sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Simulátor kosmického záření pro extrémní výzkum

Geometricky uspořádané hroty otevírají cestu k extrémnímu výzkumu na úrovni atomových jader. Tento díl je součástí simulátoru galaktického kosmického záření v urychlovači GSI v německém Darmstadtu. Poprvé v Evropě výzkumníci urychlují nabité atomy na rychlosti až 90 % rychlosti světla, aby v jednom z nejsilnějších urychlovačů částic na světě vytvořili plné spektrum kosmického záření. Soustava prstenců a trubek se táhnoucí se na délku několika stovek metrů dokáže vytvořit vysokoenergetický svazek iontů s rychlostí 270 000 km/s. Jádrem struktury tohoto nového zařízení je kombinace deskových modulátorů (plochých panelů, které slouží k rozptýlení primárního paprsku) a komplexních modulátorů (soubor 3D tištěných tenkých kolíků, sloužících k regulaci rychlosti fragmentů). Geometrie, složení a tloušťka modulátorů jsou optimalizovány tak, aby umožnily vytvořit na Zemi spektrum kosmického záření z hlubokého vesmíru.

V hlubším vesmíru jsou vysokoenergetické částice, které mají původ mimo Sluneční soustavu a mohou zasáhnout každou buňku astronautova těla. Takzvané galaktické kosmické záření pochází z umírajících hvězd a představuje vážné riziko pro mise k Měsíci, či Marsu. Jejich dopad může poškodit naše buňky a vést k rakovině, kardiovaskulárním onemocněním, či poruchám centrálního nervového systému. V ohrožení je také elektronika kosmických sond a lodí. Před touto neviditelnou hrozbou se není kam schovat a extra stínění není řešením. Když kosmické paprsky zasáhnou kovové stěny, mohou vyvolat spršky sekundárních částic, které mohou být ještě škodlivější než původní záření. Pochopení a omezení biologických dopadů kosmického záření je nezbytné pro udržitelnou lidskou přítomnost v kosmickém prostoru.

Výzkumný tým projektu GSI ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou využil vysokoenergetický urychlovač k tomu, aby přenesl vesmír do laboratoře. Přesným naladěním paprsků vědci vytvořili smíšení radiační pole, které napodobovalo podmínky, které budou astronauti zažívat v kosmické lodi. Tento experiment umožnil vědcům měřit dávky radiace, které ovlivňují jak tkáně lidského těla, tak i kosmické součástky. Přínosy této technologie však přesahují bezpečnost astronautů. Stejný urychlovač bude dostupný pro externí výzkumníky a může být využit i pro léčbu rakoviny nabitými částicemi.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/27153024-1-eng-GB/A_cosmic_ray_simulator_for_extreme_science_on_Earth.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 7

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Vladimír Wagner
5 měsíců před

Ten přeložený článek je pozvánkou na letní školu pro studenty pořádanou ESA a GSI Darmstadt věnovanou ochraně před kosmickým zářením. NASA má zařízení pro kosmického záření v Brookhavenu (BNL) a ESA je buduje v GSI. I daleko větší energie iontů (i těžkých) se produkují i jinde v Evropě, v laboratoři CERN. V GSI je to „pouze“ 1 GeV/nukleon na urychlovači SIS18. Výhodou GSI je, že lze získat právě zmiňovaným simulátorem směsná pole s variacemi iontů i energií. Vyšší energie budou možné na větším urychlovači FAIR, který bude navazovat na SIS18 a umožní urychlovat ionty na o řád vyšší energie. Jen poznámka. V GSI byl nedávno požár na zařízení urychlovače, takže dochází k odkladu experimentů i uvádění do provozu zařízení FAIR. Požár vznikl 5. února na zdroji vysokého napětí pro UNILAC (to je první lineární urychlovač v systému urychlovačů laboratoře GSI. Týká se to i experimentů, které jsme letos plánovali v rámci spolupráce HADES/CBM.

Vladimír Wagner
5 měsíců před
Odpověď  Vladimír Wagner

Ještě odkaz na článek, který jsem psal právě podrobně o výzkumu vlivu kosmického záření na kosmonauty i elektroniku: https://kosmonautix.cz/2024/09/20/kosmicke-zareni-nejvetsi-hrozba-pro-kosmonauty-a-jak-ji-zkoumat/

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.