 dodat do středisek NASA své prototypy modulů pro pozemní testování. Testy mají probíhat v průběhu roku 2019 a umožní NASA posoudit konfigurace a obyvatelnost jednotlivých návrhů a vyhodnotit jak vzájemné interakce různých systémů modulu, tak i vztahy mezi obytným modulem a dalšími moduly stanice. NASA nemá v úmyslu vybrat jeden z návrhů, ale místo toho použije všechny jako vstup do konečné konfigurace.
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com
V současné době je z těchto prototypů mediálně nejznámějším upravovaný modul MPLM Donatello z programu raketoplánů. Nákladní logistické moduly MPLM byly vynášeny raketoplánem k Mezinárodní vesmírné stanici, Donatello ovšem nikdy použit nebyl. Na pozemní prototyp obytného modulu stanice Gateway je renovován společností Lockheed Martin v budově Space Station Processing Facility v Kennedyho vesmírném středisku.
Zdroj: https://24-my.info
Z prezentace Williama Gerstenmaiera a Jasona Crusana je zřejmé, že připojení dvou větších obytných modulů, mezinárodního i amerického, bylo odloženo až na další mise. V průběhu letu EM-3 mají být k modulu PPE připojeny prvky, které v počátečních úvahách o konfiguraci stanice nebyly – evropský nehermetizovaný modul ESPRIT a malý americký hermetizovaný modul, nazvaný Utilization Module (česky volně přeloženo jako Modul pro využívání).
Jason Crusan, ředitel Pokročilých průzkumných systémů NASA, však poznamenal, že to, co bude skutečně postaveno jako stanice Gateway, pravděpodobně nebude shodné ani s tím, co je na obrázcích v současné prezentaci.
Překlad: Dušan Majer
Ale zpět od dlouhodobého plánování k EM-3. V letošním roce byla zahájena výroba hardwaru Orionu. V dubnu byl objednán první materiál potřebný pro výrobu modulu pro posádku – hliníkové desky. V současnosti jsou z desek vyráběny díly, z nichž modul vznikne. V průběhu příštího roku by měly být díly dodány do továrny Michoud Assembly Facility, kde z nich bude svařena tlaková kabina.
Zdroj: https://www.youtube.com
Pro misi EM-3 se počítá s prvním exemplářem silnější verze rakety SLS – Block 1B. Rozpočet NASA na fiskální rok 2018 obsahuje 350 milionů dolarů na stavbu nové mobilní vypouštěcí plošiny ML2, která je určena pro tento nosič. V současnosti běží dvoukolové výběrové řízení na dodavatele plošiny. Žádost NASA o doložení kvalifikace zájemců byla vydána 29. června. Průmyslový den, na kterém se zástupci NASA setkali se zájemci o stavbu plošiny, se konal 16. července, a termín pro doložení kvalifikace uchazečů uplynul 30. července. Nyní bude následovat druhé kolo, s jehož vítězem hodlá NASA uzavřít smlouvu s předpokládanou dobou plnění maximálně 44 měsíců včetně návrhu a stavby.
Zdroj: https://www.youtube.com
Současný zásobník kapalného vodíku na startovním komplexu 39B nemá pro raketu SLS Block 1B dostatečnou kapacitu. Rozdíl oproti verzi Block 1 spočívá ve velkém kyslíkovodíkovém horním stupni EUS. Z důvodu nutnosti zvýšení kapacity systému bylo v letošním roce vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele, který požadované práce provede. Dne 14. srpna byla z uchazečů vybrána vítězná společnost – Precision Mechanical, Inc.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
https://eu.floridatoday.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.fbo.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DlsrptmV4AEO-cv.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…/f1935d76-e240-42bc-9ee4-fd394cd8d037-Donatello_20.JPG
https://24-my.info/wp-content/uploads/2018/08/f7bf6df696220fa8f6f0a224e9aba61b.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…/914bdf92-5bc1-4fd3-9c08-c7f660f10466-Lockheed1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-09-22-at-12.07.30-768×508.png
Zajímavé je, že v harmonogramu plánu letů do roku 2024 je neexistující New Glenn zahrnut a stavěná BFR ne.
Bohužel přesně neznáme fázi vývoje ani u jedné z raket. Co se doneslo ke mě, tak motor BE-4 pro New Glenn prochází testy a Raptor pro BFR zatím existuje jen ve zmenšené zkušební verzi. Ale je možné, že už je to jinak. Druhá polovina roku 2019 mi pro NG připadá hodně časná tak jako tak.
Spíš mě překvapilo, že se nikde nevyskytuje již hotový (až na pár dodělávek) a vyzkoušený Falcon Heavy.
Omyl. Falcon Heavy se uvažuje jako jeden z možných komerčních nosičů.
Je tam od SpaceX Falcon9 a podle mě to berou jako rodinu raket F9/FH a samostatně to nerozkreslují. Použije se to, co bude svoji nosností vyhovovat.
Pro lety na TLI by hodně F9/FH pomohl výkonnější horní stupeň, s větším Isv, ideální je LH2/LOX, ale pomůže i Raptor s CH4/LOX
Pokud to berou jako rodinu, tak OK. SLS tam měli rozkreslenou podle verzí, takže mě to zmátlo. Výkonnější druhý stupeň na bázi vodíku nebo methanu pro FH je trochu problém, protože SpaceX se snaží používat pro celou raketu jednotné palivo. Trochu by pomohl i prodloužený druhý stupeň místo toho používaného na F9.
SLS mají rozkreslenou do variant, protože je to z prezentace o DSG/SLS 🙂
ad jeden typ paliva, to vím,
ad prodloužený druhý stupeň, to si nejsem úplně jistý, zda by to dalo požadovaný nárůst, to je spíše efektivní malý urychlovací třetí stupeň, kdy sebou nemusíš táhnout ten druhý. Chtělo by to spočítat, ale myslím si, že to už u SX udělali a prodloužili to na optimální velikost
Vzhledem k tomu, že FH měl vynést Dragona na Mars bych se toho vůbec nebál. Z vykreslenych raket je tuším nejvýkonnější.
Nadejne,
velmi dekuji za clanek 🙂
Rádo se stalo,
a souhlasím, vypadá to nadějně. 🙂
Ten obrázek čtyř raket bych bral spíše jako „někdo ze soukromníků“ než výčet skutečných nosičů
Ano, také to chápu jako grafické vyjádření slov „komerční nosič“.
BFR nejspíše poletí později než v roce 2022. Navíc použít ji k dopravě jednoho modulu stanice by bylo neefektivní. Ta by pomalu zvládla celou stanici najednou (s dotankováním…) 😀
Tipnul bych ,jestli BFR vubec bude, tak nejdrive v pristim desetileti. Ted ma smysl asi jako kamion pro rozvoz dvou bandasek s mlikem po mistni vesnici. Prace neni dost ani pro FH.
DSG samotne vypada optimisticky, tak doufejme, ze dalsi administrativa neudela veletoce, jak je bohuzel posledni dobou zvykem. A pote se snad konecne dockame i navratu lidi na Mesic.
Naopak pokud bude BFR připravená a pokud bude tak „znovupoužitelná“ jak se SpaceX domnívá, tak má smysl vozit i to mléko kamiónem, než autem který po každý jízdě vyhodím. DSG vypadá reálně měsíční vesnička s výrobnou hardwaru pro lety dál by se mě líbila více, ale co nemůžeme mít všechno hned alespoň se něco děje. Roky po dokončení ISS byly takový bez vize.
Řekl bych že „stavěná“ BFR je momentálně víc neexistují než NG. Navíc je reálnější že NG bude o dost dříve, protože je to „jen“ nosič s návratovým 1. stupněm.
A otázka k autorovi článku. Neměla letět dříve nepilotovana mise k Europě s horním stupněm EUS, a pak až pilotovaná? Nebo bude první pilotovaná se starým druhým stupněm (ten ale není kvalifikovaný na lety s posádkou, tuším). Nebo je tam chyba v grafice (protože ta mi vůbec nedává smysl)?
Grafika je správně.
Dřívější plán:
1. EM-1 (ICPS)
2. EM-2 (EUS)
3. Europa Clipper (EUS)
4. EM-3 (EUS)
V tomto rozhovoru z ledna 2016 Hill a Doering vyvracejí, že by raketa SLS s horním stupněm EUS měla poprvé letět bez posádky. Opakovaně odpovídají, že to jsou jen spekulace, a že žádná taková podmínka či požadavek neexistuje. Stupeň EUS bude kvalifikován pro pilotované lety po zážehu ve Stennisově středisku.
http://www.spaceflightinsider.com/missions/human-spaceflight/sls-exploration-upper-stage-eus-etc/
Na druhou část otázky odpovím za chvíli.
Současný plán:
1. EM-1 (ICPS)
2. EM-2 (ICPS)
3. Europa Clipper (ICPS)
4. EM-3 (EUS)
Odpověď na otázku kvalifikace ICPS pro let s posádkou (EM-2) je ve druhém a třetím odstavci tohoto článku:
https://kosmonautix.cz/2018/06/implementace-planu-dalsich-letu-sls-block-1/
Proč nestavět Bránu na nízké oběžné dráze jako je ISS ? Mělo by to samé výhody, jako je cena, nosnost raket, váha modulů, kompletace a zakázky pro soukromníky. Ale lepší než vydávat peníze na Bránu, tak by bylo lepší rovnou stavět základnu na Měsíci přímo.
Těch faktorů bude celá řada, mě napadá hlavně to, že na LEO je vše jakž takž chráněno magnetickým polem.
Pokud máte na mysli nízkou oběžnou dráhu Měsíce, tak tam je to právě naopak, je energeticky náročnější se ze Země dostat na nízkou měsíční orbitu, než na vysokou.
Jak je zřejmé z Danovy odpovědi, na stanici Gateway mají být prováděny vědecké experimenty, které z podstaty věci na nízké oběžné dráze Země provádět nejde.
Podrobně je to vysvětleno tady:
https://kosmonautix.cz/2017/12/dsg-nas-ma-naucit-zit-ve-vesmiru-rika-michal-vaclavik/
https://kosmonautix.cz/2018/05/cislunarni-medicina/
Bohužel, v tomto případě jsem z hlediska vědeckého výzkumu skeptik. Prostě vědecké vybavení bude mnohokrát chudší a doprava mnohokrát dražší.
Za přínos ovšem považuji tento projekt jako jakýsi demonstrátor budoucích kosmických operací, kde se naučí létat i navigovat rakety i lodi do hlubšího vesmíru a připravit se na lety dále do vesmíru.
Konec konců, umožní to také zahájení skutečně sériovou produkci SLS, ev. silnějších versí Angary a příslušných kosmických lodí a vytvoření potřebné logistiky tady na zemi. Což bude pro budoucnost neocenitelné. A vzniklé možnosti mohou nastartovat dalšíprogramy výzkumu vesmíru.
No, nějak mi chybí větší investice na vývoj výkonějších motorů pro použití ve vesmíru. Nějak to utichlo.
Neco podobneho DSG by se mohlo na zacatku postavit na obezne draze Marsu a pozdeji to muze slouzit jako zalozni zakladna. Mars je rizikovejsi podnik nez Mesic, tak by se mohl pilotovany pruzkum delat ze zacatku z martanske orbitalni stanice. Zakladni zasoby jako voda a palivo by mohly vyrabet automaty na Marsu. Na stanici muzou byt i zalozni pristavaci moduly.
Vůbec mi nedělá radost, jak se vyvíjí název té stanice. Místo Deep Space Gateway je z ní Lunar Orbital Platform, i to podivně připojené Gateway z LOP-G odpadlo (aspoň tady v článku). Na mě z toho kouká úbytek ambicí. Místo stanice, kde se rozkoukáme, něco naučíme a pak poletíme do hlubšího vesmíru, bude stanice prostě a jednoduše obíhající Měsíc, odkud se na něj možná někdy přistane, nebo taky ne. Jasně, je to jen název, ale přijde mi, že je to posun tímhle směrem.
Pojmenování „Lunar Orbital Platform“ jsem použil pouze v úvodním odstavci, kde jsem citoval viceprezidenta. Jinak v celém článku (i v několika předchozích článcích) v souladu s NASA důsledně používám název Gateway (dříve NASA používala „Deep Space Gateway“). Podívejte se na zdroj informací č. 2, všude je tam Gateway (zdroj informací č. 1 se zabývá modulem PPE).
Osobně se mi název Gateway líbí, připomíná mi Skylab. Zato DSG, LOP-G či LOP mi připomíná OWS (Orbital Workshop).
Pardon, moje chyba. Ulpělo mi to Lunar Orbital Platform z úvodu, právě proto, že se mi nelíbí. Gateway ve zbytku článku jsem úspěšně odignoroval, protože nijak nepřitáhlo moji pozornost. Díky za opravu.
No, my fanoušci scifi víme, co je Gateway.. Takže mě to označení potěšilo.
Jojo. Při cestách z Gateway do (doslova) neznáma šlo velmi o hubu, což snad u této jmenovkyně hrozit nebude 🙂 Ale pokud jde o celý možný název Deep Space Gateway, tak ten se mi moc líbil jako opravdu pěkně znějící. Ale Gateway také pěkná. Jednoduchá a jasná.
Jo
Stary dobry Pohl. Milujem tu sagu…
Ja z toho mam bohuzel tento pocit od sameho zacatku. Nejak si nedokazu predstavit, ze se vsemi bezpecnostnimi a ochrannymi opatrenimi by se z takove stanice melo pravidelne nekam letat. Obdobne jako ISS mela slouzit jako jakasi Gateway, bohuzel vyjma par vypustenych cubasatu z ni jinam, nez na cestu k zemi, neodstartovalo nic. A neni to jenom o „byrokratickych omezenich“, vyvoj (hlavne testovani a certifikace) takovych prostredku bude trvat roky, ne-li desetileti (jak dlouho trva vyvoj Orionu? a to je to „jenom okopirovane Apollo“). Obdobne nepravdepodobne se mi zdaji terminy letu BFR. Obavam se, ze zdrzeni a komplikace okolo Falconu Heavy (ac „prekvapive komplikovanem“) se nakonec ukaze jako malina oproti problemum, ktere velmi pravdepodobne vyvstanou okolo BFR – to je uplne novy koncept a technologie.
Ne, ISS neměla nikdy sloužit jako základna pro lety dál (pokud nepočítám ruské návrhy). Tyto úvahy se týkaly stanice Freedom, která měla být na dráze s příznivým sklonem 28,5 stupně k rovníku, a která byla později zrušena.
Iniciativu vyhlásil George Bush starší 20.7.1989, při 20. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci. Bush mluvil o letech na Měsíc a Mars ze stanice Freedom. Po této „Space Exploration Initiative“ NASA zpracovala studii, v níž byly náklady odhadnuty na 500 miliard dolarů v průběhu 20ti až 30ti let. A právě kvůli šílené ceně (20 miliard dolarů ročně v cenách roku 1989) následovala kritická reakce Bílého domu i Kongresu, a tím iniciativa skončila.
Tehdejší studie je tady:
https://history.nasa.gov/90_day_study.pdf
„A právě kvůli šílené ceně (20 miliard dolarů ročně v cenách roku 1989) následovala kritická reakce “
To by bylo i dnes.
Doufam ze se nastartuje byznys v kosmu, jinak hrozi ze to dopadne stejne, IMHO
Ahoj,
nějak jsem si puvodně myslel, že jako moduly budou používat tu slibnou nafukovací technologii od formy Bigelow a nakonec to vypadá, že to budou klasické roury 🙁
Bigelow je jednou ze šesti společností, se kterými NASA uzavřela kontrakt na dodávku prototypů amerického obytného modulu pro pozemní testování, viz:
Teprve po zkušenostech s pozemními prototypy NASA rozhodne o konečné konfiguraci modulu. Jak je vidět z náhledového obrázku ke článku i z přehledu modulů stanice Gateway uprostřed článku, zatím NASA prezentuje obytný modul z jedné poloviny jako klasickou konstrukci a z druhé poloviny jako nafukovací (což může být chápáno právě jako výraz toho, že dosud nebylo rozhodnuto).
Super,
díky.
Dnes bylo vypsáno finální výběrové řízení na stavbu PPE. Termín pro podání nabídek je 15.11.2018.
https://www.fbo.gov/index.php?tab=documents&tabmode=form&subtab=core&tabid=bd21b505b8f15b8badab92701b499037
Ďakujem za výborný článok! Mal by som jednu poznámku a jednu otázku.
Tipujem, že tento harmonogram sa nestihne. Ale dúfajme, že sa mýlim.
A teraz tá otázka. Neboli náhodou nákladové moduly boli vyrábané v Európe?
Rádo se stalo. Je fajn, že se článek líbil, a že se podařilo jej zpracovat přímo na základě prezentací NASA a vydat o šest dní dříve, než vyšel podobný článek na NSF.
Je spousta věcí, které mohou mít vliv na časový plán. Například případné průtahy se schválením rozpočtu NASA na FY 2019. NASA bude moci podepsat smlouvu na stavbu PPE až poté, kdy na něj bude mít finance. Hlavní je, že se na projektu pracuje. EM-3 se jeví jako ambiciózní mise – celková doba letu přibližně 30 dnů, z toho 6-13 dnů pobyt v zárodku Gateway.
Tvojí otázce na nákladové moduly vyráběné v Evropě jsem zcela neporozuměl. Ptáš se na logistický modul z infografiky, u kterého je napsáno „Dodá USA a mezinárodní partner“? Myslím, že tím „USA“ jsou myšleny americké komerční společnosti, a „mezinárodním partnerem“ by mělo být Japonsko (nákladní lodě HTV-X).
Díky za odpoveď! 🙂
Na mysli som mal nákladové moduly Donatello, Rafaelo, Leonardo a nie som si istý ale asi ešte jeden. Ak sa nemýlim, tie boli vyrobené v Taliansku. Čiže moja otázka smeruje k tomu že:
-ak bol modul Donatello vyrobený v Taliansku, či nie je problém jeho úprava LM?
Vlastnictví všech tří modulů MPLM přešlo na NASA.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/centers/marshall/news/background/facts/mplm.html
Zatiaľ díky za odkaz! Podrobnejšie si ho preštudujem neskôr.
Tak už som si to prečítal. 🙂
S tým vlastníctvom je to jasné. Je tam síce aj tvrdenie že MSFC malo technický dohľad nad vývojom týchto modulov ale neviem presne čo si mám pod tým predstaviť. Len mi to pripadá ako keby som mal BMW a dal si ho upravovať do servisu Mercedesu…
P.S.: Tak tie moduly boli nakoniec len tri.