Po desetiletí pátrání se americké sondě MAVEN (Mars Atmosphere Volatile Evolution) podařilo (vůbec poprvé) přinést přímá pozorování dočasných atmosférických jevů, při kterých dochází k únikům atmosféry. Takzvaný sputtering nemá český ekvivalent a proto se používá anglický výraz. Tento jev by mohl přinést odpovědi na dlouho existující otázky související s historií ztráty vody na Marsu. Vědci už dlouho díky četným důkazům vědí, že na povrchu Marsu byla kdysi dávno hojná kapalná voda. Stále se však ptají: „Kam tato voda zmizela a proč?“
Zdroj: https://scx2.b-cdn.net/
Ještě když byl Mars relativně mladý, měl hustou atmosféru, ale zanedlouho přišel o své magnetické pole. Jeho atmosféra tak byla najednou přímo vystavena slunečnímu větru a slunečním erupcím. S tím, jak probíhala eroze atmosféry, přestávala být voda na povrchu stabilní, takže velká část jí zmizela do kosmického prostoru. Ovšem jak může být zprvu hustá atmosféra takto očesána? Sputtering by mohl přinést odpověď. Jedná se o atmosférický proces, při kterém jsou atomy vyraženy z atmosféry energetickými nabitými částicemi.
„Je to jako kdybyste do bazénu vystřelili kouli z kanónu,“ popisuje Shannon Curry, hlavní řešitelka mise MAVEN z Laboratoře atmosféry a kosmické fyziky na University of Colorado v Boulderu a hlavní autorka nové studie a dodává: „Onou koulí z kanónu jsou v tomto případě těžké ionty narážející velmi rychle do atmosféry, čímž vyrážejí neutrální atomy a molekuly pryč.“ Ačkoliv vědci měli už dříve náznaky důkazů, že k tomuto jevu dochází, nikdy neměli možnost jej pozorovat přímo. Předešlé důkazy pocházely z pátrání po lehčích a těžších izotopech argonu v horních vrstvách atmosféry. Lehčí izotopy jsou v atmosféře výše, než jejich těžší příbuzní a ukázalo se, že v atmosféře Marsu bylo mnohem méně lehkých izotopů argonu než těch těžkých. Ty lehké totiž byly odstraněny právě sputteringem.
„Je to jako když najdete popel po ohništi,“ popisuje Curry a dodává: „Jenže my jsme chtěli vidět přímo ten samotný táborák, tedy sputtering.“ K pozorování sputteringu tým potřeboval simultánní měření ze tří přístrojů na sodě MAVEN na správném místě a ve správnou chvíli. Konkrétně byla zapotřebí data z analyzátoru slunečního větru, magnetometru a hmotnostního spektrometru neutrálních částic i iontů. Kromě toho tým potřeboval provést měření na denní i noční straně planety v nízkých „nadmořských“ výškách, což trvá roky. Kombinace dat ze zmíněných přístrojů umožnila vědcům vytvořit nový typ mapy sputteringu argonu v závislosti na slunečním větru. Tato mapa odhalila přítomnost argonu ve větších výškách přesně na místech, kde energetické částice narážely do atmosféry a vyrážely tak argon, čímž byl poprvé v reálném čase zachycen sputtering. Výzkumníci také zjistili, že tento proces probíhá čtyřikrát rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, přičemž toto tempo se ještě zvyšuje během slunečních bouří.
Přímé pozorování sputteringu potvrzuje, že tento proces byl primárním zdrojem ztráty atmosféry mladého Marsu, kdy byla sluneční aktivita mnohem silnější. „Tyto výsledky potvrzují roli sputteringu při ztrátě atmosféry Marsu a při určování historie vody na Marsu,“ zmínila Curry. Toto zjištění, publikované tento týden v časopise Science Advances, má zásadní význam pro pochopení podmínek, které umožnily existenci kapalné vody na povrchu Marsu, a pro důsledky, které to mělo pro případnou obyvatelnost před miliardami let.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/…/Mars_Solar_Storm_Ion_Loss.png
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/hires/2025/scientists-make-first.jpg
Slunce odválo vodu z Marsu pryč, taky vás to napadlo? Europa, Ganymedes, Callisto .))
Pokud se tím snažíte naznačit, se sluneční záření odválo vodu z Marsu na uvedené měsíce, tak mi to přijde jako velmi odvážná teorie. Množství vody na těchto třech měsících tvoří dohromady cca 17% hmotnosti Marsu. Když vezmeme v potaz, že na Zemi je vody méně než 0,03%, tak je zřejmé, že tolik vody na Marsu nikdy nebylo. A i kdyby, tak si neumím představit žádný mechanizmus, který by ty molekuly vody nasměroval zrovna na tyto měsíce. Asi se budeme muset spokojit s výrazně prozaičtějším vysvětlením, že voda patří k nejjednodušším molekulám a je tedy ve vesmíru zastoupena relativně hojně. Protože je současně poměrně lehká, tak při vzniku planetárních systémů je voda (zejména led) hojně zastoupena ve vnějších částech. A nám zbývá vyřešit otázku, jak se přesně dostává na kamenné planety blízko své hvězdy, zda skutečně stačil „import“ v podobě impaktů meteoritů.
Díky za zajímavý článek, tohle se jen tak někde běžně nenajde. Zkusím si o tom najít víc, přijde mi to jako zajímavá fyzika. A samozřejmě i zajímavé důsledky.
Co mi ale nejde do hlavy, je ta poslední věta (souvětí). Celou dobu je ten článek o tom, proč voda z Marsu zmizela. A najednou na konci je tvrzení, že tím říkáme něco o tom, jak se tam objevila a jaký význam měla pro život. Už jsem si tu větu zkoušel přeložit z češtiny do češtiny několika způsoby a zatím jsem přišel jen na význam: „pochopili jsme, jaké podmínky stačí na planetě zrušit, aby už tam ta voda dál nezůstávala, tj. naopak co porušit nesmíme, aby tam zůstala.“. Je v tom ještě jiný trik?
He? Takže to ovlivňujeme my, pozemšťané?
To přeci nikde netvrdím. Popisuji to obecně, jako se popisují experimenty: tj. byly nějaké podmínky a když se změnily tak a tak… Neříkám přeci nic o tom, kdo nebo co je změnilo. O tom je přeci v článku.
Já to chápu tak, že „toto zjištění“ odkazuje na zjištěnou rychlost ztráty atmosféry – to do jisté míry umožňuje určit zpětně, jak hustá atmosféra byla v minulosti, a tedy se dobrat i k tomu, jaká byla v době, kdy tady na Zemi vznikal život. A ve výsledku to tedy umožňuje se zabývat otázkou případné obyvatelnosti tehdejšího Marsu. Ale jinak souhlas, věta začíná slovy „toto zjištění“, aniž by bylo zřejmé, k čemu se to přesně odkazuje a je to stejně mlhavé už v originálním článku.
A protože Maven už toto zjistil, má ho NASA podle Trumpa vypnout. Že přenáší data z roverů asi Trump neví.