Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
Mezi roky 1995 a 2003 studovala sonda Galileo od NASA Jupiterův systém. Nedávný odborný článek výzkumníka Al Emrana z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii znovu vyhodnotil data získaná palubním spektrometrem Near-Infrared Mapping Spectrometer. V těchto datech se ukrývaly slabé signály amoniaku v blízkosti puklin ve zmrzlém povrchu měsíce. Právě těmito puklinami by podle očekávání měla stoupat voda obsahující rozpuštěné amonné sloučeniny. Tyto látky se mohly dostat na povrch během geologicky nedávných kryovulkanických projevů.
Důvodem je skutečnost, že amoniak výrazně snižuje bod mrazu vody a působí jako nemrznoucí směs. Amoniak má navíc v kosmickém prostředí krátkou životnost. Tyto vlastnosti – společně s tím, že detekce se soustředí do oblastí poblíž velkých prasklin a prohlubní na povrchu Europy – naznačují aktivní ukládání sloučenin obsahujících amoniak. Ty mohou pocházet buď z podpovrchového oceánu měsíce, nebo z jeho mělkého podpovrchu. Nový objev zároveň podtrhuje význam historických datových sad získaných dřívějšími kosmickými misemi. Ty jsou výzkumníkům stále k dispozici a díky moderním analytickým metodám z nich lze získávat nové poznatky. Nově identifikované signály jsou navíc velmi lákavé i pro nadcházející misi sondy Europa Clipper, která má k Jupiteru dorazit v dubnu 2030.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/…/europa-clipper/images/PIA26546%20-%20Ammonia%20at%20Europa.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Galileo_-_NIMS_photo_-_nims1.jpg
