sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

4iG

Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.

NASA

Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 9 – ISS T-shirt

V rámci letošního Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Všechny jsou připravovány pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o jednotlivých projektech. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy věnuje jednomu konkrétnímu experimentu. Texty jsou podepsané mým jménem, nejde však o autorskou tvorbu v pravém slova smyslu. Jedná se o oficiální tiskové podklady, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly vycházejí v abecedním pořadí. Devátá část seriálu představuje projekt ISS T-shirt. Ten nese podtitul Chytré tričko pro monitorování stresu astronauta. Na jeho realizaci se podílejí Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií (MUNI, FSpS) jako hlavní řešitel, VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), která zajišťuje vývoj softwaru, komunikaci a datové toky, společnost EGMedical, s.r.o., odpovědná za systémový a výrobní vývoj včetně elektroniky, embedded řešení a oděvní části, a také firma G. L. Electronic, s.r.o. (GLE), která má na starosti výrobu, kabeláž, kvalitu a assurance dle ECSS.

První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta.
První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta, autor: David Konečný

Smyslem experimentu je vývoj chytrého trička, které bude v kosmickém prostředí monitorovat fyzický stav astronautů. Dokáže nepřetržitě sledovat dostupné fyziologické parametry a na jejich základě vypočítávat tzv. stresovou entropickou zátěž (SEL). Jde o novou termodynamickou metriku vyvinutou na Masarykově univerzitě, která umožňuje kvantifikovat zatížení organismu. Technologie má astronauta včas varovat před potenciálními riziky, jako je výrazná únava nebo metabolická nestabilita. Získaná data a zkušenosti budou využitelné také ve zdravotnictví, u krizových profesí, ve sportu i v oblasti bezpečnosti práce. Umožní přesnější sledování stresu, jeho prevenci a včasné zásahy, které mohou zabránit závažnějším následkům. Projekt zároveň urychlí rozvoj nositelných technologií a pokročilé datové analytiky napříč různými obory.

Metodika SEL vychází z termodynamického přístupu popisujícího reakce lidského těla na stresovou zátěž. Tento model vznikl na Masarykově univerzitě a jeho funkčnost byla již ověřena v extrémních podmínkách, například v Antarktidě nebo během mise CHILL-ICE na Islandu. V rámci inkubačního programu ESA BIC následně vznikl první nositelný prototyp měřicího systému v podobě chytré vesty, která v reálném čase sledovala úroveň stresu, srdeční tep i tělesnou teplotu. Na tyto poznatky nyní navazuje nový prototyp v podobě ISS trička. Jeho testování přímo v kosmickém prostoru může vývoj technologie výrazně posunout kupředu. Mikrogravitace totiž zásadně ovlivňuje termoregulaci, kardiovaskulární reakce i metabolické procesy a tyto vlivy nelze plně nasimulovat v pozemských podmínkách. Ověření v reálném provozu na ISS je proto klíčové pro stanovení spolehlivosti metody SEL i predikčních modelů zátěže v prostředí mikrogravitace.

Experiment ISS T-Shirt si přitom klade za cíl nejen nasazení chytrého nositelného zařízení, ale také důkladné prověření jeho komfortu při nošení a posouzení toho, jak používání trička ovlivňuje každodenní pracovní činnost astronautů. Tričko je vybaveno integrovanými senzory, které umožňují sledovat například teplotu kůže, srdeční aktivitu, spotřebu kyslíku i okolní podmínky. Z těchto dat se v reálném čase vyhodnocuje úroveň stresu a metabolické zátěže organismu.

Experiment se uskuteční během krátkodobé mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní kosmické stanici. Astronaut bude tričko používat jak při běžných činnostech, tak v situacích s vyšší fyzickou či psychickou zátěží. Zařízení bude průběžně sbírat a ukládat data, která se následně bezpečně přenesou na Zemi k podrobné analýze. Součástí experimentu bude ověření přesnosti senzorů v podmínkách mikrogravitace, posouzení ergonomie a komfortu při nošení i prověření provozní spolehlivosti během reálné práce na stanici.

Na závěr si ještě představíme čtyři zástupce řešitelského týmu:

První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta.
První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta, autor: David Konečný

prof. MUDr. Julie Vašků, Ph.D. (MUNI, FSpS) – Vedoucí konsorcia
Prof. Julie Vašků působí jako profesorka patologické fyziologie na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde stojí v čele výzkumného programu Health in Motion a vede výzkumnou skupinu Integrativní fyziologie. Zároveň se odborně angažuje také na Lékařské a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v oblasti patofyziologie.

Ve své dlouhodobé vědecké činnosti se zaměřuje na fyziologii stresu, adaptaci člověka na extrémní podmínky a na vztahy mezi zdravím, prostředím a pohybem. Její výzkum se pohybuje od buněčných procesů až po aplikace v kosmických misích. Je zakladatelkou univerzitní platformy CAERPIN – Czech Aerospace Research Institute, která podporuje spolupráci českých vysokých škol v oblasti astronautiky a průzkumu vesmíru.

Prof. Vašků je autorkou více než 140 vědeckých prací evidovaných ve Web of Science s více než 2500 citacemi a H-indexem 23. Je také držitelkou evropského patentu v oblasti imunologie. V roce 2023 se objevila v žebříčku Top 23 žen české vědy časopisu Forbes, dříve byla zařazena mezi Top 20 inovátorů v Česku a získala ocenění #EUwomen4future od Evropské komise.

Vedle akademické a výzkumné práce se intenzivně věnuje popularizaci vědy prostřednictvím projektu Dancing Physiologist, který propojuje vědecké poznání s uměním a pohybem.

prof. Ing. Radek Martínek, Ph.D. (VŠB-TUO) – Excellent Researcher
Profesor Radek Martinek působí jako profesor kybernetiky a od 1. září 2025 zastává funkci děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava. Současně je univerzitním koordinátorem pro oblast vesmírného výzkumu a nese statut IEEE Senior Member. Na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO zároveň vede vědecký tým Signal Lab.

Ve své publikační činnosti má na kontě více než 350 odborných prací, z nichž více než 150 vyšlo v impaktovaných časopisech. Od roku 2020 se pravidelně objevuje v žebříčku dvou procent nejcitovanějších vědců světa sestavovaném Stanfordskou univerzitou. Jeho práce byly citovány více než 2 500krát a jeho H-index ve Web of Science dosahuje hodnoty 25.

V roli hlavního řešitele, spoluřešitele i člena výzkumných týmů se podílel na desítkách národních i mezinárodních projektů s celkovým rozpočtem přesahujícím pět milionů eur. Jeho odborný zájem se soustředí především na pokročilé metody zpracování signálů, senzorové technologie a měřicí systémy. Je také autorem či spoluautorem 11 národních patentů, 11 softwarových řešení, 2 prototypů, 9 polooperačních modelů, 6 užitných vzorů a jednoho licencovaného patentu a softwaru.

První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta.
První nositelný prototyp měřícího zařízení– chytrá vesta, autor: David Konečný

Ing. Ivo Strašil (EGMedical) – Design Project Manager
Ing. Ivo Strašil působí od roku 2005 jako vedoucí vývoje a jednatel společnosti EGMedical, s.r.o. Absolvoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně v oboru Telekomunikační a informační technika. Po ukončení studia krátce setrval na FEKT VUT, kde se věnoval výuce předmětů zaměřených na zabezpečovací technologie a informační sítě.

V rámci společnosti EGMedical vybudoval kompletní vývojové zázemí pro návrh a výrobu elektronických zařízení. Zodpovídá za koncepci produktů, návrh systémové architektury a odborný dohled nad vývojovým i výrobním týmem. Ve své práci propojuje vývoj hardwaru a firmwaru s důrazem na vysokou spolehlivost, funkční bezpečnost a průmyslovou odolnost řešení.

Podílel se na desítkách úspěšně realizovaných projektů v oblasti zdravotnické, laboratorní i průmyslové elektroniky. Patří mezi ně zařízení pro kyslíkovou terapii, řídicí systémy antidekubitních matrací nebo přesné pulsní generátory určené pro laserovou spektrometrii. Je specialistou na návrh a vývoj embedded systémů a aktivně se zapojuje do vedení zdravotnických projektů splňujících požadavky legislativy MDR. Vedle profesní činnosti se zajímá o historii techniky, železniční technologie a turistiku.

Ing. Milan Junas (GLE) – Manufacturing Project Manager
Ing. Milan Junas působí jako projektový manažer ve společnosti G. L. Electronic, s.r.o., která od roku 2008 zajišťuje kompletní realizaci Hi-Rel elektronických zařízení, výrobu kabelových svazků a osazování desek plošných spojů pro sektor aerospace. Ve firmě pracuje od roku 2023. Vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, obor Strojní inženýrství, a navazující studium Stavba letadel.

Ve společnosti G. L. Electronic se aktivně podílí na řízení kosmických projektů realizovaných ve spolupráci s průmyslovými partnery a Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Zodpovídá za přípravu návrhů a kompletní projektové dokumentace pro projekty ESA, přičemž využívá detailní orientaci ve specifikacích ECSS. Následně má na starosti také celkové řízení těchto projektů po celou dobu jejich realizace.

Zdroje informací:
Tisková zpráva

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.