23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Problémům, které Dragona potkaly krátce po startu se věnoval tento článek, my proto tuto pasáž vynecháme a zaměříme se na další aspekty mise. Při startu měl Dragon naloženo 677 kg nákladu. Pokud bychom nepočítali různé upoutávací a balící prostředky a bavili se pouze o tzv. užitečném nákladu, dostali bychom se na hmotnost 575 kilogramů. Z toho 81 kg tvořily zásoby pro posádku, 347 kg připadlo na vědecké experimenty a další pokusný hardware, 135 kg vážily náhradní díly pro stanici a další drobnosti. Mezi nimi bychom našli i stylové CD s názvem „Up in the Air“ od rockové skupiny 30 Seconds to Mars.

Jednalo se již o druhý řádný (tedy nikoliv testovací) let Dragona k ISS. Přesto měla tahle mise jedno prvenství – vůbec poprvé se totiž náklad uložil nejen do vnitřní hermetizované části, ale také do zadní nehermetizované oblasti, které se říká trunk. Jednalo se o dvě tyče označené šílenou zkratkou HRSGFs (Heat Rejection Subsystem Grapple Fixtures). Tyto tyče budou umístěny ke staničním tepelným radiátorům, aby posloužily kosmonautům coby úchyty. O vyjmutí tyčí z trunku se postaral staniční manipulátor Dextre.

Během již zmíněných 23 dní, kdy Dragon pobýval na ISS jej posádka postupně vyložila a následně do jeho útrob začali astronauti nakládat již nepotřebné věci. Jelikož je Dragon jedinou kosmickou lodí, která zvládá dopravit náklad na Zemi (pokud pomineme Sojuz určený pro posádku) je potřeba jeho kapacity co nejlépe využít. Do útrob Dragona se tedy podařilo naložit 1210 nákladu. Po započtení veškerých obalových a poutacích materiálů se dostaneme na 1370 kg. Konkrétně se jednalo o 95 kg věcí od posádky, celých 660 kg tvořily výsledky vědeckých experimentů, 401 kg připadlo na staniční hardware a 38 kg vážilo vybavení skafandrů pro výstupy do otevřeného kosmu a další drobnosti.

Odlet Dragona od ISS byl původně naplánovaný na 25.3. ale kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti byl odlet odložený o jeden den. To už byly podmínky příznivější – především vlny už nebyly tolik nebezpečné. Staniční robotická paže tedy 26. března v 9:10 SEČ oddělila Dragona od spodního uzlu modulu Harmony a postupně jej přenesla až do vzdálenosti několika metrů od stanice. Po kontrole všech systémů přišlo závěrečné hlasování, zda může dojít k uvolnění lodi Dragon od robotického ramene. SpaceX i NASA neshledaly žádné překážky a proto se mohl Dragon v 11:56 SEČ oddělit. Astronaut Tom Marshburn, který ovládal robotické rameno jej následně oddálil zhruba na vzdálenost jednoho metru od Dragona. Kosmická loď tedy mohla provést první ze série tří zážehů, které ji měly odnést pryč od stanice. Sám Marhburn poznamenal, že je smutné vidět, jak Dragon opouští stanici – posádka si na něj evidentně za těch pár dní zvykla.

Na kosmickou loď ale čekalo ještě několik důležitých úkolů, které předcházely vlastnímu přistání. Po uzavření dvířek, která kryjí orientační senzory přišel brzdící zážeh. K tomu došlo krátce po 16:40 SEČ. Zážeh motorů Draco proti směru letu trval 9 minut a 59 sekund a zpomalil loď Dragon tak, aby vstoupila do atmosféry. V přistávací oblasti už vyčkávaly dvě lodě, které měly za úkol Dragona vyzvednout z moře, ale na kosmickou loď ještě čekal ohnivý průchod atmosférou. Ještě předtím se od návratové kabiny oddělil již nepotřebný trunk se solárními panely, který o pár minut později shořel v atmosféře. Tepelný štít lodi tvořený materiálem PICA-X (Phenolic Impregnated Carbon Ablator) se rozžhavil až na téměř 1650°C a uchránil tak Dragona od sežehnutí.

V 17:29 SEČ se nad Pacifikem otevřely padáky a Dragon se ladně snášel do vln. Dosednutí na hladinu asi 320 kilometrů od pobřeží Kalifornie přišlo v 16:34 SEČ. Celá mise lodi Dragon tedy trvala 25 dní, 1 hodinu a 24 minut. Záchranná loď naložila Dragona na svou palubu a podle prvotní zběžné inspekce se zdá že je loď v dobrém stavu. Nyní na Dragona čeká zhruba 30 hodin dlouhá cesta do přístavu v Los Angeles. Tady už budou čekat odborníci z NASA, kteří z jeho útrob urychleně vyjmou výsledky biologických experimentů. Není se co divit – tyto vzorky se uchovávají v chladících boxech a čím dříve se dostanou do NASA, tím lépe. Zbytek nákladu zůstane uvnitř kosmické lodi a absolvuje cestu na základnu McGregor v Texasu, kde jej pracovníci SpaceX vyjmou z útrob kosmické lodi a předají zástupcům NASA. Teprve až poté budeme moci říct, že mise SpX-2 skončila. Ale už nyní můžeme říct, že má za sebou všechny klíčové části. I přesto, že loď během mise potkaly problémy, dokázala si s nimi poradit a splnila svůj úkol, jak měla.

Další zásobovací let lodi Dragon k ISS by měl přijít asi až 28. listopadu (ale počítejme raději s odkladem). Mise SpX-3 bude zajímavá i díky tomu, že nosičem bude upravená, vylepšená raketa Falcon 9 v1.1., která bude disponovat větší nosností. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se tato veličina odrazí v zaplněnosti další lodi Dragon. Už teď se ví, že by měl na své palubě nést zařízení pro zkoušky vysokoobjemové laserové komunikace mezi ISS a pozemními středisky. Kromě toho by měl být na palubě Dragona i CubeSat s názvem KickSat. Ten po vypuštění ze svých útrob vypustí 250 pikosatů Sprite o velikosti sušenky. Máme se tedy na co těšit.

Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/news/images/ni1303/26dragon_400304.jpg
http://img.europapress.net/fotoweb/fotonoticia_20130326191417_260.jpg
http://sphotos-a.xx.fbcdn.net/hphotos-ash3/c158.0.403.403/p403x403/575840_10152687553465131_421460481_n.png