V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při dalším startu vynese loď Cygnus na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Švýcarský raketoplán
Nová společnost plánuje postavit kosmodrom, ze kterého by startovaly malé raketoplány, které by zajistily levnou cestu malým satelitům na oběžnou dráhu. Malý raketoplán je založený na designu evropského Hermese. Raketoplán však nebude startovat z ranveje jako Skylon, ale na letadle Airbus A300. Letadlo vyletí do výšky deseti kilometrů a raketoplán následně zažehne motory a vydá se na cestu. Raketoplán bude moci vynášet až dvě stě padesát kilogramů. Ten se však na oběžnou dráhu nedostane. Po zážehu motorů se stroj dostane do výšky osmdesáti kilometrů a následně se satelit odpojí a za pomoci svého motoru se na orbitu dostane sám. Raketoplán bude znovu použitelný. Po dosažení nejvyššího bodu své cesty postupně jako kluzák doletí na letiště. Odhadovaná cena vývoje raketoplánu je dvě stě šedesát miliónů dolarů. Ti, co mají nový kosmický stroj na svědomí říkají, že lety budou mnohem bezpečnější než kdyby se musela použít raketa. Let se může v jakékoliv části zrušit a raketoplán se satelitem může lehce doletět zpět na základnu.
Šen-čou je připravena
Vesmírná loď, která v červnu pošle čínské thajkonauty na oběžnou dráhu dorazila na kosmodrom, kde proběhnou poslední přípravy na let. Technici loď na naplní palivem a umístí ji na raketu. Čínská televize oznámila, že Šen-čou 10 zůstane na oběžné dráze déle, než jakákoliv předchozí čínská mise. Pro připomenutí, poslední let trval necelých třináct dní.
Podle předpokladů by let měl trvat až patnáct dní včetně dvanácti denního pobytu a stanici. Plánovaná mise bude v pořadí pátý pilotovaný let Číny. Pokud všechno půjde jak má, raketa dorazí na základnu pomocí vlaku na konci dubna. Jedním z pilotů lodě bude Wang Yaping. Stane se tak druhou Číňankou ve vesmíru. Nicméně jména dalších dvou thajkonautů nebyla ještě zveřejněna. Jakmile se loď spojí se stanicí, posádka připraví program pro studenty, který budou vysílat přímo ze stanice.
Antares je na místě
V sobotu raketa Antares opustila hangár a nyní už stojí na startovní plošině a čeká na povel ke startu. K zážehu motorů by mělo dojí 17. dubna a bude se jednat o první a zároveň testovací let nové rakety. Pokud vše půjde podle plánu, dočkáme se ještě jednoho testovacího startu, při kterém už poletí loď Cygnus vstříc ISS. Tímto se všechny systémy rakety ověří a při třetím startu by raketa mohla vynést loď Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici na ostrou zásobovací misi.
Zdroje informací:
http://sen.com/
http://www.spaceflightnow.com/
http://www.spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://sen.com/Uploads/images/page/3933b9c1ba59423caf79a693ee611388.jpg
http://sen.com/Uploads/images/page/2a574309e37b434dbe9202e23c5aee97.jpg
http://www.spaceflightnow.com/china/shenzhou10/130401shipment/complex.jpg
mohli byste mi napsat víc o čínských stanicich znám jen iss tak díky
Dobrý den, Čína momentálně disponuje jedinou orbitální stanicí Tiangong-1. Je to jejich první stanice, na které se teprve učí všechny potřebné postupy. V dalších letech se chystají větší a modernější stanice Tiangong-2 a Tiangong-3. Podrobně jsem o nich psal v tomhle článku – http://blog.kosmonautix.cz/2012/11/velke-plany-rise-stredu-1-dil-orbitalni-stanice/