Devátého července letošního roku se Rusové dočkali prvního startu rakety z nové rodiny Angara, jejíž vývoj trval více než 20 let. Suborbitální let lehkotonážního nosiče byl úspěšný, ale všichni věděli, že to hlavní má teprve přijít. Zraky se upíraly k těžké variantě, která se označuje jako Angara A5. Tato raketa by jednou mohla nahradit nosiče Proton – po roce 2020 by se díky nim mohly ruské starty začít přesouvat z Bajkonuru na ruské území. 23. prosince v 6:57 našeho času odstartovala tato raketa z rampy na kosmodromu Pleseck. Na geostacionární dráhu vynesla dvoutunovou maketu telekomunikační družice, která podle plánu zůstala spojena s horním stupněm Briz-M. V dnešním krátkém článku na Vás čekají videa se záznamem startu a povedené startovní fotografie.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_1270.jpg
http://spaceflightnow.com/…/2014/12/Screen-Shot-2014-12-23-at-3.17.38-PM.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/02.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_1274.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0239.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_9924.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_12781.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0244.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_1285.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0246.jpg
Překvapilo mě jak je Angara „robustní“, taková podsaditá. Sojuz je víc „sexy“. Ale o design tady moc nejde… 😉
souhlas taky se mi líbí štíhlé stroje, nutno uznat že původní semjorka byla taky podsaditá, současný elegantní vhled jí dává třetí stupeň a nákladový prostor. Nedosažitelná a už asi navždy nepřekonaná v tomto ohledu asi zůstane stará moje oblíbená Ariane 4, která si pozornost zasluhuje i z jiných důvodů. Je pravda, že to byl také slepenec jiných nosičů, což z velké části určilo ty lahodící proporce. Ale právě proto, že dnes se již nosiče projektují koncepčněji, tak ta neplánovaná elegance už se asi konat nebude.
Dobrý den,
nevíte náhodou kolikrát více musí mít ruské rakety vyšší tah z polygonů Pleseck a Vostočnyj oproti startům z Floridy nebo Guiany vztažený třeba na 1 tunu nákladu??
Nejprve si let na geostacionární dráhu rozdělíme do tří částí
1) let na dočasnou parkovací dráhu (pro snazší výpočet ve výšce 300 km)
2) Zážeh, který vytáhne apogeum do výšky 35 800 km
3) Zážeh, který zakulatí oběžnou dráhu na geostacionární dráze a zároveň srovná sklon
Aby se to snadněji počítalo, považujme, že body 1 a 2 jsou pro starty všech raket stejné a chleba se láme až v bodě 3, kde se projevuje rozdíl ve vzdálenosti kosmodromu od rovníku. Ve skutečnosti je to trochu komplikovanější, protože raketa může dělat drobné změny sklonu už během bodů 1 a 2, ale pro zjednodušení to ignorujme.
Pokud bychom startovali přímo z rovníku, pak bychom v bodě 3 museli družici udělit změnu rychlosti (delta v) 1469 m/s. Pro start z Kourou, které je 5° od rovníku by už bylo potřeba 1481 m/s, pro Bajkonur na 46. rovnoběžce už by bod 3 potřeboval delta v 2277 m/s a v případě Plesecka, který je na 63. stupni by bylo delta v 2 751 m/s. jak je vidět, je potřebné zrychlení o cca. 53% vyšší, než pokud bychom startovali z rovníku. Vostočnyj vyrůstá na 51. rovnoběžce. to znamená, že v bodě 3 by bylo potřebné delta v 2451 m/s.
Děkuji za Vaši odpověď. Jak je to v případě startu na polární dráhu, jsou tam taky patrné rozdíly nebo se rozdíly v poloze kosmodromu smazávají??
U polárních drah nehraje umístění kosmodromu roli – raketa prostě zamíří k severu / jihu (podle toho, kam má kosmodrom střelecký prostor) a nemusí řešit změny sklonu vůči rovníku jako je tomu u letu na geostacionární dráhu.
Pekný výber fotiek a videí. Len v prvom odseku je drobná chybička – maketa nebola vyvedená na dráhu prechodovú ku geostacionárnej, ale priamo na geostacionárnu dráhu.
Pravda! Opraveno! Díky za upozornění.
Super! Na tenhle článek jsem se moc těšil. Díky za něj. Angara vypadá velice zajímavě a pokud se nepletu, tak by teoreticky byla schopná nahradit veškeré momentálně aktivní ruské rakety a to si myslím, není špatná koncepce…
Přesně tak, počítá se s tím, že jednotlivé verze Angar by mohly nahradit různé typy momentálně používaných raket – od lehkých po těžké. Více info v našem starším článku: https://kosmonautix.cz/2012/09/raketova-skladacka/
Dobrý den, mě zarazila ta informace, že někdo umisťuje na geostacionární dráhu maketu, když už se celá léta řeší „přemnožení“ objektů v „blízkém okolí Země“ (a mám dojem, že geostacionární dráha je na tom nejhůře).
Pokud tedy nepočítají s tím, že milou maketu zase po čase odklidí…
Jinak, moc děkuji za vaši práci na tomto webu, je skvělý! A přeji vše nejlepší do nového roku.
Hezký den,
v první řadě moc děkujeme za pochvalu webu. Ceníme si toho.
A teď k vlastnímu příspěvku – proto zůstala maketa po dosažení oběžné dráhy spojená s horním stupněm, aby bylo možné celou sestavu poslat na „hřbitovní“ dráhu, což je dráha, která se nachází za drahou geostacionární.
Jsou také hlasy, které nanzačují, že by Angara měla v nedaleké budoucnosti převzít otěže pilotovaných letů. Mluví se o budovaném kosmodromu Vostočnyj, kteý by měl být k pilotovaným letům „Angary“ využíván. Jenže je faktem, že příprava kosmodromu a veškeré infrastruktury pokulhává za kdysi krásnými plány. Je možné říct, v jakém stádiu je nyní příprava na pilotované lety z ze základny „Vostočnyj“? V časopise LK byly nedávno o tématu „Angara“ jisté informace, jenže bylo zároveň konstatováno, že jedna věc je plán a druhá věc je realita ruského kosmického programu. Co je tedy, prosím, v současné době realitou ohledně Vostočného?
Děkuji
Tímto tématem se cca. před půl rokem zabýval kolega Radim Pretsch ve svém článku: https://kosmonautix.cz/2014/05/kosmodrom-vostocny-fenix-vstavajici-z-popela/