Dnes ráno v 5:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Tchj-jüan raketa Dlouhý pochod 4B. Na její palubě se nacházela družice Ziyuan-3-02 určená ke snímkování naší planety a také dva malé satelity pocházející z Argentiny. Šlo o pátý čínský start v tomto roce, přičemž hlavní náklad měl váhu 2640 kilogramů. Družice Ziyuan-3-02, tedy druhý zástupce třetí generace snímkovacích satelitů Ziyuan, dosáhla polární oběžné dráhy zhruba deset minut po startu.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
Samotná řada Ziyuan debutovala v roce 1999, přičemž třetí generace těchto snímkovacích družic si svou premiéru odbyla v roce 2012. Jelikož mají tyto satelity zhruba pětiletou životnost, je logické, že Čína sáhla po vypuštění nového exempláře. Snímky, které satelit pořídí by mohly posloužit k tvorbě nových map, sledování životního prostředí, plánování rozvoje měst, ale stejně tak je potřeba přiznat, že stejně jako v případě prvních dvou generací fotky poslouží i ke strategickému průzkumu na armádní úrovni.
Po technologické stránce je družice Ziyuan-3-02 osazena trojicí teleskopických kamer a jednou multispektrální. Jedna teleskopická kamera míří dolů, zatímco zbývající dvě jsou odkloněné o 22° vpřed a vzad. Díky tomu může družice vytvářet i trojrozměrné snímky. Kamery pokrývají oblast širokou 51 kilometrů a dosahují rozlišení 2 – 2,5 metru, což je lepší než v případě prvního zástupce třetí generace.
Multispektrální kamera ukrývá teleskop se třemi zrcadly a chlazený detektor pro zachytávání čtyř specifických vlnových délek. Díky tomu bude vytvářet snímky, které nejenže pokrývají celé viditelné spektrum, ale zasahují i do blízké infračervené oblasti. Povrchové rozlišení této kamery je 5,6 metru a má být určena hlavně pro monitoring vegetace.
Zdroj: spaceflight101.com
Družice Ziyuan-3-02 je umístěna na oběžné dráze ve výšce 506 kilometrů a může snímkovat všechna místa na zemi mezi 84. rovnoběžkami, přičemž nad každé místo se vrátí jednou za pět dní. Podle odhadů by měla družice nasnímat každý den plochu 1,2 milionu kilometrů čtverečních. Tato hodnota má být téměř rovným dílem rozdělena mezi území Číny a zahraniční oblasti.
Spolu s hlavním nákladem letěly i dva argentinské satelity pojmenované ÑuSat o rozměrech 40 × 43 × 75 centimetrů o váze 37 kilogramů. Tyto satelity jsou prvními vlaštovkami projektu Aleph-1, který počítá s vypuštěním 25 malých satelitů, které by měly poskytovat snímky naší planety.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/1261038679315.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=33321.0;attach=1317045;image
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/nusat-1.jpg
Když tak čtu o rozlišovacích schopnostech tohoto satelitu tak mě napadá jedna otázka.
Existuje nějaká představa, kam až se s rozlišením snímků podařilo dostat? Je mi jasné, že to jsou utajované armádní informace. Ale již před mnoha lety jsem viděl dokument ve kterém se mluvilo o tom, že už dokáží z družice přečíst SPZku na autě. To se mi ale ani dnes nezdá moc pravděpodobné…
Ta SPZka nebo dokonce titulky novin položených na lavičce jsou takové spíše úsměvné zkazky, které kolují veřejností a nedaří se je vypudit, byť se nezakládají na žádném oficiálním prohlášení. 🙂
Skutečnost je taková, že nejdokonalejší civilní satelit určený ke snímkování Země je World View 3 s rozlišením 31 cm/pixel – viz náš článek. Jak správně tvrdíte, armádní družice mají tento údaj tajný, ale určitě budou mít lepší technologii. Ale ne o moc – osobně se domnívám, že se můžeme dostat na poloviční, možná třetinové rozlišení, tedy 10 – 15 cm/pixel, ale víc to už asi podle mého názoru nebude. Ono je navíc potřeba upozornit i na to, že rozměry pixelů nejsou moc vypovídající. U World View 3 se objekt o velikosti 31 cm jeví jako obrazový bod, ale nepoznáme z něj jeho tvar – k tomu potřebujeme více bodů, tedy větší objekty. A stejné je to u všech snímkovacích satelitů.
„Ale již před mnoha lety jsem viděl dokument ve kterém se mluvilo o tom, že už dokáží z družice přečíst SPZku na autě. To se mi ale ani dnes nezdá moc pravděpodobné…“
Jen si spočítejte, co by to znamenalo pro difrakční limit. Na 1cm pixely byste potřeboval přibližně desetimetrové zrcadlo.
Na podobnou otázku už odpovídal Randall Munroe tady: http://what-if.xkcd.com/32/
Armádní satelity jsou novější a pokud potřebují co nejostřejší snímek, létají níž, takže by teoreticky tu SPZku přečíst mohly (zrcadla mají srovnatelná s Hubblem, nedávno nějaká zbytečná předávala armáda NASA, která snad zatím neví, co s nimi). A nadpisy na titulní straně Blesku nemají o moc menší písmo, takže i to by snad mohlo jít. Otázkou je, jak dobře dokáží korigovat zkreslení atmosférou.
No s jedným už veda čo misa sa bude volať WFIRST a bude zameraný na snímkovanie exoplanét a ich atmosfér 🙂
Odkaz: http://www.nasa.gov/press-release/nasa-introduces-new-wider-set-of-eyes-on-the-universe
Nie, na prečítanie klasickej SPZky by bolo potrebné rozlíšenie aspon 1, mozno 2cm/pixel a to sa určite ani tými najnovšími vojenskými satelitmi nedá. Hoci ich parameter sú samozrejme utajené, fyzika nepustí a pod určité difrakčné limity, rozmery CCD čipov a skreslenie spôsobené atmosférou sa proste nedostaneme. Niekde som čítal, že aj pri tých najoptimisteckejších odhadoch pre americké satelity KH-11, počítajúcich s nejakým 3 metrovým zrkadlom, najmodernejšími CCD čipmi a dokonca aj možnosťou adaptívnej optiky by sa aj pri najnižšom bode drahy (vo výške okolo 200 km) nepodarilo dostať pod 5 cm/pixel. Realite sú ale bližšie skôr odhady okolo 8-10 cm/pixel.