Součást orbitálního modulu znovupoužitelné kosmické lodě Space Rider od Evropské kosmické agentury dokončila své mechanické zkoušky, které podstoupila v technologickém srdci agentury, v nizozemském ESTECu. Space Rider se má stát všestrannou znovupoužitelnou kosmickou lodí o velikosti dvou dodávek, která bude schopna provádět široké spektrum různých kosmických misí – od farmaceutického výzkumu až po návštěvy rozličných orbitálních platforem, ale možností je mnohem více. Po misích, které budou moci trvat až tři měsíce, se Space Rider vrátí na Zemi a bude schopen přesně přistát na požadovaném místě s pomocí padáku a lyží.
Zdroj: https://www.esa.int/
Na oběžné dráze bude Space Rider spoléhat na služby horního stupně AVUM+ od nosné rakety Vega-C s novým dílem ALEK (AVUM Life Extension Kit), který pro firmu Avio postavila společnost Beyond Gravity. Zmíněný horní stupeň AVUM+ poskytne Space Rideru pohon i orientaci v prostoru. ALEK se zase postará o dodávky elektřiny a další služby potřebné pro životnost stroje na oběžné dráze díky dvojici „křídel“ fotovoltaických panelů. Všechny tyto prvky dohromady tvoří odhazovatelný orbitální modul, který se před návratem Space Rideru na Zemi oddělí od návratového modulu.
Struktura ALEK strávila v testovacím středisku Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku přibližně dva měsíce, během kterých prošla širokým spektrem mechanických testů a různými formami namáhání, které bude zažívat při startu na nosné raketě Vega-C. Série testů začala na vibračním stole, kde bylo s ALEKem rychle opakovaně pohybováno ve směrech dopředu a dozadu, ale i doleva a doprava, čímž se napodobovaly vibrace, které zažije při startu. Následně se konstrukce přesunula na další vibrační stůl, který ji pro změnu rozechvěl ve směru nahoru a dolů. Na ALEKu bylo během těchto zkoušek přilepeno přes 120 senzorů, které zaznamenávaly zrychlení ve všech osách. Veškerá nasbíraná data následně pečlivě vyhodnocovali experti z ESA i z firmy Avio.
Po vibračních testech byl ALEK přesunut do největší akustické komory v Evropě, která je schopna reprodukovat ohlušující řev doprovázející startující raketu. Zdejší reproduktory byly zesíleny na maximum a konstrukce byla doslova bombardována hlasitým duněním a dalšími projevy hluku. Poslední výzvou, která na ALEK čekala, byly rázové testy. Ty mají prověřit, zda bude servisní modul držet pohromadě i poté, co dojde k jeho oddělení od nosné rakety Vega-C, která jej dopraví na oběžnou dráhu. Pro tuto zkoušku byla konstrukce usazena na vrchol modelu čtvrtého stupně rakety Vega-C, který byl vybaven zařízením schopným simulovat rázy vznikající při vzestupné fázi letu rakety. Cílem bylo v praxi prověřit, jak se tyto rázy šíří konstrukcí a srovnat reálná data ze zkoušek s počítačovými modely chování konstrukce. Rázový test proběhl ve stejné akustické komoře jako předešlá hluková zkouška.
Zdroj: https://www.esa.int/
Potěšující je, že ALEK prošel všemi testy na výbornou, takže tato struktura získala kvalifikaci pro start. Na celý Space Rider ale samozřejmě čeká ještě spousta dalších zkoušek, přičemž další na řadě jsou testy softwaru avioniky orbitálního modulu, které se mají konat u italského Colleferra blízko Říma. Koncem letošního roku pak třeba model návratového modulu Space Rideru projde simulací závěrečné fáze návratu na Zemi. Plnorozměrový model bude v rámci této zkoušky shozen z vrtulníku, vypustí svůj padák a zamíří vstříc přesnému a bezpečnému přistání.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2022/11/space_rider/24574683-1-eng-GB/Space_Rider.jpg
https://www.esa.int/…/space_rider_s_alek_in_leaf/26656627-2-eng-GB/Space_Rider_s_ALEK_in_LEAF.jpg
https://www.esa.int/…/space_rider_s_alek_in_leaf2/26656721-2-eng-GB/Space_Rider_s_ALEK_in_LEAF.jpg
Nevím, raketoplán to není, normální kapsle to není. Takový malý hybrid. Lepší by bylo vyvinout pïlotovanou loď pro vlastní přístup do vesmíru, než tohle, co poletí tak jednou ročně. Navíc pilotovanou loď můžete vypustit bez lidí i na takovéto mise. Space Rider je ztráta peněz a času.
Ne, není to ztráta času. Je to stroj, který nabízí široké možnosti k provádění výzkumu na oběžné dráze i s možností návratu.
Každá návratová kapsle se umí vrátit. Jde taky o to, že Space Rider má vážit cca 4,9 t plný i s horním stupněm, který ho vynese na orbit. Přistávací 2,8 t (bez servisní sekce, kterou opět po každém startu zahazujete), z toho 600 kg náklad (cargo bay má mít 1200 l, takže reálně míň). Vega C má nosnost 2,5 t, snad až 3 t na LEO s nízkým sklonem. 2,3 t na polární dráhu, takže tam Space Rider nevynese, určitě ne se smysluplným nákladem. Takže omezení od začátku na rovníkové a podobné dráhy, snad se vyšplhá i na dráhu ISS, ale zase, kolik pak unese nákladu? Při vývoji se může snadno stát, že hmotnost vzroste o 10%.a pak už nepoletíte nikam. Pro Vegu C nemají žádnou rezervu nosnosti, budou muset čekat na Vegu E (a zaplatit vývoj). Kolik misí ročně poletí? Mají pro loď smysluplný program?
Tohle je právě součást vývoje větší (a ideálně pilotované) lodě. RIDER je zkratka z Reusable Integrated Demonstrator for Europe Return. Navíc by to mělo mít i nějaký vlastní přínos. Budou se tam moct provádět experimenty, které nejsou z různých důvodů vhodné dělat na obydlené stanici.