V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.
První větší návnadu týkající se termínu vypustil Elon Musk mezi své odběratele na Twitteru zhruba před měsícem. V jeho zprávě stojí, že brzy přijde oznámení o velkých změnách, které se chystají. Na doplňující otázku kdy přesně to bude, Musk odpověděl, že tak brzo, až tomu neuvěříme. Berme tohle silné prohlášení spíše jako pokus o odlehčení celé situace než jako reálné oznámení termínu.
Colonizing Mars (thanks Prof Hubbard for creating this from my talk). Major changes to the plan coming soon. https://t.co/s59qMHUj5O
— Elon Musk (@elonmusk) June 17, 2017
V posledních dnech jsme se ale dočkali i konkrétního termínu. Elon Musk prostřednictvím Twitteru naznačil, že by k oznámení velké aktualizace v architektuře letů k Marsu mohlo dojít na Mezinárodním astronautickém kongresu, který se bude konat 25. – 29. září v australském Adelaide. Ostatně bylo by to stylové – vždyť vloni na stejné akci (v mexickém městě Guadalajara) oznámil svůj smělý plán kolonizace Marsu.
Maybe the upcoming IAC in Adelaide
— Elon Musk (@elonmusk) July 11, 2017
Když už víme (nebo alespoň tušíme), kdy by mělo k oznámení novinek dojít, můžeme se věnovat otázce druhé a sice co přesně chce Musk oznámit. Na tuto otázku už se budou odpovědi hledat složitější cestou, protože neexistují žádné oficiální informace a spolehnout se musíme jen na kvalifikované odhady internetových uživatelů. Ti ale už dříve prokázali, že jim nedělá problém dostat se k důvěryhodným informacím dříve, než dojde k jejich oficiálnímu zveřejnění.
Zdroj: http://pre07.deviantart.net
Mezi těmito zdroji panuje překvapivě výrazná shoda. Očekává se, že Elon Musk by měl oznámit novou raketu – zmenšenou verzi systému ITS. Tento nový systém (můžeme mu říkat třeba mini-ITS) by firmě přinesl hned několik výhod. Jelikož by byl menší, vyráběl by se snadněji, jednodušší by bylo i testování všech systémů. Velmi zajímavá myšlenka naznačuje, že pro mini-ITS by se našlo i více práce než pro plnorozměrovou ITS. „Junior“ by tak mohl SpaceX vydělávat i při vynášení komerčních zakázek a Musk by tak našel zajímavý zdroj příjmů, s jehož pomocí by mohl zafinancovat let k Marsu s velkým ITS.
Některé spekulace naznačují, že by mini-ITS startovala z floridské rampy 39-A – SpaceX by prý v této souvislosti ráda vybudovala u východního okraje rampy větší hangár HIF, který by sloužil právě k technické podpoře nového systému. Jelikož půjde i po zmenšení o velkou raketu, vznikne zřejmě na Kennedyho středisku nový výrobní závod. U mini-ITS je to možné, u klasického ITS je to nutnost.
Zdroj: https://i.redd.it/
Původní ITS má mít průměr těla 12 metrů, přičemž odhady zmenšené verze kolísají mezi 7 a 10 metry. V závislosti na tomto zmenšení by se upravily i další rozměry včetně počtu motorů – některé zdroje hovoří o tom, že by mini-ITS měl mít třetinový počet motorů, tedy mezi 14 a 15. Je velmi pravděpodobné, že pokud mini-ITS vznikne, dostane do vínku zmenšenou verzi motorů Raptor. Tyto motory s tahem okolo 1 MN se již testují a tímto by se pro ně našlo logické využití. Plnorozměrové Raptory mají mít tah až 3 MN a jejich vývoji by jistě prospělo, pokud by technici měli k dispozici data z ostrého provozu menších verzí.
Pro potřeby mini-ITS by bylo zbytečné čekat, až se začnou testovat velké Raptory, když jejich zmenšená verze je k dispozici už nyní. Celý systém by tak bylo možné použít dříve a levněji. Nechme se ale překvapit, co Elon Musk na konci září v Austrálii skutečně oznámí – téměř jistě Vám informace z jeho vystoupení zprostředkujeme v živém přenosu. Pak bude zajímavé se vrátit k tomuto článku a zjistit, v kolika bodech se kryje s realitou, ale kde jsou naše aktuální odhady mimo.
Zdroje informací:
https://www.reddit.com/
https://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Interplanetary_Transport_System_%2829937258496%29.jpg
http://pre07.deviantart.net/…/a/spacex_its_diagram_01_by_william_black-dajb75b.jpg
https://i.redd.it/c6pethjko90z.jpg
Podle mého půjde o něco jako Falcon 9 se zmenšenými Raptory. Tedy výkonem spíš F9 než ITS. Možná dokonce jen horní stupeň pro F9 s miniraptorem, což je prakticky nutnost pro lety mimo gravitační pole Země. Ale asi se můžeme těšit i na nějakou sci-fi vizi podobnou loňskému představení ITS.
A k čemu by jim byla raketa stejná jako F9? úplně k ničemu byl by to krok zpět. Rozhodně to bude něco mezi F9/FH a ITS.
Pokud plánují používat Raptory i na F9, tak ho musí tak jako tak kompletně přestavět (jiné nádrže, jiné motory a moc toho nezbyde), takže by šlo o náhradu za F9/FH. Přestavěný FH by teoreticky mohl zpočátku používat boostery z původních Falconů na kerolox, kterých mají na skladě dost a byla by z toho velmi dobrá raketa.
Leda, že by měli nějak zaháčkované zákazníky, kteří původně mířili na SLS a chtějí je přebrat. Uvidíme, ale SpaceX není tak bohatá, aby si mohla dovolit vývoj tak velkého stroje bez zajištění financování budoucími lety.
No trošku sa utrhnem. Ak dajú na F9 Raptory, môžu urobiť aj takúto konfiguráciu – 1 x F9 ako main booster, 8 x F9 ako pomocné. Dostanú tak obľúbený Octaweb a priemer rakety bude 3,66 + 3,66 + 3,66 cca. Ako druhý stupeň dajú raketoplán ITS a majú to pokope. Ale to som sa fakt utrhol. Pri Elonovi však človek nikdy nevie – jeho myslenie je kompletne out of order – v dobrom samozrejme.
Nieje až tak bohatá ale vie urobiť veci lacno vývoj prvého Falconu 9 v1.0 stál „iba“ 300 000 000 USD 😀 a znovu použiteľnosť „iba“ miliardu taký Shuttle zožral až 54 miliárd (len vývoj).
Shuttle sa nedá s Falcon 9 porovnávať, ide o mnohokrát zložitejší stroj, je to ako porovnávať babetu s mercedesom (nie je to myslené zle voči F9)
Podle mě ještě zajímavější než raketa bude zmenšenina ITS. To je naprosto nová a nevyzkoušená technologie.
A celkově bych tuhle raketu nazval „death SLS“. Možná by celý ten měsíční cirkus vynesla při jednom letu.
Souhlasím, něco s nosnosti 150-200 tun na LEO. Ideální pro plánovanou náhradu ISS. Nebo ví někdo lepší odhad nosnosti?
Muj tip: zmensena verze ITS raketoplanu, ktera na Falcon Heavy nahradi druhy strupen a Dragon crew
Je jisté, že při vývoji ITS bude potřeba vytvořit nějaký demonstrátor pro testy konstrukce a chování v atmosféře. Při této velikosti lodi bude i samotný demonstrátor zřejmě dost velký na to, aby mohl fungovat pro posádku (i když místo 100 pojme jen 10 lidí). Proto by mě nepřekvapilo, kdyby oznámil vývojový mezičlánek, který by mohl startovat na FH.
Tak SpaceX isla z F1 rovno na F9, stavat dalsi medziclanok je velmi narocne financne aj casovo. Takze to osobne nepredpokladam.
F1 byl v podstatě demonstrátor k F9. Je to stejný koncept. ITS je nový koncept, hlavně kosmická loď. Proto počítám se zmenšeným demonstrátorem. Vždycky se dělá.
Suhlasim, F9 je este vo vyvoji, FH este ani nestal na rampe a uz by stavali dalsi nosic? Myslim ze je cas upriamit pozornost na kozmicke lode a zacat testy na orbite Zeme a mesiaca.
Tohle by byla taky bomba. Místo druhého stupně FH dát mikroITS
To zní zajímavě, ale když mají nasmlouvané Crew Dragony, tak mi to nepřijde jako nejlepší tah. Technicky by to ale bylo super. vyřešil by se tím návrat druhého stupně a kosmická loď by mohla být trochu prostornější, protože by se ušetřilo na spojovacím článku mezi druhým stupněm a lodí.
Zásadní problém je v tom, že by museli tak jako tak celou raketu + celou loď vyvinout. Ono to není tak, že se prostě na výkresech rozměry vydělej třema. Čili reálně to bude představovat pro ITS ještě větší zpoždění, než jsme mohli čekat doposud, protože peníze i pracovní síly by se musely věnovat tomuto mezikroku. Ohledně zkřížení F9 a Raptoru (viz komenty výš) bych moc optimistický nebyl. Jsem jen prostý fanoušek, nicméně každý kdo má k věci co říct (nebo se tak aspoň tváří), tvrdí, že to není jen tak. Ve zkratce by na té raketě bylo jinak úplně všechno. Plus přebudování infrastruktury na jiný palivo…
Zpoždění určitě bude, ale tipl bych si, že i mini ITS to na Mars dotáhne. S menší variantou pak půjde rychleji reagovat na problémy, vývoj bude levnější, případné havárie nebudou tak bolet. Problémy odladí a pustí se do plné verze. Je jasné, že přechod z mini ITS na ITS bude složitější než vynásobit rozměry třema, ale určitě nebude tak složitý jako vynásobit rozměry deseti…
Ak je pravda ze F9 vychadza cenovo o 50 az 75% lacnejsie ako konkurencia tak si myslim ze F9 bude po dokoncen startovat nonstop a bude generovat zisk a ITS bude kvazi samostatny projekt s vlasnym nosicom a lodou.
Netroufam si odhadovat co to bude-U nej clovek muze vzdycky cekat necekany prekvapeni 🙂
SpX uvazuje o premenovani ITS, lebo sa im nepaci, zmena zrejme pride, ked predstavia nejaky hardver. Teraz by som bol rad, keby predstavili MCT – Moon Colonial Transporter 🙂
Co se týče zákazníků pro ITS… Myslíte, že by bez dotankování zvládli odstartovat na oběžnou dráhu Země a následně přistát?
Cena letenky na Mars má být 200 tisíc dolarů. Zahrnuje šest startů, hodně humpoláckým výpočtem tedy dojdeme k závěru, že start na oběžnou dráhu by pro jednoho člověka stál ~33 tisíc dolarů. Trochu to zvýším (nepřesnosti, marže, kdo ví co) na 40 tisíc dolarů, zhruba milion kč.
Za jeden milion korun by dostal člověka na oběžnou dráhu a zpátky. Momentálně to nestačí ani na vynesení cubesatu.
Když si představím ty případné možnosti v turistice (milion je dost, ale pořád to není 70 milionů nebo kolik teď stojí dovolená na ISS) a ve vědě (milion? Co to je…), tak si myslím, že zákazníky by určitě našli.
Ludia si kupuju vlastne lietadla a domy za miliony $ takze par sto tisic za povedzme tyzdnovy pobyt na obeznej drahe Zeme je nic pre niektorych ludi.
Nevíte, jestli počítají se záchranou posádky při letu v případě havárie nosné rakety (popřípadě i na samotné lodi, když je tak komplexní) – jak při ITS tak mini-ITS.
Popřípadě máte nějaké návrhy, jak by toho šlo dosáhnout?
Plany na ITS su skutocne velkolepe, ale ked som videl tu prezentaciu z Mexika tak som skutocne trochu zacal trochu pochybovat, ze tieto ciele sa daju uskutocnit realne v rozsahu 10-15rokov.
Ja nerad pouzivam Muskovu konstantu, pretoze aj tak nakoniec vsetky velke ciele (napr. Tesla) dokazal naplnit. Aj ked s oneskorenim ale aj tak v casovom horizonte, ktory sa zdal byt nemozny. BTW Model 3 uz je na linkach a mnoho analytikov tvrdilo ze je to nerealne stihnut v roku 2017. Vyvoj Falcon Heavy sa neustale posuval, ale na druhu stranu FH, ktory sa prezentoval v roku 2013-2014 je nekoniec uplne ine nez FH ktory s velkou pravdepodobnostou poleti v roku 2017. Bude to dokonalejsi stroj pretoze inovacie ktore priniesol F9 sa tam budu implementovat.
To, ze sa pojde na zmensenu variantu ITS je skutocne velmi pozitivne. Projekt bude menej financne narocny, ale nosic sa bude dat pouzivat pre komercne ucely, co znamena ze mozno poleti viac krat. tieto skusenoti su velmi dolezite, kedze naklady sa budu znizovat. Podla mna nepojde len o FH s raketoplanom, ale zmensenu verziu ITS (upravenu). Ale je mozne ze FH moze vyniest nejaku maketu raketoplanu, ktora moze sluzit na overovanie technologii.
Dovolím si menší spekulaci. Raketa nebude startovat na Floridě 39-A, neboť ji má SpaceX pronajatou a používání je tak ovlivňován politikou. Tipnul bych si spíše na kosmodrom v Texasu, který je ve vlastnictví SpaceX.
Ja by som typoval ako medzistupeň k Marsu vyskúšať Mesiac ako ideálne tréningové miesto. Keď gravitáciu Marsu vydelíme troma nebudeme ďaleko od gravitácie Mesiaca, na čo by mohol stačiť 1/3 ITS.
A Mesiac je na rozdiel od Marsu iba „toť za rohem”.
pb 🙂
Treba dokonale zvládnuť pristávanie bez roštových kormidiel, čo nebude jednoduché. Pri atmosférickom tlaku na Marse by aj tak boli na nič, a boli by iba zbytočnou príťažou. A bolo by to aj finančne nezrovnateľne únosnejšie ako trénovať priamo na Marse.
Mesiac je fakt ideálne tréningové miesto pre cestu na Mars.
pb 🙂
Ano, atmosféra tam je tenká, moc se to od měsíce neliší. Souhlas. Určitě I s tím, že je prostě nutné nacvičit motorické přistání na Marsu.
Budu mít jeden argument, proč to ideální není. Zapomeňme na radiaci, příkon slunečních baterií atd. Chybí zde zpoždění signálu. S prominutím po měsíci můžeš nechat jezdit autíčko na dálkové ovládání. Vše máš „minimálně“ zpožděné (proti Marsu jsou ty cca 3 sekundy nic – sekunda a něco na Zem, reakce, sekunda a něco zpět) . Ano, můžeš přidávat uměle zpoždění, ale zase budeš vše protahovat a prodražovat. Na Marsu hold musíš vše nechat řídit automatiku.
Jasné, všetko musí byť auto. Aj na mesiaci. Pri motorickom pristávaní Aj na 1. stupeň Falconu pristáva auto, ani tu si nemožno dovoliť časovú prodlevu väčšie ako 1/100 s, ale skoč by som povedal že môžu rozhodovať ms. Dokonca ani stíhačky s kolmým štartom a pristávaním defakto neriadi pilot ale automatika. Ani pilot s najrýchlejšou reakciu na svete to nemôže stíhať. Pilót len dá pokyn čo má auto urobiť, ale samotná realizácia zostáva na auto. Proste ináč to byť ani nemôže. Aj teraz pri pristávaní na Marse sa absolútne všetko necháva na auto. Či sa podarilo pristáť sa dozvieme až keď už to niekoľko minút spočíva na Marse, či už v poriadku či v troskách.
Vždy sa bude pristávať na auto, na Marse, na Mesiaci, na Zemi, či kdekoľvek inde.
Okrem toho Mesiac je ideálnym miestom na tréning pristátia na akékoľvek teleso s menšou gravitáciou a s dostatočne riedkou atmosférou a pevným povrchom. Teda okrem Venuše, Zeme, Jupitera, Saturna, Urána, Neptúna a Titana. Pravda na miniatúrnych objektoch musíme zabezpečiť okamžité pripútanie sa k povrchu aby to nedopadlo ako s Philae.
pb 🙂
Akorát si dovolím poupravit, nejsou to tři sekundy ale 6.
Protože tři na měsíc, zpět informace od senzorů další 3 plus případné rozhodnutí na úpravu.
pbitko: jasné, automatika to být musí při přistávání, kdyby se čekalo na dálkový povel, tak se Snoopy i s Cernanem a Staffordem roztřískal o Měsíc. A to sme jen 384 000km daleko. Jezdit se dá už fakt online. Ale ty opravy kursu o miliradiány, to je mimo lidské schopnosti. A plynulá regulace tahu atd. O tom si lidi můžou nechat jen zdát.
O té nízké gravitaci, to me fascinoval Michal Václavík, když na jedné přednášce odpovídal na dotaz mikrogravitace vs snížená gravitace. Že o té snížené vlastně nic téměř nic nevíme. A tohle se prostě naučit musíme, nebo si na Marsu neškrtnem. V určitém směru tak bude to přistávání na Měsíci pokračování Saljutů a Skylabu (tam se zkoumala poprvé pořádně mikrogravitace), tady to bude o snížené a taky poprvé a pořádně.
Na Měsíc letí signál pouze 1 sekundu. Nikoliv 3 sekundy.
Ať to bude co to bude, už teď se těším.
To pripútanie sa na Mesiaci nebude dať nacvičovať.
Určitě překvapí 🙂
A možno na ten tréning nebude potrené ani 1/3 IPS, možno by stačil aj FH. Ale to iba hádam.
Ale kedy bude FH ? Je to vôbec aspoň vo hvieydách.
pb 🙂
tohle by si na elonx.cz nenapsal co? 😀
Myslíš že by ma tam zožrali ? 🙂
Probůh, to ne. Jen nedávno se tam vedla kraťounká diskuze, že všechny rakety bez nožiček a kormidel autorovi příspěvku přijdou divné. Dost se mu přizvukovalo. 🙂 Takhle bych odpověděl, zkrátka, panuje tam výrazně optimističtější nálada.
Ale ja nie som pesimista, len si myslím že je to väčší problém ako si to Elon predstavoval. Nakoniec to už priznal aj sám.
Ešte ten Mesiac :
Ak budú mať spoľahlivo natrénované pristátia na Mesiaci môžu sa pokúsiť zo 2-3x to zopakovať na Marse s tak 5-10 tonami, a potom už hurá na ostro.
(
Ak to budu mať natrénované tak už budú vedieť pristáť takmer na hociktorom mesiaci v slnečnej sústave vrátane asteroidov okrem, Titanu.
)
Takže s Elonovou konštantou musíme rátať, bez nej to určite nepôjde
pb 🙁
Na to už se dá říct jediné, to podepisuju 🙂
A ešte niečo. Aby na Mesiac nechodili iba na tréningy môže tam len tak ako záťaž hoci aj zadarmo vyniesť aj niečo menšie a užitočné. Nejaký menší vedecký prístroj či technológiu. Trebárs aj nejaké šikovné a sľubné amatérske vozítko.
Prečo nie – mali by to za tie isté peniaze. Záťaž budú musieť nejakú niesť, tak prečo namiesto kusu železa aj niečo užitočné. Space X bude mať nutnú záťaž a skvelú reklamu a tvorca „záťaže” radosť a možno aj nejaké nové poznatky.
pb 🙂
Tak jasné, když už to má letět, tak lepší než balastní a certifikační náklad je ukázat velkorysost a dobrou vůli. Ono ty tými s vozítkem zase naopak budou muset ukázat odvahu riskovat. A přiznejme si to, PR a Elon jdou rozhodně dohromady.
Jsem sice nadšenec, než znalec kosmonautiky, ale být Muskem tak nebudu chtít slevovat z plnohodnotného ITS (po jednom roce od oznámení) ale vzhledem k nedostatku peněz bych radši začal posílat turisty do vesmíru v dragonu. To by za mě byla taky velká zpráva. Možná se dohodnout s jinou společností která by chtěla na LEO vybudovat hotel a SpaceX by fungovala jako dopravce.
SpaceX by tak více diverzifikovala své příjmy a mohla by se dál v klidu soustředit na ITS.