Když SpaceX před lety začala dělat první pokusy o motorické přistání prvních stupňů raket Falcon, nebyla to jednoduchá cesta. Než jsme se dočkali prvního úspěšného dosednutí, musela se toho firma hodně naučit a celý proces řádně vypilovat. Při zpětném pohledu je vidět, že jednotlivé pokusy měly jednoznačně zlepšující se trend – od úplně nepovedených až po stále lepší. Nyní můžeme něco podobného vidět v podání SpaceX znovu při pokusech o zachycení aerodynamických krytů. Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
SpaceX se včera na Twitteru pochlubila třemi mimořádně detailními fotkami z minulého týdne, kdy se loď Mr. Steven pokoušela zachytit kryty Falconu 9, které letěly na misi Iridium NEXT 6 / GRACE-FO. Na fotkách je kromě jiného velmi dobře vidět i samotný závěs padáku. Až doposud jsme mohli nad konkrétním způsobem uchycení jen spekulovat. K dispozici totiž byla jen jedna fotka, která sice vypadala působivě, ale technickou představu samotného mechanismu jsme si z ní udělat nemohli. Fotky navíc krásně ukazují, jak blízko byla SpaceX od úspěšného zachycení do sítě lodi Mr. Steven. Nechme se tedy překvapit, jak se budou snahy o zachycení zlepšovat při dalších pokusech. Už nyní, pár měsíců od prvních pokusů, je vidět, že SpaceX dělá v tomto směru velmi zajímavé pokroky.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Zdroje informací:
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494033;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494031;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494029;image
zaujimalo by ma ako tie lana a padak su umiestnene v aerodynamickom kryte pri starte/pred pouzitim. nic z toho nesmie nijako ohrozit naklad v kryte.
tesim sa ked v buducnosti budeme pozerat zivy prenos zo startu falcon heavy a saucasne budeme mat 6 zaberov: dva pristavajuce bocne stupne, pristavajuci centralny stupen, dva pristavajuce aerodynamicke kryty a pracujuci horny stupen s nakladom.
„Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.“
To mi připomíná mého strejdu: „Kdybychom si nepohli, tak jsme přišli k vlaku o 10 minut pozdějc, takto jen minutu“. 😀
Držím jim pěsti.
A proc ten kryt nevylovi z vody a nepouzijou znova? Proc ho musi chytat lod se siti??
Slaná voda je prevít, po kúpeli v nej je kryt tak poškodený, že sa už nedá znovu použiť.
pb 🙁
Pozri si :
https://kosmonautix.cz/2018/05/navrat-aerodynamickeho-krytu-s-umeleckym-nadechem/
pb 🙂
Na elonxu byla zpráva, že vyvíjejí voděodolnou akustickou izolaci dovnitř krytu. Souvislost to mít může a nemusí, ale třeba se časem dočkáme i použití krytu, který přistane na vodu.
Tak fakticky už jednou použité a zachráněné kryty používají- na nácvik manipulace se zachráněným krytem 🙂
Zní to jako blbina, ale i maketa na vývcik by nebyla zadara.
Ten článek jsme četl, ale i sám autor tam píše, že tomu příliš nevěří. Ta voděodolnost se dá vysvětlit i jinak.
Pokud si to dobře pamatuju, někde se tam psalo, že současná izolace se zatavuje do plastu, aby byla voděodolná, a nová izolace by tenhle výrobní krok nepotřebovala (a tedy zřejmě byla levnější a jednodušší). Může jít třeba o absorpci vzdušné vlhkosti (vynášená váha navíc) nebo kdovíco zcela nesouvisejícího se záchranou krytů. A nebo třeba jde právě o záchranu.
Údajně problémem není až tak slaná voda, ale četl jsem něco o mikroorganizmech, že prý při přistání do vody dostanou úplně do všech skulinek a je to nevyčistitelné, pokud by neměl být kryt rozebrán to posledního šroubku a vše vysterilizováno zvlášť. A je to prý kvůli nějakým nařízením, že do vesmíru se s pozemskými bakteriemi prostě létat nesmí, zvlášť na ISS jsou pravidla velmi přísná, ale řešil se i Roadster, že tam nebyla sterilizace dostatečná.
Pozn.: Informace jsou od diskutujícího na Redditu, berte je prosím jako neověřené i když jeho vysvětlení bylo věrohodné (a méně krkolomné než píšu já, jak si to pamatuji).
Nemusíš mít mikroorganismy, stačí se ti aby z mikrobublinek uvolnil ve vakuu vzduch, a tím se otevře povrch pro slanou vodu.
Dyť je to z prachsprostého laminátu.To není žádná hořčíková slitina co se v mořské vodě rozpustí.Na prvním stupni jim slaná mořská tříšť nevadí.Holt ve spacex jsou nějak přecitlivělí.
Já ti dám pomlouvat laminát. když sme se o něm v kompozitních materiálech učili, tak sme otevírali pusu úžasem nad jeho vlastnostmi. A jak je to celé promakané. Tím myslím pokládání tkaniny, jak moc, v jakých směrech a úhlech atd. A co všechno to potom dokáže.
Nezlobte se, ale už se fakt musím ozvat. Plně chápu, že jsou lidé zvědaví na různé novinky a technická řešení, ale právě přetekla moje trpělivost. To si fakt myslíte, že jsou ve SpaceX tak hloupí, že by pracně vyvíjeli docela složitou technologii záchrany krytů, když by stačilo je jednoduše vylovit z vody? Ve SpaceX pracuje víc než 5000 lidí a všechno jsou to špičky svých oborů. Fakt si myslíte, že by nepoužili metodu, na kterou se u každého článku ptá x různých lidí? To si fakt myslíte, že by plýtvali silami, když by to mohli udělat jednodušeji? Prosím, zkuste aspoň chvíli přemýšlet, než příště napíšete podobný ostrý příspěvek.
P.S. Mořská tříšť ve vzduchu a vykoupání v mořské vodě je opravdu prakticky úplně to stejné. 🙂
Dušane- to chce klid,- i mě občas napadají stejně nechytré otázky, jen si je většinou 2* rozmyslím, než je napíšu. Zdravím.
On je rozdíl mezi laickou otázkou a neustálým opakováním stejných dotazů, které mají navíc ukázat, že to odborníci dělají špatně. První kategorii tu samozřejmě vítáme. 😉
… a ti první jsou věční: https://goo.gl/images/QQAPBP
Druzí samozřejmě 🙂
“ pracuje víc než 5000 lidí a všechno jsou to špičky svých oborů“
Vzhledem k uváděným termínům má člověk někdy opravdu velké pochybnosti, zvláště pokud se nejedná přímo o rakety a jejich motory. Třeba o provozování technického zařízení na Marsu pro výrobu paliva.
Dokud bude udávat dle všeho nereálné termíny – nebude vždy působit tak zcela věrohodně.
A to bohužel dodávám.
Tak prachsprostý laminát to tedy asi úplně není. Píší něco o uhlíkovém kompozitu na hliníkové voštině. 🙂
A hlavně kryt původně neprojektovali na „koupání“, dodatečně se to vždycky dělá hůř a asi pořád věří tomu padáku.
Ale to samozřejmě nemluvím o 5000 zaměstnancích ani o těch z nich, kteří tomu opravdu rozumí, ale o těch několika, kteří rozhodují.
Skoro abych se bál jet k moři. 🙂
Slaná voda je prevít, ale třeba vykoupané Dragony recyklují celkem v klidu. Je jasné, že kryt nenavrhovali od začátku jako „nepromokavý“, takže bez zásadních úprav by to nešlo. A když jim výrobci padáku původně slibovali perfektní přesnost, tak se do těch úprav moc nehrnou.
Údajně problémem není až tak slaná voda, ale četl jsem něco o mikroorganizmech, že prý při přistání do vody dostanou úplně do všech skulinek a je to nevyčistitelné, pokud by neměl být kryt rozebrán to posledního šroubku a vše vysterilizováno zvlášť. A je to prý kvůli nějakým nařízením, že do vesmíru se s pozemskými bakteriemi prostě létat nesmí, zvlášť na ISS jsou pravidla velmi přísná, ale řešil se i Roadster, že tam nebyla sterilizace dostatečná.
Pozn.: Informace jsou od diskutujícího na Redditu, berte je prosím jako neověřené i když jeho vysvětlení bylo věrohodné (a méně krkolomné než píšu já, jak si to pamatuji).
Ajhľa !
Už nie len v NASA pracujú sami idioti ale aj v SpaceX.
Všade by mali povyhadzovať všetkých zamestnancov i šéfov a dosadiť tam týchto vreckových géniov.
pb 🙂
Padák, to znamená vítr. U větru 30 km/hod není nic neobvyklého, ale loď to těžko dokáže.
Aby padák letel potrebuje vztlak, pri paraglajde zhruba 20 km/h. Ak letí v smere vetra musíte rýchlosti sčítať teda voči zemi 30 + 20 km/h, ak letí proti vetru tak rýchlosť voči zemi (vo Vašom vetre) je 10km/h. To už nie je veľa.
Na tých fotkách však nevidím ako je ten padák riadený. V praxi sa to robí dvoma spôsobmi – náklonom pilota (vyosenie ťažiska), alebo zatiahnutím riadiacej šnúry na odtokovej hrane. Tým sa zväčší odpor jednej strany a padák poslušne zatáča.
ale ba, na fotkách vidieť práve tie šnúry – druhá fotka , také tenké lanká vedúce dovnútra krytu
Taková možná drobnost: jak moc vám přijde „vzduch“ po trase toho krytu stabilní a předvídatelný pro sestup?
Tohle zatim považuju za největší výzvu či obtíž pro úspěšné zachycení.
Cílem není zachytit jednou za 10 startů, cílem by mělo mít aspoň 80% úspěšnost.
V jednom starsim clanku tady nebo na elonx bylo uvedeno i jmeno firmy, ktera spacex riditelne padaky dodava. Mely by teoreticky umet pristavat na presne GPS souradnice (cili vcetne kompenzace vetru), ale proste vsechno chce svuj cas…spacex uz nam nekolikrat ukazalo, ze per aspera ad astra u nich funguje! Libi se mi tenhle postupny, ale zaroven rychly vyvoj. Taky to hezky ukazuje, ze architektura F9 ma svoje limity (horni stupen (zatim?) na jedno pouziti a nutnost zachyceni aero-krytu), ze kterych se spacex poucila a u BFR/BFS jiz nebudou (narozdil od napr. Blue Origin New Glenn)
Přistání snášejícího padáku s lehkým nákladem na přesné GPS souřadnice je asi náročnější než u padajícího těžkého stupně. Obojí asi kalkuluje s větrem, ale u toho padáku se mírné poryvy projeví dost znatelněji. Proto je možné že až to zvládnou úplně doladit, úspěšnost záchrany krytů bude o něco menší než 1. stupňů.
Zatim jsem našel jen tyhle padáky – http://www.militarysystems-tech.com/files/militarysystems/supplier_docs/Airborne-Products-Brochure.pdf – a tam je uvedena přesnost přistání „pod 250 metrů s 80% pravděpodobností“ pro náklad 2 tun. To mi přijde dost málo
A ještě jeden odkaz – http://www.parabolicarc.com/2018/04/12/details-spacex-fairing-drogue-parachute-recovery-efforts/ – zde je info o dvou typech padáků, které má SpaceX vyvíjet (vydáno duben 2018).
Vzduch v malých výškách nad oceánem nebývá stabilní, obvykle vykazuje střídání vzestupných a sestupných proudů. To platí ve dne za slunečního svitu. Ve vyšších zeměpisných šířkách (mimo oblast rovníku) mají navíc vzestupné a sestupné proudy rozdílný vektor – směr větru. Snad dokáže řízení padáku tyhle vlivy vykompenzovat, nevím…
Je to tak že loď zachytává kryt, nebo že se kryt snaží trefit na jedoucí loď?
Zajímalo by mě, jestli je loď řízená v době záchytu počítačem? Nebo to, že se SpaceX učí zachytávat kryt znamená, že fousatý námořník vztekle klepe dřevěnou nohou o podlahu, zběsile točí kormidlem a snaží se vmanévrovat loď pod kryt?
To by mě taky zajímalo 🙂
Bohužel video není zatím žádné, ale vzhledem ke komplikovanému manévrování lodi (požadavek na rychlost a přesnost) a její pomalé odezvě na kormidlo bych to viděl tak, že kryt (řízený počítačem) se snaží trefit loď, která bude optimálně zakotvena. Pravděpodobně proti větru.
Vzhledem k poloze sítě = vodorovně bych to tipoval na pokus o odstřelení padáku v pozici krytu nad rameny a její pád do sítě. Ale bez videa lze jen spekulovat.
Můžeme vyhlásit anketu a kdo vyhraje a uhodne postup záchytu, bude pochválen před nastoupenou jednotkou 🙂
Technická: Zakotvit loď lze jen na relativně malé hloubce. A ani pak nedrží přesně na jednom místě. A když zastaví, tak jí snáší vítr. Takže jet musí tak jako tak.
Pokud má ta loď místo šroubu trysky a dokáže i couvat, tak by měla dokázat i držet pozici aspoň trošku stabilně. Teda doufám.
Nie len vietor .ale aj morské prúdy.
Pravda, přesnější by byl termín stabilizovat, což už Spacex umí solidně u přistávacích plošin.
Podle dostupných informací se zdá, že padák klesá a udržuje let daným směrem a loď se snaží dostat pod něj.
To by mě taky zajímalo.
Ale vzhledem k přesnosti dnešních padáků a omezené manévrovací schopnosti lodi bych to viděl tak, že loď v poslední fázi jen „drží pozici“ a trefuje se padák. Tedy obdobně jako to je při přistání prvního stupně. Ale je možné, že ta pozice se do určité doby mění podle větru a reálné trajektorie krytu a loď tam dorazí na poslední chvíli. Ale je jen spekulace.
Vzhledem k typu lodi a jejím nadprůměrným manévrovacím schopnostem (+rychlosti) i díky alternativnímu pohonu tryskami a manipulačním pohonům i na přídi to bude varianta s oním nervózním vousatým kapitánem s dřevěnou nohou. 😀
Vzhledem k výsledkům to vypadá pravděpodobně. 🙂
Nikde sa nemozem dopatrat k hmotnosti (polovice) aerodynamickeho krytu.
Bez záruky je to něco kolem tuny.
Super odhad :-). Prý 1900 kg (oba dva dohromady)
http://www.spaceflight101.net/falcon-9-launch-vehicle-information.html
A tady zase 1750 kg, tak jsem z toho jelen:
http://spaceflight101.com/spacerockets/falcon-9-ft/
Čekal bych kombinaci obojího, kryt se někam trefuje a loď mu napomáhá. Proč jinak by loď alternativní pohon umožňující pohyb skoro do všech stran?
A podle toho, v jaké výšce dojde k otevření padáků, podle vzdušných vrstev atmosfŕy s různým prouděním a provozem může dojít ke změně místního proudění.
Za A-380 do cca 46 km jsou turbulence, i tohle zamíchá s „pohybovou rovnicí pro padák“, pokud se něco v místě dopadu vyskytne. To jen pro názornost ke komplexnosti zadání.
Tak dnešní řízené padáky umožňují přistávat s přesností na centimetry a ty které řídí GPS by mohli mít přesnost danou GPS.
A ta loď potřebuje všesměrový pohon už jenom na přesné udržení polohy. Podobně jako to mají přistávací plošiny pro první stupně.
Já bych na ten kryt předělal třeba čtyři nafukovací plováky, moc by to nevážilo a dokázalo by to snad udržet kryt dostatečně nad hladinou. Přijde mě to jednodušší řešení. Prosím nerozčilujte se nad tímto příspěvkem, věřím že vědí lépe co dělat, jen jsem si tak nahlas zapřemýšlel.
Ty plováky něco váží a mají i ve složeném stavu nějaký objem. Navíc potřebujete nádoby se stlačeným plynem a příslušné ventily. To vše něco váží a navíc nemáte jistotu, že se kryt opravdu nedostane do kontaktu s vodou.
Proč ne, na teleskopických nohou, takových, co unesou dvě tuny a udržíkdyt nad vodou.
Ještě pořešit padák, aby se skrze něj nedostala voda výš vzlínáním.
Tento typ padáku není vhodný pro prudké brzdění, nevím jak padákový systém vypadá, ale měl by obsahovat, stabilizační, brzdící a konečně letový padák. Nezdá se mi, že by vyobrazený typ padáku tyto tři funkce plnil.
Řekl bych, že samotný kryt je tak velký a lehký, že žádný stabilizační a brzdící padák nepotřebuje.
Spíš by mě zajímalo, jak taková šlupička vydrží tepelné a mechanické namáhání při vstupu do atmosféry. Kryt se odhazuje o dost výš a při větší rychlosti než první stupeň. A nemá k dispozici re-entry zážeh. A na fotkách nikde žádné stopy ožehnutí.
a tie tmavé šmuhy cez stred krytu na druhej fotke?
Pravděpodobně se jedná o barvu z loga mise.
Zajímalo by mě, jestli by se na zachycení krytu nedalo aplikovat tohle:
https://en.wikipedia.org/wiki/Fulton_surface-to-air_recovery_system
Teoreticky ano, ale loď je asi jednodušší.
Pánové, napadla mne jedna drobnost … proč nepadá kryt vrchem nahoru, aspoň v poslední fázi letu? Brzdil by ještě víc. A když padne do vody, stejně o něj není zájem.
Nemal by žiadnu stabilitu a choval by sa chaoticky.
A je to tak jistý? Kdybych neměl jen jeden padák, ale víc, mohl bych si hrát s orientací celé soustavy vzhledem k jejímu těžišti.
Dneska se třeba ani bojový letadla nedělaj stabilní, ale nestabilní, aby mohly lépe manévrovat.
Je pravda, že když Elon posouvá hranice a bourá letitá dogmata v kosmonautice, automobilismu, vlakové dopravě a tunelářství, proč by se nemohl pustit i do parašutismu. 🙂
Jenže tady asi opravdu jen nakoupili komerční samořiditelný nákladní padák. Na revoluci s nestabilními paraglidy si ještě budeme muset počkat.
…zkusil jste si někdy namodelovat chování podobného tvaru otočeného vámi navrhovaným způsobem ve směru pohybu vůči médiu (vzduchu)?
To přímo ne. Je to opravdu hodně nestabilní, že? Lze pod kryt přidat něco jako kýl u lodi, aby víc držel v převrácený (?).
Ahoj, dotaz.
Předpokládám, že se bude vždy zachraňovat jen jedna polovina krytu, vždyť by je jim pak případně rozbily o sebe. Až to vychytají, druhou půlku bude muset zachraňovat jiná loď, ne?
Asi jo, ale teď je těžko něco věštit. Teoreticky by jedna půlka mohla otevřít padák v deseti kilometrech a druhá v jednom. A těch pár minut rozdílu by mohlo stačit na na úklid rychlejší poloviny ze sítě.
Ano, přesně jak píšete. Ale na to je zatím čas.Momentálně nebylo rozhodnuto, který z těchto dvou přístupů bude vybrán. Resp. abych byl přesný – SpaceX to už možná rozhodnuté má, ale veřejně se to neví.
Moc by mě zajímalo, jestli je při manévru na lodi posádka, nebo se řídí dálkově. Protože být na palubě, když se shora blíží tahle „obluda“, to musí být celkem adrenalin…
Posádka je na palubě. Jsou tam potřeba už jen proto, že jednou z možností je, že loď zachytí do sítě jeden kryt, posádka jej vyloží ze sítě na palubu a do sítě se zachytí druhý. Doporučuji Vám tento článek.
Ten se moc povedl, fakt je skvělý.
A za sebe dodávám, fakt sem si ho už pořádně přečetl, přísahám 😀
Díky za odpověď i odkaz na článek. Věřím, že při těchto prvních pokusech nebudou zachytávat dva kryty naráz, takže personál pro manipulaci krytu na palubě tam zatím asi nutně být nemusí. Je ale fakt, že řízení takových manévrů na dálku by asi bylo značně složité, čili chápu proč tam musí být posádka pro navigaci a řízení. Mr. Steven má určitě mimořádnou akceleraci, tak asi mají důvod věřit, že jim ten kryt na nástavbu nespadne. Každopádně klobouk dolů před posádkou, co tyhle manévry nacvičuje.
Mozna je to hloupy dotaz (predem se omlouvam) premyslelo se nejak o moznosti zachyceni padaku nejakym hakem na vrtulniku? I kdyz tuna je tuna.
To vůbec není špatný dotaz, původně to tak plánovali
Jenže vrtulník předpokládá vrtulníkovou loď a tak asi přešli na tohle řešení, které bude levnější
Nemají být drony flexibilnější? Tj. snáze řiditelné do více stran, možná nedělají takový vír okolo sebe jako vrtulníky svými rotory? A mohl by pro ně v principu stačit „obyčejný“ ponton.
A ještě jedna drobnost: samotný déšť nebude krytu vadit, když jím proletí? A je jisté, že může pršet jen čistá a neškodná voda? Aneb nevšim jsem si nějaké analýzy rizik.
Běžný déšť by vadit neměl.
Jestli pod pojmem dron myslíte bezpilotní vrtulník, tak tomu určitě stačí menší přistávací plocha než pilotovanému. Havně proto, že se „nebojí“. 🙂
A co se týče počtu rotorů, čím méně, tím je vrtulník flexibilnější, rychlejší a úspornější.
…a jaká „škodná“ voda se v atmosféře nad provozovanými oblastmi vyskytuje?
Co pamatuju, může občas pršet písek, kyselý déšť, ryby.
Ano, myslel jsem něco jako „kvadrokoptéry“. Pokud by jejich mrštnost ve velkém byla stejná jako u těch malých, tak by to mohlo být to pravé. Měly by dokázat reagovat na aktuální pohyb krytu, držet se třeba v půlce trasy mezi krytem a lodí.
Ještě jeden nápad: co mít na hladině něco jako „kilometrový nafouknutý čtverec / kruh“, do něj by se snad kryt mohl trefit bez potíží. A pak si ho Mr. Stevens jen vyzvedne. Při tloušťce (výšce) cca 2m by snad mohl být dost nad hladinou i při zatížení. Ať už to bude plný kruh nebo mříž pokrytá nepromokavou plachtou, mělo by to zabránit kontaktu s mořskou vodou.
Kdyby byly dvě lodě a tenkruh mezi nimi, mohly by ho na laně dosměrovávat, přetahovat mezi sebou podle odhadu dopadu.
Ještě doplněk: ta dopadová plocha by mohla zároveň tvořit „servisní plochu“ pro drony, taky musí někam sednout.
Kvadrokoptéra s nosností v tunách bude zoufale pomalá a neobratná obluda, rozhodně tedy ve srovnání s normálním vrtulníkem stejné hmotnostní kategorie.
Vždyť nemusí být jen jedna, může jich být víc a fungovat jako hasiči když chytají do plachty.
Kevlarové lano lano s nosností jsem už sem někam postoval, které by to uneslo … asi 15 m lana vážilo půl kila a uneslo snad tunu. Udělat z toho pavučinu a jen pohlídat správné směrování krytu, to by to mohlo zvládnout.
…šmarjá, opravdu si myslíte že je to v SpaceX samý osel? Obzvláště s Vaším, s prominutím, nepřehledem ohledně naprosto čehokoliv o čem tu bájíte, je ta sebedůvěra va Vaše nevědomosti a nedůvěra v jejich vědomosti až zarážející…
Řekněme, že v korporaci bych se tomu nedivil, že jsou někteří lidi natvrdlí a drží se své linie. Že se bojí projevit aktivitu a hlavně si hlídají své jisté.
Argumentujte, kde mám chybu v logice, jestli můžete a chcete.
Kolikrát jsem zažil u kolegů, že říkali „pojď se podívat, jestli jsem něco nepřehlíd“ … na své domněnky jsem nenašel odpovědi, tak je píšu sem.
Ve SpaceX je velmi tvůrčí atmosféra a rozhodně tam nejsou lidé, kteří se zatvrzele drží nějaké linie. Právě naopak – podobná jednání jsou tam běžná a proto je velmi nepravděpodobné, že by čtenář i z internetu neseznámený se všemi okolnostmi vymyslel něco, na co oni nepřišli.
Ok, nechci se hádat, sám Elon napsal něco jako
1) Ptejte se na otázky.
2) Shromážděte o tom co nejvíce informací.
3) Vytvořte axiomy založené na důkazech a pokuste se přiřadit pravděpodobnost pravdy každému z nich.
4) Vytvořte z nasbíraných informací závěr založený na důvěryhodnosti, abyste zjistili: Jsou nalezené axiomy správné, relevantní, vedou k našemu záměru a s jakou pravděpodobností?
5) Požádejte ostatní, aby zpochybnili váš závěr.
6) Pokud už nikdo nemůže vyvrátit váš závěr, pak máte pravdu.
A třeba v případě Tesly napsal do mailu „když vás cokoliv napadne, co zlepšít“, ozvěte se.
Tak si tak píšu, co napadá mne. Věřím, že tu na portále jsou i lidi, co to dokáží převést do čísel a ověřit to, případně to okomentovat, proč právě tohle ne, konkrétně.
Pokud tu už zazněly detaily o padácích a nějakých okolnostech klesání, tak se omlouvám, že jsem je přehlíd. Mr. Steven má mít 4x větší síť. Takže můj nález o přesnosti přistání GPS padáků cca „pod 250 metrů“ má taky něco do sebe.
Takže … držím palce. Jsem zvědavý, v čem všem jsem měl a neměl pravdu.