Projekt Greta, který spadá do programu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme – Přípravný program budoucích nosičů) Evropské kosmické agentury, vyvíjí raketový motor patřící do úrovně pohonů s tahem kolem 5 kN, který bude schopen spolehlivě provést několik opakovaných zážehů. Greta používá jako pohonnou směs peroxid vodíku a etanol, což je udržitelnější alternativa s menší uhlíkovou stopu i toxičností oproti monometylhydrazinu, který používá ve většině tradičních raketových motorů s touto úrovní tahu. Mezi červencem a říjnem 2025 byl motor Greta opakovaně zažehnut a vykázal přitom stabilní provoz včetně řízených vypnutí. během zkušební kampaně motor pokaždé pracoval více než 40 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/
Motor Greta byl testován na novém, nízkonákladovém a přizpůsobitelném testovacím stanovišti vybaveném přístroji pro měření například tlaku a teploty, které se využijí pro další optimalizaci motoru. Greta má spalovací komoru dlouhou 30 centimetrů, která se vyrábí po vrstvách s pomocí laseru, který taví kovový prášek. Tato metoda umožňuje vznik komplexních tvarů, které by se jen těžko dosahovalo pomocí konvenčních metod.
Motor Greta je například díky tomuto výrobnímu procesu chlazen pomocí kanálků, kterými protéká chladná tekutina. Tyto kanálky procházejí stěnami motoru co možná nejblíže vnitřní stěně komory, která je v kontaktu se spalinami o teplotách přes dva tisíce stupňů Celsia.
Hlavním dodavatelem projektu Greta je společnost ArianeGroup z německého Ottobrunnu. Zmíněné testy byly součástí kontraktu za 3 miliony Eur, který měl prohloubit znalosti o konstrukci a provozu motorů na peroxid vodíku této třídy tahu. Tento typ motoru by mohl být použit v lunárních modulech nebo v raketových stupních, jako je Astris, který se vyvíjí pro evropskou raketu Ariane 6.
6. února 2026 ArianeGroup spustila novou fázi, která má motor Greta dále vylepšit. Využijí se přitom poznatky získané při testovací kampani i dalších činnostech k vytvoření návrhu letového motoru. Pro tuto další fázi projektu dodají subdodavatelé (Safran Aero Boosters z Belgie, Letecký institut z Polska a InPraise Systems z České republiky) díly pro návrh motoru připraveného k letu. Další evoluce motoru Greta bude otestována na stejném mobilním stanovišti v Trauen koncem roku 2027.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/greta_rocket_engine_in_mobile_test_stand/27125415-2-eng-GB/Greta_rocket_engine_in_mobile_test_stand.png
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2026/02/greta_fires_up/27125368-1-eng-GB/Greta_fires_up.png
Dlouho nebylo slyšet o OteSpace, naposled jsem o nich slyšel a potkal je na IDET 2023 a od té doby ani ťuk
Tak greenwashing pronikl uz i sem. Smutne.
Pardon, co je smutného na informování o novém evropském raketovém motoru?
Na informovani o novem evropskem raketovem motoru nic. Na podsouvani naprosto irelevantnich, radoby zelenych, buzzwordu uplne vsechno.
„… což je udržitelnější alternativa s menší uhlíkovou stopu …“
Pokud to je pravda, tak proč to tajit?
Já třeba za mnohem podstatnější považuju fakt, že je to NETOXICKÁ kombinace na rozdíl od MMH + N2O4. Co se týká udržitelnosti a uhlíkové stopy, tak tam mi chybí specifický impuls motoru Greta. Pokud bude nižší, tak bude raketa těžší. Výhoda této nové kombinace prý má být v tom, že má vyšší hustotu, takže nádrže můžou být menší. Aby ta zelenost nakonec nebyla jenom tím, že počítají bioethanol s nulovou uhlíkovou stopou. Tady bych se též přimlouval za kritické zhodnocení spíš než jen za překlad dnes populárních frází.
Isp není veřejně k dispozici. Resp. jsem jej nedohledal.
Necítím se odborně kvalifikován na to, abych kriticky cokoliv hodnotil.
A budeme takto hodnotit motorr V2, kde byl pohon na etanol a kapalný kyslík, a pohon turbíny turbočerpadla etanol+ peroxid vodíku? T.j.že navazujeme na úspěšný motor s menší uhlíkovou stopou ? Nemůžeme si ty bláboly vynechat ?
Pokud experti z ESA uznají, že je to důležitá informace, nepřísluší mi z jejich práce něco vyškrtávat. Vím, že v komentářích na internetu je vždy tuna lidí, kteří naprosto přesně vědí, co dělají experti špatně a jak by to měli dělat. Někteří radí trenérům národního týmu se složením sestavy, jiní zase radí lidem z ESA, co by měli psát do svých článků.
Myslím, že tahle vaše odpověď, Dušane, je velmi důležitá a neměla by zapadnout. Máte totiž pravdu s tím neopravováním tiskových zpráv, ale na druhou stranu opravdu mate, když článek je zařazen mezi jinými a označen jako tisková zpráva jen velmi nenápadně a hlavně až dole. Od článku od vás, redaktorů, se to totiž velmi liší tím často jednostranným pohledem i poněkud tvrdě tvrzenými fakty 🙂
Proto si myslím, že by celému webu Kosmonautixu hodně pomohlo, kdybyste vymysleli jednoduchý způsob, jak takové články označit decentně, ale viditelně už od začátku. Třeba udělat malé obrázky/loga typu „tisková zpráva ESA“, „tisková zpráva NASA“ apod. a označit jimi článek hned nahoře (ale až pod nadpisem).
Dokonce by to šlo vylepšit ještě druhou verzí těch obrázků, miniaturní, které by byly např. na začátku nadpisu i ve výpisu článků na hlavní stránce apod. Ale to už nechám na vaší poradě s techniky webaři, co je možné.
Rozhodně se ale za takové označení článků moc přimlouvám.
Takovou změnu neplánuju už jen proto, že se velmi těžko rozlišuje, co je tisková zpráva a co článek na webu NASA či ESA.