Vypuštění malého armádního satelitu z Floridy se odkládá z poloviny července na polovinu září. Odklad družice, která měla po startu z floridského Mysu Canaveral sledovat objekty na geostacionární dráze, potvrdilo tiskové oddělení amerického letectva, které je pod družicí podepsáno. Armáda však neupřesnila důvod, proč k odkladu – navíc poměrně výraznému – vlastně dochází, neznáme ani náhradní termín startu družice SensorSat. Pracuje se jen s volným termínem od konce srpna do poloviny září. V dnešním článku se podíváme nejen na účel této družice, ale i na nosnou raketu i na netradiční dráhu, po které bude SensorSat obíhat.

SensorSat má být vynesen raketou Minotaur 4 a řadí se mezi takzvané mikrosatelity, přičemž tato kategorie bývá nejčastěji charakterizována hmotnostním rozpětím 10 až 100 kg. Úkolem této družice bude zaměřovat jiné satelity, případně jejich úlomky a trosky v okolí geostacionární dráhy. Tato oblast ležící nad rovníkem ve výšce zhruba 36 000 kilometrů je domovem stovek družic – od komerčních telekomunikačních přes meteorologické až po armádní – ať už jde o systémy včasného varování, nebo o průzkumné družice. SensorSat by měl tyto družice umět lokalizovat a také sledovat jejich pohyb.

Start byl původně plánován na 15. července z floridské odpalovací rampy číslo 46 na Cape Canaveral Air Force Station – tato rampa ležela mnoho let ladem – naposledy se z ní startovalo v roce 1999. Start zajišťuje společnost Space Florida, což je organizace pevně spojená se státem Florida, která má za úkol přitáhnout sem komerční vesmírné podnikání.

Financování družice SensorSat zajišťuje kancelář amerického letectva pro citlivé operační vesmírné záležitosti ORS (Operationally Responsive Space). Program vznikl už v roce 2007 a jeho cílem bylo prozkoumat nové možnosti kontraktování a vývojových metod, jejichž cílem je snížení finančních a hlavně časových nákladů pro stavbu nových družic. Kancelář sídlící na základně Kirtland Air Force Base v Novém Mexiku se spojila s Lincoln Laboratory při Massachusetts Institute of Technology a výsledkem byl návrh SensorSatu i jeho stavba.

Nosná raketa Minotaur 4 pochází od firmy Orbital ATK a vzniká z raketových stupňů vyřazených armádních střel Peacekeeper. V roce 2015 získala Orbital ATK kontrakt na vynesení SensorSatu za 23,6 milionu dolarů – viz náš dva roky starý článek. Zatím jsme o této družici mluvili pouze jako o SensorSatu, ale můžete se setkat i s označením ORS-5, což je zkratka, kterou používá především americké letectvo ve svých dokumentech. Číslo na konci ukazuje, o kolikátý projekt z vývojové řady se jedná. Dřívější mise ORS testovaly třeba nové snímkovací metody bojového území, kosmickou anténu pro přenos dat od vojáků v terénu, nebo autonomní systém destrukce rakety, tedy něco podobného, co letos zavedla do provozu SpaceX.

Mise ORS-5 bude prvním startem nosiče z rodiny Minotaur z Mysu Canaveral. Všech dosavadních 25 startů těchto raket sestavených ze střel Peacekeeper a Minutemen, létalo od roku 2000 na suborbitální i orbitální mise z různých ramp – z Aljašky, Kalifornie, nebo Virginie. Minotaur 4 umístí družici SensorSat na nízkou oběžnou dráhu do výšky zhruba 600 kilometrů s minimálním sklonem vůči rovníku, což je velmi neobvyklá dráha, která je při startu z Floridy hodně energeticky náročná.

Minotaur 4 běžně létá ve čtyřstupňové konfiguraci – první tři stupně jsou ze střel Peacekeeper a horní stupeň tvoří komerčně dostupný stupeň Orion 38, který pošle náklad na požadovanou dráhu. Pro misi ORS-5 se ale použije pětistupňová varianta, kdy bude nad stupněm Orion 38 umístěno jeho dvojče. Zážeh pátého stupně se použije především k minimalizaci sklonu oběžné dráhy. Základy nebeské mechaniky říkají, že v čím nižší výšce se mění sklon dráhy, tím energeticky náročnější takový manévr je. Ve výšce 600 kilometrů proto snížení sklonu o více než 20 stupňů spolkne mnoho paliva.

O samotné družici SensorSat se toho mnoho neví, ale často se hovoří o tom, že se má jednat o projekt, který dočasně vyplní mezeru a zajistí sledování objektů na geostacionární dráze poté, co se systém SBSS (Space Based Space Surveillance) vypuštěný v roce 2010 pomalu blíží ke konci plánované životnosti. Důvěryhodné odhady hovoří o hmotnosti zhruba 80 -110 kilogramů a o schopnosti snímkovat objekty ve viditelném spektru. SensorSat by neměl sloužit příliš dlouho – na začátku 20. let by totiž měl být vypuštěný nový plnohodnotný satelit, který převezme tyto úkoly.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/06/21201338/04.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/ors-5__1.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2010/09/A57.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/2655125/ORS5_Auto0.jpeg