Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.

Takže zatímco Opportunity překonala na Marsu vzdálenost 42 195 metrů (maratón), mise pokračuje dál. To ovšem neznamená, že by se přesouvala nějak rychle mimo oblast Marathon Valley. Naopak, popojela jen kousek vedle k trochu protáhlému kráteru nazvanému Spirit of St. Louis. Názvy útvarů jsou podle Charlese Lindbergha, který před 88 lety přeletěl jako první Atlantik. Proto také seskupení balvanů v kráteru je nazváno Lindbergh Mound a kráter se jmenuje podle jména letadla, v kterém historický let uskutečnil (s jednomotorovým letadlem, bez GPS a jiných vymožeností).

Opportunity se pohybuje na okrajovém valu velkého kráteru Endeavour, který má průměr 22 kilometrů, proto jsou Spirit of St. Louis i Marathon Valley jen drobnými útvary v jakési kopcovaté krajině, což je právě samotný val Endeavouru. Proč vlastně Opportunity zkoumá tato místa? Je to až k neuvěření, ale čím déle na Marsu jezdí a čím větší vzdálenost ujela, tím vědecky cennější lokality navštěvuje. Když zkoumáte kráter, který je vytvořen dopadem velkého tělesa v dávné minulosti, byly zde odhaleny různě staré vrstvy a vy tak máte možnost se podívat do dávné geologické minulosti Marsu.

Především se zde nacházejí horniny, které kdysi přišly do kontaktu s vodou, ale například Lindbergh Mound je příkladem seskupení sopečných vyvrženin, kameny vypadají jako sopečná láva (např. čedič, ovšem zde jde o brekcie). To je ovšem jen letmý pohled, sami vědci byli poměrně zaskočeni tím, jak jsou kameny uspořádány. Světlé podloží, které na snímcích z dálky vypadá jako mozaika protkaná žilkami, je naopak typické pro celou oblast místa přistání nazvanou Meridiani Planum a tyto horniny byly kdysi ovlivněny vodním prostředím. Kráter Spirit of St. Louis sem úplně nezapadá.

Jednou z hypotéz jeho vzniku je, že jde o sekundární kráter vzniklý dopadem úlomku od vzdáleného kráteru Bopolu, který je daleko na jihozápad od Opportunity. Kameny ve Spirit of St. Louis by tedy mohly být vyvrženinami z kráteru Bopolu. Napovídá tomu fakt, že ostatní brekcie pozorované Opportunity v okolí kráteru Endeavour mají jiné chemické složení, než tyto kameny. Další možnost se pak nabízí v podobě vulkanické aktivity, která vytvořila kráter a kameny jsou zvětralou lávou.

Valy kráteru Endeavour jsou vůbec zajímavým místem. Kdysi v roce 2011 se například na menším valu Cape York podařilo najít zatím nejstarší horniny, které kdy vůbec na povrchu Marsu byly nalezeny. Nikde jinde se s nimi pak už ale vědci nesetkali. Stále je tedy co objevovat.

Pokud jde o stav vozítka, je stále velmi dobrý. Jestliže kdysi v roce 2005 jsme měli obavu, zda bude mít dost energie, když se postupně začaly solární panely pokrývat prachem, později už jsme si tak nějak zvykli, že je to překonatelný problém, ať už díky očistným větrným poryvům, nebo tím, že se vozítko pohybuje po ke slunci orientovaných svazích. Na Marsu v oblasti Meridiani je léto, takže obloha je standardně více zakalená zvířeným prachem. Trochu starostí nám dělají pouze jakési amnézie, kterými si občas robot prochází, ale to je vzhledem k jeho stáří vlastně zázrak, že jinak je vůbec ještě provozuschopný. S ohledem na více než 4000 solů je třeba připomenout, že plánovaná délka primární mise byla 90 solů. Robot používá na ukládání dat paměť typu flash a protože nebyl důvod riskovat v červnu během konunkce Marsu další amnézie, zůstal spuštěný v režimu „permanent RAM“. Jak vysvětluje v komentářích čtenář Romanescu, již v prosinci 2014 jsme se mohli dočíst o poškození jednoho ze sedmi modulů flash paměti, který způsoboval výpadky v komunikaci. Protože řadič flash paměti nedokáže při ukládání dat tento modul zcela obejít, ukládají se data jen do paměti RAM. Technici zatím testují, jak by mohli řadič přeprogramovat, aby mohli flash paměť opět použít.

Pokud jde o aktuální dění, Opportunity stále zkoumá Lindbergh Mound a její okolí. Během solu 4059 se však také podívala na Slunce, kde právě probíhalo částečné zatmění měsíčkem Phobos.

Jak to bude s budoucností Opportunity? Nejbližší měsíce budou patřit výzkumu v lokalitě, kde se nachází i nyní, takže se pak můžeme ohlédnout za tím, co mezitím vědci zjistili. Vzdálenější budoucnost je však nejistá, vozítko je staré, NASA stojí jeho provoz sice malé procento prostředků, ale nemalé množství z pohledu čísel. Na rok 2016 původně Opportunity vůbec v rozpočtu NASA nefigurovala. Situace je opravdu neradostná, podle posledních zpráv je nejpravděpodobnější, že NASA zatím stopne jinou misi, která měla být zahájena a mezitím dá nějaké prostředky na další provoz sondy LRO na oběžné dráze Měsíce a Opportunity na Marsu. Budeme věřit, že se situace s financováním NASA v dalších letech dále nezhorší.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.unmannedspaceflight.com

Zdroje obrázků:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8008
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19393
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19394
http://www.nivnac.co.uk/martian_vistas/?p=63