Evropská kosmická agentura (ESA) uzavřela kontrakt se španělskou společností EMXYS na vývoj malého přistávacího modulu Don Quijote, který se pokusí dosednout na povrch planetky Apophis ještě před jejím mimořádně blízkým průletem kolem Země. Planetka mine naši planetu v dubnu 2029 ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů od zemského povrchu, tedy blíže, než obíhají geostacionární družice.
Název Don Quijote odkazuje na slavného literárního hrdinu a zároveň symbolizuje odvážnou španělskou misi. Přistání na Apophisu však bude mimořádně náročné. Podle inženýrky ESA Francescy Ingiosi, která misi vede, se planetka pravděpodobně chaoticky otáčí. Kvůli její extrémně slabé gravitaci může modul po dosednutí po povrchu několikrát odskočit, než se ustálí. Nikdo navíc přesně neví, jaké podmínky na povrchu panují. Ingiosi proto připouští i možnost, že by se modul mohl částečně zabořit do regolitu, což by průběh mise výrazně zkomplikovalo. Pokud přistání proběhne úspěšně, Don Quijote zahájí vědecká měření pomocí trojice přístrojů. Ty budou sledovat gravitační a magnetické pole planetky a zaznamenávat seismická data před průletem kolem Země, během něj i po něm. Vědci očekávají, že gravitační působení Země Apophis deformuje a může vyvolat takzvaná planetková zemětřesení (asteroid quakes). Přistávací modul tak získá jedinečnou příležitost přímo pozorovat, jak těleso reaguje na těsný průlet kolem naší planety. ESA hodnotu kontraktu na vývoj modulu oficiálně nezveřejnila. Technický ředitel společnosti EMXYS Francisco García de Quirós však španělskému magazínu Economía 3 uvedl, že kompletní vývoj přijde přibližně na 10 milionů eur. Součástí projektu je také společnost GomSpace, která získala subdodávku v hodnotě 1,5 milionu eur na vývoj systému řízení orientace a oběžné dráhy CubeSatu i palubního softwaru. Dalších 500 tisíc eur připadá na volitelné části kontraktu. Do konsorcia je zapojena rovněž španělská společnost GMV, která bude dodávat navigační a naváděcí systémy přistávacího modulu.
Don Quijote nebude k Apophisu cestovat samostatně. Na cestu jej dopraví sonda Ramses, kterou pro ESA vyvíjí společnost OHB Italia. Ta získala v říjnu 2024 první kontrakt v hodnotě 63 milionů eur na přípravné práce a počáteční fázi projektu. V únoru 2026 následovala další smlouva za 81,2 milionu eur, která pokrývá kompletní vývoj, testování i dodání sondy. Start sondy Ramses, která ponese přistávací modul Don Quijote i další vědecký náklad, je v současnosti plánován na jaro 2028. To by mělo sondě umožnit setkat se s planetkou Apophis s dostatečným předstihem před jejím historicky mimořádně blízkým průletem kolem Země v dubnu 2029.
Přeloženo z:
uropeanspaceflight.com/esa-taps
Zdroje obrázků:
europeanspaceflight.com/
dakujem za spomenutie podla mna spravneho pojmu planetkove zemetrasenie (ktory vlastne pri planetke apophis ani nema rozumny ekvivalent). uz by sa mohol vseobecne ustalit pojem zemetrasenie aj na inych telesach.
Osobně považuji za vhodnější v daném slově použít kořen, který odkazuje na těleso, které se třese.
Já souhlasím, vždycky jsem to bral jako pojem s malým „z“ – tj. třesení země (půdy). A to může nastat na jakékoli kamenné planetě.
Zásadní výhoda toho je, že to škáluje do budoucna: až budeme blíže objevovat stovky planet, tak se bude hodit, že nemáme stovky termínů, ve kterých se nikdo nevyzná. A spoustu z nich by ani neuměl vyslovit, např. už „proxima-b-třesení“ je obtížné na vyslovení, a když i místo hvězdy bude její číselný kód, tak se příznivci mnohopojmoví dostávají do vážných potíží…
Na druhou stranu, dokud se bavíme jen o malých jednotkách těles (planet a Měsíc), tak je to pohodlné, že už z jednoho slova je jasně vidět, o čem se kdo baví. A to je současný stav, takže chápu tyto zastánce. Já si ale myslím, že rychlost našeho objevování podrobnějších údajů o dalších planetách a měsících bude v hodně blízkém budoucnu rapidně narůstat. Proto jsem zastáncem té „jednopojmové“ varianty.
Snad k tomu přispěje už za pár týdnů… Konec srpna… Moc bych si to přál, aby všechno klaplo!