Týmy expertů se pilně připravují na první pilotovanou výpravu z programu Artemis, v rámci které se čtyřčlenná posádka během desetidenní výpravy vydá k Měsíci a pak zase zpět. Inženýři z programu Exploration Ground Systems Program proto v rámci příprav otestovali nový kulový zásobník vodíku, ve kterém se bude skladovat kryogenní palivo (vodík) rakety SLS. Tento zásobník se nachází na Kennedyho středisku na Floridě u startovního komplexu LC-39B.
Aby se minimalizoval čas mezi dvěma pokusy o start rakety SLS, která pojme přibližně 2 271 000 litrů velmi chladného kapalného vodíku, byl u rampy postaven dodatečný kulový zásobník kapalného vodíku. Aby se ověřilo, že zásobník funguje správně a poradí si s průtokem zkapalněného paliva o teplotě -252 °C do mobilní vypouštěcí plošiny během odpočtu ke startu SLS, postaral se tým zodpovědný za starty SLS o nácvik průtoku kapalného vodíku z obou zásobníků, aby prověřil, že vše funguje bez problémů, což se podařilo.
Jakmile bude raketa SLS spojena s kosmickou lodí Orion, týmy celou sestavu vyvezou na rampu, kde proběhne zkouška WDR, což bude další příležitost k otestování nového kulového zásobníku ještě před startem. Tímto je dokončena závěrečná ověřovací a validační zkouška pozemního systému pro Artemis II. Mezitím se připravují integrované zkoušky se SLS a Orionem v montážní hale Kennedyho kosmického střediska, než budou připraveny k odvozu na startovní rampu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FtYHBpOXgAY6V2T?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/a2-isvv4-all.jpg
Myslím, že asi nebudu jediný, koho zajímají rozměry, resp. objem té koule. Přičemž pokud to zdroj neuvádí, stačilo v článku napsat „míry neznámé“.
Ale jinak za článek děkuji.
Mělo by to být 4700 metrů krychlových.
Což odpovídá necelým 21 metrům v průměru – pro zajímavost.
Spíš by mě zajímalo, na co v tomto projektu bude schopnost rychlých startů po sobě?
Nejde o rychlé starty po sobě, ale o pokusy o start rychle po sobě. Pokud se pokus o start z nějakého důvodu odvolá, tak aby bylo možné letět třeba hned druhý den a nemuselo se na další pokus několik dnů čekat.
To je pravda, to dává smysl – děkuji za upřesnění.
Není zač.
Však to už je pořádná koule. Kolik kg vodíku to pojme?
Hustota kapalného vodíku je jen 70.85 kg na kubický metr. Při objemu nádrže 4 700 kubíků vychází váha kapaliny na 333 tun.
Díky.
Tak to bohatě stačí naládovat oba stupně SLS.
Nový zásobník umožní 4 pokusy o start během 6 dnů.
teda, by ma zaujmalo, ako sa naplni taky obrovsky objem.. z autocisterien, doslova po kvapkach alebo tam maju pobliz rafineriu na kvapalny vodik a potrubim?
Kolko casu to zabere?
Kapalný vodík se do zásobníku čerpá z cisternových vozů. U Artemis I byl po doplnění vodíku z cisternových vozů druhý pokus o start možný po 48 hodinách. Pro třetí pokus o start po dalších 72 hodinách bylo nutné rychle doplnit zásobník vodíku i zásobník kyslíku. Cisternové vozy je čerpaly z kulových zásobníků na rampě 37B, tehdy používané pro rakety Delta. Tato možnost už nyní neexistuje. Pro Artemis II bude využít starý i nový zásobník kapalného vodíku na rampě 39B, což umožní druhý, třetí a čtvrtý pokus o start vždy po 48 hodinách. Celkem 4 pokusy během 6 dnů.
A to, myslím, mají i systém zpětného odčerpávání při odložených startech, nepletu se? Takže pokud se nestane něco neřízeného, tak by mohli získat ještě na tom…
Stejně to musí být šílené, umět technologii, která tak obří kouli uchladí na teplotu kapalného vodíku, řeší případný odpar apod.
Ano, po neúspěšném pokusu o start se kapalný vodík a kyslík vrací do zásobníků, ale část je spotřebována na přípravu motorů RS-25 na zážeh a část se vyvaří.
Článek o technologii zásobníku https://kosmonautix.cz/2019/01/11/inovativni-zasobnik-vodiku-pro-sls/
Dakujem za vyzerpavajucu odpoved.
By som len doplnil ze kvapalny vodik dodava firma Air Products & Chemicals z takmer 700km vzdialenej tovarne v New Orleanse, bud cisternovymi truckmi alebo vlakmi.. ak google neklame..