sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Astronstone

Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.

Rozpočet NASA

NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.

Space One a Space BD

Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.

Enpulsion

Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.

Geost

Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.

Zjednodušeně řečeno vědce zajímá, jak je schopnost uchopování předmětů ovlivňována tím, že se člověk nachází ve stavu beztíže. Uchopit rukou nějaký objekt je základní činnost jemné motoriky, kterou zvládají již malé děti. Ale jak bude lidský mozek reagovat, když se nebude moci spolehnout na přitažlivost a i jeho vizuální vjemy budou ovlivněny? Brýle totiž simulují trojrozměrnou scénu, kde se astronaut nachází v jakémsi tunelu. Stejný experiment proběhne i na Zemi a díky porovnání těchto údajů by mohli vědci zjistit zajímavosti o lidském mozku a našich smyslech. Kromě toho by tyto poznatky mohly pomoci astronautům při výstupech do volného prostoru nebo při řízení robotů.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1723/42827756592_528dd03bdf_o.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vlastimil Pospíchal
Vlastimil Pospíchal
6 let před

Takové nástroje by mohly v budoucnu omezit potřebu EVA. Kanadská ruka je sice fajn, ale pokud by na jejím konci byl robot, jehož končetiny by ovládal astronaut zevnitř ISS nebo rovnou ze Země, mohlo by to zvýšit produktivitu práce ve vesmíru a snížit rizika.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.