sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Stopařův průvodce po kometách

I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím historické technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně extrémních požadavků.

NASA tento projekt podpořila již více než před rokem v rámci programu NIAC částkou 100 000 dolarů. Zdá se, že program nese své první ovoce.

Komety sice mají spoustu kinetické energie, ale tu si nezle vypůjčit s využitím gravitačních manévrů, tak poutavě zobrazených v aktuálním sci-fi trháku Marťan. Nejde to proto, že komety a asteroidy jsou příliš malá tělesa, a tak nemohou okololetící sondu strhnout svým gravitačním polem. Nicméně způsob tu je, už ve škole při hodinách fyziky učitelé pro ukázku rovnováhy mezi odstředivou a dostředivou silou tradičně používají provázek. Zdá se tedy přirozené na místo gravitace použít kombinaci provázku, harpuny a navijáku, pak už stačí jen zaháknout harpunu za vyhlédnuté těleso a nechat se chvíli táhnout podobně jako lyžař na vodních lyžích, eventuálně přistát a zase vydat na další cestu.

Pokud Vám to něco připomíná, tak vězte, že harpuna měla poněkud neslavnou roli ve stále živém přistání Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, také sonda Osiris-Rex počítala s odběrem vzorků pomocí harpuny. Tím rozhodně nechci nijak snižovat krásu myšlenky, naopak, fascinuje mě šíře využití téhož ve své podstatě primitivního principu. To, o čem tu uvažujeme teď, je v tomto srovnání pochopitelně kaskadérský výkon, kladoucí diametrálně odlišné nároky zejména na materiál použitého lana – spíše by se snad s ohledem na rozumné rozměry a hmotnost navijáku hodil výraz vlákna. Jeho délka se uvažuje mezi 100 až 1000 km. Lano navíc musí být pružné, aby mohlo bez poškození absorbovat vznikající rázy. Masahiro Ono a jeho tým provedli počítačové simulace, z nichž vyplynulo, že při použití Kevlaru nebo Zylonu je možné počítat se změnou rychlosti až 1,5 km za sekundu, přičemž by jedna sonda mohla navštívit 5 – 10 těles. Použití vláken z uhlíkových nanotrubiček a diamantové harpuny by umožnilo dosáhnout urychlení sondy až 10 km za sekundu.

Když pominu, že fanoušci průzkumu vesmíru by se nad takovým projektem jistě pominuli, pak si na závěr dovolím ještě malou soukromou spekulaci. Vývoj technologie pracující ve velkém, ale reálném rozměru s nanotrubičkami by mohl akcelerovat práci na lanu pro vesmírný výtah. Nechme se překvapit.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/feature/jpl/comet-hitchhiker-would-take-tour-of-small-bodies
http://www.nasa.gov/content/niac-2014-phase-i-selections
http://www.nasa.gov/content/comet-hitchhiker-harvesting-kinetic-energy-from-small-bodies-to-enable-fast-and-low-cost/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hitchhikerconceptart1_nourl_main.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
9 let před

OSIRIS-REx bude odebírat vzorky pomocí harpuny? To si opravdu nemyslím.

Vojta
Vojta
9 let před

Zrychlení až 1,5 km za sekundu? km/s je jednotka rychlosti a chyba v jednotkách to také nebude (1,5 km*s^-2 není snad ani v hlavni děla). Jde tedy o zrychlení „o 1,5 km/s“ oproti původní rychlosti sondy na jedno přitažení ke kometě?

V každém případě dost divoký koncept, ale to se dalo za druhé světové říct o vyzvedávání sestřelených pilotů letadlem bez přistání taky a princip je podobný.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

Původní článek ale uvádí „velocity change“, což není zrychlení. Doslovný překlad „změna rychlosti“ by byl méně matoucí.

Malky
Malky
9 let před
Odpověď  Vojta

Jako ‚divoký koncept‘ by se dalo označit i posazení nákladu na obří bombu, zapálení spodku a zrychlování tak dlouho, dokud náklad nezačne padat kolem Země v nikdy nekončícím volném pádu 🙂

kopapaka
kopapaka
9 let před
Odpověď  Malky

Malky: takové nápady byly myslím dva, Orion (byť tam bylo hodně „malých“ výbuchů) a pak ještě jeden, který spočíval ve vykopání opravdu velké(hluboké) jámy s atomovou bombou dole(snad zalitou vodou) a pístem s „hloupým“ nákladem nahoře…

O. Drtil
O. Drtil
9 let před

Trošku mě zaráží spolehnutí se na správné „ukotvení“ harpuny v projektech, kdy záleží na jistotě, jednak z finančních důvodů, kdy celý projekt stojí nemalé částky a také opakování mise je v časovém horizontu dožití odesílajíci generace vědců „na hraně“. Materiál cílového tělesa se totiž nemusí chovat zcela předvídatelně. Což jsme mohli zaznamenat i na částečné ztrátě funkčnost Philae po neuchycení harpun.

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
9 let před
Odpověď  O. Drtil

Harpuny u Philae se neuchytily, protože ani nevystřelily. Ale vědci z týmu Rosetta přiznávají, že povrch je tvrdší než čekali, což bylo znát při vrtání.

kopapaka
kopapaka
9 let před
Odpověď  O. Drtil

Při vstřícné rychlosti penetrátoru a cíle 1,5km/s(nebo dokonce až 10km/s) bych se obával úplně jiných věcí, než že se harpuna „nezapíchne“ 🙂
Docela by mě zajímaly hodnoty přetížení působící na samotnou sondu – kombinace odvíjení lana a pružnosti asi zvládne hodně, ale…

kopapaka
kopapaka
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

Když nad tím tak přemýšlím, tak by takové lano s navijákem šlo použít k relativně levnému odeslání výzkumné sondy přímo od Země… Stačilo by najít vhodný „tahač“… 🙂

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

No naštěstí je takových potenciálních tahačů v okolí Země výrazný nedostatek 🙂

kopapaka
kopapaka
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

Spytihněv: no asi ano. Tím ovšem – a ještě kvůli dalším drobnostem padá můj námět na povídku o jezdcích na „harpunovaných“ asteroidech 🙂
Nějak jsem pominul obrovské vzdálenosti a malou četnost vhodných asteroidů. Asi by to nebyl moc zábavný závod 😀

gg
gg
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

Myslím, že největší průšvih je v rychlosti zvuku. My máme zatím problémy i s lany o délce desítek kilometrů.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Milan Štrup

„V pásu asteroidů by se vždy mohl najít
náhradní kandidát, vždyť spousta sond letěla
kolem různých těles jen proto, že tudy zrovna
měly cestu.“

Škoda, že takhle jednoduše to nefunguje. Těch setkání mnoho nebylo a už vůbec ne náhodných. S tím rychlým dostižením jiného potahu bych to viděl značně pesimisticky.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Blízká setkání s planetkami (vč. Ceres) do 3500 km proběhla 12 krát. Pak ještě dvě velmi vzdálená. Kolik z nich bylo náhodných to nevím. Pokud by se ten manévr s lanem a zabodnutím harpuny povedl podle plánu, tak nic proti. Asi by to fungovat mohlo. Ale připadá mi to celé příliš nejisté. Po případném selhání následuje hledání zcela nového nebo použití předem vytipovaného náhradního cíle a celá riskantní akce se opakuje a délka mise a tím i opotřebování sondy se dlouhým přeletem velmi prodlužuje (třeba i o mnoho let), palivo na korekce dráhy ubývá……

Jako nápad je to zajímavé, realizaci bych uvítal, ale coby princip průzkumných misí se mi to zdá dost nepraktické a do značné míry se spoléhající na náhodu v podobě vhodného materiálu k zabodnutí nebo nalezení vhodného objektu.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Milan Štrup “ ani jedno z těch setkání neproběhlo proto, že by k němu sondu někdo naváděl.“: VŠECHNA tato setkání byla plánovaná a dráha sondy tomu byla přizpůsobená. Základní dráha k primárnímu cíli je samozřejmě dána dopředu, ale pak se vždy zkoumá, jestli ji není možné mírně přizpůsobit tak, aby po cestě sonda nenavštívila ještě další cíle. K žádnému náhodnému setkání sondy s planetkou zatím nikdy nedošlo, ostatně takové neplánované přiblížení k planetce je noční můrou konstruktérů.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Jeden příklad za všechny: plánování trajektorie sondy NEAR je popsáno zde:
http://near.jhuapl.edu/PDF/OV_Traj.pdf

Str. 2:
The original target for NEAR was 1943 Anteros, but early in 1992, programmatic
considerations resulted in a switch to 4660 Nereus with a launch in January 1998. This mission opportunity was especially attractive because a number of extended-mission scenarios involving flybys of additional asteroids and comets were possible following the completion of the Nereus rendezvous mission.

Str. 7:
One of the routine things that is done for a planetary mission is to examine the spacecraft’s trajectory to see if it comes close to any interesting objects (e.g., asteroids or comets). … Initial data from this search produced the exciting and unexpected result that NEAR’s trajectory would pass within 0.015 AU (~2.25 million km) of the large main-belt asteroid 253 Mathilde. Of course, a deviation of 0.015 AU from the baseline
trajectory is not trivial, but further analysis revealed that the ∆V penalty associated with a trajectory change that would permit a close encounter Mathilde was only 57 m/sec.

kopapaka
kopapaka
9 let před

Tak si říkám, že taková technologie může mít i další využití. Co třeba návrat od Měsíce nebo dokonce Marsu? Nemyslím teď zrovna let s osádkou, ale třeba jen přeletový habiat – což by mohlo být výhodné hlavně od Marsu nebo při levném brždění surovin vytěžených na Měsíci… Čistě teoreticky by lano mohlo posloužit i pro přílet posádky, případně i cestujících na „pravidelnou linku“ Země-Měsíc(Mars-pokud je takový pendl vůbec možný). Loď vezoucí střídající posádku k pendlu by klidně mohla být větší – ale po spolehlivém zachycení by dál pokračoval jen modul s posádkou, případně nákladem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.