O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.
Jak zajisté víte, Rosetta dne 6. srpna konečně dorazila ke svému cíli. Prozatím však nevstoupila přímo na oběžnou dráhu komety. Jednalo se spíše o let ve formaci. Během uplynulého měsíce si Rosetta kometu doslova osahávala, pomalu se k ní přibližovala a řídící tým upřesňoval data o gravitaci komety na základě změn dráhy sondy. V následujícím videu si celý proces můžeme připomenout.
Jak se tedy můžete ve videu přesvědčit, včerejšek byl dnem, kdy Rosetta definitivně vstoupila na gravitačně vázanou oběžnou dráhu kolem jádra komety. Jelikož nám sonda přináší čím dál přesnější informace, víme, že se tak nestalo v původně plánované výšce 30 km, jak je uvedeno ve videu, nýbrž ve 29 kilometrech. Také další ve videu uvedené předpokládané vzdálenosti byly přepočítány. Další fáze (20 a 10 km) tedy nastanou ve vzdálenostech 18,6, respektive 9,8 km.
V posledních dnech tedy Rosetta klesala z 50 kilometrů na uvedených 29. Včerejší zážeh, který byl uskutečněn v 11:00 našeho času ji přivedl na oběžnou dráhu a sonda tak vstoupila do fáze globálního mapování (Global Mapping Phase). Hlavní řídící mise Rosetta, Fred Jansen, o tomto uvedl: „Cílem fáze globálního mapování je dostat se tak blízko, jak to jen jde, a nasbírat vědecká data s vysokým rozlišením, která nám pomohou určit nejvhodnější místo pro přistání. Pomohou nám rozhodnout se, které místo bude primární a které záložní. Doopravdy začneme hlouběji chápat, s čím vlastně máme co dočinění.“ Oficiální oznámení vybrané primární oblasti pro přistání bude zveřejněno 15. září.
Včerejší zážeh Rosettu nejen zpomalil, ale také změnil její sklon vůči oběžné rovině komety kolem Slunce. Celková změna rychlosti byla pouhých 19 cm/s! Současná oběžná dráha tak má parametry 29×29 kilometrů, sklon 60° a oběžná doba činí přesně dva týdny. Z videa je ale patrné, že sonda jeden oběh ani nedokončí kvůli dalším plánovaným manévrům. Po polovině oběhu jádra, tedy za týden, bude proveden další zážeh, který opět změní sklon oběžné dráhy na 90° a vrátí jej tedy do původního stavu, kdy se sonda ke kometě přibližovala. Tentokrát ale bude směr oběhu opačný, než tomu bylo v srpnu.
Tento sklon vůči rovině oběhu komety kolem Slunce zajišťuje minimální expozici těla sondy nebezpečným výtryskům prachu a plynů z jádra komety. Velké solární panely s rozpětím 32 metrů musí být neustále orientovány ke Slunci. Tím, že Rosetta obíhá kometu kolmo ke spojnici Slunce – kometa, je zajištěn minimální styk panelů s unikajícími částicemi. Kdyby sonda obíhala rovnoběžně s touto spojnicí (střídala by se pod ní denní a noční strana komety), byly by solární panely vystaveny kometárním výronům svou největší plochou.
Ačkoli je plánováno i další snižování oběžné dráhy, je zde malá pravděpodobnost, že se všechno odehraje jinak. 18. září bude probíhat hlasování o tom, zda se bude oběžná dráha snižovat na 18,6 km či nikoli. Po týdenním pobytu sondy ve dvaceti devíti kilometrech bude totiž řídící tým vědět, jak se sonda na oběžné dráze chová, jaké jsou její letové charakteristiky a v jakých pracuje podmínkách. V případě sestupu na oběžnou dráhu s poloměrem 18,6 km se další hlasování odehraje 6. října. Po týdnu v této výšce se opět bude rozhodovat, zda Rosetta bude pokračovat níže. Pokud se tak stane, tato oběžná dráha bude udržena až do 26. října, kdy se začne s přípravami pro vysazení přistávacího modulu Philae.
Je nutná takováto zdrženlivost a pomalý postup níže ke kometě? Nepochybně ano. ESA je na tomto poli první, kdo prošlapává cestu. Chování sondy na oběžné dráze komety je velká neznámá a je potřeba postupovat s maximální obezřetností. Jediná malá chyba nebo spěch může zhatit celou misi i její mnohaletou přípravu. Nesmíme zapomínat, že jádro komety je i přes dech beroucí fotografie, které dostáváme, nepřátelským prostředím a každou vteřinu do svého okolí chrlí množství částic. Celkovou náročnost současného řízení mise ostatně dokládá i Matt Tayl, člen vědeckého týmu Rosetty: „Nacházíme se v nejintenzivnějším operačním a vědeckém období, jaké kdy ESA podstoupila.“
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/
http://www.esa.int/
http://blogs.esa.int/
To budeme mít brzy k dispozici hodně podrobnou 3D mapu komety. Možná, že už google pracuje na aplikaci Google 67P/C-G. 🙂