Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.
Zdroj: https://www.youtube.com/ (screengrab)
Čína většinou svoje starty v přímém přenosu nevysílá, ale včerejšek byl výjimkou. Tiangong-2 je totiž součástí programu pilotovaných letů, proto Čína připravila velice kvalitní přímý přenos, podobně jako například při posledních startech lodí Shenzhou. V 16:04 se zapálilo celkem 8 identických motorů YF-20B rakety Dlouhý Pochod 2F, čtyři na prvním stupni a čtyři na urychlovacích blocích. Oba dva stupně i urychlovací bloky této rakety spalují hypergolickou směs nesymetrického dimetylhydrazinu a dimeru oxidu dusičitého. Po 155 sekundách letu dohořely urychlovací bloky a byly odhozeny. Pět sekund poté následovalo odhození prvního stupně a zážeh druhého. Ten pohání motor YF-22, který je odvozen od YF-20 a optimalizován pro práci ve vakuu. Motor YF-22 nedisponuje systémem vektorování tahu, o řízení se tedy stará dodatečný vernierův motor YF-23. Ten disponuje celkem čtyřmi malými tryskami, které řídí raketu a navíc poskytují malý dodatečný tah. Hlavní motor druhého stupně dohořel po pěti minutách práce. Malý vernierův motor zůstal v činnosti o několik chvil déle, aby navedl celou sestavu na co nejpřesnější oběžnou dráhu. Po dokončení činnosti horního stupně se samotná stanice Tiangong-2 odpojila a úspěšně roztáhla svoje solární panely.
Pro stanici samotnou nyní nastává kritické období, musí se ověřit funkčnost všech systémů a začít se zvyšováním oběžné dráhy. Prvotní orbitální parametry stanice Tiangong-2 jsou 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), pokud by tedy nedošlo ke zvýšení, skončila by stanice poměrně brzy zpět v atmosféře. Cílová oběžná dráha je kruhová, ve výšce 393 kilometrů, tedy vyšší než v případě stanice Tiangong-1.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
Tiangong-2 je z vnějšku prakticky stejný jako Tiangong-1, ale určitě změny nastaly uvnitř. Stanice byla optimalizována pro delší a pohodlnější pobyt posádky a připravena pro mnohem více vědeckých experimentů. První dvoučlenná posádka by měla odstartovat směrem ke stanici tento říjen. Po spojení zůstanou tchaikonauti na palubě stanice po dobu třiceti dnů, což bude třikrát delší pobyt než na stanici Tiangong-1. Na duben roku 2017 je pak naplánovaná důležitá mise zásobovací lodi Tianzhou-1. Ta svojí konstrukcí přímo vychází ze stanic Tiangong-1 a Tiangong-2. Startovat bude na raketě Dlouhý Pochod 7, která si odbyla svojí premiéru tento rok. Ke stanici by se měla připojit v plně automatickém režimu a následně doplnit její zásoby paliva. V roce 2017 by také měla na stanici Tiangong-2 odstartovat druhá posádka, v rámci mise Shnezhou-12. Termín tohoto startu zatím není úplně jistý, ale některé zdroje hovoří až o druhém pololetí roku 2017. Společně se stanicí byl také vypuštěn malý 40 kilogramový satelit Banxing-2, který bude létat blízko stanice a pořizovat detailní snímky pomocí 25 megapixelové kamery. Banxing-2 disponuje solárními panely, lithiovými bateriemi a dokonce i vlastním pohonným systémem na bázi amoniaku.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Stanice Tiangong-2 slouží převážně pro vyzkoušení technologií potřebných pro stavbu třetí čínské vesmírné stanice. Ta už by se měla skládat z několika modulů a svými rozměry by se mohla vyrovnat bývalé ruské stanici Mir. Základní modul této stanice, který se jmenuje Tianhe 1, by mohl být vypuštěn už v roce 2018. Další části stanice, včetně dvou dvacetitunových vědeckých modulů a velkých solárních panelů by se měly k Tianhe 1 připojit do roku 2022. Na stanici by pak měly pravidelně létat trojčlenné posádky a zásobovací lodi Tianzhou. Čína má také v plánu postavit novou observatoř podobnou Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, která by mohla být teoreticky připojena k nové stanici.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CsZrhMVWAAA6bNw.jpg
https://www.youtube.com/watch?v=0vMUO3T0nEg (screengrab)
http://www.spaceflightinsider.com/…/Banxing-2-02.jpg
http://spaceflightnow.com/…/tg2_sz11_docking.jpg
http://spaceflight101.com/…/CZ-2F_Tiangong-2-liftoff.jpg
http://spaceflight101.com/…/tg-2-launch-14.jpg
http://spaceflight101.com/…/tg-2-launch-15.jpg
Souhlas. Velmi dobře si Číňa poradila s přímým přenosem a všemi věcmi kolem. A třeba pohled na odhození urychlovacích bloků je věc, která se neokouká 🙂
ale..to bolo včera 😉
Sakra, zase o 10 minut vedle 😀 (opraveno)
Pozitivní start a výsledek práce. Podle videa konstruktéři velmi dobře zvolili orientaci trysek, výtok spalin z trysek se vzájemně nepřekrýval.
Mít vlastní pilotovaný kosmický program je atributem supervelmoci. V této oblasti se Čína pomalu, ale jistě dostává na druhé místo protože Rusko přešlapuje na technologii 40 let staré. Čínské pilotované lodě se zdají daleko pokročilejší než systémy Sojuz.
Fascinovalo provedení přenosu v angličtině.
Zdají je správné slovo, kdybych já měl (kolik to kdysi bylo $ 23M ?) letět na vlastní náklady do vesmíru poletím s Rusem než s Číňanem. Není v tom nějaká láska ke konkrétní zemi, ale prostý kalkul o šanci na přežití. Ty by jsi dal přednost Číně?
Čistě statisticky vzato bych si asi vybral Sojuz. Na druhou stranu si umím představit jedince, kterému by se nechtělo ke zdi (kremelské) 🙂 Jak je to u turistů, co si lístek platí sami? Taky musí?
🙂
„Čistě statisticky vzato“ má Sojuz na kontě dvě smrtelné havárie a čtyři mrtvé kosmonauty a několik momentů, kdy to bylo o fous. Šen-zou je na tom, čistě statisticky, výrazně lépe.
Takže, čistě podle statistiky, vám jde asi hlavně o adrenalin? 😉
Radim: Spravne, nulou nelze delit. 🙂 Tak to nezakrikneme! Stejne bych si ale vybral Sojuz.
Radim: Máte pravdu. Sojuz má průměrně na jeden let více mrtvol než čínské lodě 🙂 Čínský vzorek je ale nesrovnatelně menší. Takže pořád mi to vychází na ruskou prověřenost.
Pan Alois by dal nepochybně přednost anglicky mluvící čínské hlasatelce před ruskou, ale jsem si jistý, že by raději přistával v ohořelém hrnci Sojuzu než se nechat vláčet čínskou stepí. 🙂
Je fakt, že pokud to vezmeme z hlediska fanouška kosmonautiky, tak Čína už dávno má co nabídnout. Ukázat něco nového, to je to, oč tu běží. Stará spolehlivá vesta je samozřejmě potřeba pro rutinní záležitosti, ale podle mě koření je v novinkách. Ať už jsou to sondy, rakety, stanice nebo průlomové družice jako třeba QSS.
Technicky vzate Cina je v pilotovanej kozmonautike na prvom mieste spolu s Ruskom, kedze ziadna ina krajina do vesmiru svojich ludi neposiela vlastnymi prostriedkami. S ostatnym absolutny suhlas.
Z technického hlediska, Amerika dokázala dopravit astronauty na Měsíc, postavit funkční raketoplán a 30 let jej provozovat, vybudovat největší kosmickou stanici na světě. V současnosti připravuje 3 moderní komické lodě. Má sondy rozeseté po celé Sluneční soustavě a, pokud se nepletu, jako jediná i za jejími hranicemi.
No asi to holt na první příčku nestačí, budou se muset chlapci více snažit….
Pilotovana kozmonautika je o niecom inom, nez vypustani sond do slnecnej sustavy a mimo nu. V prieskume SS je USA na svetelne roky pred vsetkymi, o tomto sa neda vobec pochybovat.
ISS je medzinarodny podnik a co z neho vytrca ako dyka zo srdca su vedecke experimenty.
S minulymi uspechmi, hlavne, ked nemaju nasledovnikov, resp. skoncili v slepych ulickach, sa donekonecna operovat neda.
Jedinu lod povazujem za komicku – Orion, spolu s chystanou SLS. Nie z hladiska technologickeho ale financneho. Je to, podla mna, krok spat tak ako STS a dalsie 2 (3?) chystane lode a ‚sukromne‘ rakety budu viac nez dostatocne na ich nahradenie.
Pozname dobre dovody, preco dnes este americania vyuzivaju ruske sojuzy na pilotovane lety. Urcite nie preto, ze by to nedokazali. A nebyt toho, ze americania za to platia, bohvie ako by rusi v tomto dopadli.
Okrem toho ruske technologie su spolahlive ale uz stare a cinske su zatial len velmi dobre kopie. O schopnosti cinanov kopirovat som sa presvedcil osobne v mojej IT branzi.
Vsetci vieme, co dnes ameericania robia a pripravuju. Co robia rusi vieme tiez – kecaju. A cinania kopiruju este stale aj ked sa zlepsuju a na preskocenie rusov maju dobre naslapnute.
Prepacte, pisem to zo smartphonu – IQ ma biedne.
Dovod, preco su americania, rusi, cinania, europania tam kde su, je jediny – politicka vola. Nemyslim si, ze by pri dostatocnom financovani, pretoze prave onho ide, nebola ktorakolvek krajina schopna vytvorit cokolvek.
Kdyby na to přišlo, tak za současného stavu věci bych volil Sojuz, i když podoba mezi Sojuzem a Šen-Čou (či jak se to česky přepisuje) mi na první pohled evokuje představu mistrů kopírování (i když tomu tak úplně není). Spíš by mi šlo o statistiku úspěšnosti.
Za budoucího stavu věci se ovšem rád přihlásím jako šimpanz pro panenský let Crew Dragonu 🙂
Fakt jo? Tak to by mě velice zajímal nějaký odkaz na tu prokročilost. Byl by nějaký rozbor, nebo je to zase jen propagandistické zatmění vašeho myslícího aparátu?
Ale, ale, uz zase?! To se dostaneme opravdu daleko. Nebylo by lepsi pockat na odpoved? Takhle se ji asi nedockate. Mozna jste ani odpovedet nechtel.
Odpověď od pana Aloise? Vy jste fakt snílek, co se tady vyskytuje první den? Alois přece vždycky něco plácne, ale podložené to nemá prakticky nikdy. Kde by to taky vyhrabal? Vždyť snad ani anglicky neumí. A na českých serverech toho moc nepobere.
Pane Maro, tohle bylo poněkud za hranou. Chápu, že Vám preference pana Aloise nevoní, ale to srážení jste si odpustit mohl. Jeho reakce a připomínky hodnotu mají a několikrát jsem se přesvědčil, že si je z prstu necucá. Znalosti má dost nadprůměrné a když se snížíme k porovnávání, strčí si Vás do kapsy. Jistě, je silně proamerický, ale každý někam tíhne, viďme.
Uznávám, že třeba v oblasti sond má znalosti obrovské. Ovšem v jiných oblastech, specielně pilotovaných letech, ukazuje až neuvěřitelné neznalosti, které mu ovšem nebrání v tom, aby tady z nich pak vypichoval neuvěřitelné nesmysly. Ale uvědomuje si to asi i on sám, takže s nějakým dalším podpořením svých nesmyslných hlášek se nikdy nenamáhá. Vždyť to tady máte v každém druhém článku.
Ale co, nejsem tady ani od kádrování angličtinářů, ani nehodlám umravňovat někoho, komu nedochází, že je docela prospěšné se i k názorovým odpůrcům chovat v diskuzích přátelsky. Chodím sem rád a halt budu reagovat jen na jedince, kteří se mi jeví sociálně inteligentní. I přes své nízké znalosti kosmické problematiky a angličtiny se rozhodně nenechám rozhodit a nenechám si otrávit přísun skvělých informací z článků i od většiny diskutujících.
No, asi nejsměšnější byly ty jeho nesmysly ohledně „neúspěchu“ Rosetty s modulem Philae od „neschopných“ Evropanů. A když pak dostal reálné odkazy na to, kolik kiksů udělali Američani u podobného přistání na malém kamenitém mimozemském tělese, tak už zase zalezl.
Je dobře, že se jim daří, konkurence v kosmonautice je třeba jako soli. Až Čína postaví stanici velikosti ISS, připravenou na cestu k Marsu, sklidí i můj aplaus. Mít tu moc, tak jim snad jdu i pomáhat s montáží. Já chápu, že vesmírné cesty jsou politická záležitost, drahá záležitost, ale přínos do budoucna má tato „kapitola“ obrovský. Chápe to každý kromě Evropy, zaostávání ESA vypadá stále jasněji i v porovnání s Čínou. Nikdo se za pár staletí nebude ptát čí automat kam dorazil, ale komu patří tato kolonie na Měsíci, Marsu a možná i dále (měsíce velkých planet).
Tak nějak. Pokud jde o vědecké družice nebo sondy kamkoliv, tak je mi naprosto jedno, jestli je provozuje USA, Rusko nebo třeba Gabun. Fandím všem bez rozdílu stejně. Kolonie na mimozemských tělesech už by byly přece jen o něčem jiném. Vstupují do hry územní a vlastnické nároky a s tím spojená a všudepřítomná politika. Ale pokud by šlo opět o vědecké záležitosti, není problém a mé sympatie mají opět všichni. Takže vědci a technici všech zemí – bojujte o mé sympatie 🙂
Vyrastal som na sci-fi knihach pre mladez a takmer v kazdej bolo nejake moralne posolstvo (zaujimave, ze nikdy nie politicke). Spolocnost bola na ovela vyssej moralnej a mentalnej urovni ako dnes. Akosi mi ten obraz utkvel v pamati a kolonizaciu slnecnej sustavy a vesmiru si predstavujem s ovela vyssou moralnou urovnou ako dnes mame v skutocnosti. Otazka za 100 bodov do buducnosti je, ci ludstvo urobi vo vesmire rovnaku paseku ako na Zemi.
To záleží na tom, jak moc lidí ve vesmíru bude a jak moc se bude využívat tamní materiál. Vesmír je hodně nehostinné místo, takže do budoucna těžko říct. Takovou malou analogii bych viděl v Antarktidě. Nehostinná země, nikomu nepatří (ač by v zásadě mohla) a lidi se tam umí domluvit. Je fakt, že je tam zakázaná těžba, což ve vesmíru není a nebude (až na nějaké rezervace).
Také mám něco načteno i z „pokrokové“ sci-fi. Jaká bude realita, to těžko říci. Zatím ještě nebyla příležitost si to vyzkoušet. Ale spíš bych se klonil ke spolupráci i těch, kteří se na Zemi moc nemusí. Přece jen bude určitě docházet k nečekaným problémům a tím pádem půjde o život. Jako to bylo v Homolkových: „Dneska pomůžeme my vám, zítra pomůžete vy nám.“ 🙂
Koneckonců je celkem normální (pokud to tedy není přímo odmítnuto třeba z důvodu utajení), že v případě problémů nějaké družice nebo sondy se zapojují dostupné prostředky, ať patří komukoliv.
Vyjadrenie „tchaikonauti“ (čajkonauti) celkom sedi pre krajinu, ktora dava svetu caj 😀
Neviem ako je to v Cestine, ale Slovencina oficialne nemusi pouzivat anglicke zapisy z ‚vychodnych‘ zazykov, pretoze sama obsahuje dany znak ( (napr. „ts“unami – „c“unami, taikonauti-tajkonauti, atd)
Osobně používám taikonaut a tsunami. I když v médiích se nejčastěji vyskytuje cunami. Tsunami v souvislosti s akcí, kterou vyjadřuje, mi lépe zní. Jako že se ta vodní stěna „sune“ („tsune“).
Jak píše Vojta, je to otázka použitého transkripčního systému. Buďto můžeme použít standardní čínskou transkripci, která ovšem směřuje na Angličtinu. Anebo český transkripční systém, který je mimochodem velmi kvalitní a navíc pro českého čtenáře lépe vystihuje správnou výslovnost. Ideální by asi bylo používat oficiální transkripci a k tomu v závorce navíc tu českou. Např.: beidou (pej-tou), chang zheng (čchang čeng), apod. Ovšem, u výrazů dobře známých v českém přepisu je asi lépe se jej držet. Raději Mao Ce-tung nežli Mao Zedong, lépe kung-pao nežli gongbao, atd.
Pokud jde o výraz „taikonaut“ (tchaikonaut), nějak se s ním pořád nemohu srovnat. Ta složenina je naprosto nelogická. Jestliže slova kosmonaut a astronaut lze přeložit jako kosmoplavec nebo hvězdoplavec, slovo taikonaut vůbec neobsahuje zmínku o vesmíru. Dalo by se to přeložit jako plavec-asiat, což by sedělo spíš na námořníky. To bychom pak také mohli říkat indonaut, rusonaut nebo anglonaut, nebo snad amerikonaut…
Obecně ale odlišování použitého slova podle původu kosmonautů nepovažuji za příliš šťastné. Jen to zdůrazňuje (politické) rozdělení kosmonautiky, které se (doufejme) bude časem spíš mazat.
Mimochodem, otázka: když Američané píší o Rusovi, používají slovo kosmonaut, nebo astronaut? A naopak – v ruských textech se Američané označují za kosmonauty nebo astronauty? Drží se autoři spíš varianty patřící k danému jazyku, anebo opravdu rozlišují podle konkrétních osob, o kterých se píše?
Američané určitě používají výraz kosmonaut, když hovoří o Rusech. Jestli Rusové používají astronaut netuším. Také mi celé tohle rozdělování podle národů přijde hloupé, ale kdybych najednou začal všechny nazývat astronauty nebo kosmonauty, hned bych byl obviněn, že jsem zabedněný stoupenec té či oné strany.
Výraz thaikonaut je také problematický, jak píšete. Použil jsem ho hlavně proto, že ho tady na blogu už použili i jiní autoři, ale hlavně protože jsem netušil, jak jinak je nazvat.
Daniel Heřt: díky za odpověď. Chápu vaše dilema. Mně se pojem tchaikonaut prostě nezamlouvá, připadá mi to takové bulvární. Ovšem uznávám, že to je spíš můj osobní problém 🙂
Použití slova astronaut pro Američany je už tak zažité, že asi nemá cenu to nějak řešit. I když je to také poněkud nelogické, ke hvězdám se asi ještě hodně dlouho létat nebude…
Nicméně bych se nebál použití slova kosmonaut pro Číňany. Jde o slovníkový pojem, který je navíc logicky i lingvisticky správný.
Dobře to ilustruje wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kosmonauti_podle_zem%C3%AD
Jinak, díky za moc pěkný článek, nešlo mo o kritiku vašeho textu, spíš o takové pozastavení nad obecně používaným pojmoslovím.
Zajímavé je, že v Číně se výraz taikonaut-tchaikonaut vůbec nepoužívá, je to umělé slovo z anglických verzí čínských médií. V čínštině mají dva výrazy : “ účastník kosmického letu“ , nebo „člověk plující nebem“. Ty čínské znaky se radši nebudu pokoušet namalovat.
Však astronaut i kosmonaut jsou také doslova lidé plavící se vesmírem.
Astronaut je hvězdoplavec :=), taky hezký
To s tymi cinskymi pomenovaniami ‚ucastnikov kozmickych letov‘ som nevedel. V rychlosti som na wiki nasiel zaujimavy prispevok, ktory ukazuje, ze to nie je take jednoznacne a jasne: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Kategorizace_kosmonautiky cast Terminologie. Taktiez google nasiel viac vysledkov pre taikonaut ako tchaikonaut. No teraz podla coho treba vyberat 😀
Nesmysl to úplně není. Ale je to takové spíš neoficiální:
https://en.wikipedia.org/wiki/Astronaut#Chinese
V češtině by se měly používat primárně české přepisy cizích slov psaných jinými znaky než latinkou. Pokud existují a pro čínštinu, japonštinu, ale i třeba ruštinu existují celkem přesná pravidla. Pro případné snadnější vyhledávání googlem nebo i v literatuře je zase lepší použít anglický přepis, protože je celosvětově častější (nebo ho při prvním výskytu uvést v závorce). V každém případě by se neměly míchat v jednom textu české a anglické přepisy
Jak moc čínské starty nesleduji, tak mě překvapila kvalita reportáže/přenosu. Jen, když tam jeden z šéfů říkal „víte ono to samozřejmě nikdy není stoprocentní“, tak jsem čekal, že se ukecne o nepovedeném startu na začátku září. Ale byl to profík 🙂
Jen je škoda, že z telemetrie tam bylo jen počítadlo sekund. Ale i tak jsem byl mile překvapen.
Pokud se nepletu, tak skoro před třemi lety Čína v klidu vysílala v přímém přenosu nejen start Chang’e 3, ale i samotné přistání na Měsíci. Sice by se řeklo standard, ale je to trochu jiný svět a tohle bylo dost překvapivé. Ale jak je vidět, sebevědomí roste.
Jo, králík mi tehdy utekl…
Spíš než sebevědomí v tom vidím PR – „jsme tak dobří, že můžeme i takovýto start ukázat v přímém přenosu.“ Což ale, a v tom máte pravdu, souvisí i se sebevědomím.
Pokud se nepletu, tak na rok 2018 připravuje Čína let k Marsu typu lander/rover, což je dva roky před společenstvím Rusko/Evropa a jejich obdobném více než deset let připravovaném Exomarsu, jeho opět jen přípravný let probíhá. Pokud se to povede, tak Čína v této oblasti trumfne Rusko i Evropu.
Pokud se týče srovnání pilotovaných lodí Ruska a Číny, tak se mi ta čínská zdá větší a prostornější a hlavně z té čínské nejsou taikonauti po přistání tak otřeseni.
Typ lander/rover to je ale plánované je to až na rok 2020.
Oni nejsou ani tak otřeseni tvrdostí přistání, ale zdecimováni dlouhodobým pobytem v mikrogravitaci. Číňané byli na své stanici zatím jen pár dní v kuse a teď to chtějí protáhnout na měsíc. V každém případě dost rozdíl oproti půl roku na ISS. Uvidíme, jak budou vypadat, až budou podnikat srovnatelně dlouhé lety.
To máte marné. Alois nemá mentální schopnosti tohle pobrat. Má v hlavě zatvrdlou uzlinu nanávidějící všechno ruské a evropské.
Však uvidíte za tři roky, až se budou po půlročním pobytu vracet kosmonauti v dráčkovi od SpaceX. To už nebude zírat s otevřenou hubou, že lezou ven takoví malátní. Šikovná holčina ze SpaceX mu to ve videu vysvětlí a on sklapne podpatky, protože všechno pocházející z těch končin světa je pro něj svaté. Ovšem do té doby bude pro něj taková informace jen hrách házený na stěnu.
P.S. A vím to právě proto, že přesně tuto informaci tady už několikrát dostal.
kdy by měla stanice zaniknout v atmosféře?
Plánovaná životnost je 2 roky.
A ešte jedno doplnenie – vesmírny ďalekohlad nemá byť pripojený k orbitálnej stanici TG-3 ale má byť na približne rovnakej orbitálnej dráhe z dôvodu jeho údržby. O tú by sa starali posádky orbitálnej stanice TG-3.
Nevíte jaký má význam odhodit urychlovací bloky a pět sekund na to celý první stupeň?