Mohlo by se zdát, že už to začíná být rutina – vždyť je to už třetí případ, kdy SpaceX přistála se svým prvním stupněm, ale není tomu tak – nechme stranou, že ještě před rokem, byla tato situace stále ještě nereálná. Je potřeba si uvědomit, že při této konkrétní misi bylo přistání mnohem složitější, než v případě prvních dvou, kdy se letělo „jen“ na nízkou oběžnou dráhu. Tentokrát měl první stupeň při oddělení od stupně horního o 1700 km/h vyšší rychlost, kvůli úspoře paliva se vynechal první ze tří zážehů a přistávací manévr začal na tři motory, načež dva krajní podle plánu zhasly a stupeň dosedl měkce na plošinu. Tím, jak hladce tato složitá letová dráha proběhla, se SpaceX otevírají ohromné možnosti do budoucna. Plošina Of Course I Still Love You i s doprovodnými plavidly krátce po přistání vyrazila na téměř 660 kilometrů dlouhou cestu k pobřeží a nyní již dorazila do svého cíle – přístavu Port Canaveral. Rozhodli jsme se proto, že pro Vás vytvoříme tento článek, ve kterém Vám budeme přinášet aktualizované informace.
Zdroje informací:
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://www.portcanaveralwebcam.com/
Zdroje obrázků:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=40257.0;attach=1115050;image
http://www.portcanaveralwebcam.com/
Zdravím,fotky a videa jsou super!Na videu z dosednutí to vypadá,že do poslední chvíle jel na 3motory.
Zdravim,
chtel bych se zeptat proc je Falcon 9 pri navratu takto nesoumerne opalen. Myslim tim ten ostry prechod na spodni strane. Je tam jiny material nebo kyslik, ktery zbyva v nadrzi stiha uchladit trup a barva se nezacne palit?
Hezký den, ten důvod je prostý. V místě, kde je ostrý přechod, začíná nádrž s kapalným kyslíkem. I když je dobře izolovaná, stejně se ten mráz dostává na povrch, kde dochází ke kondenzaci vlhkosti. Při činnosti raketového motoru dochází k vibracím, které doslova sklepou onu námrazu i s usazenými sazemi pryč.
Nápad na tenhle článek je bezva.
Mám jednu související otázku. V posledním díle Dobývání vesmíru používáš k tomuto tématu fotku F9 na plošině. Je na ni už za denního světla, kolem ní je „uklizeno“. Vypadá to, že byla pořízena řadu hodin po přistání. Přesto na ni není vidět žádný kotvící přípravek, lano nebo cokoliv, co by stupeň stabilizovalo natož drželo.
Je to dané úhlem záběru nebo opravdu stačí nízké umístění těžiště + stabilizace vlastní plošiny?
Díky za pochvalu článku. K dotazu – myslím, že je to opravdu nízkým těžištěm a stabilizací. Domnívám se ale, že pro vlastní přesun je potřeba kotvení – minule se použily řetězy.
Tie tojnožky nebudú priamo slúžiť na ukotvenie na to sú žlto modré reťaze.
Díky za info, pravděpodobně šlo o nějaké hevery.
Myslím, že se jedná o tzv. přípravky – pomocné konstrukce, které slouží k upnutí, podepření, uložení, atp. Hever = zvedák
Stejně tak ta konstrukce mezi hákem jeřábu a vrškem stupně se správně nazývá „přípravek“.
Čerpal jsem z fóra NSF, kde to nazvali jack. V překladači jsem našel několik výrazů a hever mi k tomu seděl nejvíc. Ale díky za upřesnění, dám to do přenosu.
Taky jsem kouknul na to fórum a Tvůj překlad sedí, jack je skutečně hever/ zvedák. Jenže ty trojnožky mi připadají jako opory, nedovedu si představit, co by nadzvedávaly (obzvlášť, když je odstraňují v tenhle okamžik, kdy stupeň ještě stojí plnou vahou na vlastních nohách)
Každopádně díky moc za postřeh. Ač se snažím, tak tyhle české termíny neznám a tak musím občas improvizovat – třeba ten žlutý manipulátor s výsuvnou rukou jsme také pojmenoval jen tak z hlavy. 🙂
Z videa:
Nejdříve jsem si myslel, že se jedná o klasické podkládací trojnožky s mechanickým nastavováním výšky (obvykle na bázi šroubu), ale pak jsem si všiml nádoby na jedné z noh. Po podrobnější prohlídce se mi zdá, že nastavování výšky je hydraulické, což může být chápáno jako hever (zvedák). Hydraulika ale nic nezvedá, jen vymezuje prostor po zasunutí trojnožky, aby se snížilo zatížení dosedacích noh vlastního 1. stupně při utahování kotevních řetězů).
Místa, kam se vkládají trojnožky jsou v konstrukci patřičně zesílena, neboť na nich stojí celý stupeň i při demontáži vlastních noh tohoto stupně, a patrně i celá raketa na rampě.
PS: Ten adaptér pro zvedání celého stupně je taky docela zajímavý (patrně samouzamykací, tedy po navedení se sám zajistí).
Jste skvělí za tento komentovaný přenos! Díky
Opravdu nebude trvat dlouho a budou mít plný hangár, třeba si časem nějakou raketu budou moct koupit i normální lidi jako bunkry u nás, heh 🙂
Díky moc za pochvalu. Máme radost, že se čtenářům tento formát líbí. 🙂
Možná opravdu stojíme na prahu nové kosmonautické éry. 😉
Příjde mi že to jde teď všechno rychleji, nebo se pletu?
Taky mám takový pocit, a je to logické, už to jednou dělali :D.
Ale je hezky vidět, že dbají na bezpečnost, protože na tu konstrukci vysokou jako kamion lezou jištění jak horolezci 😀
I u nás je práce na 1,5 metru brána jako práce ve výškách a člověk by se měl poutat. O to víc, že v tomhle případě
se dá tušit, že to uvidí dost lidí
1,5 metru? 😮 To je trošku málo ne? Vždyť já mám bez mála 2m a to bych si musel neustále jistit hlavu 😀 Já chápu že se jistí taky bych se asi bál pracovat v takové výšce, ale přišlo mi to úsměvné 🙂
Tak vzhledem k pořád ještě celkem nedávné smrtelné nehodě ve SpaceX si asi na úrazy začali dávat fakt pozor.
Nevíte co to je za tyčky co vypadají jako antény těsně pod přistávacím ramenem nohy? video 2:45
To nevím jistě, ale myslím, že by mohlo jít o pružiny, které zajistí úvodní vyklopení nohou a teprve až poté začnou účinkovat písty – protože bez tohohle postrčení by aktivace pístů tlačila špičky nohou nahoru. Ale je to jen moje spekulace.
…taky si myslím, že to je vysunutá část (teleskopická) manipulátoru (ten kovový válec u trupu) odtlačujícího nohu v první fázi jejího vyklápění (ovládání vede po povrchu směrem dolů).
PS: Jak (je ale vidět nějaké bílé vedení po vnitřku vlastní nohy) a čím se plní (očekával bych olej, ale to by asi dost dlouho trvalo) hlavní válce jsem zatím neobjevil, natož jak se nohy uzamykají.
Hlavné piesty sú vysúvané héliom alebo lepšie povedané celý Falcon je ovládaný héliom žiada hydraulika žiadne kvapaliny(okrem paliva :)) dalo by sa povedať že tie piesty sú vlastne pneumatické.
Nekde jsem cetl ze hydraulika motoru ja naplnena palivem(Kerosenem)
Bohous
RE Samo
Pokud si vzpomínám, roštová kormidla jsou ovládány hydraulicky (netradičně s otevřeným systémem).
Použití kapaliny při výsuvu nohou by umožňovalo i jejich uzamčení (např. pyrotechnickými ventily), což asi bude ono použité řešení.
PS: Pneumatika má docela vadu ve stlačitelnosti média, takže na některá použití se moc nehodí…
PSS: Heliem jsou většinou tlakovány palivové nádrže, neboť se udrží v plynném stavu i za velmi nízkých teplot. Jeho komplikací je ale velmi malá molekula, takže se špatně těsní (snad ty pevné disky ho opravdu dokáží udržet dostatečně dlouho; on v nich ale není moc velký přetlak).
RE B.Boruvka
Použití paliva jako hydraulického média je principiálně možné.
Zda je případně použito i u roštových kormidel je těžké odhadovat, neboť se prakticky jedná o autonomní subsystém (ze spodní nádrže je nereálné ho dopravovat nahoru).
PS: Nahoře jsou ale také stabilizační trysky, ale na jaké bázi nevím (spojení ale s ovládáním roštových kormidel by dávalo smysl).
Až když vidí techniky chodit kolem, si člověk uvědomí jaký je to kolos. Při záběrech přistání tomu prostě chybí měřítko. Pořád si můžu říkat že ta plošina má skoro rozměr fotbalového hřiště, ale až tady je to vidět co je to za macka.
Opravdu obrázek za tisíc slov 🙂
škoda že není noční video z coptery
Tady je zajimavej clanek jak vlastne SpaceX zapaluje motory
http://www.wacotrib.com/blogs/joe_science/the-tea-teb-glitch-can-t-light-a-falcon-without/article_1b7c4ae6-5a16-11e3-afbb-0019bb2963f4.html
Díky za odkaz!
Startovací ampule obsahující hypergolické palivo je docela klasika. Používají ho hezky dlouho například ruské RD 180, dodávané třeba do raket Atlas V.
A taky krasne vysvetluje proc byl ten nedavny start zastaven v posledni sekunde,- Nadrz s TEA-TAB byla kontaminovna kislikem z okoli nebo z predchoziho testu motoru takze byla cstecne“vyreagovana“ a horeni pri zazehu nedosahlo pozadovanych hodnot tak to pocitac stopnul 🙂
Bohous