Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.
Zdroj: https://explorersweb.com/
Během posledních dvou let se astronomové ze Střediska kosmického úsvitu, které spadá pod Institut Nielse Bohra v Kodani věnovali spektrální analýze těchto teček. Zjistili, že 70 % z nich vykazuje důkazy rychle obíhajícího plynu. Hustá oblaka plynu obklopují tečky a jak plyn po spirále padá do LRD, ohřívá se a uvolňuje energii, čímž vytváří jasné záření, které JWST detekuje jako červenou.
„Malé červené tečky jsou mladé černé díry několiksetkrát méně masivní, než se dříve myslelo. Jsou obklopeny zámotkem plynu, který konzumují, čímž rostou,“ říká spoluautor nové studie, Darach Watson a dodává: „Tento proces vytváří obrovské množství tepla, které září skrz plynový zámotek. Toto záření … dává malým červeným tečkám jejich jedinečnou červenou barvu.“ Ačkoliv jsou tyto černé díry mnohem menší než supermasivní obři nacházející se v dospělých galaxiích, stále se jejich hmotnost pohybuje v desítkách milionů hmotností našeho Slunce.
„Když plyn padá k černé díře, spirálovitě klesá do jakéhosi disku nebo trychtýře směrem k povrchu. Nakonec se pohybuje tak rychle a je tak hustě stlačený, že generuje teploty v řádu milionů stupňů a jasně září. Černá díra však pohltí jen velmi malé množství plynu. Většina plynu je při rotaci černé díry vyfouknuta zpět z pólů. Proto černé díry nazýváme nepořádnými jedlíky,“ dodal v prohlášení Watson.
Přeloženo z:
https://explorersweb.com/
Zdroje obrázků:
https://explorersweb.com/wp-content/uploads/2026/01/Screenshot-2026-01-17-021649-e1768616404674.jpg
https://explorersweb.com/wp-content/uploads/2026/01/Low-Res_coord14_19_34.1352_52_38.675-e1768616416129.jpg
‚Většina plynu je při rotaci černé díry vyfouknuta zpět z pólů.‘
Tomuto nerozumiem – to znamená, že ani nedopadne do čiernej diery alebo padne do diery a je opäť vyvrhnutý von? Ak áno, je to len prúd elementárnych častíc alebo reálne ako plyn?
Tady je asi třeba objasnit, co rozumíme pod tím dopadnout do černé díry. Pokud myslíte do černé díry jako pod horizont událostí, tak tak skutečně nedopadne, kdyby ano, nemohl by již uniknout. Plyn v akrečním disku kolem černé díry se může k horizontu událostí přiblížit, ale pokud má uniknout pryč, nesmí horizont překročit.
Samozřejmě, že část plynu spadne do černé díry pod horizont, ale nikoli ten, který pak uniká pryč, to by porušilo spoustu známých fyzikálních zákonů.
Chápu, že vás možná zmátlo slovo pól, ale ano, i černé díry mají póly. A právě z těchto pólů uniká materiál, který kolem nich krouží a to ve formě tzv. astrofyzikálních výtrysků. Těm se někdy říká i výtrysky relativistické, neboť v tomto výtrysku se materiál pohybuje obrovskou rychlostí, která se dokonce blíží rychlosti světla.
Me to nejak neladi.
cervene jsou kvuli rudemu posuvu.
pokud pred 14mld let svitily v infra, dnes jsou videt v radiovem spektru.
co vidime je zareni puvodne krátkých vlnových delek, posunute do cervene barvy rozpinanim vesmiru a gravitacnimi vlivy.
ale jdu si precist original