Evropská kosmická agentura vybrala společnost Airbus, aby navrhla a postavila přistávací platformu pro rover Rosalind Franklin. V roce 2028 chce ESA vypustit tuto ambiciozní průzkumnou misi, která bude na Marsu pátrat po stopách minulého, či současného života. Inženýrské týmy Airbusu ze Spojeného království vyvinou mechanické, tepelné a pohonné systémy přistávací plošiny pro bezpečné přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít v roce 2030. Tato práce obnáší přistávací strukturu, velký pohonný systém pro závěrečné motorické přistávání, ale i systémy pro stabilizaci landeru po přistání.
Zdroj: https://www.esa.int/
Rosalind Franklin bude prvním roverem, který má na Marsu vrtat až do dvoumetrové hloubky, aby získal podpovrchové vzorky, které jsou chráněny před povrchovým zářením a extrémními výkyvy teplot. Tato mise má posloužit také pro demonstraci klíčových technologií, které Evropa potřebuje zvládnout, aby mohla v budoucnu provádět průzkumné planetární mise. Mezi tyto schopnosti patří třeba bezpečné přistání na povrchu planety, pohyb po jejím povrchu, či autonomní odběr vzorků.
Přistání na Marsu je jednou z nejkritičtějších výzev této mise. Od vstupu do atmosféry až po dosednutí na povrch trvá celá přistávací sekvence pouhých šest minut. Soubor padáků a brzdících motorů zpomalí sestup z rychlosti 45 m/s na méně než 3 m/s těsně před přistáním. Z opačných stran landeru se vyklopí dvojice sjezdových ramp, čímž rover získá možnost výběru, kterou cestou se vydá. K povrchu Marsu tedy sjede cestou, která bude bezpečnější. Jak již bylo uvedeno výše, s přistáním mise na Marsu se počítá v roce 2030, aby se rover vyhnul celoplanetární sezóně prachových bouří.
Zdroj: https://www.esa.int/
Společnost Airbus navrhla a vyrobila vozítko Rosalind Franklin v čistém prostoru pro zamezení biologické kontaminace ve Stevenage ve Velké Británii a v roce 2019 ho dodala společnosti TAS ve Francii. ESA původně plánovala start této mise na rok 2022, ale plány se změnily kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Díky mimořádnému nasazení se ESA, členským státům a evropskému průmyslu podařilo přepracovat plán mise tak, aby využíval nových partnerství a možností spolupráce. ESA, evropský průmysl a NASA pokračují ve společné práci na vylepšeních roveru Rosalind Franklin, který by měl v roce 2028 odstartovat na zatím neupřesněné americké raketě.
Aktuální práce zahrnují také instalaci topných tělísek, která se postarají, aby rover byl po přistání na povrchu Marsu v teple. Připravuje se i nový softwarový režim, který umožní roveru rychle přejít do autonomního režimu po přistání. „Dostat Rosalind Franklin na povrch Marsu bude obrovská mezinárodní výzva a vyvrcholení více než 20 let práce. Mise posílí naše kosmické know-how ve Spojeném království a posunuje naše společné znalosti o Sluneční soustavě,“ uvedla Kata Escott, výkonná ředitelka Airbus Defence and Space UK.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/2025/03/artist_view_exomars_lander/26639987-1-eng-GB/Artist_view_ExoMars_lander.jpg
https://www.esa.int/…/2020/07/exomars_contributions/22146671-11-eng-GB/ExoMars_contributions.png
https://www.esa.int/…/2025/03/artist_view_exomars_landing/26639940-1-eng-GB/Artist_view_ExoMars_landing.jpg
Mám dva dotazy. Mezi startem a přistáním jsou tedy dva roky. Takže stráví více než rok na oběžné dráze Marsu? A pak by mě zajímalo, jestli vědecké přístroje budou zcela původní nebo se chystá nějaká alespoň částečná modernizace.
taky mě ta dlouhá doba přeletu překvapila, ale hádám, že to bude tím, že náklad bude příliš těžký na to, aby ho Ariane6 dostala na přímou trajektorii k Marsu, takže zřejmě se použijí nějaké gravitační manévry
Jak se píše v článku, ke startu bude využit americký nosič.
Nebude se vstupovat na oběžnou dráhu. Je to doba přeletu. Detailněji to v našem článku popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Rozpracováno bylo několik variant s krátkými přelety mezi Zemí a Marsem při využití startovních oken v roce 2024, 2026 a 2028. První varianta byla možná pouze v případě rychlého ukončení válečného konfliktu a obnovení spolupráce s Roskosmosem. S ohledem na mezinárodní situaci a pokračování války samozřejmě již není ve hře. Další varianty počítaly s dlouhými přelety mezi Zemí a Marsem a využití startovních oken v roce 2026, 2028 a 2030. Každá z pěti variant přináší jistý větší či menší dopad na přeletový modul, přistávací modul a nebo samotný rover Rosalind Franklin. Výhodou krátkých přeletů byla logicky samotná doba letu, dřívější zahájení provozu roveru a téměř nulový dopad na konstrukci přeletového modulu. Nevýhodou je přistání 106, resp. 35 solů před začátkem globální prachové bouře na Marsu. Velkou nepříjemností je pak vstup do atmosféry rychlostí 6,4 km/s namísto původních 5,5 km/s a absence přímé viditelnosti přistávacího manévru ze Země. Při dlouhých přeletech je výhodou zachování provozu roveru Rosalind Franklin na povrchu Marsu podle původního scénáře a stejné charakteristiky přistání jako u původní podoby mise ExoMars 2022. Nevýhodami je nemožnost komunikace až 46 dní po startu (případně si to vyžádá změny přeletového modulu), delší přeletový čas a zahájení provozu roveru až za 1,5 roku oproti krátkým přeletům. Dá se říct, že scénáře s krátkým přeletem jsou technicky větší výzvou, ale stále uskutečnitelné. Delší přelety jsou výhodnější a zahrnují úpravu pouze u přeletového modulu.“
Ano, ruský infračervený spektrometr ISEM bude nahrazen britským ekvivalentem Enfys. Detaily třeba zde.
Som rád, že ESA sa rozhodla vyvinúť svoju platformu, keď už politika do pôvodných plánov hodila vidly. Aby nedošlo k nedorozumeniu, nechcem tu ťahať politiku, ale je mi hrozne smuto, keď vidím, ako pokroku ľudstva bránia rôzne rozbroje.
.. to ano.. keby si napriklad objednali pristanie u Cinanov, mali byt ho tam uz vramci najblizsieho startovacieho okna.. a pri sucastnej urovni CInskych technologii na tom roveri nie je nic, co by ich mohlo zaujmat..
ale vazne..tiez si myslim, ze je to dobre, ze peniaze a znalosti zostanu v EU.
Co ma ale znepokojuje, realizacia.. ak chcu pristat na prvu dobru, podla mna, to bude pruser.. Necele 3 roky na pripravu landera pre rover, pre firmu co nema s pristavanim takeho nakladu na Marse ziadne skusenosti.. podla mna, do 2028, tak JPL by stihla postavit overeny sky crane, ale nie vyvoj novej platformy pre neskusenu firmu..
ono, aj tak to bude stat hafo penazi, tak myslim, ze by to mali spravit na fazy… 2028 poslat technologicky demostrator landera.. Kludne moze niest nejake lacne pristroje pre relevantne temy – ISRU, destilacia O2 alebo metanu, telecomy, ochrana proti prachu… mozno dron 🙂 alebo nejaky studenstky rover 🙂
A ak sa budu citit silni, tak rychlo 2030, popripade 2032 poslat Rosalind.. v prvej polovici 30 rokov bude taky rover stale relevantny, hocico moze SpaceX tvrdit o ich planoch.. a dovtedy by mali cas trocha rover zrepasovat..
JPL i další instituce NASA jsou zapojeny do procesu a jistě poskytnou své know-how.
Demonstrátorem přistání bylo EDM, která sice nepřistálo, ale během sestupu přineslo cenná data pro další vývoj.
ooo, dakujem.. jasne, Schapareli, ci ako. Na toho som uplne zabudol.
A tusim aj zistili, co bolo zle.. to je ina potom, + rozumy z JPL. Takto to dava cele zmysel. To by mohlo vyjst.
Není zač, ano Schiaparelli. A ano, přijatá data byla analyzována.