Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
NASA nedávno zveřejnila dvě povedená videa, která ukazují, jak bude tato sonda pracovat. Ačkoliv jsou v angličtině, jsou velmi názorná, takže překlad není potřeba. První z nich navíc obsahuje i povedené animace činnosti landeru na povrchu Marsu.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/…/insight/homepage/1-NASA-journey-to-Mars-Insight.jpg
Nejdříve ale musí na Marsu přistát. Z osmi amerických pokusů o přistání na Marsu se sice jen jeden nepovedl, ale byl to jeden ze dvou landerů stejné konstrukce jako IS. Tato konstrukce má “ jen “ 50% úspěšnost, což signalizuje určitou obavu ve zdar mise.
Na druhou stranu už vědí, co mají udělat správně. Věřím, že se NASA umí poučit z chyb.
Bral jsem to čistě statisticky, jako posouzení různých použitých systémů přistávání na Marsu.
V roce 2020 bude tímto způsobem bude přistávat i ruský lander, nesoucí evropský rover a jak se zdá i čínský a možná i indický lander. Z tohoto důvodu je důležitý úspěch mise IS.
Pokud by se Američanům, kteří jinak jinými způsoby na Marsu přistávají jak na běžícím pásu, přistání IS nezdařilo, posunulo by to zmiňované pokusy v roce 2020 výrazně do oblasti vysokého rizika.
Vzhledem k tomu, že zmiňované landery nemají konstrukčně nic společného, tak je takováto úvaha špatně
Mimochodem, přistání nikdy nemá kauzální spojitost s minulými misemi, pravděpodobnost úspěchu jimi nemůže být ovlivněna
Ale mají. Všechny pokusy i havárie jsou po misi velmi pečlivě anylyzovány a jsou učiněna příslušná opatření. Třeba u softwarové chyby poslední evropské sondy nebo u té americké sondy (tuším Phoenix), co nakonec přistála blízko polu.
Ještě bych dodal, že i ESA má na kontě neúspěšný pokus v posledním okně o přistání tímto systémem, jeden ze dvou, druhý též neúspěšný byl systémem airbag.
Vlastně další level. Přesnost. Vyložit a přiklopit. Pokud se nepletu, tak se ještě nikdy žádný předmět na povrch Marsu jen tak volně neodkládal. I ten MOLE se měl spíš „plazit“ 🙂
Nejdříve na Marsu musí přistát tuneláři aby se měli lidé kam ukrýt. Mars je tektonicky neaktivní takže Metro bude mít skrz na skrz Marsu zelenou.
Skrz-naskrz ?.
Ty máš vymyslené ako sa dostať cez jadro o teplote niekoľko 1000 C ?
SUPER !