Třetího dubna roku 2014 startovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Atlas V a pod jejím aerodynamickým krytem se ukrýval nejnovější příspěvek do systému DMSP (Defense Meteorological Satellite Program). Jak již název napovídá jde o meteorologické družice, jejichž údaje jsou přístupné americké armádě. Satelit vypuštěný v dubnu 2014 byl v pořadí již devatenáctou družicí tohoto systému a do dnešních dnů se nedočkal nástupce. V těchto dnech zástupci americké armády potvrdili, že o svůj nejnovější meteorologický satelit přišli.
Pokusy o obnovení kontaktu byly neúspěšné a tak tiskový mluvčí armády potvrdil, že se původně plánovaná pětiletá služba zcvrkla jen na necelé dva roky. Začátek problémů můžeme vystopovat už 11. února, když satelit DMSP-F19 přestal odpovídat na pokyny z pozemního řídícího střediska. Inženýři začali studovat údaje,které měli k dispozici a zjistili, že družici potkala „anomálie elektrického systému“. Tato závada se satelitu stala osudnou a do služby se již nevrátila.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Pozemní týmy sice vynaložily veškeré úsilí na to, aby DMSP-F19 vrátili do provozuschopného stavu, ale bezvýsledně. „Elektrická anomálie postihla příkazový a kontrolní systém včetně palubního kódovacího zařízení,“ vysvětlila Jennifer Thibault, mluvčí ze Schriever Air Force Base v Coloradu a dodává: „Jelikož jsme ztratili komunikační jednotku, není možné posílat na družici příkazy.“
Družice sice stále posílá na Zemi telemetrická data, ale nedokáže už přijímat pokyny. Závada totiž postihla jak hlavní, tak i záložní komunikační systém. Dokud si tedy družice udrží svou orientaci vůči Zemi, budou mít pozemní týmy přehled o stavu, v jakém se DMSP-F19 nachází.
Satelity DMSP obíhají kolem Země po polárních drahách a jejich provoz spravují společně americké letectvo a Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA. Tyto družice pomáhají předpovídat bouře, oblačnost, mlhu či písečné bouře, které by mohly ovlivnit globální vojenské operace. Jelikož Američané přišli o nejnovější satelit DMSP, byl na místo ztracené „devatenáctky“ povolán starší DMSP-17, který se na oběžnou dráhu dostal už v roce 2006.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Selhavší družice DMSP-F19 byla postavena společností Lockheed Martin na konci devadesátých let a následně byla uložena do skladu, než ji inženýři připravili pro start. „Aktuální ztráta satelitu nemá vliv na strategické meteorologické mise – celá sestava DMSP je stále schopná poskytovat informace o počasí i jevech v atmosféře tak, jak to dělá už téměř pět desetiletí,“ popsala Thibault.
Její popis situace sice odpovídá realitě, je ale potřeba si přiznat, že po ztrátě DMSP-F19 jsou všechny družice DMSP již poměrně staré a oproti plánované životnosti poměrně výrazně přesluhují. Na Zemi by ale již měl být připraven ještě jeden satelit postavený na základě systému DMSP a dá se očekávat, že dojde k jeho vypuštění aby nahradil ztracenou „devatenáctku“. Kongres v loňském roce určil, že program DMSP bude ukončen a dojde ke zničení připravené družice DMSP 20.
Tento krok měl přinutit americké letectvo k vývoji nové generace těchto družic, který by nahradil program DMSP. Ten totiž s drobnými obměnami běží již od sedmdesátých let a asi není potřeba zdůrazňovat, jaký pokrok udělala technika za tuto dobu. Po ztrátě DMSP-F19 je ale možné, že se plány přehodnotí a jubilejní dvacátá družice DMSP se do vesmíru přecijen podívá. Záložní satelit je zatím uložen v čisté místnosti s kontrolovaným prostředím v kalifornském Sunnyvale a čeká, zda dostane možnost podívat se na oběžnou dráhu.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/150422-F-ZZ999-004-2.jpg
http://img.gizmag.com/…h=394&q=60&w=700&s=ff1d9e1d5d574bbd55ae4f9312b792c3
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/DMSP-19.jpg
nejedná se náhodou o apríl ? 🙂
odpovím si sám: zřejmě nejedná
Opravdu to apríl není.
No, stane se. Prostě kosmonautika je tak složitý komplex, že s tím se musí prostě počítat. Pamatuji časy, kdy selhal každý třetí start, někdy i opravdu každý … Přece jen jsme i v tomto pokročili, že ano?
To je pravda. Jenže lidé mají pocit, že už žijeme v úplně jiném světě, kde jsou všechny problémy vychytány a havárie se nestávají. Bláhový názor.
By me zajimalo,jaky problem je v dnesni dobe pridavat na druzice kamery pro sledovani vlastniho stavu? Po obezny draze uz lita takovyho smeti, ze by to ospravedlnilo. Viz ted prusvih u japoncu.
No jo, ono to není tak snadné. Teď pominu všechny problémy s tím, že kamera něco váží, má nějaké rozměry, musí být schopná fungovat ve vesmíru a tak dále. Hlavní problém je v tom, že kamera produkuje velké objemy dat a přenést je není jednoduché. Navíc kosmické smetí nenatočíte – je to projektil s rychlostí v řádu km/s. A pokud je družice nestabilní a rotuje (třeba jako Hitomi), tak by se data z kamery ani nedala poslat, protože by nebylo možné namířit anténu na Zemi. Momentálně nedostáváme ani telemetrické daje, které jsou o několik řádů méně datově náročné, než video/fotky.
Jak píše Dušan Majer. Jen bych doplnil, že pokud je u družice poškozen nějaký životně důležitý systém, kterých má dost (napájení, komunikace, řídící systém), tak neodešle nic ani z telemetrie ani z kamery. Pokud není družice stabilní, tak sice není možné s ní komunikovat pomocí směrové antény, ale spousta jich má ještě záložní všesměrovou právě pro takovéto případy, ale ta zvládá jen velmi malý datový tok, takže je to dobré na telemetrii, ale na obrázky to není nic extra. I když poslat jdou. Pokud si dobře pamatuji, Rusové nedávno nějaké zveřejnili z nehody jednoho Progressu, který začal nekontrolovaně rotovat a nemohl být naveden k ISS. Nicméně když nejde poslat telemetrie, nepůjde ani obrázek.
Kamera kontrolující stav pláště a vnějších systémů sice může být užitečná, ale spíš z vědeckého hlediska při zkoumání degradace materiálů ve vesmírném prostředí (záření mikrometeority, vliv vakua…). Takových experimentů se však už provedla spousta a provádějí se průběžně další. Případů, kdy družice vysílá, ale má nějakou závadu, na jejíž analýzu by se vnější kamera hodila, není moc, takže asi není závažný důvod osazovat každou družici „kamerou na selfíčka“ jako to dělají u mobilů.