sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Beztíže možná svědčí kmenovým buňkám

Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.

Doktor Abba Zubair, který stojí v čele experimentu Microgravity Expanded Stem Cells
Doktor Abba Zubair, který stojí v čele experimentu Microgravity Expanded Stem Cells
Zdroj: https://www.nasa.gov

Výzkum vede doktor Abba Zubair, výzkumník z Mayo Clinic ve floridském městě Jacksonville. Právě on stojí v čele experimentu Microgravity Expanded Stem Cells, jehož cílem je množit na ISS kmenové buňky, které by po návratu našly klinické uplatnění. Zbývá ještě podotknout, že hlavním oborem doktora Zubaira je transfúze a buněčná terapie, přičemž se věnuje i nádorové imunologii.

Je možné, že se k tomuto článku dostali i čtenáři, kteří neznají kmenové buňky, proto raději vysvětlíme, v čem jsou tito drobečci tak unikátní.  Kmenové buňky jsou buňky, které ještě nejsou specializované a umí vytvořit široké spektrum buněk, které tvoří lidské tělo. Mohou tak doslova omladit, nebo opravit tkáně, které se věkem postupně poškozují. Nejde jen o kůži, nebo kosti, ale i o všechny orgány, které v těle jsou.

Mezenchymální kmenová buňka pod transmisním elektronovým mikroskopem
Mezenchymální kmenová buňka pod transmisním elektronovým mikroskopem
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Odběr kmenových buněk a jejich pěstování do množství, které je dostatečné pro terapeutické účely ale není nic jednoduchého. Výzkumníci už dokázali úspěšně vypěstovat tzv. mezenchymální kmenové buňky, které se nachází v kostní dřeni, ale je tu jeden problém – produkce dostatečného množství buněk trvá týdny. To může být v některých případech až moc dlouho.

„Kmenové buňky mají v sobě zakódováno, aby zůstávaly ve zhruba stejném počtu,“ vysvětluje doktor Zubair a dodává: „Potřebujeme, aby rostly rychleji, ale aby se přitom neměnily jejich vlastnosti a charakteristiky.“ Výzkum to bude dlouhý a zatím hledáme odpověď jen na první otázku: „Rostou kmenové buňky ve vesmíru opravdu rychleji a můžeme je zde pěstovat aby byly bezpečné pro pacienty?“

Výzkumníci jsou připraveni prozkoumat kmenové buňky vypěstované na ISS, přičemž chtějí pochopit, mechanismy, kterými stav mikrogravitace ovlivňuje jejich růst. V dlouhodobém časovém měřítku si vědci dávají pochopitelně vyšší cíle. Chtěli by se naučit tyto podmínky napodobit, aby vznikla bezpečná a spolehlivá cesta, jak produkovat kmenové buňky v dostatečném množství.

Plate Habitat (PHAB) ukrývá kazety BioCell pro výzkum kmenových buněk na ISS v rámci experimentu Microgravity Expanded Stem Cells
Plate Habitat (PHAB) ukrývá kazety BioCell pro výzkum kmenových buněk na ISS v rámci experimentu Microgravity Expanded Stem Cells
Zdroj: https://www.nasa.gov

Ve druhé fázi se rozjede testování klinických aplikací buněk do těl pacientů. Doktor Zubair už má zkušenosti s léčením pacientů po mrtvici pomocí kmenových buněk pěstovaných v laboratoři. Velmi rád by tyto výsledky porovnal s použitím kmenových buněk vypěstovaných v kosmu. „Na tomhle výzkumu je unikátní to, že se nesnažíme jen pochopit biologické vlastnosti buněk a jejich množení, ale zaměřujeme se na jejich aplikaci a to, jak je můžeme použít k léčení pacientů,“ popisuje Zubair.

Aktuální výzkum navíc rozšiřuje již nasbírané znalosti o tom, jak stav mikrogravitace ovlivňuje růst buněk a zároveň jej můžeme chápat jako spojku s budoucností, ve které se budou vyrábět kmenové buňky ve velkém, aby mohly pomáhat lidem po mrtvici a dalších chorobách. Čím dříve k této budoucnosti dojde, tím lépe pro všechny, kteří mohou této terapie využívat. ISS přitom v tomhle procesu může sehrát klíčovou roli, protože neexistuje žádná jiná laboratoř, která by disponovala podobnými podmínkami.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
http://www.sciencemag.org/

Zdroje obrázků:
https://static1.squarespace.com/…/1484601684612/Embryonic-Stem-Cells-900.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/abba_zubair.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Mesenchymal_Stem_Cell.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/phab.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
JosVerstapen
JosVerstapen
7 let před

Díky za velmi zajímavý a trochu odlišný článek zde na kosmonautix.cz
Dlouhodobý pobyt ve vesmíru (ve stavu bez tíže) přinese nejenom negativní dopad na organismus, ale taky skvělé možnosti v lékařství a s ním spojených nových technologií, které nám pomůžou zlepšit život jak na zemi tak ve vesmíru.
Všechno je zatím počátek a možná si ani nedokážeme představit co nám za fantastické objevy přinesou poznatky z vesmíru!
Je to totiž nevyhnutelné.
Děkuji za článek.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  JosVerstapen

Díky moc za pochvalu! Mám radost, že článek má úspěch. Snažíme se psát o různých tématech, abychom mohli oslovit větší spektrum čtenářů.

JosVerstapen
JosVerstapen
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Pokud by jste našel i konkrétní výsledky ohledně experimentu z ISS tak nás informujte. Tzn. rozdíl v rychlosti pěstování a případná kvalita kmenových buněk.
Totiž léčba kmenovými buňkami je jedna z nejslibnějších léčebných postupů proti civilizačním chorobám jako rakovina, nádorová onemocnění a leukémie.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  JosVerstapen

Pokusím se na to pamatovat, ale výsledky přijdou až po určité době – počítejme minimálně s rokem.

Pája
Pája
7 let před

Tak to si přečtěte ještě odkazovaný článek a pak možná nějaká tvrzení ve zdejším článku upravíte 😉
https://www.sciencedaily.com/releases/2017/03/170323125533.htm

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Pája

Díky za odkaz, pokud se to podaří, bude to super. Článek samotný ale měnit nebudu – vychází z informací, které byly k dispozici na webu NASA a v tomto konkrétním případě bych nechtěl míchat informace z více zdrojů.

Vlastislav Výprachtický

Výzkum kmenových buněk ve stavu beztíže bude pro dlouhodobé pobyty ve vesmíru značně potřebný. Nejsem však toho názoru, že stav beztíže umožní kvalitní množení kmenových buněk, rychlejší možná ano, ale vzhledem k potřebné osmoze a chemicko-enzymatickým pochodům to může způsobovat určité nedostatky.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před

A to se právě ověří na ISS. Těším se na výsledky.

Jakub
Jakub
7 let před

Jaké je to s legislativo s výzkumem kmenových buněk ne v každým statě je to dovolené ?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Jakub

To nevím, ale dokážu si představit, že výzkum na ISS je v pořádku. Nabytých poznatků pak jednotlivé státy mohou, ale nemusí využít.

Vojta
Vojta
7 let před
Odpověď  Jakub

Nevím přesně, jak to s legislativou kolem kmenových buněk vypadá, ale pokud vím, tak se restrikce většinou týkaly embryonálních kmenových buněk. Výzkum kmenových buněk z kostní dřeně by neměl být tolik omezován. Koneckonců je to tkáňový vzorek jako každý jiný.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.