Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.

U komet navíc během přibližování k periheliu nestoupá jen jejich rychlost vůči Slunci, ale také aktivita. Čím více záření dopadá na povrch, tím více jej zahřívá. V posledních měsících jsme tak byli svědky rostoucí aktivity jádra, což se projevovalo zvýšenou frekvencí výtrysků prachu a plynů. Kromě toho se kolem jádra vytvořil nenápadný kulovitý útvar zvaný koma.

Sonda Rosetta v minulých týdnech ukázala, v čem tkví její jedinečnost a proč se o ní opakovaně hovoří jako o přelomové misi v chápání komet. Až doposud jsme tyto kosmické objekty zkoumali jen během velmi krátkých průletů. Ano, bombardovali jsme jejich povrch projektilem, odebírali jsme vzorky prachových částic z ohonu, ale to, co nyní činí Rosetta přímo z oběžné dráhy je nesrovnatelné s jakoukoliv předchozí misí. Vědci sledují kometu již několik měsíců prakticky v přímém přenosu. Díky fotkám a měřením mohou odborníci pozorovat zvyšující se aktivitu jádra, která vrcholí právě v těchto dnech.

Jak se jádro ohřívá, mění se zmrzlé látky přímo v plyny – sublimují. Přitom s sebou strhávají prachové částice, takže během přiblížení ke Slunci si kometa vytváří svou vlastní atmosféru. Byť svéráznou a velmi slabou. Výzkum komety není ale jen na bedrech samotné Rosetty. I pozemské teleskopy upírají svou pozornost k útvaru s kódovým označením 67P. Díky jejich údajům mohou odborníci zjistit komplexní informace ve velkém měřítku, ale Rosetta jejich údaje doplňuje a zpřesňuje měřením přímo u jádra.

Rosetta během své mise zkoumala kometu 67P z velké blízkosti – 14. února dokonce proletěla jen šest kilometrů nad povrchem jádra. Ovšem jak rostla aktivita komety a množily se prachoplynové výtrysky, bylo potřeba se přesunout do větší vzdálenosti. Sonda díky tomu mohla pořídit unikátní měření z různých vzdáleností od jádra, což dodává celému výzkumu na komplexnosti.

27. července se palubní kameře OSIRIS podařilo vyfotit mimořádně povedený výtrysk z jádra. Díky tomu, že sonda v té době snímkovala kometu s periodou několika minut, máme k dispozici sérii tří fotek téže oblasti – před výronem, během něj a po něm. Sekvence přitom byla nafocena během pouhých 36 minut, což znamená, že dvě sousední fotky od sebe dělí jen 18 minut. Fotografie možná mohou být pro někoho matoucí – evokují totiž dojem, že Rosetta byla při focení blízko jádra. Ve skutečnosti snímky vznikly ve vzdálenosti 186 kilometrů od jádra. Kamera OSIRIS ale disponuje mnohem silnějším teleobjektivem, než kamera NavCam, jejíž snímky se na internetu prezentují mnohem častěji.

A jaká je vlastně oběžná dráha komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko? V afelu, tedy v nejvzdálenějším bodě od Slunce je jádro až za oběžnou dráhou Jupitera. Pokud by měl někdo zájem o přesnou hodnotu, pak afel leží 5,6829 AU daleko od Slunce, což je zhruba 850 150 000 km. Nejbližší bod oběžné dráhy, tedy již zmíněný perihel je 1,2432 AU od naší mateřské hvězdy (cca. 185 980 000 km). To znamená, že kometa se při maximálním přiblížení nedostane ke Slunci ani tak daleko, kde obíhá naše planeta. Jeden oběh kolem Slunce přitom jádru trvá 6,44 roku.

„Perihel je důležitým milníkem v kalendáři každé komety. A v případě mise Rosetta je ještě významnější, protože je to poprvé v historii, kdy se lidský výtvor připojil ke kometě na její cestě Sluneční soustavou,“ popisuje Matt Taylor, který vede vědecký tým celého projektu. Rosetta samozřejmě bude studovat kometu i v dalších měsících. Původně měl projekt skončit na konci letošního roku, ale před pár měsíci jsme se dočkali pozitivní zprávy – Rosetta bude fungovat o devět měsíců déle, takže během své mise může sledovat nejen rostoucí aktivitu jádra, ale i její postupné ochabování. Máme se v dalších týdnech a měsících na co těšit Už teď je ale jisté, že se mise sondy Rosetta zapíše do dějin výzkumu komet.

Na dnešní den chystá Evropská kosmická agentura speciální hangout přes sociální sít Google+. Zúčastnit se mají i odborníci spojení s projektem Rosetta. Zájemci z řad fanoušků mohou psát dotazy, z nichž některé budou během konference zodpovězeny. Stačí poslat komentář na sociální síti s hashtagem #AskRosetta.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://plus.google.com/
http://sci.esa.int/rosetta/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…bc8d0a88c0630701a3ffed6ac86f679b&oe=568060E5
http://www.esa.int/…/Comet_on_25_June_2015_NavCam_node_full_image_2.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/…NAC_20150729T1306_1324_1342_1280p.jpg
http://www.esa.int/…/15514851-2-eng-GB/Comet_around_perihelion.jpg