Pokud čas od času sledujete webkamery umístěné v čisté místnosti Goddardova střediska, jistě jste si všimli, že na nich nevidíte dalekohled Jamese Webba, na kterém se tu v minulých měsících pracovalo. Tento unikátní astronomický přístroj totiž opustil čistou místnost a vydal se jen o kousek dál – na speciální vibrační stůl, kde podstoupí vibrační zkoušky. Ty budou mít za úkol ověřit, zda sestavený teleskop bez problémů přečká chvění při startu rakety. Vibrační testy jsou komplexními zkouškami, při kterých je testovaný objekt rozechvíván při různých frekvencích. Na teleskop budou čekat i akustické zkoušky, protože startující raketa pochopitelně vytváří i velký hluk. V dnešním článku Vám přinášíme fotky z toho, jak teleskop nejprve v čisté místnosti dostal ochranný obal a následně se vydal na cestu k vibračnímu stolu.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…667e7d63423365d98a6a526803f2f16c&oe=58BC35FC
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…f6b075fda53947690733cb495fe3913a&oe=58BAF190
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…10154541585600049_5678883919415850229_o.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…23c2762dd21556a2b59521f96b0f2bad&oe=58B33562
Uz aby byl nahore 🙂
To si ještě chvilku počkáme, ale ty nervy při startu nechci vidět. 🙂
To by bylo v háji kolik? 20, 25 let? A $ 9 mld? Potěš koště 🙂
Asi tak.
Jednak při startu, ale také při „rozbalování“. Přijde mi to docela komplikovaná operace a jakákoliv „oprava“ je v zásadě vyloučená …
TO je pravda, bude to hodně velká technologická výzva.
Strašně se to vleče než se dostane do vesmíru.
Pán Majer, musím uznať, že názov článku sa Vám vydaril 🙂 Prvé, čo ma napadlo, bolo, že dotiekli financie a ide k ľadu. Ešteže sú to len tie vibračné testy. Vie sa už, kedy budú výsledky?
Díky, těší mne, že se Vám název líbí. 🙂 Někdy se to prostě podaří.
Co se týče výsledků, tak se bavíme o horizontu týdnů.
Jen by mě zajímalo, jestli se u tohoto typu projektu nevyplatí udělat dva/tři/čtyři teleskopy. Samotné výrobní náklady na jednotlivé díly budou dost pravděpodobně zanedbatelnou částí rozpočtu když už jsou navržené a připravené prostředky pro výrobu. A mít záložní a neletový exemplář pro testy není od věci.
Zajímavá otázka. Spíše si myslím, že se získané zkušenosti mohou využít v budoucnu pro stavbu jiných teleskopů. Nedávno se hovořilo třeba o projektu HDST, který by měl používat podobné technologie.
Tak mě napadá – je správné fungování dalekohledu závislé na funkci každého segmentu nebo existuje nějaký korekční systém, který by dokázal kompenzovat případné vyřazení jednoho nebo více segmentů? Přece jen se jedná o velkou plochu plně vystavenou všem částečkám, co se pohybují prostorem a i maličkost, zrakem ztěží rozlišitelná, může mít pro zasažený segment fatální důsledky.
Nějaké korekce by tam být mohly – viz oficiální web projektu (otázka 31): „The average distance between the segments is about 7 mm, a distance that is adjustable on-orbit.“
Takže jednotlivými segmenty bude možno částečně pohybovat. To je docela důležitá vlastnost, která by mohla vyřešit některé potenciální problémy.
Podle tohoto zdroje (který považuju za důvěryhodný) ano. Nicméně nikde nemohu dohledat bližší informace.
Nekde jsem videl (nebylo to nahodou tady na Kosmonautix?) pomerne presny technicky popis (vcetne obrazku) prave onoho naklapeciho zarizeni pro jednotliva zrcadla … cili ano, se zrcadly se da hybat. Ovsem co se bude dit, jestlize tento slozity mechanismus vypovi sluzbu pripadne dojde k takovemu poskozeni zrcadla, ze „oslepne“? Mozna nejake softwarove korekce?
SW korekce je samozřejmě možná, ale myslím, že my jsme k tomu nic nevydávali. Tedy aspoň si to nepamatuju.
http://esmats.eu/amspapers/pastpapers/pdfs/2006/warden.pdf
neni to presne to, co jsem mel na mysli, ale i tak se odvazim podelit (bohuzel v anglictine) o nejake detaily z vyvoje naklapeni zrcadel. Ve zkratce: kazde zrcadlo by melo disponovat 6 motorky, ktere by mely zrcadlo nastavovat s presnosti na jednotky nm (nanometru)