Včera v 16:29 našeho času odstartovala raketa Falcon 9 od firmy SpaceX, na kterou čekal již třetí let na dráhu vyšší než nízkou za posledních 6 týdnů. Náklad o celkové hmotnosti přes 4 tuny tvořily hned dva telekomunikační satelity – Eutelsat 117 West B, který bude šířit signál po Latinské Americe a ABS 2A zaměřený na služby pro Jižní Asii a Rusko. Kromě tohoto primárního úkolu se ale čekalo, zda SpaceX dokáže na šňůrku úspěšných přistání v řadě navléknout i čtvrtý korálek. Zatímco družice úspěšně dosáhly oběžné dráhy, přistání prvního stupně se nezdařilo.
Zdroj: spaceflight101.com
První stupeň po vypnutí motorů a oddělení od stupně horního pokračoval v letu vpřed – do Atlantiku, kde na něj čekala přistávací plošina Of Course I Still Love You zakotvená 680 kilometrů od pobřeží. Jelikož se letělo na dráhu přechodovou ke geostacionární (velmi pravděpodobně tzv. supersynchronní s apogeem ve výšce 64 000 km), měl první stupeň k dispozici jen omezené množství paliva – vynechal se proto (stejně jako v minulých třech pokusech) první ze série tří zážehů, který snižuje dopřednou rychlost.
Zdroj: spaceflight101.com/
SpaceX divákům přímého přenosu opět poskytla živý pohled z kamery nainstalované na prvním stupni. Zatímco se horní stupeň dral na oběžnou dráhu, všichni čekali, jak dopadne přistání zhruba osm a půl minuty po startu. V přenosu se objevil pohled z kamery na plošině, ale po chvíli se začal, jako již tradičně, sekat. Není se co divit – data z kamery se přenáší bezdrátově a takovému přenosu rozhodně nesvědčí, když je blízko vysílací antény vzduch nasycený horkými spalinami raketového motoru a ionizovanými molekulami. Přes takové prostředí se signály moc ochotně nešíří.
Video se tak pro diváky změnilo ve sled obrázků s obnovovací frekvencí v řádu sekund. Mnoho vidět nebylo – narozdíl od minulých úspěšných přistání záběry ukazovaly velké množství kouře a také několikametrové plameny. Mezi nimi ale bylo zcela jasně vidět, že první stupeň dosedl na plošinu velmi blízko středu. Na následujícím videu je vidět, že mezi kouřem a plameny stojí první stupeň. Co přesně se ale se stupněm dělo, to netušil nikdo.
Pak se už přenos z lodi zastavil úplně. Podle některých spekulací SpaceX přenos záměrně zastavila, jiné názory zase hovoří o tom, že mohlo dojít ke ztrátě spojení s přistávací plošinou, což by vzhledem k podmínkám, které na ní panovaly nebylo překvapující. Několik minut se k situaci nikdo nevyjadřoval a diváci začali svou pozornost obracet k hornímu stupni, který čekal na druhý zážeh. V té chvíli SpaceX vydala informaci, že první stupeň byl při přistání zničen.
Zdroj: spaceflight101.com
Horní stupeň ale dokončil svou práci přesně podle plánu a doručil družice na správnou oběžnou dráhu. Jelikož je nejnižší bod jeho oběžné dráhy dost nízko, nemusí provádět žádný zpětný zážeh, stačí jen tření o zbytky atmosféry, které udělá vše potřebné. Pozemní střediska krátce po uvolnění obou družic od horního stupně zachytila jejich vysílání, takže hlavní cíl mise byl úspěšně splněný. Satelity teď s pomocí vlastních iontových motorů dosáhnou geostacionární dráhy, kde začne jejich patnáctiletá služba.
Mezi fanoušky kosmonautiky se ale začalo živě spekulovat, co přesně se mohlo prvnímu stupni stát – došlo mu snad palivo, nebo se pokazila některá z přistávacích nohou? A jakou roli v tom hrály ty velké plameny a kouř? Spekulace ale netrvaly dlouho. Už pár desítek minut po startu SpaceX prostřednictvím Elona Muska oznámila příčinu neúspěchu. Jeden z motorů při závěrečném zážehu nedosáhl plného tahu.
Looks like thrust was low on 1 of 3 landing engines. High g landings v sensitive to all engines operating at max.
— Elon Musk (@elonmusk) June 15, 2016
Výpadek jednoho ze tří motorů je pro přistávající první stupeň likvidační. Pokud dojde k chybě na bočním motoru, znamená to, že se stupeň začne naklánět. Když zaváhá centrální motor, stupeň se sice nebude kácet, ale zato bude zpomalovat pomaleji, než by měl.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V situaci, kdy je přistání na plošině potřeba provést v naprosto přesně danou chvíli je dodržení správného zpomalování klíčové. SpaceX ale opět prokázala svou velkou flexibilitu. Jen pár minut po výše přiloženém tweetu už Musk oznamoval, že SpaceX pracuje na vylepšeních, která by měla v budoucnu kompenzovat nedostatečný tah motoru během záchrany prvního stupně. Zakladatel firmy sice hovoří o tom, že by vylepšení mohlo být k dispozici ještě do konce roku, ale raději jej nechytejme za slovo. Důležité ale je, že SpaceX dává najevo, jak rychle se umí z chyb poučit.
Upgrades underway to enable rocket to compensate for a thrust shortfall on one of the three landing engines. Probably get there end of year.
— Elon Musk (@elonmusk) June 15, 2016
Mohlo by se zdát, že SpaceX aktuální neúspěch vadí, ale není tomu tak. V první řadě je potřeba poznamenat, že celá záchrana prvních stupňů je pořád ve fázi experimentálního testování. Vždyť sám Musk na začátku roku poznamenal, že letos počítá s úspěšností záchrany 70%, příští rok by to již mělo být 90%. Tehdy se zdálo neuvěřitelné, že by firma dosáhla takto vysoké spolehlivosti. Tři úspěšná přistání v řadě všechny fanoušky namlsala. Byl to velký technický úspěch, ale rozhodně to neznamenalo, že je tato technologie plně zvládnutá.
Zdroj: spaceflight101.com
Pro SpaceX je navíc aktuální neúspěšné přistání možná ještě důležitější, než pokud by získali pátý zachráněný stupeň. Data, která tento pokus přinesl budou velmi důležitá pro vylepšení příštích raket. To je ostatně důvod, proč se pořád hovoří o experimentální fázi. Firma pořád ještě sbírá zkušenosti, které bude moci v dalších letech plně zužitkovat.
Aktuální start byl navíc na vysokou oběžnou dráhu, která klade na raketu a tím pádem i na přistávající stupeň mnohem větší nároky. Technika tu jde na hranici možností a technické selhání může nastat velmi snadno. A na závěr je potřeba si uvědomit ještě jednu věc – přistávání prvních stupňů je bezpochyby velmi atraktivní, ale z hlediska důležitosti je to jen sekundární úkol, jakási třešnička na dortu. Nejdůležitější je, že SpaceX znovu úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu. Právě to je primární úkol celé mise, který rozhoduje o tom, zda si zákazníci od SpaceX koupí raketu, nebo ne.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/91/2016/06/f9-eutelsatabs-launch-11.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/91/2016/06/f9-eutelsatabs-launch-7.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/91/2016/06/f9-eutelsatabs-launch-8.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/91/2016/06/f9-eutelsatabs-launch-10.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ClA2NLGWkAMX4vA.jpg:large
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/91/2016/06/f9-eutelsatabs-launch-3.jpg
Fakt by ma zaujímala tá snímka zo satelitu. To na ľavo tam fakt pláva prvý stupeň?
Já se domnívám, že první stupeň je vidět na plošině. Vpravo dole je jedna z obslužných lodí. Tady je vidět spekulovaná vizualizace.
Mas pravdu, ja som si to pozeral len na telefóne, a nejak super špeciálne som to neskúmal, ale teraz keď sa na to pozerám aj s tvojim výkladom tak to tak aj bude. Len som nečakal že droneship je až taká veľká v porovnaní so sprievodnou plťkou.
Plošina má rozměry +/- srovnatelné s fotbalovým hřištěm 🙂
Aleale… minuly tyden jsem se na foru ptal, jestli existuje zalozni procedura nahrady jinou dvojici motoru, pokud jeden z pristavacich selze…
Nekdo mi odpovidal ze ne, ze ostatni motory nemaji hydrazinovy startovaci harware.
No, tak ted uz mozna mit budou… 🙂
… pri konfiguraci 5 motoru do krize muze druha dvojice nahradit tu prvni, anebo centralni motor. To by resilo vsechny eventuality, az snad na to, ze pouze centralni motor ma gimbal…?
Na druhou stranu ctyri motory do krize dokazi s takovoym rozsahem regulace tahu taky slusne ridit.
Vsechno je to pak uz jen v software.
Při nahrazování je problém s časem: motorům trvá několik vteřin, než naběhnou.
Už aj posielaj CV do spacex a žiadaj plat ako remeň.
No tak hydrazinový hardware rozhodně nemají, každý Merlin se startuje kombinací dvou jiných sajrajtů. 😉
Presne tak 🙂 ten sajrajt je TEA-TEB (https://en.m.wikipedia.org/wiki/Triethylborane + Triethylalluminium). Teda dvojzlozkove „palivo“. Hydrazin sa zapaluje katalyzatorom – dotykom s iridiovou platnou, je to monoprolelant, jednozlozkove palivo.
… ja vedel ze je to nejaky zelene horici sajrajt, ale nechtelo se mi to hledat… 🙂
Otazka bude taky jak rychle je nahodi. Ty motory se nahazuji dost pozde a pokud jeden nenabehne poradne tak nebudou mit moc casu to resit.
Mohou identifikovat anomálie při reentry zážehu a pokud nastanou, pro přistání použít jiné motory. Uvidíme, s čím přijdou.
To nemusi podla mna stacit. Pri SES-9 bol problem ze do palivoveho potrubia sa nasala bublina helia, ktora znizila tah. A pocas boostback, ci entry burn bolo vsetko ok..Skor si myslim, ze riesia vyssiu throttle range, ktora je aktualne 70-100%. Aby vedeli motory nastartovat skor a mat viac casu na kompenzaciu problemov..
Ten problém s héliovou bublinou nastal při pokusu o start (a taky kvůli tomu byl abort), ne při přistání. Taky při SES-9 nebyl žádný boostback a Elon na twitteru potvrdil, že Merlin dokáže ubrat plyn až na 40 %.
Osobně jsem přemýšlel, jestli by nemohli jet pět motorů na 60% místo tří motorů na 100%. Pak by měli rezervu na řízení (při poklesu výkonu jednoho nebo dvou motorů) a mohli by přistát metodou 5 motorů -> 3 motory -> 1 motor, která by vyžadovala asi tak stejně paliva jako tři motory naplno a pak jeden na půl tahu, ale nabízela by právě víc možností, co dělat, když něco bude mírně mimo.
I při přistávání na jeden motor nejede onen motor na 100%, ale někde níž, aby mohl regulovat tah nahoru i dolů. Při přistávání na třech motorech se dá čekat že jedou na tak nízký tah jak se dá.
No právě že pokud první stupeň brzdí až desíti gé, musí nutně ty tři motory běžet na plný výkon (je zapotřebí asi 2,5 MN tahu na 10 g pro asi 25 tun stupně).
Ahojte,
je to velká škoda, že se přistání tentokrát nepovedlo, ale opravdu jak se píše výše je to cennější, než kdyby se to povedlo. Každopádně opravdu jak Dušan píše, primární cíl byl splně na 100% a to je důležité. Elon a jeho inženýři okamžitě zareagovali a je vidět, že pružnost ji také rozhodně není cizí.
Jen tak dál…
Aspon nebude v hangari tak tesno. Najblizsi mesiac ma este par kuskov sancu pribudnut tam.
Stupen ale vyzera, ze na plosine ostal stat, nie? Alebo je ten dym z vybavenia samotnej plosiny? To by potom bolo celkom pochopitelne, ze sa prenos zastavil. Mat hoc havarovany stupen by bola vyhoda, pretoze spojenie telemetrickych dat a fyzickymi nasledkami na stupni daju lepsi obraz o tuhosti konstrukcie. Je to akysi crash test stupna „zadarmo“.
Co sa tyka toho, ci to je pre SpX problem, pre mna osobne nie. Uz som napisal, ze sa im podarilo dosiahnut toho, co chceli, spravili z toho aspon pre divakov rutinu (tak ako starty shuttlov a misie Apollo). Taka dramaticka havaria vytiahne ludi zo stereotypu.
Ludia, obycajni divaci, nie su v tomto podstatni. Elon chce zo svojich misii urobit sterotyp-uspesny primarny ciel a uspesne, nie experimentalne, pristatie. Urcite by bol radsej, keby vcerajsi prvy stupen pristal, nez to, ze sa rozflakol.
Skoro to vypadá že opravdu stojí na plošině. Ale pokud dosedl v důsledku selhání jednoho z motorů příliš rychle, mohlo dojít k takovému zborcení nohou, že se motory mohly potkat s plošinou a dojít k celkovému zborcení a požáru konstrukce. Dokážu si představit že i přesto zůstal stát a nezřítil se. Uvidíme co přinesou další zprávy. Každopádně i tak veliký úspěch.
Když jsem viděl, že stupeň stojí, tak mě napadlo, že se do plošiny doslova zapíchnul – prorazil palubu. Doufám, že to nebude tak zlé, protože by to znamenalo vážné poškození plošiny a tím pádem velmi dlouhou opravu a následně buď několikaměsíční odklady nebo stupně ztracené kvůli nedostupnosti plošiny. Naštěstí u letů na LEO mohou přistávat na pevnině.
Nie som toho názoru, že by to poškodenie trvalo dlho opraviť. A okrem toho, nemá SpaceX ešte jednu plošinu?
Má, ale příliš ji nepoužívá.
V souvislosti s plošinami, mě teď napadá, proč přistávají stále na OCISLY a Just Read the Instruction zahálí. Napadá mě nejlogičtější vysvětlení, že totiž JRI operuje v tichém oceánu pro starty z Vandenbergu. Nebo je jiný důvod?
Ano, vypadá to tak.
Je tomu skutečně tak, každá plošina obsluhuje jiné pobřeží. Se zahájením startů z Boca Chica by měla do flotily přibýt třetí 🙂
Myslim, ze vyriznout v plosine diru flexou a zavarit ji novym plechem nebude takovy problem. Samozrejme je jasne, ze plosina bude mit docela tlusty plech, takze to nepujde zavarit tim, co ma bezny kutil v garazi, ale svarovani tlustych plechu se umi a plosina ma dieselove generatory, takze v tom fakt necekam problem.
Pokud jsem to dobre pochopil, tak ta lod je vlastne takova duta plechova nadrz, ktera ma na krajich nejake bloky s generatory, vrtulemi a ridici elektronikou prestavena z nejakeho bezneho prumysloveho/nakladniho pontonu a to nemuze byt nic sloziteho. V nejhorsim pripade bude uvnitr nejaka prihradova konstrukce a vice oddelenych komor a bude se na tom muset svarovat trosku vic. Nic, co by neudelal sikovny svarec s jerabnikem (ta zaplata nebude lehka) behem cesty OCISLY z pristavu na misto pristani. Natirat to stejne nema smysl (raketa to opali pri pristani).
Na první fotce vlevo nahoře je v tom „okýnku“ v kouři vidět přistávací nohu. Takže skrz asi nešel.
Možná do plošiny prostě praštil silněji než zvládne jeho strukturální pevnost, ale jinak zůstal stát.
Z hlediska jednoho startu je přistání na plošině jen třešničkou na dortu. Ale pro další vývoj spacex a vůbec celé kosmonautiky je návrat prvního stupně a jeho opakované pouziti naopak to nejdůležitější. Je to ta nejdůležitější věc, která se momentálně v kosmonautice děje, protože úspěch i neúspěch zcela zásadně ovlivní její budoucnost. Držím jim palce.
Také si myslím, že to není žádná třešnička, ale důležitá část marketingu. Ano, hlavní sice je jestli náklad dojde tam, kam má; ale důležité je i to, zda firma bude mít financ na to, vyslat další raketu ekonomicky konkurenceschopným rozpočtem.
Dodatečné úpravy pro úspěšná přistání jsou dále předpokládána. Sledoval jsem vzletovou dráhu a chtěl bych podotknout, že vzletové trysky jsou hodně blízko u sebe, což způsobuje vzájemné překrývání proudnic. Tím vznikají menší ztráty v tahu. doporučoval bych určité rozšíření spodní části stupně a možná i prodloužení jednotlivých trysek.
První stupeň nemůže být širší, protože už teď má maximální průměr pro transport na amerických silnicích bez zvláštních povolení.
A krome toho s prumerem poroste taky aerodynamic drag.
To by pravděpodobně bylo pro přistání spíš výhodnější… (A u startu je to jedno, fairing má stejně přes pět metrů.)
Zdravím, omlouvám se za OT, ale nevím, kde bych se měl jinde zeptat. Neví někdo, jaké maximální přetížení jsou schopny vydržet cubesaty, malé satelity atp.?
Hezký den,
ono to bude asi kus od kusu – každý má tu odolnost jinde, navíc záleží jak dlouho by to přetížení působilo. Ale za běžný střed bych označil +/- 10G. Některé odolnější satelity zvládnou asi i více, ale pokud má třeba družice výklopné solární panely, může to být problém.
Děkuji za odpověď 🙂 uvažoval jsem totiž, proč, když už máme technologie EM děla, nikdo neplánuje (z toho co vím) použít elektromagnetické urychlení v 1. fázi startu pro ušetření paliva (samozřejmě při startech malých družic, té třídy do 60kg a cubesatů). Nakonec při drobné diskusi v rodinných kruzích někoho napadlo přetížení, ale to bohužel nejsem schopen vypočítat (co bych asi chtěl s čerstvě dokončenou základkou – na gymplu) už jen proto, že se mi nedaří najít vzoreček.
V případě děla je problém i v tom, že projektil musí obdržet vyšší rychlost, než jakou ve finále potřebuje, protože velkou část ztratí vinou tření v atmosféře a stlačováním vrstev vzduchu před sebou, což s sebou zároveň nese problémy s intenzivním ohříváním.
Čistá elektronika snese hodně, třeba i 50G. Když vám na zem spadne mobil, schytá klidně i víc, a mnohdy i přežije. Jenomže „mikrosaty“ obvykle potřebují nějaké mechanické části, např. rozkládací antény atd. Experimentuje se i s nafukovacími anténami, které by asi byly odolnější. Jenomže takový start by se stejně neobešel bez nejméně jednoho raketového stupně. Nevím, co snese tento hardware (raketové motory, nádrže, palivo…), asi to nebude moc přes 10G.
O EM technologii jsem také uvažoval.
Za své výpočty bych ruku do ohně nedal, ale vyšlo mi zhruba toto:
Na EM dráze o délce 2 km by při zrychlení 100 m/s^2 (přetížení 11g) byla výsledná rychlost ca. 630 m/s, což je pro daný účel hodně málo. Matematika říká, že při dvojnásobném zrychlení se výsledná rychlost zvýší jen o polovinu. To platí i pro zvětšení délky dráhy. Takže například na dráze 6 km při zrychlení 400 m/s^2 bude výsledná rychlost 2,2 km/s. Přetížení 41g. Doba průletu dráhou 5,5 s. K dosažení orbity by tam byl pořád potřeba raketový stupeň, který by vážil řádově víc, než samotný náklad. I kdyby raketová technika snesla takové přetížení, muselo by se tam předat obrovské množství energie ve velmi krátkém čase.
I kdyby to bylo technicky možné, taková technologie by byla určitě extrémně drahá. Cubesaty se obvykle vynáší jako doplňkový náklad, a tedy celkem „levně“. Koneckonců, o malotonážní Falcon 1 nebyl moc zájem…
Co se týká startů s vysokým přetížením, připomínám známý Projekt Babylon kdy chtěl Gérárd Bull vystřelovat dvoutunové satelity. Dělo bylo téměř dokončeno a Bull rozhodně byl opravdu skvělý odborník, takže asi věděl, co dělá. Dnešní elektronika např. v satelitem řízených dělostřeleckých nábojích snáší už tisíce G, takže sestrojit funkční satelit vystřelovaný dělem asi dnes problém už nebude. Dnešní experimenty s elektromagnetickými děly o dostřelu několik set kilometrů jsou už poměrně daleko, takže myšlenka využít děla jako náhradu nosných raket se nabízí sama.
Samozřejmě, funkční vědecké družice či jakékoliv citlivější zařízení vystřelit na oběžnou dráhu asi nelze. Tam platí těch 10 G. Takže, v určitých případech by to ale mohlo mít smysl..
Já nemyslel, že by satelit byl přímo vystřelen na oběžnou dráhu, (k tomu je myslím třeba alespoň 7km/s) ale jen by urychlil sestavu s pohonným stupněm na tuhá paliva (je to jen můj odhad, ale tipnul bych, že bude lehčí než na kapalná, přecejen nepotřebuje žádné tlakové nádrže a i motor jako takový by byl jednodušší. Každopádně díky za názory a reakce 😉
Jakto, že „nepotřebuje žádné tlakové nádrže“? Motory na TPH trpí týmž problémem, jako výtlačné motory na KPH: tlak v nádrži KPH/trubce s TPH je srovnatelný s tlakem ve spalovací komoře (palivo u motoru na TPH není strukturní prvek!).
Da se postavit i satelit, ktery vydrzi 1000g, vsechno se musi vylit epoxydem s piskem. Jeden clovek chtel s delem experimentovat nekdy v osmdesatych letech, ale jmeno si ted nevzpomenu.
jo, byl to jistý Saddám Husajn a dělo konstruoval Gérard Bull.
Vylití pryskyřicí řeší všechno. 😀
Problém SpaceX je, že se tak trochu chytili do vlastní PR pasti. Většina veřejnosti sleduje více přistání prvního stupně, než samotný náklad a podle toho jak dopadne posuzuje i úspěch celé mise…
nevím jestli většina veřejnosti je ca 300 lidí v ČR z 10000000
A podle čeho jste usoudil že tou veřejností myslím náš malý rybníček?
Statistika údaje: u nás 300, v celém světě 300000 ze sedmi miliard
Som toho nazoru, ze ak ste v niecom pionierom, je pre vas dolezite strhnut pozornost na to, co robite nove, nie to, co uz dokazali ostatni pred vami. Firmy, ktore si budu objednavat naklad pojdu aj tak po cene startu, vyske poistky a uspesnosti dopravy nakladu. Potencialni buduci investori pojdu ale prave po tejto novatorskej technologii a preto je dolezite ju udrzat v mediach, podla mna hoc aj na oko negativnymi spravami. Specialne v pripade SpX je vzdy snaha aj negativne spravy tlmocit bud s humorom, alebo ako poucny neuspech. To je nieco, na co ULA nema ani keby chcela.
Opět hezky napsaný článek co se dobře čte. Jsem zvědavý co přiveze OCISLY do přístavu za nahrávky. Podle všeho to zatím vypadá, že stupeň ač těžce, tak přistál.
Díky za pochvalu, netrpělivě čekáme na videozáznam přímo z kamery na plošině.
Děkuji za přenos i článek. Nevíte náhodou proč Space X již nevysílá
záběr přistání 1 stupně z letadla či dronu? Snímky byly tehdy daleko zajímavější!
Jak už jsem tu psal – Nějaká na délku ovládané koptéra by nebyla drahá, ale jde o to, že by ji musel někdo obsluhovat atd. Zkrátka jestli se to tím zbytečně nezkomplikuje. Přímý přenos na internet není klíčový – SpaceX se těch videí dočká, protože je má uložená v kameře na plošině.
A díky za pochvalu článku. 😉
Záběry z CRS-8 byly pořízené sledovacím letadlem NASA, které létá jen při startech pro NASA. Tedy dalších podobných záběrů bychom se mohli dočkat při příští zásobovací misi ke stanici, CRS-9.
Myslím, že bychom nemuseli čekat až do připlutí OCISLY do přístavu. Pokud to neznemožní bezpečnostní situace po poškození plošiny (a plošina poškozená být nemá), bude se paluba hemžit techniky krátce po uhašení požáru. Z doprovodné lodi, nebo remorkéru, by mohl jít videomateriál poslat.
Krasny prenos a clanok. Sledoval som to a stale trochu nedokazem pochopit co sa stalo. Ten stupen tam skutocne stal vertikalne, sice tam boli planeme ale chvilu stal. Mozno ze sa nejaka noha zlomila a teraz lezi. Verim ze toto cele doda cenne data, ktore vypepsia tento revolucny koncept.
Za dalsie nechapem preco sa pristatie nenataca z nejakeho dronu, ktory by mohol byt vypusteny z doprovodnej lode. Chapem, ze ten NASA superdron sa pouziva pri letoch k ISS, ale za par tisic dolarov sa da uz obstarat nejaky dron ktory by tych par km odletel k pristavacej plosine a natocil tento event. Ta lod nebola zas tak daleko, ked za 40 minut uz kotvila u plosiny.
Ono to asi souvisí s tím, ež SapceX musí najít rovnováhu mezi technickými vylepšeními a náklady na jejich realizaci. Nějaká na délku ovládané koptéra by nebyla drahá, ale jde o to, že by ji musel někdo obsluhovat atd. Zkrátka jestli se to tím zbytečně nezkomplikuje.
Osobně si myslím, že není vyloučené, že se to z nějakého vlastního dronu/koptéry nebo minimálně z paluby doprovodné lodi natáčí, třeba jen pro interní účely.
Musk to, jako obvykle, žene až na hranu. Že nedává on-line přenosy ze všech kamer ovšem naprosto chápu – v týhle chvíli už jsou informace docela ceněné zboží. Konkurence bude za pár let nemilosrdná a rozdíl několika procent ve spolehlivosti bude znát. Není důležité vědět, kdy to funguje – důležitější je vědět, kdy to fungovat přestane.
A těch pár zhrzených fanoušků kosmonautiky… Párkrát už přistál a víc nikdo nepotřebuje vidět.
Když člověk vidí ty rychlosti při přistání a minimum rezerv, jestli si spíš už nezkouší přistávací manévry na Mars…?
Co sa tyka Muskovych firiem. Casto sa konkurencii svojim sposobom vysmieva tym, ze to, co maju dobre zvladnute, proste hodia na svetlo sveta a nerobia tajnosti (napr. patenty tesly, ktore boli uvolnene ako public domain). Predpokladam, ze odladuju technologie o krok dalej, vyvijaju technologie o 2 kroky dalej a Musk ma v hlave jasnu predstavu o dalsich 2 krokoch.
Pristavacie manevre na mars by som prave cakal ovela jemnejsie, pretoze tu sa nesie v podstate iba prazdny stupen s raketove motory, ktore same o sebe su velmi odolne. Na marse sa bude pristavat v mensej gravitacii, takze nie je nutne zazehy skracovat na minimum – budu mensie gravitacne straty. Skor je to klasika – tazko na cvicisku, lahko na bojisku.
Jak to vypadá v přístavu už tam mají kameru
Do přístavu loď připluje až za několik dní. Je otázkou, zda se SpaceX pokusí odeslat data z některé z doprovodných lodí, nebo zda počká na příjezd do přístavu.
Podle počtu příspěvků je vidět, že karambol je mediálně přitažlivější než rutinní úspěch. To dává návod na slušnou konspirační teorii. 🙂
Podle videa z tohoto tweettu: https://twitter.com/elonmusk
Prvni stupen ac z male vysky dopadl tvrde-postal a pak se zkacel 🙁
Velmi zajimave. Skoro se mi ale zda, ze zkouseli jiny styl pristani 1. stupen nad plosinou spomalil razantne jako „vzdy“, ale pak klesal dost pomalu (a dost dlouho) pripravenej k dosednuti. Skoro jako test, co se stane, kdyz dojde palivo a z par metru to zuchne na plosinu 🙂
Jo jo presne tak to vypada,vysel ve vzduchu docela dost dlouho 😉