sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Thales Alenia Space dopravila strukturální modely mise ExoMars do střediska v Cannes, kde je čekají vibrační a akustické testy. V dubnu 2024 ESA vybrala konsorcium vedené firmou Thales Alenia Space kontraktem v hodnotě 522 milionů Eur, který se týkal revidované mise ExoMars. Firma od té doby pracuje tak, aby stihla start plánovaný na rok 2028 na raketě Falcon Heavy. 12. května společnost Thales Alenia Space oznámila, že strukturální modely hardwaru mise ExoMars byly plně sestaveny a kvalifikovány úvodními testy na středisku v Turíně, načež mohly být přepraveny do střediska v Cannes. Strukturální modely jsou v podstatě plně reprezentativní verze roveru Rosalind Franklin, přeletového modulu a modulu pro vstup do atmosféry a průchod skrz ni i přistávací platformy, které poslouží k prověření mechanického návrhu ještě před dokončením letového hardwaru. První fáze zkoušek prověří, zda strukturální modely zvládnou odolat nástrahám startu na raketě. Ačkoliv Thales Alenia Space neposkytla specifické detaily o zkušební kampani, vibrační testy obvykle využívají vibrační stůl, který simuluje mechanické namáhání podobné tomu při startu, zatímco akustické zkoušky využívají speciální komoru k napodobení intenzivního
NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.
Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Evropská kosmická agentura vybrala společnost Airbus, aby navrhla a postavila přistávací platformu pro rover Rosalind Franklin. V roce 2028 chce ESA vypustit tuto ambiciozní průzkumnou misi, která bude na Marsu pátrat po stopách minulého, či současného života. Inženýrské týmy Airbusu ze Spojeného království vyvinou mechanické, tepelné a pohonné systémy přistávací plošiny pro bezpečné přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít v roce 2030. Tato práce obnáší přistávací strukturu, velký pohonný systém pro závěrečné motorické přistávání, ale i systémy pro stabilizaci landeru po přistání.
Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
